11 C 316/2024

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudkyní JUDr. Mgr. Olgou Karfíkovou, LL.M., ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] pro 100 000 Kč / nájemné

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 100 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 100 000 Kč od 1. 9. 2024 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 100 914 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalované.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 100 000 Kč s příslušenstvím představující bezdůvodné obohacení za užívání nebytového prostoru v 2. nadzemní podlaží budovy [adresa] v [obec], katastrální území právnická osoba (dále jen„ nebytové prostory v 2. nadzemním podlaží“), ve vlastnictví žalobkyně po ukončení nájmu dle nájemní smlouvy ze dne 1. 5. 2019 ke dni 30. 4. 2024, a to za období od května 2024 do srpna 2024 (4 x 25 000 Kč). Žalobkyně tvrdila, že žalovaná předmětné nebytové prostory v 2. nadzemním podlaží po ukončení nájmu žalobkyni nepředala a nevyklidila do současné doby, tyto zůstaly pod uzamčením žalobkyni nepřístupné. Dále žalobkyně doplnila, že původním nájemcem těchto nebytových prostor byl po řadu let pan [jméno] [příjmení] (bývalý partner žalované), který však svoji podnikatelskou činnost někdy okolo roku 2013 ukončil, poté si nebytové prostory mezi sebou předávaly osoby blízké panu [příjmení] a tímto způsobem se předmět nájmu dostal do dispozice žalované. Při uzavření nájemní smlouvy dne 1. 5. 2019 žalobkyně neřešila otázku vyklizení předmětu nájmu panem [příjmení] a faktické předání předmětu nájmu žalované. K fyzickému předání předmětného nebytového prostoru došlo jen mezi panem [příjmení] a žalovanou. Žalovaná na svou osobu sjednala dodávky služeb a převzala pouze sama obsluhu alarmu, který v prostorách nechal instalovat pan [příjmení]. Žalobkyni proto není a nikdy nebylo známo, které zařizovací předměty v nebytovém prostoru v 2. nadzemním podlaží patří žalované a které panu [příjmení]. Dále žalobkyně upozorňovala na to, že žalovaná svůj inventář (vnitřní zařízení) předmětných nebytových prostor prodala paní [jméno] [příjmení] (současné nájemkyni), aniž by vyrovnala své závazky vůči žalobkyni. Současné nájemkyni pak žalovaná i předala nebytové prostory v 2. nadzemním podlaží bez vědomí a souhlasu žalobkyně.

2. Žalovaná uplatněný nárok neuznala a zcela odmítla s ohledem na jeho nedůvodnost, navrhla zamítnutí žaloby v celém jejím rozsahu. Konstatovala, že není pravdou, že by předmětné nebytové prostory žalobkyni nepředala. Upozornila na skutečnost, že žalobkyně ani neuvedla, v jakém stavu je žalovaná od žalobkyně převzala. Dále se žalovaná bránila tím, že žaloba byla podána proti žalované na základě mylné domněnky, že je ona za předmětný nárok odpovědná.

3. Po částečném zpětvzetí žaloby bylo řízení ve specifikované části týkající se úroků z prodlení zastaveno usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a předmětem řízení tak zůstal požadavek žalobkyně na zaplacení částky 100 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,5 % ročně z částky 100 000 Kč od 1. 9. 2024 od zaplacení.

4. Z provedených důkazů a nesporných tvrzení účastníků soud zjistil následující skutečnosti:

5. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobkyně je jediným vlastníkem nemovitosti – objektu [adresa] – objekt občanské vybavenosti, stavba stojí na pozemku p.č. st. [číslo], nemovitosti jsou zapsány v katastru nemovitostí vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce] pro [katastrální uzemí] a [územní celek] na listu vlastnictví [číslo] (adresní místo ul. [ulice a číslo], [část obce], [PSČ] [obec]) – dále jen„ objekt [adresa]“ či„ budova [adresa]“ (zjištěno i z výpisu z katastru nemovitostí – objekt [adresa], kat. území [část obce]), že mezi účastníky byla sjednána smlouva o nájmu nebytových prostor ze dne 1. 5. 2019 na dobu určitou do 30. 4. 2024, žalobkyně jako pronajímatel přenechala žalované coby nájemci prostory sloužící k podnikání - dle čl. I nájemní smlouvy“ celé 2. nadzemní podlaží a schodiště u hlavního vchodu a celé podzemní podlaží se všemi prostorami, cca 700 m2“ – dále též jen„ nebytové prostory“ za účelem provozování hudebního klubu, restaurace, pořádání kulturních a společenských akcí (zjištěno i ze smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne 1. 5. 2019 – dále též jen„ nájemní smlouva“), že nájemní vztah z této smlouvy ze dne 1. 5. 2019 skončil ke dni 30. 4. 2024. V nájemní smlouvě bylo ujednáno, že pronajímatel dává nájemci touto smlouvou do nájmu nebytové prostory se všemi součástmi a příslušenstvím. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že při uzavření nájemní smlouvy nebyly nebytové prostory žalobkyní žalované předány, že prostory (včetně klíčů a ovládání alarmu) fakticky předával žalované pan [příjmení], že nebyl mezi účastníky sepsán žádný předávací protokol. Dále nebylo sporu o tom, že při ukončení nájemní smlouvy rovněž nebyl mezi účastníky sepsán předávací protokol, že klíče od budovy [adresa] a ovládání alarmu byly následně předány až paní [příjmení] (současné nájemkyni). Stejně tak nebylo sporné mezi účastníky, že v květnu 2024 uzavřeli účastníci novou nájemní smlouvu, podle které žalobkyně coby pronajímatelka přenechala žalované do nájmu na dobu určitou od 1. 5. 2024 do 31. 12. 2024 v uvedeném objektu [adresa] celé podzemní podlaží se všemi prostorami (zjištěno i ze smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne 28. 5. 2024) a že od 1. 10. 2024 je nájemcem nebytových prostor 1. podzemního podlaží a 2. nadzemního podlaží včetně schodiště u hlavního vchodu v objektu [adresa] paní [jméno] [příjmení], která zde provozuje hudební klub, diskotéku, pořádá kulturní a společenské akce (zjištěno i ze smlouvy o nájmu prostoru sloužícího podnikání ze dne 29. 8. 2024).

6. V roce 2022 probíhala mezi žalovanou a jednatelkou žalobkyně komunikace prostřednictvím WhatsApp aplikace ohledně přístupu do budovy [adresa] jednatelky žalobkyně paní [příjmení], kdy tato žádala o otevření, případně odkódování prostoru, žalovaná ji vždy vyhověla. Z komunikace vyplývá, že jednatelka žalobkyně neměla vlastní klíče od budovy (z WhatsApp komunikace z ledna a listopadu 2022). Od června 2024 byly klíče od budovy [adresa] na recepci ve vedlejším dětském klubu [příjmení] [příjmení] (z WhatsApp komunikace z června 2024).

7. Dne 23. 1. 2024 paní [příjmení] sdělovala panu [příjmení], že ohledně nového pronajmutí horních prostor hovořila s paní [příjmení] z realitní kanceláře a že dle jejího názoru musí být pro hledání nového nájemníka tyto prostory prázdné s tím, že pan [příjmení] může najít sám nového nájemníka, který zařízení odkoupí (z e-mailu ze dne 23. 1. 2024).

8. Dne 29. 4. 2024 upozorňovala paní [příjmení] pana [příjmení] na to, že nájemní smlouva uzavřená dne 1. 5. 2019 vyprší k 30. 4. 2024 s tím, že nabídla celý objekt (2. nadzemní podlaží a první podzemní podlaží) nadále k provozu za stávajících podmínek s tříměsíční výpovědní lhůtou (z e-mailové komunikace ze dne 29. 4. 2024).

9. Dne 8. 5. 2024 proběhla v budově [adresa] schůzka, které se zúčastnili minimálně paní [příjmení] a pan [příjmení], před budovou se setkali okolo [číslo] hod (z WhatsApp komunikace ze dne 8. 5. 2024, zvukového záznamu zprávy včetně jejího přepisu).

10. Dne 8. 5. 2024 byla sepsána dohoda mezi žalobkyní a žalovanou, které je však podepsána jen ze strany žalobkyně. Je zde uvedeno, že bylo dne 8. 5. 2024 domluveno, že„ paní [celé jméno žalované] a pan [příjmení] prohlásili, že diskotéka se ekonomicky nevyplácí a z tohoto důvodu nemohou od 1. 5. 2024 platit za tyto prostory nájemné. Z hlediska dlouhodobé spolupráce dává majitel paní [celé jméno žalované], jako uživateli možnost do 31. 5. 2024 najít pro sebe a pro majitele uspokojující řešení, aby mohl majitel v tomto důsledku nebytové prostory zase ekonomicky užívat. Eventuélní spotřební náklady převezme uživatel paní [celé jméno žalované]“ (zjištěno z dohody ze dne 8. 5. 2024).

11. Na konci května 2024 komunikovala paní [příjmení] s panem [příjmení] ohledně toho, jak se vyvíjí řešení s 2. nadzemním podlažím s tím, že pan [příjmení] obdržel nájemní smlouvu na sklepní prostory a dodatek ohledně prvního poschodí, nechť tedy podepsanou nájemní smlouvu pošle zpět (z WhatsApp komunikace z 22., 23. 5. 2024).

12. Dne 31. 5. 2024 paní [příjmení] upozorňovala pana [příjmení], že má své zařízení v celé budově, že tedy sepíšou nájemní smlouvu (z WhatsApp komunikace z 31. 5. 2024). Pan [anonymizováno] na to reagoval tak, že určitě nemůže a nebude platit nájem za prostor, který nevyužívá, když navíc sama paní [příjmení] nemá pro tento prostor využití. Uvedl, že se nemůže smířit s tím, že po 13 letech spolupráce jednatelka žalobkyně trvá striktně na vyklizení jeho 13leté práce. Vyzval jednatelku žalované, aby si sehnala na vyklizení firmu a vyúčtovala vzniklé náklady. Konstatoval, že [jméno] (žalovaná) je k dispozici komukoliv předat klíče a odkódovat (z WhatsApp komunikace z 1. 6. 2024). Následně pan [příjmení] jednatelce žalobkyně sděloval, že se bude prostor vyklízet a jednatelka žalobkyně na to reagovala tak, že v případě prodeje by pan [příjmení] chtěl vědět, kolik by pan [příjmení] požadoval za jeho zařízení (z WhatsApp komunikace s neuvedeným datem).

13. Právní zástupce žalobkyně vyzval 6. 6. 2024 žalovanou k tomu, aby nebytové prostory v 2. nadzemním podlaží uvedla do stavu, v jakém tuto část předmětu nájmu převzala, aby vyklidila veškeré zařízení, které pro provoz diskotéky instalovala, tedy aby prostory v 2. nadzemním podlaží vrátila a předala ve stavu, v jakém je do nájmu přijala. Současně byla žalovaná vyzvána, aby dobrovolně, až do doby faktického předání vyklizeného předmětu nájmu ve 2. nadzemním podlaží hradila náhradu za užívání uvedených prostor, a to ve výši 25 000 Kč měsíčně (z poslední předžalobní výzvy ze dne 6. 6. 2024 včetně informace o odeslané zprávě datovými schránkami).

14. Žalovaná reagovala na předžalobní výzvu tak, že jednatelce žalobkyně paní [příjmení] zaslala dne 15. 6. 2024 e-mail, kde uvedla, že původně plánovala na zimní sezonu, tedy od září, otevřít vrchní patro (2. nadzemní podlaží), nicméně upozornila, že v současné době nelze vrchní patro provozovat z důvodu zatékající střechy v místě schodiště. Konstatovala, že si myslí, že tím, že v horním patře je stále vybavení hudebního klubu, které žalovaná nevyklidila, není žalobkyně nikterak poškozena a nic ji neomezuje v tom směru, že horní patro může komukoliv, kdykoliv nabídnou k pronájmu. Uvedla, že považuje za nemorální, aby platila nájem za prostory, které nevyužívá (z textu e-mailu ze dne 15. 6. 2024 – odpověď žalované paní [příjmení]).

15. Dne 21. 6. 2024 jednatelka žalobkyně oslovila pana [příjmení] s tím, že měl čas do konce dubna 2024, s dodatkem pak do konce května 2024„ se nově orientovat“, avšak žádné řešení nebylo předloženo. Navrhla uzavření nové nájemní smlouvy, kdy na straně nájemce bude pan [jméno] [příjmení], a to od 1. 7. 2024, případně vyklizení prostor v 2. nadzemním podlaží do konce června 2024 (z dopisu paní [příjmení] panu [příjmení] ze dne 21. 6. 2024). Dne 23. 6. 2024 pak paní [příjmení] sdělovala žalované, že se dne 23. 6. 2024 dohodli s panem [příjmení] na vyklizení zařízení v 1. patře (z dopisu paní [příjmení] žalované ze dne 23. 6. 2024). Následně paní [příjmení] oslovila žalovanou s tím, že očekávají do 31. 7. 2024 kompletní vyklizení prostorů v prvním patře, jinak žádají od 1. 8. 2024 za tyto prostory nájemné (z dopisu ze dne 17. 7. 2024).

16. Žalobkyně dopisem ze dne 9. 9. 2024 vyzvala žalovanou k úhradě (mimo jiné) částky 100 000 Kč za nevyklizené prostory v 2. nadzemním podlaží po ukončení nájemní smlouvy (z výzvy ze dne 9. 9. 2024 včetně doručenky datové zprávy ze dne 10. 9. 2024), následně ji upomínala (z připomínky k úhradě včetně doručenky datové zprávy ze dne 28. 9. 2024).

17. Mezi panem [jméno] [příjmení] jako prodávajícím a paní [jméno] [příjmení] jako kupující byla v roce 2024 uzavřena kupní smlouvu, kdy předmětem prodeje bylo vybavení (zejména světelná a hudební aparatura, projektor, stoly a židle vč. barových, DJ pult, kamerový systém, větrací a protipožární systém, lednice, mrazák atd.) nacházející se v prostorech sloužících k podnikání nacházejících se v [anonymizováno] podzemním a v [anonymizováno] nadzemním podlaží objektu [adresa]. Kupující koupila vybavení za účelem provozování prostoru jako hudebního klubu, diskotéky a restaurace, kupní cena byla sjednána ve výši 2 000 000 Kč (z kupní smlouvy uzavřené mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]).

18. Z čestného prohlášení pana [jméno] [jméno] se podává, že tento zde prohlašuje, že dne 8. 5. 2024 byl přítomen při předání nebytového prostoru v prvním nadzemním podlaží předmětného objektu, že žalovaná nevěděla, co má doplnit do předávacího protokolu, když veškeré vybavení bylo pana [příjmení]. Pomáhal žalované se stěhováním do spodního prostoru, který měla pronajatý. Dále konstatoval, že je mu známo, že zařízení v horním patře bylo pana [příjmení], a to věděla i majitelka objektu. Komunikoval s paní [příjmení] a domlouval prodej vnitřního vybavení pana [příjmení].

19. Svědek pan [jméno] [příjmení] vypověděl, že je bývalým partnerem žalované, mají spolu dítě, v roce 2024 již partnery nebyli, nevedli společnou domácnost, jejich vztahy ale byly přátelské. V roce 2011 začal provozovat hudební klub v objektu [adresa], který pak převzal bratranec (z důvodu jeho zatčení). Investoval do celé budovy, která se tím zhodnotila, poslední rekonstrukce proběhla v roce 2015 2016. Žalovaná si prostor pronajala v roce 2019, provozovala tam klub. Celý interiér byl svědka pana [příjmení], měl tedy zájem na fungování klubu. Žalovaná měla pronajatou budovu, veškeré vybavení bylo svědka, žalovaná nastupovala do vybaveného klubu, žalovaná nevlastnila nic. Žalovaná tedy neměla právo něco z tohoto prostoru sama vyklidit. [příjmení] [příjmení] nikdy neměla klíče, bydlí v Německu, přijížděla jen občas, nikdy klíče od hlavní budovy ani nežádala. Klíčů bylo zřejmě několik (měly je i dělníci). Všechny prostory v budově jsou propojené, nejsou nikterak odděleny, jen schodištěm, jsou tam společné jističe, společné chodby. Od roku 2016 byl klub zabezpečený alarmem. Když paní [příjmení] chtěla, byl prostor odkódován. Několik málo dní po skončení nájemní smlouvy proběhla schůzka s paní [příjmení] v [anonymizováno] nadzemním podlaží. V té době už byl nebytový prostor v [anonymizováno] nadzemním podlaží vyklizený. To, co bylo žalované, bylo vyklizeno do spodního prostoru. Ostatní věci v [anonymizováno] nadzemním podlaží byly svědka, svědek celý interiér zbudoval. Byl s žalobkyní domluven, že bude prostor nabízet i s těmito věcmi, vybavený. Svědek nechtěl věci vyklidit, bylo to pro něj emotivní. Od května do srpna 2024 měl svědek v [anonymizováno] nadzemním podlaží všechny své věci, za uskladnění nezaplatil nic. Žalovaná prostor předala toho dne, kdy proběhla schůzka v [anonymizováno] nadzemním podlaží po skončení nájmu, k předání došlo ústně, protokol sepsán nebyl, když paní [příjmení] to považovala za zbytečné s tím, že se na vyklizení musí domluvit se svědkem. Při skončení nájmu žalovanou neproběhla žádná inventura, jelikož v nebytovém prostoru nepatřilo nic ani žalované ani žalobkyni. [příjmení] [příjmení] věděla, že zařízení předmětného nebytového prostoru je svědka. Proto i další komunikace paní [příjmení] směřovala ke svědkovi, požadovala, aby svědek prostory vyklidil. Svědek a žalobkyně však v této době mezi sebou žádnou smlouvu uzavřenou neměli. Následně svědek interiér sám prodal [anonymizováno]. Co se týče alarmu, tak ten objednával svědek, jelikož tam měl své věci. Do 30. 8. 2024 obsluhovala alarm žalovaná, pak ho předala paní [příjmení]. Ohledně klíčů svědek uvedl, že v budově jsou prostory s jedním hlavním vchodem, kdy se pak jde buď nahoru nebo dolů. [ulice] prostory samostatně uzavřené nebyly. Žalovaná při převzetí prostoru obdržela klíče od svědka.

20. Z výslechu svědka pana [jméno] [příjmení] (otce přítele paní [příjmení]) vyplynulo, že paní [příjmení] měla zájem o pronájem nebytového prostoru pouze za situace, pokud by zůstal vybavený (paní [příjmení] věděla, jak byl prostor vybaven). Ohledně vybavení nebytového prostoru jednala s panem [příjmení], za vybavení bylo zaplaceno panu [příjmení] odstupné 2 000 000 Kč. [příjmení] [příjmení] věděla, že prostor se přebíral vybavený (bar, televize atd.). [příjmení] od prostoru předával paní [příjmení] pan [příjmení]. Alarm v současné době obsluhuje paní [příjmení], dříve, pokud se šlo do klubu, tak se volalo panu [příjmení] nebo paní [celé jméno žalované], aby prostor odkódovali.

21. Z výslechu svědkyně paní [jméno] [příjmení] vyplynulo, že paní [příjmení] (s přítelem panem [jméno] [příjmení]) měla zájem o pronájem klubu, pokud by pan [příjmení] chtěl klub opustit. S panem [příjmení] jednali ohledně zařízení, poté následně s paní [příjmení] ohledně pronájmu nebytových prostor. O prostory bez vybavení by zájem neměli. To, že bylo vybavení prostoru pana [příjmení], bylo obecně známo, všichni věděli, že prostor zařizoval pan [příjmení]. S panem [příjmení] uzavřeli smlouvu o koupi vnitřního vybavení a sepsali i předávací protokol. Když se klub předával, tak klíče 31. 8. 2024 předával pan [příjmení]. Alarm byl přepsán na svědkyni také při převzetí prostoru dne 31. 8. 2024.

22. Svědkyně paní [jméno] [příjmení] vypověděla, že k předání prostoru v [anonymizováno] nadzemním podlaží došlo 8. 5. 2024 pozdního odpoledne, žádná listina (jako předávací protokol) se nepodepisovala. Všichni věděli, že veškeré zařízení horního patra bylo pana [příjmení], bylo to obecně známo. Alarm obsluhovala přes telefon žalovaná, a to až do předání klíčů paní [příjmení].

23. Žalovaná jako účastník řízení vypověděla, že s panem [příjmení] žila od roku 2019 do začátku roku 2024, mají spolu dceru, v současné době spolu nežijí. Nájemní smlouva s žalobkyní na horní nebytové prostory jí skončila 30. 4 2024, následně se dne 8. 5. 2024 sešla s paní [příjmení] v předmětné nemovitosti, kde byl přítomen i pan [příjmení], pan [jméno] a paní [příjmení]. Nevěděla, co napsat do předávacího protokolu, když veškeré vybavení bylo pana [příjmení], žalobkyně vlastnila jen holé zdi. Objekt žalovaná převzala v roce 2019, tehdy žádný předávací protokol neobdržela. V nájemní smlouvě je uvedeno, že žalobkyně předává žalované nájemní prostor se všemi součástmi a příslušenstvím. Prostor tedy převzala vybavený, byl tam bar, televize, počítač, vestavěné věci, stoly, křesílka apod. Tvrdila, že holý prostor by si nepronajala, klub převzala již po rekonstrukci prostor. Žalovaná nevěděla, jaké vztahy byly mezi paní [příjmení] a panem [příjmení], není ji známo, zda měl pan [příjmení] nějaký prospěch z toho, že prostory ve vlastnictví žalobkyně byly žalované pronajaty vybavené jeho vybavením. V roce 2019 jí klíče od budovy předával pan [příjmení], stejně tak ovládání alarmu. Žalobkyně považovala prostor za předaný, když paní [příjmení] žalované sdělila, že protokol o předání postrádá smyslu, že si věří, že vybavení je pana [příjmení]. Žádné z věcí, co tam zůstaly, nepatřily žalované. [příjmení] [příjmení] následně jednala s panem [příjmení]. [příjmení] a ovládání alarmu předala žalovaná v srpnu panu [příjmení]. [příjmení] jí v roce 2019 předával pan [příjmení]. Celá budova byla pod jedním alarmem, nebylo oddělené horní a spodní patro. [příjmení] [příjmení] mohla do budovy vstoupit kdykoliv, jen musela žalovanou kontaktovat, aby na dálku odkódovala. Nevěděla, proč paní [příjmení] neměla klíče od budovy, jedny klíče byly následně v obálce v klubu [příjmení] [příjmení]. Přepisy energií řešila s paní [příjmení] začátkem září 2024.

24. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další relevantní skutečnosti pro rozhodnutí ve věci. Další navržené důkazy soud neprováděl z důvodu hospodárnosti, procesní ekonomie a nadbytečnosti. Za nadbytečné soud považoval označené důkazy k prokázání znemožnění řádného užívání nebytového prostoru (výslechem dělníků pana [jméno] [příjmení], pana [jméno] [příjmení], pokrývače jménem [příjmení]), tato skutečnost nebyla pro rozhodnutí ve věci rozhodná. Z důvodu procesní ekonomie soud neprovedl navržený výslech svědkyně paní [jméno] [příjmení] z realitní kanceláře, kterým mělo být prokázáno, že prostory nebyly do poloviny září 2024 vyklizeny, když tuto skutečnost má soud za dostatečně prokázanou prostřednictvím jiných provedených důkazů.

25. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

26. Dne 1. 5. 2019 byla mezi účastníky (žalobkyně na straně pronajímatele a žalovaná na straně nájemce) uzavřena smlouva o nájmu prostor sloužících k podnikání, jejímž předmětem byly shora specifikované nebytové prostory v [anonymizováno] nadzemním podlaží (celé [anonymizováno] nadzemní podlaží) a v podzemí (celé podzemní podlaží) a schodiště u hlavního vchodu v objektu [adresa] s účinností od 1. 5. 2019 na dobu určitou do 30. 4. 2024 za účelem provozování hudebního klubu, restaurace, pořádání kulturních a společenských akcí. Předmět nájmu byl přenechán dle nájemní smlouvy nájemci (žalované) včetně všech součástí a příslušenství. Žádný protokol o předání předmětu nájmu nebyl mezi účastníky sepsán, nebytové prostory žalobkyně žalované ani nepředala, fakticky je (včetně předání klíčů a ovládání alarmu) předával žalované pan [příjmení]. Nájemní vztah dle nájemní smlouvy ze dne 1. 5. 2019 skončil ke dni 30. 4. 2024. Ke dni skončení nájmu (ani později) nebyl mezi účastníky sepsán předávací protokol, klíče od budovy [adresa] a ovládání alarmu byly následně předány až paní [příjmení] (současné nájemkyni). Původním nájemcem předmětných nebytových prostor byl několik let pan [jméno] [příjmení], který zde provozoval hudební klub (diskotéku) a tento klub vybavil. Od 1. 5. 2024 si žalovaná za účelem provozování svého podnikání pronajala pouze podzemní nebytové prostory v objektu [adresa]. Prostory v [anonymizováno] nadzemním podlaží žalovaná od května 2024 již neužívala, neprovozovala zde svoji podnikatelskou činnosti (neprovozovala zde hudební klub). V nebytových prostorech v [anonymizováno] nadzemním podlaží zůstal i po 30. 4. 2024 inventář (vnitřní vybavení pro provoz diskotéky), který tam však byl již dříve (když hudební klub provozoval pan [příjmení], případně následně jeho příbuzní), tedy i v době, kdy si žalovaná tyto nebytové prostory od žalobkyně pronajala (a převzala od pana [příjmení]). [příjmení] tohoto vnitřního vybavení hudebního klubu byl vždy (až do doby, kdy toto prodal paní [příjmení]), tedy i v době od května do srpna 2024, pan [příjmení], kterého i jednatelka žalobkyně paní [příjmení] opětovně vyzývala (a to i v době trvání nájmu mezi žalovanou a žalobkyní, v lednu 2024), aby prostory v [anonymizováno] nadzemním podlaží vyklidil. Dne 8. 5. 2024 proběhla v horním podlaží budovy [adresa] schůzka, které se účastnili minimálně pan [příjmení] a paní [příjmení], z níž vyplynulo (resp. na ní bylo potvrzeno), že žalovaná již nebude od května 2024 v horním podlaží provozovat diskotéku a že žalovaná a pan [příjmení] se budou snažit do konce května 2024 najít nějaké uspokojivé řešení nastalé situace. Pan [anonymizováno] následně prodal vnitřní vybavení prostoru v [anonymizováno] nadzemním podlaží současné nájemkyni nebytových prostor v objektu [adresa] paní [jméno] [příjmení]. Od 1. 10. 2024 je novým nájemcem nebytových prostor v [anonymizováno] nadzemním, podzemním podlaží včetně schodiště u hlavního vchodu objektu [adresa] paní [jméno] [příjmení], opět je zde provozován hudební klub, pořádání kulturních a společenských akcí atp. [ulice] nájemkyně měla zájem o pronájem tohoto prostoru pouze za situace, zůstane-li vybaven stávajícím vnitřním vybavením pana [příjmení]„ [příjmení]“ nebytové prostory by si od žalobkyně nepronajala.

27. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

28. Podle § 1724 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“ či „občanský zákoník“), strany projevují smlouvou vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se jejím obsahem.

29. Podle § 2302 odst. 1 občanského zákoníku se ustanovení tohoto pododdílu vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen„ prostor sloužící podnikání“). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu.

30. Podle § 2201 občanského zákoníku nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

31. Podle § 2202 odst. 1 občanského zákoníku, pronajmout lze věc nemovitou i nezuživatelnou věc movitou. Pronajmout lze i část nemovité věci; co se dále stanoví o věci, použije se i pro nájem její části.

32. Podle § 2213 občanského zákoníku nájemce je i bez zvláštního ujednání povinen užívat věc jako řádný hospodář k ujednanému účelu, nebo není-li ujednán, k účelu obvyklému, a platit nájemné.

33. Podle § 2217 odst. 1 občanského zákoníku se nájemné platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.

34. Dle § 2225 odst. 1 občanského zákoníku při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu.

35. Dle § 2295 občanského zákoníku pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

36. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

37. Podle § 2291 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

38. Na základě shora popsaného skutkového stavu a v souladu se uvedenými zákonnými ustanoveními dospěl soud k následujícím závěrům.

39. Ustanovení § 2991 o. z. vyjadřuje obecnou zásadu občanského práva, podle které se nikdo nesmí bezdůvodně obohacovat na úkor jiného. Plnění bez právního důvodu je jednou ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení založenou na tom, že mezi zúčastněnými osobami chybí právní vztah, který by zakládal právní nárok na předmětné plnění. Obecně lze o obohacení hovořit tehdy, dostalo-li se takovým plněním majetkové hodnoty tomu, komu bylo plněno, takže v jeho majetku došlo buď ke zvýšení aktiv, nebo ke snížení pasiv, případně se jeho majetkový stav nezmenšil, ač by se tak za běžných okolností stalo. Plněním bez právního důvodu je i užívání cizí věci bez platné smlouvy (např. smlouvy o nájmu) či jiného titulu opravňujícího věc užívat, čímž vzniká uživateli majetkový prospěch, bezdůvodné obohacení, které je povinen vydat. Bezdůvodným obohacením – jde-li o demonstrativní výčet skutkových podstat bezdůvodného obohacení v poměrech nové soukromoprávní úpravy – je výslovně i majetkový prospěch získaný protiprávním užitím cizí hodnoty (srov. § 2991 odst. 2 o. z.); k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2018, sp. zn. 28 Cdo 3310/2018. Protože takový uživatel není schopen spotřebované plnění v podobě užívání cizí věci vrátit, je povinen nahradit bezdůvodné obohacení peněžitou formou (§ 2999 odst. 1 o. z.). Majetkovým vyjádřením tohoto prospěchu je částka, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání obdobného předmětu nájmu a kterou by nájemce za obvyklých okolností byl povinen platit podle nájemní smlouvy (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 1999, sp. zn. 25 Cdo 2578/98, R 53/2000, ze dne 11. 2. 2014, sp. zn. 28 Cdo 2746/2013 a ze dne 23. 4. 2018, sp. zn. 28 Cdo 138/2018). [příjmení] mohlo jít o částku skutečně„ obvyklou“ vzhledem ke srovnávanému stavu, je nepochybné, že při srovnání musí být respektováno jak posuzované místo a období, tak charakter, stav i způsob užívání konkrétní věci (srov. např. R 53/2000; a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2001, sp. zn. 25 Cdo 399/2001). Jestliže je v daných poměrech výše obvyklého nájemného závislá i na účelu a způsobu užívání, musí soud přihlédnout k tomu, jak ten, kdo se tímto způsobem obohatil, věc skutečně užíval a jaké nájemné by za takové užívání věci byl nucen za normálních okolností platit. Výše plnění za užívání cizí věci bez právního důvodu se proto odvozuje od prospěchu, jejž získal obohacený, který je povinen vydat vše (nikoliv více), co sám získal (§ 2999 odst. 1 o. z.). Za bezdůvodné obohacení tedy není možno považovat jakýkoliv prospěch, jehož by mohl vlastník věci (ochuzený) teoreticky dosáhnout, nýbrž pouze ten prospěch, o nějž na jeho úkor obohacený buď zvýšil svůj majetkový stav, anebo o nějž se jeho majetkový stav nezmenšil, ač by se tak za běžných okolností stalo (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2016, sp. zn. 28 Cdo 4874/2014).

40. K bezdůvodnému obohacení žalované mělo podle tvrzení žalobkyně dojít užíváním nebytových prostor v druhém nadzemním podlaží po skončení nájmu ke dni 30. 4. 2024 (který vznikl na základě platně uzavřené smlouvy), neboť je žalovaná (v rozporu se smlouvou) nevyklidila a žalobkyním nepředala ve stavu, v jakém je převzala.

41. V soudní praxi není pochyb o tom, že nájemce má po skončení nájmu povinnost nejen předmět nájmu vyklidit, ale také ho předat pronajímateli (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 6. 2019, sp. zn. 26 Cdo 2059/2018, uveřejněný pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

42. V projednávané věci nebylo sporu mezi účastníky o tom, že nájem nebytových prostor v [anonymizováno] nadzemním podlaží skončil ke dni 30. 4. 2024. Z provedených důkazů vyplynulo, že od květně 2024 žalovaná tyto prostory nikterak neužívala, neprovozovala zde svoji podnikatelskou činnost (kterou přesunula pouze do podzemního nebytového prostoru) a dále že v těchto nebytových prostorách i po dubnu 2024 zůstalo vnitřní vybavení (inventář) hudebního klubu, jehož pořizovatelem a vlastníkem byl v i té době (než toto vybavení prodal paní [příjmení]) pan [příjmení] (nikoli žalovaná).

43. Z provedených důkazů vyplývá, že v měsíci květnu 2024 jednoznačně nemohlo dojít k bezdůvodnému obohacení žalované, když po ukončení nájmu prostor v 2. nadzemním podlaží ke dni 30. 4. 2024 se účastníci dohodli (resp. sama žalobkyně toto prohlásila a podepsala), že žalovaná a pan [příjmení] mají možnost do 31. 5. 2024 najít pro sebe a pro žalobkyni nějaké uspokojující řešení, aby mohla žalobkyně v tomto důsledku nebytové prostory zase ekonomicky využívat s tím, že eventuální spotřební náklady ponese žalovaná. O této dohodě pak jednatelka žalobkyně hovoří i dopise panu [příjmení] ze dne 21. 6. 2024. Z uvedeného je zřejmé, že na straně žalované (ani případně na straně pana [příjmení]) nedošlo v měsíci květnu 2024 k protiprávnímu užití cizí hodnoty (části nemovité věci žalobkyně). Účastníci se dohodli na tom (resp. toto prohlásila žalobkyně), že žalované a panu [příjmení] byla dána možnost do 31. 5. 2024 vyřešit nastalou situaci. V podstatě tak došlo k tomu, že žalobkyně dala časový prostor žalované (respektive panu [příjmení]) k tomu, aby znovu obnovili užívání tohoto prostoru provozováním hudebního klubu (diskotéky) či sehnali nového nájemce pro takovýto provoz. Za květen 2024 tak žalobkyně nepožadovala žádnou úplatu, byla srozuměna s tím, že nájem nebytového prostoru v 2. nadzemním podlaží skončil a že vnitřní vybavení zůstane (prozatím) v tomto nebytovém prostoru. V podstatě tak dala tento prostor bezúplatně (jen za cenu eventuálních spotřebních nákladů) k dispozici, k využití (k uskladnění) vlastníkovi vnitřního vybavení (panu [příjmení]), a to s ohledem na jejich předchozí dlouhodobé bezproblémové vztahy.

44. V dané věci je zcela evidentní, že po skončení nájmu prostoru v [anonymizováno] nadzemním podlaží (k 30. 4. 2024) se řešilo to, zda se žalované, resp. jejímu bývalému partnerovi (předchozímu, původnímu nájemci) podaří obnovit provoz hudebního klubu v tomto podlaží, případně vybavení tohoto prostoru (jako celek) prodat, resp. sehnat nového nájemce prostoru, který by si současně odkoupil vybavení tohoto prostoru.

45. Jestliže žalobkyně v květnu 2024 po skončení nájmu mezi účastníky bezúplatně (pouze za úhradu spotřebních nákladů) poskytla k dispozici (k využití) horní nebytové prostory za účelem uskladnění stávajícího vnitřního vybavení klubu ve vlastnictví pana [příjmení] (zcela evidentně přitom panu [příjmení], nikoli žalované), pak požaduje-li nyní po žalované jakožto předchozí nájemkyni úplatu za bezdůvodné obohacení za období května 2024, které by mělo spočívat v protiprávním užívání těchto prostor (tím, že tyto nebyly vyklizeny) ve vlastnictví žalobkyně, pak není její požadavek zcela jednoznačně po právu.

46. Co se pak týče období od června do srpna roku 2024, tak ani v tomto období se dle mínění soudu žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně neobohatila.

47. Není sporu o tom, že žalovaná od května roku 2024 v předmětných prostorech v 2. nadzemním podlaží budovy [adresa] již neprovozovala diskotéku (hudební klub), nájem skončil k 30. 4. 2024, diskotéku provozovala od května 2024 pouze v podzemním podlaží tohoto objektu.

48. O tom, že nebyl žalovanou prostor v [anonymizováno] nadzemním podlaží po skončení nájmu užíván k provozu diskotéky (hudebního klubu) svědčí i skutečnost, že žalobkyně s žalovanou uzavřela novou nájemní smlouvu na pronájem pouze podzemního podlaží v budově [adresa] s dobou nájmu od 1. 5. 2024 do 31. 12. 2024, kde účelem nájmu byl právě provoz hudebního klubu, restaurace, pořádání kulturních a společenských akcí (který byl dříve žalovanou provozován v horním prostoru).

49. Nebylo tedy sporu o tom, že žalovaná horní prostory opustila, neužívala je. Žalobkyně ani netvrdila a neprokázala, že by žalovaná ve skutečnosti prostor v druhém nadzemním podlaží v rozhodném období skutečně nějakým určitým způsobem užívala (provozovala zde svoji podnikatelskou činnost). Užívání nebytového prostoru žalovanou dovozovala toliko ze skutečnosti, že v tomto prostoru zůstalo vnitřní vybavení hudebního klubu, že toto nebylo vyklizeno.

50. V dané věci nebylo ani sporu o tom, že v prostorách v 2. nadzemním podlaží zůstalo po 30. 4. 2025 vnitřní vybavení klubu. Z provedených důkazů však jednoznačně vyplývá, že vlastníkem tohoto vnitřního vybavení byl pan [příjmení] (původní nájemce), nikoli žalovaná. V prostoru v druhém nadzemním podlaží tedy byly umístěny věci (vybavení), které náležely jiné (třetí) osobě. Pan [anonymizováno] přitom nebyl osobou, která by měla ve vztahu k žalované odvozené právo užívání (jako např. podnájemce). Toto vybavení bylo v pronajatém prostoru v druhém nadzemním podlaží už od počátku nájemního vztahu mezi žalobkyní a žalovanou. Uvedené přitom vyplývá i z nájemní smlouvy, kdy byly žalované předmětné nebytové prostory přenechány do nájmu se všemi součástmi a příslušenstvím. Tedy i vnitřní vybavení prostorů žalobkyně pronajala žalované (nikoli pouze„ holé zdi“). Žalobkyně si byla dobře vědoma toho (stejně jako žalovaná), že druhé nadzemní podlaží bylo vybaveno panem [příjmení], a to již v době, kdy měl tyto prostory on sám v nájmu (případně měli následně prostor v nájmu další osoby, které nájem od pana [příjmení]„ převzali“). Nešlo tedy o situaci, kdy by sama žalovaná bez souhlasu žalobkyně umožnila panu [příjmení], aby si v prostorách ponechal své vybavení. Právě naopak, sama žalobkyně umožnila„ užívat“ tyto prostory panu [příjmení] tím, [anonymizováno] tento zde měl umístěny své věci. Nikdy dříve (když skončil nájem mezi žalobkyní a panem [příjmení]) žalobkyně po panu [příjmení] nepožadovala, aby horní prostory vyklidil. [jméno] žalobkyně tvrdí, že při skončení nájemní smlouvy uzavřené s panem [příjmení] neřešila vyklizení předmětu nájmu panem [příjmení]. Žalobkyně následně (po ukončení nájmu s panem [příjmení]) pronajímala horní prostory i s vybavením pana [příjmení]. Pak se však jedná o vztah mezi žalobkyní a panem [příjmení], nikoli mezi žalobkyní a žalovanou. Žalobkyně tak původně zcela správně a logicky komunikovala s panem [příjmení] ohledně vyklizení, případného prodeje vnitřního vybavení nebytového prostoru. Až následně právní zástupce žalobkyně vyzval (poněkud překvapivě s ohledem na předchozí komunikaci mezi žalobkyní a panem [příjmení]) žalovanou (a nikoli pana [příjmení]), aby předmětné nebytové prostory vyklidila.

51. Žalobkyni tak po celou dobu ve skutečnosti nešlo o to, aby byly prostory v 2. nadzemním podlaží vyklizeny samotnou žalovanou, ale původním nájemcem, panem [příjmení], který byl jednoznačně vlastníkem vnitřního vybavení umístěného v tomto prostoru.

52. Soud zde zdůrazňuje, že žalobkyně za situace, kdy nebyl sepsán předávací protokol při předání předmětu nájmu žalované, tvrdí, že ani neví, v jakém stavu předmět nájmu žalované předala v roce 2019, jaké konkrétní vybavení patřilo panu [příjmení], resp. že předmět nájmu ani žalované nepředala (že předmět nájmu předával pan [příjmení]), tak nemůže logicky obstát její tvrzení, že žalovaná předmět nájmu nevyklidila, nevrátila ve stavu, v jakém jí byl předán (v jakém ho žalovaná převzala). Není-li znám (tedy tvrzen) a tedy ani prokázán původní (na počátku nájmu) stav nebytového prostoru, v jakém byl žalované předán, tak nemůže logicky být zjištěno (a tedy žalovanou případně tvrzeno a prokazováno), zda stav nebytového prostoru při jeho vrácení po skončení nájmu odpovídal stavu při převzetí. I kdyby tedy existoval předávací protokol při ukončení nájmu předmětného nebytového prostoru (účastníci se však shodují na tom, že tento sepsán nebyl), neměl by sám o sobě žádnou vypovídací hodnotu ohledně vrácení předmětu nájmu ve stavu původním.

53. Jestliže žalobkyně neprokázala, v jakém stavu žalovaná prostory na začátku nájmu od žalobkyně převzala, když v nich začala provozovat hudební klub, není možno uzavřít, že by tento stav nebyl totožný se stavem, v jakém je opustila.

54. Co se pak týče námitky žalobkyně, že žalovaná prostor nepředala, když žalobkyni nepředala klíče a ovládání alarmu, že žalovaná zamezila vstupu žalobkyně do nebytového prostoru, tak k tomu soud uvádí následující.

55. V řízení bylo prokázáno (žalobkyně to ani nesporovala), že prostory v budově [adresa] (přízemí, podzemní podlaží, [anonymizováno] nadzemní podlaží) byly vzájemně propojeny schodištěm, že nebytové prostory v 2. nadzemním podlaží budovy [číslo] nebyly nikterak odděleny (dveřmi, mříží), neměly samostatně, odděleně (bez přízemí a podzemního podlaží budovy) zabezpečený vstup, tedy samostatné klíče a samostatný alarm. Zabezpečený byl pouze samotný hlavní vstup do přízemí této budovy (hlavní vstupní dveře do přízemí, odkud pak vedly schody do 2. nadzemního podlaží a také do podzemního podlaží).

56. Je tedy zcela logické, že za popsané situace žalovaná nemohla žalobkyni ke dni ukončení nájmu prostor v [anonymizováno] nadzemním podlaží předat klíče a alarmové zabezpečení od (hlavního vchodu do) budovy [adresa], když měla v této budově i nadále od 1. 5. 2024 pronajatý podzemní prostor, kam potřebovala vstupovat (opět byl vstup pouze hlavními dveřmi), kde měla své věci a který chtěla mít zabezpečený alarmem. Předmětná situace neumožňovala předání klíčů pouze od horního prostoru včetně schodiště, když žádné klíče pouze od tohoto horního prostoru neexistovaly, když byly pouze jedny společné klíče od obou prostor (nadzemního i podzemního), a to klíče od hlavního vstupu.

57. V dané věci není ani možno uzavřít, že by žalovaná učinila přístupnou předmětnou část nemovitosti jen pro sebe, že by zamezila přístupu žalobkyně jako vlastníku. Žalovaná v dispozici v [anonymizováno] nadzemním podlažím žalobkyni neomezila, tedy neznemožnila právo žalobkyně s tímto prostorem disponovat. Žalovaná nebránila přístupu žalobkyně do tohoto prostoru, nebránila jí v tom, aby tento prostor případně nějakým způsobem využívala (např. nabízela k pronájmu). Žalovaná nikdy neodmítla žalobkyni prostor odemknout či odalarmovat, žalobkyně měla následně k dispozici i klíče zanechané ve vedlejší provozovně [příjmení] [příjmení].

58. Opět je zde nutno vzít v úvahu individuální skutkové okolnosti předmětné kauzy. Žalovaná (a to je mezi účastníky nesporné) na počátku nájemního vztahu převzala klíče od hlavních dveří a ovládání alarmu od předchozího nájemce pana [příjmení] (nikoli od žalobkyně), od počátku jejího nájemního vztahu byl přístup žalobkyně jako vlastníka do budovy zajišťován tak, že pokud žalobkyně chtěla do budovy vstoupit, tak zavolala či napsala žalované a ta na dálku budovu odkódovala, případně přijela budovu odemknout a odkódovat. Přitom se evidentně jednalo o zaběhlou praxi od doby, kdy nájemcem byl pan [příjmení]. Žalovaná tedy neučinila nic, čím by po skončení nájmu změnila již zaběhlý systém přístupu jednatelky žalobkyně (paní [příjmení]) do budovy v její neprospěch, nikterak a nikdy nezamezila vstupu žalobkyně do budovy.

59. To, že žalovaná v dané specifické situaci i nadále (po skončení nájmu horních prostor) disponovala klíči a ovládala alarm od hlavního vstupu do budovy, neznamená, že předmětné prostory v 2. nadzemním podlaží žalované nevrátila. Argumentuje-li žalobkyně tím, že žalovaná mohla prostor v druhém nadzemním podlaží„ odalarmovat“, pak je zde opět na místě připomenout, že pod alarmem bylo přízemí, odkud se vstupuje do horního prostoru, ale i do prostoru v podzemí. Pokud by měl být vstup do 2. nadzemního podlaží volný bez zabezpečení alarmem, pak by musel být volný i přístup do přízemí budovy. Pak by ale nemohl být pod alarmem ani podzemní prostor budovy (který měla žalovaný od 1. 5. 2024 pronajatý samostatně).

60. Žalovaná stejným způsobem, jak nebytové prostory v 2. nadzemním podlaží od žalobkyně„ převzala“, tak je i předala. Žalobkyně žalované na počátku nájemního vztahu žádné klíče ani obsluhu alarmu nepředala. Nemohla tak očekávat, že při skončení nájmu bude vrácení předmětu nájmu probíhat jiným způsobem. Pokud by žalovaná žalobkyni skutečně po skončení nájmu horních prostor musela fakticky předat klíče od hlavního vstupu do budovy [adresa] a obsluhu alarmu (když samostatné klíče od horního prostoru nikdy neexistovaly, stejně tak nikdy nebylo samostatně zabezpečeno horní patro), pak by je (zřejmě v ten stejný okamžik) musela opět žalobkyně fyzicky předat žalované k tomu, aby mohla od 1. 5 2024 provozovat svoji činnost v pronajatém podzemním prostoru budovy [adresa].

61. K námitce, že žalovaná hradila i po skončení nájmu energie spojené s předmětným nebytovým prostorem (z čeho žalobkyně dovozuje, že tato skutečnost potvrzuje nepředání prostoru žalobkyni), soud konstatuje, že v řízení vyšlo najevo, že prostory v 2. nadzemním podlaží neměly samostatné měřiče elektřiny. Jestliže tedy žalovaná chtěla provozovat svoji činnost nadále v podzemním prostoru, nezbývalo jí v podstatě nic jiného, než hradit elektřinu spotřebovanou jak v podzemním, tak i nadzemním podlaží (přičemž je otázkou, jaká byla spotřeba elektřiny v nadzemním prostoru, když zde nebyla provozována žádná činnost). Pro úplnost pak soud uvádí, že i v dohodě ze dne 8. 5. 2025 je konstatováno, že spotřební náklady (týkající se prostoru v 2. nadzemním podlaží) převezme žalovaná.

62. S ohledem na shora uvedené tak soud uzavírá, že žalovaná fakticky neužívala nebytové prostory v 2. nadzemním podlaží ani neumožnila třetí osobě tyto prostory užívat, což je s ohledem na specifické okolnosti dané věci rozhodné (a není možno aplikovat závěr Nejvyššího soudu vyslovený v rozsudku ze dne 28. 2. 2008, sp. zn. 33 Odo 49/2006, na který opakovaně poukazovala žalobkyně, či např. vyslovený v rozsudku Nejvyššího soudu 25. 1. 2023, sp. zn. 26 Cdo 2078/2022), jelikož se jedná o nestandartní situaci ve vztahu k nemožnosti oddělit přístup do prostoru v nadzemním a podzemním podlaží, nemožnosti odevzdat klíče a obsluhu alarmu pouze k části nemovité věci, jen k prostoru v 2. nadzemním podlaží včetně schodiště z přízemí. Za dané situace tak předání původně pronajatého nebytového prostoru spočívá v tom, že tento prostor přestane bývalý nájemce užívat (shodně např. u předání parkovacího místa/stání, samostatně neuzamykatelné místnosti apod.), což v dané věci ze strany žalované nastalo.

63. Žalovaná nezískala ani v období od června do srpna 2024 (stejně jako v květnu 2024), tedy v celém v rozhodném období, bezdůvodné obohacení, na úkor žalobkyně se ničím neobohatila, prostory neužívala (ke svému podnikání), neměla tam ani uskladněné své věci. Jediným, kdo se mohl případně bezdůvodně obohatit na úkor žalobkyně, byl vlastník vnitřního vybavení nadzemního nebytového prostoru, kterým však v předmětné době byl bez důvodných pochybností pan [jméno] [příjmení] (nikoli žalovaná). Jistě by se však nejednalo o bezdůvodné obohacení ve výši odvozené z nájemní smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou.

64. Vzhledem ke všemu, co bylo uvedeno shora, tedy soud dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně, a tudíž žalobu v celém jejím rozsahu zamítl.

65. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 100 914 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 100 000 Kč sestávající z částky 5 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 19. 11. 2024, z částky 5 100 Kč za písemné podání ve věci samé (odůvodnění odporu) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 14. 12. 2024, z částky 10 200 Kč (2 x 5 100 Kč) za účast na jednání soudu, které překročilo započaté dvě hodiny, dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 19. 3. 2025, z částky 5 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 20. 3. 2025, z částky 10 200 Kč (2 x 5 100 Kč) za účast na jednání soudu, které překročilo započaté dvě hodiny, dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 9. 7. 2025, z částky 10 200 Kč (2 x 5 100 Kč) za účast na jednání soudu, které překročilo započaté dvě hodiny, dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 10. 9. 2025, z částky 10 200 Kč (2 x 5 100 Kč) za účast na jednání soudu, které překročilo započaté dvě hodiny, dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 8. 10. 2025, z částky 2 550 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 2 písm. h) ve spojení s § 11 odst. 3 a. t. ze dne 20. 10. 2025 (jde pouze o jednoduché a stručné vyjádření), z částky 2 550 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 2 písm. h) ve spojení s § 11 odst. 3 a. t. ze dne 30. 10. 2025 (jde pouze o jednoduché a stručné vyjádření), z částky 10 200 Kč (2 x 5 100 Kč) za účast na jednání soudu, které překročilo započaté dvě hodiny, dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 12. 11. 2025 a z částky 5 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 12. 11. 2025 včetně čtrnácti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., ve znění účinném od 1. 1. 2025, a dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., ve znění účinném do 31. 12. 2024, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 83 400 Kč ve výši 17 514 Kč. Soud žalované nepřiznal požadovanou odměnu za úkony porady s klientem (konání takového úkonu musí být prokázáno), neboť tvrzení o poradách nebylo zástupcem žalované nijak doloženo (ani na výzvu soudu). Dále soud nepřiznal požadovanou náhradu za vyjádření ze dne 17. 2. 2025, když toto vyjádření spočívalo toliko ve sdělení, že žalovaná nemá zájem o využití mediace (zástupce toto vyjádření sice učinil po předchozí výzvě soudu, ale nesouhlas s využitím mediace není možné podřadit pod žádný z úkonů právní služby dle § 11 a. t.), a za vyjádření ze dne 2. 10. 2025, když takové vyjádření není součástí spisu dle jeho obsahu. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.