11 C 91/2026

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní JUDr. Mgr. Olgou Karfíkovou, LL.M., ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] pro 26 530 Kč / příspěvek do garančního fondu

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 26 530 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 26 230 Kč od 26. 8. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 877 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 26 230 Kč jako příspěvku žalovaného za nepojištěné vozidlo [registrační značka] za dobu od 21. 6. 2024 do 21. 4. 2025 (ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem) a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 1 x 300 Kč.

2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal.

3. Soud ve věci rozhodl dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), bez nařízení jednání.

4. Jelikož žalovaný zůstal v řízení pasivní, provedl soud k důkazu pouze listiny předložené žalobkyní. Na základě zjištění učiněných z listin předložených žalobkyní dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný byl v období od 29. 7. 2021 do 8. 6. 2025, tedy i v období od 21. 6. 2024 do 21. 4. 2025, osobou zapsanou v evidenci motorových vozidel jako vlastník a provozovatel vozidla tovární značka [anonymizována dvě slova], [registrační značka], [VIN kód] s tím, že se jedná o druh motorového vozidla - nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg včetně. Žalovaný v žalovaném období nezajistil pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem uvedeného vozidla dle § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoOPV“). Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě příspěvku za dobu nepojištění odpovědnosti a nákladů na mimosoudní uplatnění výzvou ze dne 11. 6. 2025, která byla žalovanému doručena dne 23. 6. 2025. Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného opět vyzývala k dobrovolnému splnění povinnosti.

5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 6 odst. 1 a 2 ZoOPV provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po a) dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel (dále jen "registrované vozidlo"), nebo b) dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo. Má se za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích.

6. Podle § 45 odst. 2 ZoOPV provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle odst. 3 citovaného ustanovení ZoOPV se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle odst. 4 citovaného ustanovení ZoOPV výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odstavce 3 a výši paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou s přihlédnutím k nejvyšším tržním sazbám pojistného podle jednotlivých druhů vozidel a k nákladům mimosoudního uplatnění práva.

7. Podle § 46 odst. 1 a 2 ZoOPV zjistí-li Kancelář porušení povinnosti podle § 6 odst. 1, písemně vyzve provozovatele tuzemského vozidla k zaplacení příspěvku za dobu bez pojištění odpovědnosti. Podle § 46 odst. 2 ZoOPV výzva obsahuje popis důvodů vzniku práva na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v délce nejméně 30 dní ode dne dojití výzvy, poučení provozovatele tuzemského vozidla o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik práva na příspěvek.

8. Podle § 47 ZoOPV povinnost zaplatit příspěvek za dobu bez pojištění odpovědnosti a náklady Kanceláře spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek zaniká, jestliže Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek písemně nevyzve provozovatele tuzemského vozidla k zaplacení příspěvku, jde-li o osobu zapsanou v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář dozví, kdo je provozovatelem tuzemského vozidla.

9. Podle § 5 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 69/2024 Sb. k provedení zákona o pojištění odpovědnosti z provozu denní sazba příspěvku za dobu bez pojištění odpovědnosti činí pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 45 odst. 2 ZoOPV se stanoví pro nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg včetně ve výši 86 Kč. Podle § 6 citované vyhlášky výše paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 45 odst. 2 ZoOPV činí 300 Kč.

10. Protože žalobkyně včas vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku a s ohledem na to, že žalovaný nezajistil, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti (s ohledem na domněnku v § 6 odst. 2 ZoOVP, je žalovaného třeba považovat za provozovatele předmětného vozidla) a protože výzva měla náležitosti dle § 46 odst. 2 ZoOVP, má žalobkyně právo na úhradu příspěvku. Vzhledem k tomu, že denní sazba příspěvku činí 86 Kč, za rozhodnou dobu od 21. 6. 2024 do 21. 4. 2025 (za 305 zjištěných dnů) činí celková výše příspěvku 26 230 Kč. Podle § 45 odst. 2 ZoOVP, § 5 odst. 1 písm., § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb., soud žalobkyni přiznal i částku 300 Kč, jakožto paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.

11. Žalovanou částku (jedná se o peněžitý dluh, se kterým je žalovaný v prodlení) sleduje též povinnost k úhradě úroku z prodlení v návaznosti na uplatnění práva žalobkyní v dopise ze dne 11. 6. 2025. Soud proto žalobkyni přiznal podle § 1970 o. z. i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 877 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 062 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 26 530 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobce. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.