11 C 337/2020

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem JUDr. Radkem Černovským ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 72 004 Kč / fond oprav + fond služeb

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 6.413 Kč, jistinu 10.696 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2.674 Kč od 21. 7. 2020 do zaplacení, ve výši 8,25 % ročně z částky 2.674 Kč od 21. 8. 2020 do zaplacení, ve výši 8,25 % ročně z částky 2.674 Kč od 21. 9. 2020 do zaplacení, ve výši 8,25 % ročně z částky 2.674 Kč od 21. 10. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 16.681,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nedoplatku do fondu oprav a služeb. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobce se svým návrhem z 2. 11. 2020 domáhal po žalované, jako vlastníkovi bytu č. 1250/9 v budově [adresa] v [obec], zaplacení částky 72.004 Kč, která představovala dluh žalované – nedoplatek do fondu služeb za rok 2018 ve výši 10.841 Kč, za rok 2019 ve výši 34.423 Kč a za období 1/2020 – 10/2020 ve výši 26.740 Kč. Předmětem rozhodování soudu se však stala pouze dlužná jistina ve výši 10.696 Kč se zákonným příslušenstvím, dílem kapitalizovaným, a to s ohledem na platbu žalované z 30. 10. 2020 ve výši 61.308 Kč, kterou žalovaná umořila svůj dluh vůči žalobci do 6/2020 včetně. Jinak řečeno, předmětem rozhodování soudu byly pouze dlužné platby žalované ve výši 2.674 Kč měsíčně za období 7/2020 – 10/2020 včetně zákonného příslušenství. Nárok vycházel ze stanov žalobce, konkrétně bodu VI. odst. 3, 6 těchto stanov a vyúčtování služeb za roky 2018 – 2019, tedy listin, které tvoří nedílnou součást návrhu na zahájení řízení a jejichž obsah nebyl žalovanou zpochybněn. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce dle § 1181, vztažmo k § 1208 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., ve vztahu k zákonnému příslušenství dle § 1970 téhož zákona a s ohledem na dílčí platbu žalované též dle § 2053 a 2054 odst. 2 téhož zákona. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1, 142 a), vztažmo k § 146 odst. 2 věta druhá zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu.