12 C 135/2021

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudcem JUDr. Radomírem Kubelkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro vydání věci

I. Žalovaná je povinna vydat žalobkyni měřící zařízení (plynoměr) výrobní [číslo] umístěné v bytové jednotce [číslo] na adrese odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku za účasti pověřeného zástupce žalobkyně.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 8.534 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na vydání měřícího zařízení uvedeného ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně uvedla, že v odběrném místě [ulice a číslo], [PSČ] [obec], bylo dne 21.07.2011 osazeno v souladu s ustanovením § 71 z. č. 458/2000 Sb., v platném znění (dále jen EZ), měřící zařízení výrobní [číslo] ve vlastnictví žalobkyně jakožto provozovatele distribuční soustavy, a to za účelem měření spotřeby plynu dodávaného do odběrného místa smluvní uživatelce [jméno] [celé jméno žalované], která však dne 11.11.2018 zemřela. Dnem 08.04.2020 došlo k ukončení služby distribuční soustavy a od 09.04.2020 je odběr v daném odběrném místě kvalifikován jako neoprávněný a neoprávněná distribuce plynu podle ust. § 74 odst. EZ. Žalobkyně se pokusila o demontáž měřícího zařízení, to se jí však díky pasivitě žalované nezdařilo. Žalovaná byla taktéž vyrozuměna o tom, že pro uvedené odběrné místo nejsou hrazeny platby za odebraný plyn (zejména z důvodu opakujícího se neplnění smluvených platebních povinností, kdy obchodník s plynem přistupuje k ukončení závazkového smluvního vztahu). Dne 07.04.2020 byl prostřednictvím aplikace ON-line servis PDS podán požadavek obchodníka s plynem na ukončení dodávky plynu do uvedeného odběrného místa z důvodu neplacení s požadovaným datem ukončení 08.04.2020. Na předžalobní výzvu ze dne 18.02.2021 žalovaná nereagovala.

2. Žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala, k ústnímu jednání dne 29.06.2021 se bez předchozí řádné omluvy nedostavila, proto soud dle ust. 101 odst. 3 o.s.ř. projednal a rozhodl věc v její nepřítomnosti.

3. Z protokolu o montáži měřidla ze dne 21.07.2011 soud zjistil, že žalobkyně osadila odběrné místo měřícím zařízením specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku.

4. Z dopisu žalobkyně ze dne 26.06.2020 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k umožnění demontáže předmětného měřícího zařízení v odběrném místě na adrese žalovaného v důsledku neoprávněné distribuce plynu.

5. Ze žádosti obchodníka s plynem [anonymizováno] [právnická osoba] ze dne 07.04.2020 soud zjistil, že byl prostřednictvím aplikace ON-line servis PDS podán požadavek obchodníka s plynem na ukončení dodávky plynu do uvedeného odběrného místa z důvodu neplacení za dodávky plynu s požadovaným datem ukončení 08.04.2020.

6. Ze servisní zakázky [číslo] soud zjistil, že žalobkyně usilovala o demontáž měřidla dne 19.05.2020, 21.07.2020 a dne 06.10.2020 bezúspěšně z důvodu nepřítomnosti žalované.

7. Z dopisu žalobkyně ze dne 18.02.2021 soud zjistil, že před podáním žaloby vyzvala žalovanou k součinnosti při demontáži měřícího zařízení v jejím odběrném místě pokud si nezajistí uzavření nové smlouvy k odběru plynu.

8. Vzhledem k tomu, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění vzájemně neodporují, poukazuje na ně soud jako na skutkový závěr ve věci.

9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

10. Podle § 56 odst. 1 písm. c), e), f) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ EZ“), jsou účastníky trhu s plynem provozovatelé distribučních soustav, obchodníci s plynem a zákazníci.

11. Podle § 74 odst. 1 písm. a) EZ je neoprávněným odběrem plynu odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynu.

12. Podle § 74 odst. 3 písm. d) EZ je neoprávněným odběrem plynu distribuce plynu bez umožnění přístupu k měřicímu zařízení a neměřeným částem odběrného plynového zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.

13. Podle § 59 odst. 1 písm. j) bod 6 EZ má provozovatel distribuční soustavy právo omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu při neoprávněném odběru nebo neoprávněné distribuci plynu nebo při neoprávněné přepravě plynu.

14. Podle § 71 odst. 1, 6 EZ odběr plynu je měřen měřicím zařízením. Výrobci plynu, zákazníci a provozovatelé zásobníků plynu jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy a provozovateli distribuční soustavy kdykoliv přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.

15. Podle § 71 odst. 8 EZ provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na náklad výrobce plynu, zákazníka nebo provozovatele zásobníku plynu zajišťuje instalaci vlastního měřicího zařízení, na svůj náklad jej udržuje a pravidelně ověřuje správnost měření.

16. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), může být ten, kdo věc neprávem zadržuje, vlastníkem žalován, aby ji vydal.

17. Vztah mezi účastníky řízení podléhá shora citovaným ustanovením EZ a ustanovením občanského zákoníku. Žalobkyně osadila podle § 71 odst. 8 EZ v odběrném místě na adrese žalované plynoměr jako měřicí zařízení dle § 71 odst. 1, 6 EZ. Žalobkyně prokázala, že je vlastníkem plynoměru, jak vyplývá z ustanovení § 71 odst. 1 ve spojení s § 71 odst. 8 EZ, a proto se domáhá důvodně ochrany svého vlastnického práva, a to vydáním měřícího zařízení (plynoměru) podle § 1040 odst. 1 o. z. po skončení smluvního vztahu distribuce zemního plynu.

18. Soud s ohledem na uvedené rozhodl o povinnosti žalované vydat žalobkyni měřící zařízení specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8.534 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10.000 Kč sestávající z částky 1.500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5.400 Kč ve výši 1.134 Kč.