Okresní soud v Karlových Varech · Rozsudek

12 C 179/2021

č. j. 12 C 179/2021-37

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-07-20 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSKV:2021:12.C.179.2021.1

Citované zákony (8)

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudcem JUDr. Radomírem Kubelkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem údaje o zástupci pro 6.600 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6.600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3.300 Kč od 4. 7. 2018 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3.300 Kč od 15. 8. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 6.934 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Mezinárodní příslušnost soudů České republiky je dána s poukazem na čl. 7 bod 2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012 (Brusel I bis), a rozhodným právem pro posouzení této věci dle čl. 4 bod 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 (Řím II) je české právo.

2. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.

3. Žalobkyně se podaným návrhem domáhala po žalovaném zaplacení předmětné částky s odůvodněním, že ve dnech 04.04.2018 a 09.04.2018, dále dne 06.06.2018 byl proveden technický úkon dle ust. § 19b odst. 1 zák. č. 13/1997 Sb., tj. zpětný odtah vozidla [anonymizováno], [registrační značka] registrovaného na žalovaného z ulice [ulice] v [obec], neboť tvořilo překážku silničního provozu při blokovém čištění komunikace. Zpět na místo bylo vozidlo vráceno v prvním případě dne 09.04.2018 a ve druhém případě dne 06.06.2018. K odtahu vozidla byla žalobkyně v prvním případě oprávněna na základě dílčí smlouvy [číslo] ze dne 04.04.2018 a [číslo] ze dne 09.04.2018, ve druhém případě na základě dílčí smlouvy [číslo] ze dne 06.06.2018 a [číslo] ze dne 06.06.2018. Žalobkyně v této žalobě požadovala po žalovaném zaplacení odtahu vozidla v částce 3.300 Kč vyúčtované žalované fakturou [číslo] ze dne 19.06.2018 splatnou dne 03.07.2018 za odtah ve dnech 04.04.2018 a 09.06.2018 a dále fakturou [číslo] ze dne 31.07.2018 splatnou dne 31.07.2018 za odtah dne 06.06.2018, a to v souladu s Nařízením Statutárního města Karlovy Vary [číslo]. Žalobkyně před podáním žaloby žalovaného vyzvala k úhradě částky za zpětný odtah vozidla v dopise ze dne 17.12.2020, avšak bezvýsledně.

4. Opatrovník žalovaného v podání ze dne 22.06.2021 uvedl, že tvrzení uvedená v žalobě jsou prokázána předloženými důkazy a pohledávka žalobkyně je tak nesporná. Dále uvedl, že souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení ústního jednání. Opatrovník žalovaného však nesouhlasil s přiznáním náhrady nákladů řízení spojených s právním zastoupením žalobkyně advokátem s poukazem na judikaturu, která hovoří o tom, že u statutárních měst lze předpokládat dostatečné materiální a personální vybavení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá práva a zájmy i bez využití právních služeb advokátů. Dále uvedl, že jde o problematiku, která přímo souvisí s oblastí spravovanou žalobkyní a nejde o věc složitou.

5. Žalobkyně v podání ze dne 29.06.2021 uvedla, že souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení ústního jednání. S námitkou opatrovníka žalovaného ohledně otázky přiznání náhrady nákladů řízení vzniklých zastoupením advokátem nesouhlasila a uvedla, že žalobkyně není statutárním městem, nýbrž obchodní korporací, tedy osobou soukromého práva. Žalobkyně nemá materiální a personální vybavení k uplatňování svých nároků u soudu a není ani povinna jej mít. Vznik soudního sporu zavinil žalovaný svým pasívním přístupem k věci a žalobkyně má ústavní právo na právní pomoc v řízení před soudy za použití služeb advokáta. Úkony advokátem učiněné jsou dle jejího názoru účelně vynaložené.

6. Soud ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

7. Soud na základě listin předložených žalobkyní učinil ve věci skutkový závěr: Žalobkyně dne 04.04.2018 (odtah) a dne 09.04.2018 (zpětný odtah), dále dne 06.06.2018 (odtah a zpětný odtah) provedla technický úkon dle ust. § 19b odst. 1 zák. č. 13/1997 Sb., tj. zpětný odtah vozidla [anonymizováno], [registrační značka] registrovaného na žalovaného (zjištěno z registru vozidel EMVO Magistrátu města Karlovy Vary) z ulice [ulice] v [obec], neboť tvořilo překážku silničního provozu při blokovém čištění komunikace, když žalovaný nerespektoval dopravní značku B28 (zákaz zastavení) umístěnou v uvedené ulici již před provedením blokového čištění. Vozidlo bylo na místo vráceno dne 09.04.2018 v prvním případě a dne 06.06.2018 ve druhém případě. K odtahu vozidla byla žalobkyně oprávněna na základě dílčí smlouvy [číslo] ze dne 18.8.2017 a [číslo] ze dne 21.8.2017. Žalobkyně v této žalobě požadovala po žalovaném zaplacení odtahu vozidla v částce 3.300 Kč vyúčtované žalované fakturou [číslo] ze dne 19.06.2018 splatnou dne 03.07.2018 za odtah ve dnech 04.04.2018 a 09.06.2018 a dále fakturou [číslo] ze dne 31.07.2018 splatnou dne 31.07.2018 za odtah dne 06.06.2018, a to v souladu s Nařízením Statutárního města Karlovy Vary č. 1/2017, které stanoví náklady na 1 nucený odtah s vrácením vozidla na místo odtahu ve výši 3.300 Kč. Žalobkyně před podáním žaloby žalovaného vyzvala k úhradě částky za zpětný odtah vozidla v dopise ze dne 17.12.2020, avšak bezvýsledně. Aktivní legitimaci v tomto sporu žalobkyně prokázala rámcovou smlouvou o odtahu vozidel uzavřenou mezi Statutárním městem Karlovy Vary (vlastníkem dotčené komunikace) a žalobkyní dne 20.03.2017, na základě které žalobkyně nucené odtahy po rozhodnutí orgánu Městské policie v Karlových Varech provádí a následně účtuje provozovatelům motorových vozidel náklady za odtah.

8. Podle ustanovení § 45 odst. 1,4 zák. č. 361/2000 Sb. kdo způsobil překážku provozu na pozemních komunikacích, musí ji neprodleně odstranit; neučiní-li tak, odstraní ji na jeho náklad vlastník pozemní komunikace. Je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci vozidlo, rozhoduje o jeho odstranění policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele.

9. Podle ustanovení § 2 odst. 16 zák. č. 56/2001 Sb. provozovatelem silničního vozidla registrovaného v registru silničních vozidel České republiky se rozumí fyzická osoba s místem trvalého pobytu nebo s místem povoleného pobytu v České republice nebo právnická osoba se sídlem v České republice, která vlastním jménem provozuje silniční vozidlo a je současně vlastníkem silničního vozidla anebo je vlastníkem silničního vozidla oprávněna k provozování silničního vozidla.

10. Podle ust. § 19b odst. 1 zák. č. 13/1997 Sb. je-li to nezbytné pro naplnění účelu dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel podle § 19a, je vlastník pozemní komunikace oprávněn odstranit silniční vozidlo ponechané na pozemní komunikaci v rozporu s tímto zákazem nebo omezením a odstavit je na vhodném místě. Po pominutí důvodů pro odstranění silničního vozidla je vlastník pozemní komunikace povinen vozidlo bez zbytečného odkladu vrátit na místo, odkud bylo odstraněno, nebo na jiné vhodné místo v bezprostředním okolí viditelné z místa, odkud bylo vozidlo odstraněno. Není-li to možné, oznámí vlastník pozemní komunikace provozovateli silničního vozidla a Policii České republiky místo, kde je možné vozidlo vyzvednout, a způsob jeho vyzvednutí.

11. Soud s poukazem na shora citovaná zákonná ustanovení a závěr o skutkovém stavu soud žalobě jako důvodné vyhověl, neboť žalobkyně prokázala, že vozidlo tvořící překážku v silničním provozu byla oprávněna odtáhnout a po odpadnutí důvodu k odtažení vrátit zpět. Žalobkyni náleží zaplacení zpětného odtahu vozidla částka 2 x 3.300 Kč (za první a druhý odtah výše popsaný), a to v souladu s Nařízením Statutárního města Karlovy Vary č. 1/2017.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6.934 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6.600 Kč sestávající z částky 1.500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, sepis žaloby, sepis podání ze dne 29.06.2021) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5.400 Kč ve výši 1.134 Kč. Soud neakceptoval názor opatrovníka žalovaného shora v odst. 3 odůvodnění uvedený, tj. že by soud neměl žalobkyni přiznat náhradu nákladů řízení v části odměny a hotových výdajů svého zástupce – advokáta, neboť poukaz na soudní judikaturu, jak to provedl opatrovník žalovaného, není přiléhavý. Jím uvedená soudní judikatura se vztahuje na statutární města (což konečně zmínil i sám opatrovník žalovaného) a nikoliv na obchodní korporace, jak oponovala i žalobkyně (viz např. rozsudek NS sp. zn. 28 Cdo 1934/2016 nebo nález ÚS sp. zn. IV. ÚS 2439/19).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.