11 C 321/2020

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Alešem Fikkerem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa pro částka / smlouva o dílo

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal na 1. žalovaném zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a na obou žalovaných zaplacení společně a nerozdílně částky ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit 1. žalovanému náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit 2. žalovanému náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku. <i>A. Tvrzení účastníků</i> [příjmení]

1. Žalobce se žalobou domáhal na 1. žalovaném zaplacení částky [částka] za znehodnocení schodnic, částky [částka] včetně 15% DPH za náklady na demontáž znehodnocených schodnic, na obou žalovaných společně a nerozdílně zaplacení částky [částka] vůči 1. žalovanému z titulu vrácení ceny díla a vůči 2. žalovanému z titulu bezdůvodného obohacení a dále po obou žalovaných společně a nerozdílně zaplacení částky [částka] včetně 15% DPH jako náklad na opravu zničené fasády z důvodu neodborného postupu při montáži schodnic. Žalobu odůvodnil tím, že je vlastníkem pozemku parcelní [číslo] jehož součástí je budova [adresa], to vše v katastrálním území Hájek u Ostrova. Žalovaní jsou podnikatelé v oboru zednictví. Žalobce si nechal postavit rodinný dům panem [jméno] [příjmení], nicméně některé části stavby si žalobce nechal zhotovit jinými zhotoviteli, kromě jiného venkovní žulové schodiště přiléhající na zeď rodinného domu. Materiál na schodiště v podobě žulových schodnic objednal žalobce u jednatele společnosti [právnická osoba] pana [jméno] [příjmení]. Ten také žalobci doporučil jako zhotovitele schodiště 1. žalovaného. Od pana [příjmení] žalobce získal kontakt na 1. žalovaného, vstoupil do jednání s 1. žalovaným a v červenci 2019 s ním ústně dojednal zhotovení schodiště. Na základě této dohody provedl 1. žalovaný s panem [příjmení] zaměření schodiště u rodinného domu a pan [příjmení] společně s 1. žalovaným stanovili potřebné množství schodnic, které musel žalobce objednat. Na základě tohoto zaměření žalobce objednal a zakoupil žulové schodnice v ceně [částka], jež uhradil převodem ze svého účtu dne [datum]. S 1. žalovaným se žalobce dohodl na zhotovení schodiště koncem července až začátkem srpna 2019 za pevnou cenu za dílo ve výši [částka] (bez schodnic) . 1. žalovaný při sjednání smlouvy o dílo určil, že platbu ve výši [částka] jako cenu za dílo má žalobce převést po dokončení díla na účet č. [bankovní účet]. Na základě této smlouvy dílo zhotovil 1. žalovaný a od samého počátku s ním dílo prováděl i 2. žalovaný. Schodiště bylo začátkem srpna 2019 dokončeno, a proto žalobce uhradil dohodnutou cenu za dílo ve výši [částka] dne [datum] na shora uvedený účet. Po prvních deštích v září 2019 žalobce zjistil, že se na schodišti drží voda, a to tak, že se drží vždy na straně schodnic přiléhajících ke zdi rodinného domu. Následně žalobce zjistil, že omítka zdi rodinného domu, která přiléhá ke schodišti, vlhne. Při bližším zkoumání žalobce zjistil, že část schodnic byla zasekána do již původně dokončené fasády rodinného domu a mezi zdí (fasádou) a schodnicemi nejsou zachovány dilatační spáry. Žalobce kontaktoval 1. žalovaného s tím, že dílo vykazuje vady spočívající ve špatném vyspádování a že zhotovením díla byla poškozena fasáda rodinného domu. Reklamačního jednání se účastnili oba žalovaní, žalobce, [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Účastníci probírali řešení, následně 1. žalovaný začal tvrdit, že k vlhnutí fasády rodinného domu dochází vzlínáním vody jinou cestou než ze schodnic. Pak se slova ujal 2. žalovaný, reklamaci vad díla zcela odmítnul s tím, že montáž schodiště proběhla v naprostém pořádku, došlo k vyhrocení situace a žalovaní ukončili reklamační jednání s tím, že dílo nemá vady. Žalobce nechal schodiště odborně prohlédnout [jméno] [příjmení], který dne [datum] zpracoval písemné odborné posouzení, podle něhož montáž schodiště nebyla provedena správně a dílo vykazuje vážné vady znemožňující jeho řádné užívání. Na základě odborného posouzení panem [jméno] [příjmení] žalobce přikročil k řešení protiprávního vztahu a zvolil cestu odstoupení od smlouvy o dílo vůči 1. žalovanému a výzvou k náhradě přímých škod následně pak vyzval i 2. žalovaného k vrácení částky [částka] s ohledem na prokazatelnou aktivní činnost 2. žalovaného při zhotovení díla. Vyjádření žalovaných ze dne [datum] 2. 1. žalovaný proti žalobě namítal, že mezi žalobcem a 1. žalovaným nedošlo k uzavření žádné smlouvy o dílo, na základě které by vznikla 1. žalovanému povinnost provést pro žalobce zhotovení schodiště ze žulových schodnic u rodinného domu žalobce. 1. žalovaný se v červenci 2019 se žalobcem nedohodl ústně na provedení díla, na ceně za dílo, ani na platebním místě. 1. žalovaný dílo pro žalobce neprováděl a ani neprovedl. 1. žalovaného totiž kontaktoval v červenci 2019 pan [jméno] [příjmení], který mu sdělil, že potřebuje, aby pro něj zhotovil u jeho zákazníka, žalobce, dílo – schodiště ze žulových schodnic. 1. žalovaný sdělil panu [příjmení], že nemá na tuto zakázku čas, ale že mu může„ dohodit“ jako zhotovitele (subdodavatele) svého syna pana [jméno] [celé jméno žalovaného]. S ním se také pan [jméno] [příjmení] na zhotovení díla následně domluvil a ten také dílo pro pana [příjmení] provedl. 1. žalovaný pouze v přítomnosti žalobce a pana [příjmení] v měsíci červenci 2019 provedl zaměření schodiště, při tomto zaměření nejednal se žalobcem o zhotovení díla, ani o ceně za dílo. Podle 1. žalovaného byla smlouva o dílo uzavřená mezi žalobcem a panem [jméno] [příjmení], přičemž [jméno] [příjmení] použil za účelem zhotovení díla jako subdodavatele pana [jméno] [celé jméno žalovaného]. Proto také nemohl 1. žalovaný vadně dílo provést a žalobce nemohl od smlouvy o dílo, která mezi nimi nebyla uzavřena, platně odstoupit. 2. žalovaný proti žalobě namítal, že se nepodílel na provedení díla, nikdy nebyl osobně přítomen na místě provedení díla a nebyl přítomen ani při reklamačním řízení, neboť v době od [datum] do [datum] byl práce neschopen v důsledku úrazu. Oba žalovaní pak namítli, že žalobcem tvrzené skutečnosti a předložené listiny neprokazují vady díla bránící jeho řádnému užívání a žalobci nevznikly a ani nemohly vzniknout jím tvrzené škody, neboť žalobce nevynaložil žádné částky na opravu díla. Vyjádření ze dne [datum]

3. V reakci na repliku žalovaných žalobce uvedl, že žalovaní o existenci smlouvy o dílo a provedení díla byli informováni. Podle názoru žalobce se 2. žalovaný nevypořádal s tvrzením žalobce o bezdůvodném obohacení ve výši [částka]. Dále se žalobce vyjadřoval z pohledu vhodnosti k pořadí, v jakém by soud měl vyslýchat účastníky navržené svědky. Dále je podle žalobce zcela nepochopitelné proč by svědek [příjmení] nechtěl po žalobci zaplatit cenu díla a proč vlastník účtu (2. žalovaný), na který byla zaplacena cena za dílo ve výši [částka], není znepokojen, že bez právního důvodu drží finanční prostředky, které mu nemohou patřit. Vyjádření žalovaných ze dne [datum]

4. Žalovaní doplnili argumentaci ohledně bankovního účtu 2. žalovaného s tím, že pan [jméno] [celé jméno žalovaného], syn 1. žalovaného a synovec 2. žalovaného, požádal 2. žalovaného v srpnu 2019, zda by mohl použít jeho bankovní účet za účelem úhrady odměny za provedení díla, které pan [jméno] [celé jméno žalovaného] provedl pro pana [jméno] [příjmení], s čímž 2. žalovaný souhlasil. Po úhradě ceny za dílo ve výši [částka] 2. žalovaný tyto peněžní prostředky vybral a předal panu [jméno] [celé jméno žalovaného]. Vyjádření samotného žalobce ze dne [datum]

5. K výzvě soudu s ohledem na avizovanou nepřítomnost žalobce při nařízeném jednán na den [datum] žalobce zaslal soudu podrobný popis jednání s panem [příjmení] a 1. a 2. žalovaným. <i>B. Skutkové hodnocení</i> Dosavadní průběh řízení (před změnou v obsazení senátu)

6. Soud ve věci provedl jednání dne [datum], při němž vymezil jako základní spornou právně významnou skutečnost, zda mezi žalobcem a žalovanými došlo k uzavření smlouvy o dílo a zda žalovaní prováděli na objektu ve vlastnictví žalobce práce popsané v žalobě, jejichž provedení mělo vést ke vzniku tvrzené škody. Obě stany k této sporné skutečnosti navrhly výslechy svědků, jež následně soud realizoval při jednání soudu dne 25. 8. a [datum]. S ohledem na právní názor, ke kterému soud dospěl (po změně obsazení senátu v důsledku zániku funkce soudce JUDr. [jméno] [příjmení]) na základě tvrzení, která po poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. doplnil žalobce při jednání soudu dne [datum], a to s ohledem na nově uplatněnou námitku žalovaných při tomto jednání týkající se pozdního oznámení práva z odpovědnosti za vady, nemají pro posouzení věci význam dosud provedené důkazy v podobě výslechu účastníky navržených svědků.

7. Nicméně soud pokládá s ohledem na níže uvedené za vhodné, aby zhodnotil výsledky už provedeného dokazování, které mohou mít význam v dalším postupu účastníků řízení. Soud byl připraven zopakovat výslechy (dovyslechnout) svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalovaného] při jednání soudu dne [datum], neboť jejich dosavadní výslechy nemohou vést k jednoznačnému závěru o tom, mezi kým byla skutečně předmětná smlouva o dílo uzavřena. [jméno] [celé jméno žalovaného] ve své výpovědi uvedl, že ke zbudování schodiště přistoupil na základě žádosti svého otce, který měl vycházet z požadavku [jméno] [příjmení]. Zakázku měl provést s kolegou [jméno], avšak jeho příjmení si nepamatoval. Zarážející je, že cenu díla svědek stanovil před započetím prací společně s 1. žalovaným, přičemž zaplacená cena díla je v „ neobvyklé“ výši [částka]. Neobvyklost spatřuje soud v tom, že cena díla je vyjádřena v jednotkách [anonymizováno]. Svědek dále uvedl, že schodiště od něho převzal pan [jméno] [příjmení]. Podle výpovědi tohoto svědka měl svědek žalobce upozornit, že vlastní práce spočívající ve zhotovení schodiště neprovádí a že požádá o provedení těchto prací žalované. Přitom svědek dále uvedl, že žalovaní pro něho v minulosti opakovaně pracovali na základě individuálních smluv o provedení díla. Svědek potvrdil výpověď [jméno] [celé jméno žalovaného], že se dostavil na místo samé a práce shledal v pořádku, avšak žádné další podrobnosti mu nebyly známy, nevěděl, jaká byla cena prací, kdo je zaplatil, žádná smlouva mezi svědkem a žalobcem ani mezi svědkem a žalovanými nebo [jméno] [celé jméno žalovaného] uzavřena nebyla. Za této situace je pro soud zarážející, jak se žalobce mohl dozvědět o platebním místě ceny za dílo, tedy o účtu 2. žalovaného č. [bankovní účet], na který také skutečně dne [datum] zaplatil částku [částka]. Dále je pro soud zarážející, jak se a od koho, žalobce dozvěděl o ceně za dílo v „ neobvyklé“ výši (z pohledu číselného vyjádření), když podle 1. žalovaného s ním tento žádnou smlouvu neuzavřel, ale podle svědka [jméno] [celé jméno žalovaného] byla cena díla stanovena společně s 1. žalovaným ještě před započetím prací. Podle názoru soudu s přihlédnutím ke konzistentním a neměnným tvrzením žalobce obsaženými v žalobě a podrobně popsanými v podání samotného žalobce ze dne [datum] je zřejmé, že smlouva o dílo v podobě zhotovení schodiště byla uzavřena mezi žalobcem a 1. žalovaným, přičemž svědek [jméno] [celé jméno žalovaného] byl osobou, jíž ke zhotovení díla použil. Tento závěr soudu je potvrzen výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení], jež uvedla, že žalovaného [číslo] opakovaně viděla v jejich domě. Z výpovědi svědků [jméno] [celé jméno žalovaného], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] je zřejmé, že se 2. žalovaný na zhotovování schodiště nijak nepodílel, nebyl tam přítomen, což odpovídá i [anonymizováno] zprávám předložených 2. žalovaným, avšak soudem k důkazu neprovedeným z důvodu níže uvedených. Skutkový závěr 8. Pro posouzení dané věci jsou podle názoru soudu stěžejní tvrzení, která žalobce doplnil při jednání soudu ne [datum] týkající se„ reklamačního“ jednání mezi účastníky, a to v reakci na nově uplatněnou námitku žalovaných s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 2484/2012. Žalobce doplnil, že vady vytknul při reklamačním jednání po prvních deštích počátkem září 2019, na kterém byl přítomen žalobce pan [příjmení], 1. žalovaný a pan [celé jméno žalovaného] mladší, přičemž z provedeného dokazování je zřejmé, že se jednalo o osobu [jméno] [celé jméno žalovaného]. Následně žalobce doplnil, že při tomto jednání neuplatnil žalobce právo z odpovědnosti za vady, toto právo uplatnil v dopise ze dne [datum], kterým od smlouvy o dílo odstoupil. Tímto dopisem adresovaným 1. žalovanému má soud za prokázané, že žalobce sděluje 1. žalovanému, že po prvních deštích v září 2019 zjistil, že se na schodišti drží voda a že omítka domu, která přiléhá ke schodišti, vlhne. Žalobce dále v dopise poukázal na obsah odborného vyjádření [jméno] [příjmení] ze dne [datum] a v posledním odstavci 1. strany dopisu uvádí právní zástupce žalobce, že jménem klienta odstupuje od uzavřené smlouvy o dílo. Důvodem je, že celé dílo je vadné a současně došlo v důsledku vadně provedeného díla k trvalému poškození schodnic a fasády budovy. Mezi účastníky je nesporné, že tento dopis byl 1. žalovanému doručen, jak vyplývá z reakce 1. žalovaného v dopise ze dne [datum]. Z výpovědi svědků [jméno] [celé jméno žalovaného], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že se 2. žalovaný na zhotovování schodiště nijak nepodílel, nebyl tam přítomen. Neprovedené důkazy 9. Jelikož bylo možné o žalobě rozhodnout pouze na základě tvrzení žalobce ve spojení s provedeným důkazem v podobě dopisu ze dne [datum] a výpovědi svědků ohledně 2. žalovaného, neprováděl soud žádné další důkazy pro jejich nadbytečnost. Pro stručnost a přehlednost soud zopakuje základní právně významná tvrzení, ze kterých žalobce dovozuje své nároky. Žalobce tvrdí, že uzavřel s 1. žalovaným smlouvu o dílo na zhotovení schodiště ze žulových schodnic opatřených žalobcem. Smlouvu žalobce a 1. žalovaný uzavřeli na konci července 2019 s tím, že 1. žalovaný zhotoví dílo koncem července až začátkem srpna 2019 za pevnou cenu za dílo ve výši [částka], která bude uhrazena na účet 2. žalovaného č. [bankovní účet]. Po zhotovení díla došlo začátkem září 2019 ke schůzce v místě, kde bylo schodiště zhotovováno, přičemž žalobce vytkl vady tohoto schodiště, které 1. žalovaný se svědkem [jméno] [celé jméno žalovaného] odmítli akceptovat, dopisem ze dne [datum] pak žalobce pro vadnost díla od smlouvy o dílo odstoupil. 2. žalovaný se na zhotovení díla nijak nepodílel. <i>C. Posouzení věci po právní stránce</i> Citace právních předpisů 10. Podle § 2615 odst. 2 občanského zákoníku o právech objednatel z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli. Podle § 2106 odst. 2 občanského zákoníku kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit. Podle § 2106 odst. 3 občanského zákoníku nezvolí-li kupující své právo včas, má práva podle § 2107 občanského zákoníku. Podle § 2107 odst. 1 občanského zákoníku je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny. Podle § 2107 odst. 3 občanského zákoníku neodstraní-li prodávající vadu věci včas, nebo vadu věci odmítne odstranit, může kupující požadovat slevu z kupní ceny, anebo může od smlouvy odstoupit. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího. Podle § 2894 odst. 1 občanského zákoníku povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Podle § 951 odst. 1 občanského zákoníku se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Podle § 2952 občanského zákoníku se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu. Právní hodnocení 11. V daném případě bylo jednoznačně prokázáno, že 2. žalovaný nikdy se žalobcem ohledně obsahu smlouvy o dílo nejednal a na provádění díla se nijak nepodílel. Z tohoto důvodu proto nemůže být žaloba proti 2. žalovanému úspěšná, protože žalobce nebyl a není v žádném hmotněprávním závazkovém vztahu s 2. žalovaným, ze kterého by žalobce mohl dovozovat nárok na zaplacení jím požadovaných částek. Pokud žalobce tvrdí, že uzavřel smlouvu s 1. žalovaným, přičemž si v této smlouvě o dílo sjednali jako platební místo účet 2. žalovaného, pak zaplacením sjednané ceny za dílo ve výši [částka] na tento účet nemůže dojít k bezdůvodnému obohacení 2. žalovaného, protože peněžní prostředky došlé na jeho účet tam došly z právního důvodu, kterým je podle tvrzení samotného žalobce smlouva o dílo uzavřená mezi žalobcem a 1. žalovaným. Tvrzení žalobce o uzavření smlouvy o dílo s 1. žalovaným s platebním místem v podobě účtu 2. žalovaného vylučuje možnost úvahy o bezdůvodném obohacení, o přijetí plnění bez právního důvodu. Ujednání účastníků (žalobce a 1. žalovaného) o místu plnění je souladné s ust. § 1954 a násl. občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že mezi 2. žalovaným a žalobcem nebyla uzavřena žádná smlouva, ze které by žalobce mohl požadovat jakékoli plnění, vzhledem k tomu, že se žalobce na provádění prací nijak nepodílel (v průběhu řízení si sám žalobce uvědomil, že došlo k záměně osob [jméno] [celé jméno žalovaného] s 2. žalovaným) a vzhledem k tomu, že nemohlo dojít u 2. žalovaného k bezdůvodnému obohacení, jak soud vysvětlil shora, není 2. žalovaný pasivně legitimován, a soud proto vůči němu žalobu v celém rozsahu zamítnul.

12. V případě 1. žalovaného je situace právně komplikovanější. Nejprve se soud zabýval důvodností odstoupení od smlouvy o dílo v důsledku žalobcem tvrzené vadnosti. Z ust. § 2615 odst. 2 občanského zákoníku je zřejmé, že o právech objednatele (žalobce) z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě, tedy ust. § 2099 a násl. občanského zákoníku. Z ust. § 2106 občanského zákoníku potom vyplývá, že je třeba rozlišovat mezi oznámením vady (tzv. vytčení vady) a dále mezi oznámením, jaké právo z odpovědnosti za vady si objednatel při vadném plnění zvolil (tzv. uplatnění práva z odpovědnosti za vady). Z tvrzení žalobce je zřejmé, že tento oznámil 1. žalovanému vady, tzv. vytknul vady zhotoveného schodiště, a to při jednání začátkem září 2019 1. žalovaný společně s [jméno] [celé jméno žalovaného] odmítli vadnost díla. Z tvrzení žalobce je dále patrné, že při tomto jednání neučinil žalobce volbu ve smyslu § 2106 odst. 2 občanského zákoníku a neoznámil 1. žalovanému, jaké právo z odpovědnosti za vady si zvolil a toto neučinil ani bez zbytečného odkladu po ukončení tohoto, slovy žalobce„ reklamačního jednání“. Žalobce provedl volbu práva z odpovědnosti za vady až dopisem ze dne [datum], kdy pro vadnost díla od smlouvy odstoupil (v případě vadného plnění ve smyslu § 2106 odst. 1 občanského zákoníku má objednatel právo na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodání chybějící věci, odstranění vady opravou věci, přiměřenou slevu z kupní ceny a odstoupení od smlouvy). Soud se ztotožňuje s názorem 1. žalovaného, prezentovaného při jednání soudu dne [datum], že lhůtu, která uplynula od vytčení vady při jednání začátkem září 2019 do uplatnění práva z odpovědnosti za vady v podobě odstoupení od smlouvy v dopise ze dne [datum] nelze pokládat za lhůtu bez zbytečného odkladu ve smyslu § 2106 odst. 2 občanského zákoníku. Dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu reprezentované např. rozhodnutím sp. zn. 32 Cdo 2484/2012 lze za lhůtu bez zbytečného odkladu pokládat bezodkladné jednání účastníka (bez neodůvodněných průtahů), za což však nelze považovat v posuzovaném případě proběhlou lhůtu od září 2019 do konce dubna 2020. Jelikož objednatel nezvolil své právo z odpovědnosti za vady včas (v podobě odstoupení od smlouvy), má žalobce jako objednatel podle § 2106 odst. 3 občanského zákoníku modifikovaná práva z odpovědnosti za vady, a to ve smyslu § 2107 občanského zákoníku. Těmito právy je právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny (k tomu srovnej § 2107 odst. 1 občanského zákoníku). Teprve pokud zhotovitel vadu věci neodstraní nebo vadu věci odmítne odstranit, může objednatel požadovat slevu z kupní ceny, anebo může od smlouvy odstoupit. Z uvedeného vyplývá, že žalobce neuplatnil (neoznámil) právo z odpovědnosti za vady v podobě odstoupení od smlouvy ve smyslu § 2106 odst. 1 a 2 občanského zákoníku ve lhůtě bez zbytečného odkladu, a proto takovéto odstoupení od smlouvy o dílo podle § 2106 odst. 1 a 2 občanského zákoníku bylo provedeno v rozporu se zákonem a nemůže budit žádné právní následky, jinými slovy nemůže mít za následek zrušení smlouvy v důsledku odstoupení. Na druhou stranu (soud uvedené akcentuje s ohledem na níže uvedené) práva z odpovědnosti za vady žalobce nezanikla, pouze se modifikovala na práva dle § 2107 občanského zákoníku na právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z ceny. Teprve po neodstranění vad může žalobce přistoupit k odstoupení od smlouvy ve smyslu § 2107 odst. 3 občanského zákoníku, jinými slovy nadále trvá závazkový vztah mezi žalobcem a 1. žalovaným.

13. Shora uvedené má podle názoru soudu dopad do právního hodnocení nároků, které žalobce požaduje po 1. žalovaném. Jelikož nedošlo ke zrušení smlouvy o dílo platným odstoupením, nemá žalobce pochopitelně právo na vrácení zaplacené ceny za dílo ve výši [částka]. Žalobce nemá ale ani právo na zaplacení částky [částka] za znehodnocení schodnic a nákladů na demontáž znehodnocených schodnic ve výši [částka], neboť smlouva o dílo nebyl zrušena, provedení díla dosud nebylo zmařeno a není možné uvažovat o vypořádání materiálu poskytnutého ke zhotovení díla (schodnic) ve smyslu § 2602 občanského zákoníku, neboť je předčasné uvažovat o zmaření díla, za který by odpovídal zhotovitel (od smlouvy o dílo nebylo ještě platně odstoupeno). Z uvedeného je zřejmé, že uvedené částky žalobce požaduje nedůvodně, a proto soud žalobu v této části zamítnul.

14. Zbývalo posoudit, zda má žalobce právo na zaplacení částky [částka], případně na zaplacení nákladů na demontáž znehodnocených schodnic ve výši [částka], jež pokládá žalobce za škodu způsobenou oběma žalovanými (nedůvodnost nároků ve vztahu k 2. žalovanému je odůvodněn výše). V případě odpovědnosti za škodu je třeba naplnění tří předpokladů spočívajících v porušení povinnosti, vzniku škody a příčinné souvislosti mezi vzniklou škodou a porušením povinnosti. Ust. § 2951 odst. 1 občanského zákoníku zcela jednoznačně akcentuje náhradu škody uvedením v předešlý stav, hovoří se o tzv. naturální restituci. V případě, že žalobce požaduje škodu v penězích, pak může uplatnit ve smyslu § 2952 občanského zákoníku skutečnou škodu a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Žalobce v tomto případě požaduje skutečnou škodu (nikoli ušlý zisk). Soud je však toho názoru, že žaloba je v této části uplatněna předčasně a ke škodě ještě nedošlo, neboť žalobce jím tvrzené částky neuhradil. Vznik škody na straně poškozeného jako jeden z předpokladů povinnosti škůdce k náhradě škody musí být splněn nejpozději v době, kdy soud o uplatněném nároku rozhoduje (srov. § 154 odst. 1 o. s. ř., podle nějž pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení). Důsledkem toho je, že neexistuje-li škoda v době rozhodování soudu o uplatněném nároku na její náhradu, byl nárok uplatněn předčasně, což má za následek zamítnutí žaloby, tzv. pro tentokrát, aniž by bylo třeba zabývat se splněním dalších předpokladů odpovědnosti za škodu. V tom případě rozsudek nepředstavuje překážku věci pravomocně rozsouzené pro následné řízení, v němž po změně rozhodných skutečností poškozený tvrdí a prokazuje, že mu již škoda vznikla.

15. Vedle toho je zřejmé, že žalobce uplatňuje z titulu odpovědnosti za škody nároky, kterých se může domoci v rámci odpovědnosti za vady prováděného díla. Je zřejmé, že otázka„ napojení“ schodiště na zeď, respektive fasádu rodinného domu, je imanentní součástí zhotovovaného díla (sám žalobce hovoří o neodborně provedených silikonech) a proto je možné dosáhnout reparace prostřednictvím nároků z odpovědnosti za vady. V situaci, kdy žalobce sice vytkl vady díla, avšak opožděně uplatnil právo z odpovědnosti z vad díla (při zachování modifikovaných práv z odpovědnosti díla) je zřejmé, že smlouva nadále existuje a žalobce může uplatňovat vady díla a příslušné právo z odpovědnosti za vady díla v souladu s § 2107 občanského zákoníku, a proto je i z tohoto důvodu v této části žaloba předčasná.

16. S ohledem na dosavadní stav si soud dovolí i v rozsudku doporučit žalobci a 1. žalovanému, aby jednali o smírném vyřešení, patrně s přihlédnutím k výsledkům tohoto řízení. Podle názoru soudu vztah ze smlouvy o dílo mezi žalobcem a 1. žalovaným nadále trvá, žalobce vytkl vady díla, ale zatím neuplatnil včas právo z odpovědnosti za vady, kde se mu nabízí požadavek na odstranění vad díla či sleva z ceny díla. Při volbě odstranění vad je oprávněn vady odstranit zhotovitel (1. žalovaný) a teprve při neodstranění těchto vad či odmítnutí odstranění těchto vad může žalobce od smlouvy odstoupit. Žalobce však již nechce nic mít společného s 1. žalovaným. Soudu se proto jeví rozumné, aby si účastníci nechali po vzájemné domluvě zpracovat znalecký posudek k posouzení vadnosti díla, možnostem odstranění vad a nákladům na odstranění vad a výsledky znaleckého zkoumání zahrnuli do úvah o smírném řešení věci. <i>D. Náklady řízení</i> Náklady řízení mezi žalobcem a 1. žalovaným 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal 1. žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají z nákladů právního zastoupení za 2 úkony právní služby po [částka] za přípravu a převzetí zastoupení dne [datum] a sepis vyjádření dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. a) a písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“), za 7 úkonů právní služby po [částka] (společné úkony právní služby s 2. žalovaným, tedy odměna je snížena o 20% dle ust. § 12 odst. 4 AT) za sepis vyjádření dne [datum], sepis vyjádření dne [datum] (obojí dle § 11 odst. 1 písm. d) AT), účast u jednání před soudem dne [datum], účast u jednání před soudem dne [datum], účast u jednání před soudem dne [datum] a účast u jednání před soudem dne [datum] (2 úkony právní služby, neboť jednání trvalo více než 2 hodiny, účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) AT), z 9 paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 AT, tedy celkem [částka] a z 21% DPH ve výši [částka]. Náklady řízení mezi žalobcem a 2. žalovaným 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal 2. žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají z nákladů právního zastoupení za 1 úkon právní služby po [částka] za přípravu a převzetí zastoupení dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. a) AT, za 7 úkonů právní služby po [částka] (společné úkony právní služby s 2. žalovaným, tedy odměna je snížena o 20% dle ust. § 12 odst. 4 AT) za sepis vyjádření dne [datum], sepis vyjádření dne [datum] (obojí dle § 11 odst. 1 písm. d) AT), účast u jednání před soudem dne [datum], účast u jednání před soudem dne [datum], účast u jednání před soudem dne [datum] a účast u jednání před soudem dne [datum] (2 úkony právní služby, neboť jednání trvalo více než 2 hodiny, účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) AT), z 8 paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 AT, tedy celkem [částka] a z 21% DPH ve výši [částka].