12 C 151/2021

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudcem JUDr. Radomírem Kubelkou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobkyně a žalobce c) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně a žalobce všichni zastoupeni advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zdržení se rušení držby

I. Žaloba, ve které se žalobci a), b), c) domáhali po žalovaném, aby uvedl v předešlý stav svislý dešťový svod na zadní části domu [adresa], který je součástí pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec], a to tak, že rozřezanou část tohoto dešťového svodu nahradí novou částí totožné velikosti, která bude tvořit jednolitý celek bez postranních otvorů, se zamítá.

II. Žaloba, ve které se žalobci a), b), c) domáhali po žalovaném, aby uvedl v předešlý stav zahradní kamenné schůdky na zadní části vyvýšené zahradní terasy při zadní části domu [adresa], na styčné hranici pozemků [parcelní číslo] a [parcelní číslo] v k. ú. [obec], a to tak, že obnoví původní schodové stupně z kamenných kvádrů v odpovídající výšce, aby svou velikostí a dispozicí zrcadlově kopírovaly kamenné schůdky na protilehlé straně vyvýšené zahradní terasy nacházející se na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec], a aby tak tato vyvýšená zahradní terasa byla přístupná po kamenných schůdcích stejným způsobem z obou svých stran, se zamítá.

III. Žaloba, ve které se žalobci a), b), c) domáhali uložení povinnosti žalovanému zdržet se rušení držby vlastnického práva žalobců k jejich spoluvlastnickým podílům na pozemcích [parcelní číslo] a [parcelní číslo] v k. ú. [obec], prováděním stavebně-technických zásahů zamezujících či podstatně ztěžujících plynulou průchodnost mezi těmito pozemky, se zamítá.

IV. Žalobci a), b), c) jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalovanému na nákladech řízení částku 19.372 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalovaného.

1. Žalobci se žalobou ze dne 17.05.2021 došlou soudu téhož dne domáhali ochrany rušené držby s tvrzením, že žalobci a žalovaný jsou spoluvlastníky pozemku [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa] - objekt k bydlení, pozemku [parcelní číslo] – zahrada, vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Karlovy Vary, pro katastrální území a obec Karlovy Vary na listu vlastnictví č. [rok]. Spoluvlastnické podíly jsou o velikosti u žalobkyně a) [číslo], žalobce b) [číslo], žalobkyně c) [číslo] a u žalovaného [číslo]. Spoluvlastnictví účastníků bylo nepravomocným rozsudkem zdejšího soudu ze dne 09.12.2020, č. j. 9 C 270/2016-314, zrušeno a vypořádáno tak, že byly v budově vymezeny 3 bytové jednotky. Dále je mezi účastníky vedeno u zdejšího soudu řízení pod sp. zn. 11 C 177/2020 o zaplacení částky 80.049 Kč představující dluh žalovaného na službách spojených s užíváním společné věci. Žalovaný provedl bez vědomí a souhlasu žalobců na budově – společných částech a na společné zahradě zásah: a) rozřezal okapový svod na zadní části domu ve výšce zhruba 2 metry nad zemí, z tohoto okapu pak žalovaný vyvedl nový žlab - napojení tohoto žlabu na stávající okap je však provedeno ryze amatérsky a neodborně, neboť nedošlo k jeho přivaření, ale tento žlab je jen volně vložen do vzniklého prořezaného otvoru v okapu, obě části k sobě tudíž nepřiléhají a při dešti bude voda stříkat okolo, a též na společnou fasádu domu, b) odstranil kamenné schůdky, které funkčně propojovaly přední a zadní část zahrady, a které umožňovaly volný pohyb a průchod mezi jejími částmi. Namísto schůdků je nyní zadní část zahrady oddělena od té přední kamennou zídkou - pokud tak chce osoba projít z přední části zahrady do zadní, musí seskočit ze zídky, což není zcela praktické, c) umístil na společnou zahradu k vyústění žlabu značně objemnou nádrž na dešťovou vodu, která svou velikostí zabírá značný prostor, z této objemné nádrže pak žalovaný vyvedl další žlab na vodu, který však ústí volně ve společné zahradě, v trávníku, při dešti tak bude docházet k tomu, že se voda bude volně rozlévat po zahradě a zbytečně ji podmáčí, d) osadil plechové dveře před prostorem tepelného výměníku, který je přístupný ze společné domovní chodby (je umístěn pod schody do patra) visacím zámkem, v důsledku čehož znemožnil žalobcům a jejich nájemníkům přístup ke zcela zásadnímu technickému zařízení, které je užíváno pro vytápění a ohřev vody v celém domě. Přístup k tepelnému výměníku pro všechny osoby žijící v domě je nezbytný, neboť výměník je třeba občas dopustit, aby správně fungoval - jinak se stává, že výměník nemá dostatečný tlak a obyvatelé jsou v důsledku toho bez teplé vody a bez topení. Žalovaný žalobcům nijak předem neoznámil, že jim bude v přístupu k výměníku bránit, ani jim nepředal klíče od instalovaného visacího zámku. Žalobci se o zásahu žalovaného pod bodem a) – c) dozvěděli dne 30.04.2021 od svých nájemníků v domě a o zásahu pod bodem d) dne 14.05.2021 opět od svých nájemníků v domě.

2. Soud ve věci rozhodl s poukazem na ust. § 177 odst. 1 o.s.ř. v 15 denní lhůtě bez nařízení jednání a žalobě vyhověl.

3. Ke včasnému odvolání žalovaného rozhodoval ve věci Krajský soud v Plzni, který svým usnesením ze dne 18.02.2022, č. j. 11 Co 171/2021-95, usnesení soudu I. stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V odůvodnění svého rozhodnutí odvolací soud mimo jiné uvedl, že soud prvého stupně pochybil, pokud výroky o věci samé formuloval v souladu se žalobním petitem ne zcela určitě, a napadené usnesení je proto materiálně nevykonatelné. Z povahy žaloby z rušené držby vyplývá jako základní požadavek na její petit, aby bylo s ohledem na okolnosti daného případu určitě a konkrétně vymezeno jednání, kterým je držba rušena a jehož se má žalovaný zdržet, případně i konkrétně vymezen předešlý stav, který má být žalovaným obnoven, aby se žalobce po převzetí petitu do rozhodnutí soudu mohl na podkladě takového rozhodnutí domáhat případně výkonu rozhodnutí (exekuce). Z pohledu materiální vykonatelnosti jsou tak neurčité výroky napadeného usnesení, pokud jimi soud uložil žalovanému povinnost uvést v předešlý stav„ společný dešťový svod“,„ zahradní kamenné schůdky“ a„ přístup ke společnému tepelnému výměníku v domě“, aniž byl tento předešlý stav konkrétně popsán. Žalovanému rovněž nelze„ preventivně do budoucna“ obecně uložit povinnost zdržet se„ jakýchkoliv stavebně-technických zásahů na společných částech domu a jejich příslušenství a na pozemku, směřujících ke změně jejich dispozice a podstaty či omezení jejich funkčnosti a přístupnosti“, nýbrž je výrok nutno formulovat tak, aby z něj bylo zřejmé konkrétní jednání žalovaného, kterým ruší držbu a jehož se má zdržet. Odvolací soud proto soudu I. stupně uložil, aby žalobce vyzval k upřesnění žaloby v duchu výše uvedeném.

4. Na výzvu soudu ze dne 25.03.2022, č. j. 12 C 151/2021-100, žalobci v podání ze dne 14.04.2022 (v souladu s pokynem odvolacího soudu) žalobu upřesnili, přičemž součástí tohoto podání bylo též částečné zpětvzetí žaloby týkající se požadavku na odstranění zámku ze dveří tepelného výměníku v chodbě společného domu. Soud proto řízení v této části usnesením ze dne 30.06.2022, č. j. 12 C 151/2021-140, zastavil, když důvod nesouhlasu žalovaného s tímto částečným zpětvzetím nepovažoval za vážný.

5. Odvolací soud dále ve svém zrušovacím usnesení uvedl, že žalovaný až teprve při jednání odvolacího soudu upřesnil svou námitku, že byl„ správcem domu“ na základě rozhodnutí většinového spoluvlastníka z roku 2016, aniž k této sporné skutečnosti předložil nějaké důkazy.

6. Na výzvu soudu ze dne 25.03.2022, č. j. 12 C 151/2021-101, resp. ze dne 27.04.2022, č. j. 12 C 151/2021-118, žalovaný v podání ze dne 12.04.2022, které doplnil v podání ze dne 20.06.2022 uvedl, že k rozhodnutí o ustanovení žalovaného správcem domu došlo až v roce 2018 a předložil k tomu listinné důkazy.

7. Odvolací soud dále ve svém zrušovacím usnesení zdůraznil, že žalobce v řízení o žalobě na rušení držby musí prokázat svévolné rušení držby. Rušením je každé zabránění držitelova volného nakládání s věcí, u držby práv každé zamezení nebo faktické ztížení výkonu práv. Rušení držby musí být svémocné; takovým je každý zásah do držby, ať se stal v jakékoli formě, s výjimkou zásahu dovoleného právem. Soud prvého stupně přitom v napadeném rozhodnutí nijak nezdůvodnil, proč považuje jednání žalovaného vytýkaná v žalobě za svévolné rušení, nikoli jednání dovolené právem, v tomto případě v rámci správy společné věci a odkázal na ust. § 1126 a násl. o. z.

8. Soud vázán právním názorem a pokynem odvolacího soudu provedl ve věci dokazování v rozsahu níže uvedeném.

9. Mezi účastníky jsou nesporné níže uvedené skutečnosti, které soud vzal za svá skutková zjištění, a odkazuje na ně jako na dílčí skutkový závěr ve věci (ust. § 120 odst. 3 o.s.ř.): Žalobci a žalovaný byli ke dni podání žaloby dne 17.05.2021 spoluvlastníky pozemku [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa] (objekt bydlení) a pozemku [parcelní číslo], vše v k. ú. a obci [obec], přičemž spoluvlastnický podíl na těchto věcech je o velikosti [číslo] u žalobkyně a), [číslo] u žalobce b), [číslo] u žalobkyně c), [číslo] u žalovaného. Rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 09.12.2020, č. j. 9 C 270/2016-314, který nabyl právní moci dne 23.08.2021, bylo spoluvlastnictví účastníků zrušeno a vypořádáno tak, že pozemek [parcelní číslo] byl geometrickým plánem rozdělen na pozemek p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] (objekt bydlení) a na pozemek [parcelní číslo]. V objektu bydlení byly vymezeny 3 bytové jednotky, jednotka [číslo] byla přikázána do vlastnictví žalobkyně a) spolu s podílem o velikosti [číslo] na společných částech stavby a pozemcích p. [číslo] p. [číslo] jednotka [číslo] do podílového spoluvlastnictví žalobců b) a c) /každému v rozsahu jedné poloviny/ spolu s podílem o velikosti [číslo] na společných částech stavby a pozemcích p. [číslo] p. [číslo] jednotka [číslo] do vlastnictví žalovaného spolu s podílem o velikosti [číslo] na společných částech stavby a pozemcích p. [číslo] [parcelní číslo]. Pozemek [parcelní číslo] byl přikázán účastníkům do přídatného spoluvlastnictví v rozsahu jejich spoluvlastnických podílů výše v tomto odstavci uvedených. Žalovaný v březnu 2021 v zadní části domu [adresa] demontoval původní výsuvný okapový žlab ze svislé okapové roury vedoucí do nízkého modrého plastového sudu na dešťovou vodu. Na téže svislé okapové rouře o něco výše 10. Sporné zůstaly tyto skutečnosti:

1. Zda byl žalovaný v roce 2018 ustanoven rozhodnutím většinového spoluvlastníka správcem společných nemovitostí.

2. Na jakém konkrétním místě v zadní části vyvýšené zahradní terasy při zadní části domu [adresa], na styčné hranici pozemků [parcelní číslo] a p. [číslo] se nacházely kamenné schůdky, které měl žalovaný odstranit.

11. Ke sporné skutečnosti ad 1/ soud provedl důkaz listinami: Obsahem dopisu žalovaného ze dne 25.02.2018 a přílohou tohoto dopisu nazvanou„ protokol o hlasování ze dne 25.02.2018; č. usnesení 15./ 2018“ má soud za zjištěné a prokázané, že žalovaný v dopise ze dne 25.02.2018 sdělil žalobcům, že bude rozhodováno o ustanovení žalovaného správcem společných nemovitostí, a požádal je, aby mu do jednoho týdne sdělili svůj souhlas či nesouhlas. Obsahem dopisu žalobců ze dne 28.02.2018 má soud za prokázané, že byli s obsahem dopisu žalovaného ze dne 25.02.2018 seznámeni a že se vyslovili nesouhlasně. Soud tak učinil dílčí skutkový závěr, že žalovaný jako majoritní spoluvlastník rozhodl o svém ustanovení správcem společných nemovitostí.

12. Ke sporné skutečnosti ad 2/ soud provedl důkaz fotografiemi (čl. 16, 17, 113), a učinil dílčí skutkový závěr, že je na nich zachycena část zahrady předělená kamennou zídkou, kde v místě u zadního rohu domu jsou položené kamenné kvádry. Z fotografií nic nenaznačuje tomu, že by se jednalo o pozůstatek schodiště ve smyslu šikmé nosné konstrukce sloužící k pěšímu překonání výškového rozdílu spodní a vyvýšené části zahrady. Jde o jednotlivé kamenné kvádry, které mohly v minulosti sloužit jako schodnice. Z fotografií je také patrné, že výškový rozdíl mezi oběma částmi zahrady v tomto místě lze překonat bez problému i za stávajícího stavu 13. Soud neprovedl důkaz listinami: výpis z katastru nemovitostí, rozsudek Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 09.12.2020, č. j. 9 C 270/2016-314, fotografie původního sudu na dešťovou vodu, fotografie ze dne 06.04.2022, neboť z nich vyplývají mezi účastníky nesporné skutečnosti. Soud neprovedl důkaz spisem Okresního soudu v Karlových Varech sp. zn. 11 C 177/2020, neboť lze provádět důkaz toliko konkrétně označenými listinami ze soudního spisu a nikoliv spisem jako takovým. Soud neprovedl důkaz: prohlášení nájemců [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], videozáznam z místa ze dne 01.05.2021, oznámení o správě domu ze dne 08.03.2018, replika nesouhlasu žalobců ze dne 08.03.2018 a ze dne 19.03.2018, výslech svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], výslech žalobce b), plán zahrady ze 30. let 20. století zpracovaný [anonymizováno] [jméno] [příjmení], fotografiemi ze dne 01.10.2022, neboť jich pro rozhodnutí nebylo třeba.

14. Po právní stránce posoudil věc takto: Podle ust. § 176 o.s.ř. se ustanovení § 177 až 180 o.s.ř. použijí, je-li z žaloby zřejmé, že se žalobce domáhá ochrany rušené držby. Podle ust. § 177 odst. 1 o.s.ř. domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat. Podle ust. § 178 o.s.ř. v řízení se soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení. Podle ust. § 180 odst. 1 o.s.ř. ve věci samé rozhoduje soud usnesením.

15. Podle ust. § 1003 občanského zákoníku (dále jen: o.z.) držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.

16. Podle ust. § 1008 odst. 1 o.z. soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí 6 týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do 1 roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé.

17. Žaloba na ochranu držby byla podána u soudu dne 17.05.2021, přičemž k narušení z držby mělo dojít jednotlivými zásahy žalovaného v období od konce dubna tohoto roku, což znamená, že žaloba byla podána v zákonné šestitýdenní subjektivní lhůtě (kdy se žalobci o narušení držby dozvěděli od nájemců) a zachována byla též roční objektivní lhůta pro podání takové žaloby (k zásahům do držby došlo před uplynutím 1 roku před podáním žaloby).

18. Žalobci jako spoluvlastníci prokázali své vlastnické (spoluvlastnické) právo ke společné věci ve spoluvlastnictví se žalovaným, přičemž z tohoto titulu jim svědčí řádná, poctivá a pravá držba (spoludržba) předmětné věci (ust. § 991 – 993 o.z.). Oproti dřívějšímu rozhodnutí v této věci se nyní soud dle pokynu odvolacího soudu zabýval otázkou, zda se žalovaný svým jednáním, kdy změnil dispozici odtoku dešťové vody ze svislého okapu do větší záchytné nádoby a kdy v rámci zahradních úprav přemístil kamenné kvádry u vyvýšené části zahrady, dopustil svémocného (svévolného) rušení držby žalobců nebo zda šlo o jednání právem dovolené v rámci správy společné věci. Podle ust. § 1126 odst. 1 o. z. je každý ze spoluvlastníků oprávněn k účasti na správě společné věci. Komentářová literatura k občanskému zákoníku chápe řádnou správu tak, že jejím cílem je v obecné rovině účelné využití společné věci, její údržba a oprava, přičemž toto náleží každému ze spoluvlastníků. Soud se kloní k závěru, že žalovaný jako spoluvlastník předmětných nemovitostí shora uvedenými zásahy (úprava odtoku dešťové vody ze svislé okapní roury a přemístění kamenných kvádrů v části zahrady u domu v rámci zahradních úprav) vykonával běžnou správu společné věci, ke které byl navíc v únoru 2018 pověřen většinovým rozhodnutím spoluvlastníků. Pověření správcem proběhlo v souladu s postupem upraveným v ust. § 1134 o.z., kde se stanoví, že o volbě a odvolání správce rozhodují spoluvlastníci stejně jako o záležitostech běžné správy. Rozhodnutí většinového spoluvlastníka (tj. žalovaného) o ustanovení správce předcházelo jeho vyrozumění žalobců o potřebě rozhodnout (viz dílčí skutkový závěr v odst. 11 odůvodnění), jak má na mysli ust. § 1128 odst. 1 a 2 o.z. Soud proto žalobu ze shora uvedených důvodů jako nedůvodnou zamítl.

19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy soud přiznal úspěšnému žalovanému náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 19.372 Kč spočívajících v soudním poplatku z odvolání ve výši 10.000 Kč, dále v nákladech právního zastoupení žalovaného advokátem kterému náleží odměna za 4 úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis podání ze dne 12.04.2022, účast zástupce u jednání odvolacího soudu dne 18.02.2022, účast zástupce u jednání soudu I. stupně dne 04.10.2022) ve výši 4 x 1.200 Kč dle ust. § 9/1, § 11/1 písm. a), d), § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. a náhrada hotových výdajů ve výši 4 x 300 Kč dle ust. § 13 odst. 1, 3 téže vyhlášky, dále v souvislosti s cestou zástupce žalovaného z Karlových Varů ke Krajskému soudu v Plzni dne 18.02.2022 a zpět náhrada 1.145 Kč za 166 ujetých km v částce 365 Kč (36,10 Kč za litr paliva NM dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 6,1 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7.745 Kč ve výši 1.627 Kč. Soud nepřiznal žalovanému náhradu nákladů řízení za úkon právní služby jeho zástupce ze dne 20.06.2022, neboť nejde o účelně vynaložený náklad řízení. Žalovaný v tomto podání doplnil potřebná skutková tvrzení a důkazy na základě výzvy soudu obsažené v usnesení ze dne 27.04.2022, č.j. 12 C 151/2021-118, ačkoliv tak byla povinen učinit již v podání ze dne 12.04.2022.