12 C 126/2021

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudcem JUDr. Radomírem Kubelkou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro: vyklizení nemovitosti

I. Žalovaná je povinna vyklidit a vyklizený předat žalobkyni pozemek p. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa] (objekt bydlení), dále pozemky p. [číslo] vše zapsáno na č. [list vlastnictví] pro k. ú. Žlutice a obec Žlutice, a to do 25. března 2024.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 33.958 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

III. České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala vyklizení nemovitostí popsaných ve výroku I. rozsudku s odůvodněním, že žalovaná nemá platný právní titul k jejich užívání, neboť smlouva o zřízení věcného břemene ze dne 8. 8. 2016, kterou bylo právním předchůdcem žalobkyně (jejím otcem [jméno] [příjmení]) zřízeno žalované právo doživotního bezúplatného užívání těchto nemovitostí, je neplatným právním jednáním z důvodu duševního onemocnění otce žalobkyně, kterým trpěl v době právního jednání.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila, uvedla, že žila s otcem žalobkyně [jméno] [příjmení], [datum narození], zemř. 24. 8. 2019, po dobu 20 let jako družka a od roku 2008 společně v předmětných nemovitostech. Smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne 8. 8. 2016 otec žalobkyně zřídil ve prospěch žalované věcné břemeno spočívající v právu jejího bezúplatného doživotního užívání předmětných nemovitostí. Žalovaná dále uvedla, že pokud žalobkyně dovozuje nezpůsobilost svého otce dne 8. 8. 2016 k předmětnému právnímu jednání z rozsudku zdejšího soudu ze dne 12. 9. 2017, č. j. 23 Nc 3669/2016-147, tak toto rozhodnutí nepůsobí zpětně.

3. Žalovaná v žalobě navrhla přistoupení [titul] [jméno] [příjmení], [datum narození], do řízení jako vedlejší účastnice na straně žalované. Jmenovaná v podání ze dne 19. 7. 2021 soudu sdělila, že se svým vstupem do řízení nesouhlasí.

4. Soud rozsudkem ze dne 14. 4. 2022, č. j. 12 C 126/2021-74, žalobě vyhověl.

5. Ke včasnému odvolání žalované byl rozsudek soudu I. stupně zrušen v odvolacím řízení usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 22. 8. 2022, č. j. 13 Co 219/2022-115, a věc vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud uložil soudu I. stupně, aby doplnil dokazování provedením výslechu navržených svědků a vyhověl požadavku žalované, aby znalecký posudek byl vypracován až po provedení výslechů navržených svědků. Odvolací soud uvedl, že se žalovaná dovolává posouzení té možnosti, zda případně [jméno] [příjmení] neuzavřel předmětnou smlouvu v tzv.„ světlém okamžiku“, což znalecké zkoumání nehodnotilo, ač se jedná o odbornou otázku, která musela být řešena v rámci obecného znaleckého posudku. Touto otázkou by se proto znalec měl zabývat. Soudu I. stupně bylo dále uloženo, aby se vyjádřil ke vzájemnému vztahu žaloby na vyklizení a v katastru nemovitostí zapsanému právu z věcného břemene, neboť žalovaná namítá, že žaloba na vyklizení nemůže obstát, když žalované svědčí právo z věcného břemene zapsané v katastru nemovitostí. Dále bylo soudu I. stupně uloženo, aby odůvodnil lhůtu k vyklizení s odkazem na konkrétní okolnosti případu.

6. Mezi účastníky jsou nesporné tyto právně významné skutečnosti: Žalobkyně je na základě usnesení Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 18. 11. 2019, č. j. 30 D 938/2019-44, ve spojení s usnesením Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 3. 12. 2019, č. j. 30 D 938/2019-51, vlastníkem pozemku p. č. st. 264, jehož součástí je stavba [adresa] (objekt bydlení), pozemku p. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa] (objekt bydlení), pozemků p. [číslo] vše zapsáno na č. [list vlastnictví] pro k. ú. Žlutice a obec Žlutice. Právní předchůdce žalobkyně [jméno] [příjmení], [datum narození], zemř. [datum], a žalovaná podepsali dne 8. 8. 2016 smlouvu o zřízení věcného břemene ve prospěch žalované spočívající v právu bezúplatného doživotního užívání pozemku p. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa] (objekt bydlení), pozemků p. [číslo] vše zapsáno na č. [list vlastnictví] pro k. ú. Žlutice a obec Žlutice, s obsahem uvedeným v listině založené v příloze žalobkyně pod označením písmene H. Žalobkyně dopisem ze dne 30. 03. 2021 vyzvala žalovanou k vyklizení předmětných nemovitostí. Soud dle ust. § 120 odst. 3 o.s.ř. vzal tyto nesporné skutečnosti za svá skutková zjištění a odkazuje na ně jako na dílčí skutkový závěr ve věci.

7. Sporná mezi účastníky zůstala právně významná skutečnost, zda [jméno] [příjmení] měl při uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 8. 8. 2016 s ohledem na svůj zdravotní stav dostatek rozpoznávacích a ovládacích schopností, aby pochopil smysl a účel takového právního jednání.

8. K této sporné otázce soud provedl níže uvedené důkazy:

9. Ze zprávy Karlovarské krajské nemocnice ze dne 4. 7. 2016 soud zjistil, že otec žalobkyně [jméno] [příjmení], [datum narození], byl od 30. 6. 2016 do 4. 7. 2016 hospitalizován na oddělení neurologie Karlovarské krajské nemocnice v Karlových Varech na doporučení ambulantní neuroložky [titul] [příjmení] k dalším vyšetřením s diagnózou rychlé progrese demence. Lékaři u něj po dalších vyšetřeních diagnostikovali středně těžký kognitivní deficit při vaskulární encefalopatii s možným podílem Alheimerovy nemoci.

10. Ze zprávy Karlovarské krajské nemocnice ze dne 15. 11. 2016 soud zjistil, že otec žalobkyně [jméno] [příjmení], [datum narození], byl od 12. 11. 2016 do 15. 11. 2016 hospitalizován na oddělení chirurgie – traumatologie Karlovarské krajské nemocnice v Karlových Varech pro úraz při pádu po poruše vědomí. Po vyšetření na CT byla u otce žalobkyně potvrzena výraznější mozková atrofie a vaskulární encefalopatie.

11. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] ze dne 11. 7. 2017 soud zjistil, že otec žalobkyně [jméno] [příjmení], [datum narození], byl v rámci zpracování znaleckého posudku zadaného zdejším soudem v řízení o omezení svéprávnosti pod sp. zn. 0 P 321/2017 dne 8. 6. 2017 vyšetřen ustanoveným soudním znalcem [celé jméno znalce], přičemž znalec při vypracování znaleckého posudku dále vycházel z lékařských zpráv o zdravotním stavu otce žalobkyně a v závěru znaleckého posudku ze dne 11. 7. 2017 uvedl, že otec žalobkyně trpí těžkým stupněm demence cévního původu s pravděpodobným podílem Alzheimerovy nemoci s tím, že rozvoj nemoci je od roku 2015 a má velmi rychlou progresi, která již dosahuje terminálního stádia, přičemž onemocnění již není léčitelné. Znalec mimo jiná omezení uvedl, že posuzovaný není schopen jednat, rozhodovat a vyřizovat záležitosti běžného života, pochopit smysl a účel uzavření smlouvy.

12. Z rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 12. 9. 2017, č. j. 23 Nc 3669/2016-147, soud zjistil, že otec žalobkyně [jméno] [příjmení], [datum narození], byl omezen ve svéprávnosti mimo jiné tak, že není způsobilý se smluvně a majetkově zavazovat, měnit stávající právní vztahy, zakládat nové smluvní vztahy a za tímto účelem právně jednat. Současně mu soud ustanovil žalovanou jako opatrovníka.

13. Z dodatku ze dne 14. 10. 2021 ke znaleckému posudku ze dne 11. 07. 2016 znalce [celé jméno znalce] soud zjistil, že otec žalobkyně [jméno] [příjmení], [datum narození], vzhledem ke svému duševnímu onemocnění plynoucímu z odborných lékařských zpráv a výsledku vyšetření znalcem dne 8. 6. 2017, kdy znalec zjistil, že jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti byly zcela vymizelé, nebyl schopen dne 8. 8. 2016 v důsledku postižení demencí středního stupně pochopit smysl a účel právního jednání spočívajícího v uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene.

14. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce], znalce z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, ze dne 15. 3. 2023 soud zjistil, že na základě dostupné zdravotní dokumentace s přihlédnutím k obsahu znaleckého posudku [celé jméno znalce] ze dne 11. 7. 2017 a jeho dodatku ze dne 14. 10. 2021 znalec uzavřel, že otec žalobkyně [jméno] [příjmení] dle dostupné lékařské dokumentace trpěl ke dni 8. 8. 2016 středně těžkou demencí, což je onemocnění trvalé, léčbou není přímo ovlivnitelné a nelze očekávat žádné zlepšení. Při vaskulární demenci dochází k nedostatečnému prokrvení mozkové tkáně, při Alzheimerově demenci dochází k postupnému úbytku mozkové tkáně, což bylo popsáno po vyšetření pomocí CT (výpočetní tomografie) spolu s klinickým nálezem deteriorace myšlenkových a paměťových funkcí. Kognitivní výkon je nutné považovat za trvalý, klinicky ani forenzně nelze připustit tzv.„ světlou chvilku“, kdy by posuzovaný byl schopen signifikantně lepšího kognitivního výkonu. Stejně jako nelze přepokládat zlepšení cévního zásobení mozku nebo přechodné nabytí mozkové hmoty. Subjektivní dojem může imponovat, že projev nemocného se v určitém čase zlepšuje. Při klinickém vyšetření v tomto okamžiku subjektivního zlepšení nemoci nebude mít oporu v testovém nálezu. Vyjádření (před soudem) slyšených svědků lze považovat za subjektivní laický obraz, jejich výpovědi se rozcházejí, není zřejmé, k jakému časovému období se vyjadřují, a lze k nim přihlédnout pouze okrajově. Ze zdravotnické dokumentace, která je dostatečná, lze dojít k jednoznačnému závěru, že [jméno] [příjmení] trpěl ke dni 8. 8. 2016 závažnou duševní poruchou – středně těžkou demencí a proto nebyl schopen pochopit smysl ani účel uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene.

15. Znalec [celé jméno znalce] ve své znalecké výpovědi stvrdil správnost jím podaného písemného znaleckého posudku ze dne 15. 3. 2023 s tím, že není důvod na něm cokoliv měnit či doplňovat vyjma informace o vyšetření posuzovaného, který však v důsledku úmrtí nemohl být vyšetřen, což znalec vysvětlil tak, že při sestavování písemného vyhotovení znaleckého posudku došlo k písařské chybě způsobené použitím vzorové šablony. Znalec reagoval na dotazy účastníků a uvedl shodně s písemným znaleckým posudkem podklady, z nichž při zpracování znaleckého posudku vycházel. Pakliže byl znalec žalovanou dotazován na možnou tzv.„ světlou chvilku“ u otce žalobkyně dne 8. 8. 2016, kdy podepsal předmětnou smlouvu, znalec uvedl, že v odborné literatuře, konkrétně v poslední učebnici psychiatrie profesora MUDr. Ladislava Hosáka, Ph.D., (učebnice Psychiatrie a pedopsychiatrie, vydaná nakladatelstvím Karolinum nebo Karlovou univerzitou v roce 2015), se nenachází žádná zmínka o tzv.„ světlé chvilce“. Jde spíše o termín, který je používán forenzně, kdy jedna strana se snaží doložit, že ve chvíli podpisu byl posuzovaný v realitě a věděl, co podpisuje. Pokud by však měla být taková chvilka doložena, tak v tu chvíli by musel být posuzovaný vyšetřen odborníkem a musely by být kognitivní schopnosti prokázány, což se většinou neděje. Většinou je odkazováno na svědky a na hodnocení laiků. Laik nemá šanci rozpoznat takové onemocnění, většinou se neptá na základní kritéria, jako je orientace místem, časem, netestuje paměťové schopnosti, tj. uložit nebo z paměti vyvolat nějaké informace, neověřuje schopnost interpretovat text a neověřuje, zda posuzovaný má či nemá kognitivní kapacitu na to, aby jednal. V případě otce žalobkyně existuje„ silná“ evidence vyšetření neurologem, což je obor, kam onemocnění demence spadá, a neurolog je zcela kompetentní pro konstatování syndromu demence. Dokumentaci lze mít doloženou jako zcela validní, otec žalobkyně byl vyšetřen odborníkem, který se uvedenou problematikou zabývá, protože demence spadá mezi neurologická onemocnění, ať už vaskulární demence nebo Alzheimerova demence tedy forma neurodegenerativní. U otce žalobkyně popsaná smíšená vaskulární a neurodegenerativní demence znamená, že vaskulární onemocnění vzniká na základě rozvoje nedostatečného cévního zásobení mozku, a neurodegenerativní onemocnění spočívá v tom, že dochází postupně k úbytku mozkové tkáně. U otce žalobkyně to bylo popsáno na zobrazovacím vyšetření počítačové tomografie CT, kdy byla popsána atrofie mozkové kůry, což je obraz, který koresponduje Alzheimerově demenci. Byla popsána i vaskulární forma, jedná se tedy o demenci smíšené etiologie, kdy se očekává postižení kognitivních funkcí v širší míře, tedy je postižená nejen paměť, ale je postižená i kognice, je postižená i orientace časem, posuzovaní si často nejsou schopni vybavit události i ze staropaměti. Znalec uvedl, že z lékařské dokumentace, která je v případě otce žalobkyně dostatečná, lze očekávat tak závažné postižení kognitivních funkcí, že nelze dojít k jinému závěru, než že otec žalobkyně v době podpisu předmětné smlouvy nebyl schopen pro závažnou duševní poruchu pochopit smysl ani účel žádného právního jednání.

16. Soud na základě shora provedených důkazů učinil ke sporné skutečnosti výše uvedené tento dílčí skutkový závěr: Soud má z lékařských zpráv v odst. 7 a 8 odůvodnění za zjištěné, že otec žalobkyně byl několik dní hospitalizován nejprve na neurologii (na přelomu června a července 2016) na doporučení neuroložky [titul] [příjmení] k dalším vyšetřením s diagnózou rychlé progrese demence. Lékaři u něj po dalších vyšetřeních diagnostikovali středně těžký kognitivní deficit při vaskulární encefalopatii s možným podílem Alheimerovy nemoci. Následně byl hospitalizován na oddělení chirurgie – traumatologie (v listopadu 2016) pro úraz při pádu po poruše vědomí. Po vyšetření na CT byla u otce žalobkyně potvrzena výraznější mozková atrofie a vaskulární encefalopatie. Otec žalobkyně byl dne 8. 6. 2017 vyšetřen soudním znalcem [celé jméno znalce] v rámci soudem zadaného znaleckého posudku, kdy znalec dále vycházel z lékařských zpráv o zdravotním stavu otce žalobkyně a v závěru znaleckého posudku ze dne 11. 7. 2017 uvedl, že posuzovaný trpí těžkým stupněm demence cévního původu s pravděpodobným podílem Alzheimerovy nemoci s tím, že rozvoj nemoci je od roku 2015 a má velmi rychlou progresi, která již dosahuje terminálního stádia, přičemž onemocnění již není léčitelné. Znalec mimo jiná omezení uvedl, že posuzovaný není schopen jednat, rozhodovat a vyřizovat záležitosti běžného života, pochopit smysl a účel uzavření smlouvy. Dále má soud z dodatku ze dne 14. 10. 2021 ke znaleckému posudku [celé jméno znalce] ze dne 11. 7. 2017 za zjištěné, že otec žalobkyně vzhledem ke svému duševnímu onemocnění plynoucímu z odborných lékařských zpráv a výsledku vyšetření znalcem dne 8. 6. 2017, kdy znalec zjistil, že jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti byly zcela vymizelé, nebyl schopen dne 8. 8. 2016 v důsledku postižení demencí středního stupně pochopit smysl a účel právního jednání spočívajícího v uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene. Soud má za zjištěné ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] ze dne 15. 3. 2023 ve spojení s jeho výslechem před soudem, že [jméno] [příjmení], trpěl ke dni 8. 8. 2016 závažnou duševní poruchou – středně těžkou demencí a proto nebyl schopen pochopit smysl ani účel uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene. Vzhledem k závažnosti duševního onemocnění znalec jednoznačně vyloučil, že by [jméno] [příjmení] mohl uskutečnit předmětné právní jednání dne 8. 8. 2016 v tzv. světlé chvilce, jak již vysvětleno v odst. 14 a 15 odůvodnění. Na závěrech znalce dle jeho vyjádření nezměnily ničeho ani výpovědí slyšených svědků, jak již vysvětleno v odst. 14 a 15 odůvodnění. Soud z výpovědi slyšených svědků nezjistil skutečnosti upotřebitelné pro rozhodnutí ve věci z důvodu níže uvedeného. Na okraj soud uvádí, že znalec [celé jméno znalce] v obdobné věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 12 C 385/2019 uvedl, že takové osoby při normálním kontaktu s osobou trpící demencí pouze subjektivně vnímají její projev, představující zaběhnuté stereotypy chování a vystupování, avšak nemohou jako laici poznat poruchu myšlení a myšlenkových funkcí.

17. Soud neprovedl důkazy: výpis z KN č. [list vlastnictví] pro k. ú. Žlutice a obec Žlutice, smlouva o zřízení věcného břemene ze dne 8. 8. 2016, předžalobní výzva ze dne 30. 03. 2021, usnesení Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 18. 11. 2019, č. j. 30 D 938/2019-44, neboť z nich plynou nesporné skutečnosti. Soud dále neprovedl důkazy: dopis [jméno] [příjmení] ze dne 5. 5. 2016, listina s nácvikem podpisu [jméno] [příjmení], protokol o ústním jednání dne 12. 9. 2017 ve věci Okresního soudu v Karlových Varech sp. zn. 23 Nc 3669/2016, spis PČR OO Žlutice [číslo jednací], spis Okresního soudu v Karlových Varech sp. zn. 9 C 115/2021, neboť jich nebylo k rozhodnutí třeba, jak plyne z odst. 8 odůvodnění.

18. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud nezjistil skutečnosti potřebné k rozhodnutí ve věci. Svědek uvedl, že asi dva roky předtím, než se z jeho kamaráda [jméno] [příjmení] (pro odst. 18 až 25 odůvodnění dále jen:„ [iniciály]“) stal„ ležák“, přestal řídit, proto mu vypomáhal tak, že ho občas někam zavezl. Stávalo se, že když šel [iniciály] na procházku, tak se unavil, spadl a zůstal tam ležet. [iniciály] měl Parkinsonovu nemoc, snažil se však problémy překonávat, asi 3 roky před smrtí utrpěl [iniciály] lehčí mozkovou příhodu, svědek ho vezl do nemocnice. Svědek si nepamatoval, kdy [iniciály] přestal chodit. Nic jiného na zdravotním stavu [iniciály] svědek nepozoroval, mluvil logicky, když něco potřeboval, řekl si o to. Svědek byl s [iniciály] v kontaktu až do jeho smrti. [iniciály] přestal úplně komunikovat pár měsíců před smrtí. Svědkovi nebylo známo, že [iniciály] trpěl demencí.

19. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud nezjistil skutečnosti potřebné k rozhodnutí ve věci. Svědkyně znala [iniciály] jako každého z cca 200 návštěvníků pošty ve Žluticích, více informací k němu nemá.

20. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud nezjistil skutečnosti potřebné k rozhodnutí ve věci. Svědkyně je sestřenicí [iniciály]. Vídala se s ním velmi často. K jeho zdravotnímu stavu uvedla, že zhruba 2 roky před smrtí byl tzv. ležák. Uvedla, že [iniciály] začal mít problémy s pamětí ještě v době, než začal jen ležet. Od té doby ani nekomunikoval. Svědkyně v době předtím nepozorovala změny v jeho chování a nebylo jí známo, že trpí demencí, ani že to řeší lékař.

21. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud nezjistil skutečnosti potřebné k rozhodnutí ve věci. Svědkyně je matkou žalobkyně a bývalou manželkou [iniciály]. Někdy od roku 2000 u něho začala pozorovat problémy s pamětí, často zapomínal. Když mu něco říkala, tvrdil posléze, že mu nic takového neřekla. Někdy v roce 2014 – 2015 k němu přišla do domu, kde tehdy žil se žalovanou a on jí již nepoznal.

22. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud nezjistil skutečnosti potřebné k rozhodnutí ve věci.Svědkyně je vnučkou [iniciály] a dcerou žalobkyně. V roce 2014 jí [iniciály] navštívil v SRN, nechal se tam však dovést známým, neboť si již dle svých slov na řízení netroufal. Vzpomněla si na situaci, kdy byli v roce 2014 s [iniciály] v restauraci, potřeboval na toaletu, ona mu řekla, že má jít vpravo a on šel vlevo. Když se vrátil, řekla, že už je jako jeho matka, která byla ve stáří těžce dementní, a on si toho byl vědomý. V roce 2015 svědkyně přijela za [iniciály] na návštěvu, ten téměř nemluvil, když na něho svědkyně mluvila, seděl, cukala mu ruka a na svědkyni se ani nepodíval, koukal v podstatě do prázdna, používal jiný slovník, než předtím. V pozdější době žalovaná častějším návštěvám [iniciály] bránila, když svědkyně přijela, docházelo mezi nimi k hádkám, svědkyně viděla žalovanou, jak [iniciály] nahého sedícího na židli umývala vodou z lavoru v přítomnosti nějaké návštěvy. Tehdy již [iniciály] svědkyni nepoznával.

23. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud nezjistil skutečnosti potřebné k rozhodnutí ve věci.Svědek je bratrem [iniciály], se kterým se dlouhodobě navštěvovali zhruba jednou za čtvrt roku. Když v roce 2016 [iniciály] onemocněl, svědek navštěvoval svého bratra častěji. Svědek v roce 2016 zpozoroval, že [iniciály] je zpomalenější, často déle přemýšlel, ale když vyslovil větu, mělo to„ hlavu a patu“. Na oslavě narozenin byl [iniciály] dle jeho názoru orientovaný, byť mluvil pomaleji. Svědek se domnívá, že u [iniciály] mohlo někdy předtím dojít k malé mozkové příhodě. To se dozvěděl i od [iniciály] i žalované. Do poloviny roku 2017 [iniciály] jezdil i automobilem. Zdravotní stav [iniciály] se začal v tom roce zhoršovat, odmlky v řeči byly stále delší, mluvil v podstatě v krátkých holých větách. V roce 2018 přestal [iniciály] chodit, zůstal na plenách v péči žalované.

24. Z výslechu svědka [jméno] [jméno] soud nezjistil skutečnosti potřebné k rozhodnutí ve věci.Svědek se s [iniciály] znal od konce 70. let, pravidelně se vídali. Svědkovi se jevil [iniciály] v posledních 5 letech života po zdravotní stránce dobře. Jednou se potkali v nemocnici, kde byl [iniciály] hospitalizovaný na neurologii. Svědek začal mít zdravotní problémy, přestal řídit automobil a na návštěvy za [iniciály] již nejezdil.

25. Z výpovědí svědků výše uvedených soud nezjistil, kdy a v jakém rozsahu u [iniciály] nastal úbytek složky rozumové, tj. schopnosti posoudit své jednání a složky volní, tj. schopnosti ovládnout své jednání, aby bylo možné posoudit, v jakém duševním stavu se [iniciály] nacházel ke dni 8. 8. 2016. Svědci vypovídali rozporně o období, kdy se jim zdravotní stav [iniciály] jevil zhoršený (po fyzické a duševní stránce), proto si soud ani nemohl sestavit časovou osu a učinit si představu, kdy se začal duševní stav [iniciály] (a v jaké intenzitě) zhoršovat. Ve výpovědi svědků jsou rozdíly v určení doby, kdy se [iniciály] začal hůře pohybovat, vyjadřovat a kdy již zůstal ležet v posteli zcela odkázaný na pomoc jiných osob. To vede soud k závěru, že svědkům jako laikům se chování [iniciály] mohlo jevit subjektivně odlišně a soud proto nemohl z jejich výpovědí zjistit (ve spojení s dalšími ve věci provedenými důkazy), nakolik mohl být [iniciály] ke dni 8. 8. 2016 duševně nezpůsobilý učinit předmětné právní jednání.

26. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

27. Podle ust. § 581 občanského zákoníku není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

28. Podle ust. § 1040 odst. l občanského zákoníku kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

29. Soud má za zjištěné a prokázané, že žalobkyně je vlastníkem nemovitostí popsaných ve výroku I rozsudku, které nabyla do svého vlastnictví dne 12. 6. 2020 v rámci pozůstalosti po svém zemřelém otci [jméno] [příjmení], a to na základě usnesení Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 18. 11. 2019, č. j. 30 D 938/2019-44, ve spojení s usnesením Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 3. 12. 2019, č. j. 30 D 938/2019-51. Otec žalobkyně smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne 8. 8. 2016 zřídil ve prospěch žalované, která s ním žila jako družka v předmětných nemovitostech od roku 2008, věcné břemeno spočívající v jejím právu bezúplatného doživotního užívání předmětných nemovitostí. Soud v tomto řízení řešil předběžnou otázku mající význam pro rozhodnutí ve věci, a to zda otec žalobkyně dne 8. 8. 2016 při uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene byl schopen s ohledem na svůj zdravotní stav učinit platně takové právní jednání. Na základě znaleckého posudku [celé jméno znalce] ve spojení dodatkem k tomuto posudku vypracovaným týmž znalcem a dále na základě písemného znaleckého posudku [celé jméno znalce] a jeho výslechu před soudem soud učinil v odst. 16 skutkový závěr, že v důsledku duševní choroby, a to demence středního stupně, nebyl otec žalobkyně [jméno] [příjmení] dne 8. 8. 2016 schopen pochopit smysl a účel právního jednání spočívajícího v uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene. Soud proto po právní stránce uzavřel, že předmětná smlouva o zřízení věcného břemene je neplatným právním jednáním s poukazem na ust. § 581 občanského zákoníku, neboť jej otec žalobkyně učinil jako osoba k tomu nezpůsobilá pro popsané duševní onemocnění, které u něj mělo za následek vymizení jeho rozpoznávacích i ovládacích schopností v takovém rozsahu, že nedokázal pochopit smysl a následky učiněného právního jednání. Znalec [celé jméno znalce] bez pochybností vyloučil možnost (uváděnou žalovanou), že by otec žalované [jméno] [příjmení] učinil předmětné právní jednání v tzv. světlé chvilce a vysvětlil, že z lékařského hlediska je u osoby trpící středně těžkou demencí tzv. světlá chvilka vyloučena. Vzhledem k výše uvedenému soud uzavřel, že žalovaná nejpozději ke dni úmrtí otce žalobkyně již neměla žádný platný právní titul k užívání předmětných nemovitostí (do té doby nemovitosti užívala se souhlasem otce žalobkyně) a pokud nereagovala na výzvu žalobkyně k jejich vyklizení, soud jí nyní uložil tyto vyklidit a vyklizené žalobkyni předat s poukazem na ust. § 1040 odst. 1 občanského zákoníku Lhůta k vyklizení byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst.1 o.s.ř. v délce 2 měsíců, aby žalovaná měla přiměřený časový prostor k zajištění jiného bydlení. O delší lhůtě soud neuvažoval, neboť žalovaná je již od doručení žaloby ve věci dne 31. 5. 2021 (tj. téměř 3 roky) srozuměna s tím, že pro případ vyhovění žalobě bude nucena nemovitosti vyklidit a nic jí nebránilo se na tuto situaci s předstihem připravit. K námitce žalované, že žaloba na vyklizení nemůže obstát, když žalované svědčí právo z věcného břemene zapsané v katastru nemovitostí, soud uvádí, že zápisem věcného práva ve veřejném seznamu není soud vázán, neboť takový zápis nemusí odpovídat skutečnému právnímu stavu. V řízení o žalobě na plnění může soud jako předběžnou otázku zkoumat, zda zápis věcného práva ve veřejném seznamu (katastru nemovitostí) odpovídá skutečnému právnímu stavu. V posuzovaném případě je ve veřejném seznamu zapsáno ve prospěch žalované věcné právo – břemeno užívání předmětných nemovitostí. Pakliže soud v rámci posouzení předběžné otázky – existence tohoto věcného práva dospěl k závěru, že toto věcné právo žalované nesvědčí, nic nebrání (ani samotný zápis tohoto práva ve veřejném seznamu) tomu, aby žalobě na plnění vyhověl. Je věcí žalobkyně, zda bude vedle žaloby na plnění žalovat i určení neexistence tohoto věcného práva při vědomí, že jedině takové (kladné) rozhodnutí může být podkladem pro změnu zápisu ve veřejném seznamu.

30. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 33.958 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5.000 Kč, zálohy na znalečné v částce 5.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10.000 Kč sestávající z částky 1.500 Kč za každý z 11 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, sepis podání ze dne 30. 3. 2021, sepis žaloby, sepis podání ze dne 28. 6. 2021, účast zástupce žalobkyně u jednání soudu dne 7. 9. 2021, 14. 4. 2022, 15. 11. 2022 /přes 2 hodiny/, 24. 11. 2022 /přes 2 hodiny/, 23. 1. 2024), včetně 11 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 19.800 Kč ve výši 4.158 Kč.

31. O nákladech řízení státu soud rozhodoval s poukazem na ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. Podle výsledku řízení by náklady řízení placené státem měla platit žalovaná, která neměla ve věci úspěch, avšak soud ji usnesením ze dne 16. 6. 2022, č. j. 12 C 126/2021-109, od placení soudních poplatků osvobodil. Z tohoto důvodu jí soud náhradu nákladů řízení, které platil stát, neuložil a rozhodl, že se státu náhrada nákladů řízení nepřiznává.