12 C 209/2022

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudcem JUDr. Radomírem Kubelkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro: nahrazení rozhodnutí správního orgánu

I. Rozhodnutí předsedkyně Rady Českého telekomunikačního úřadu ze dne 11.04.2022, [číslo jednací], se nahrazuje tak, že se rozklad nezamítá a rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu, odboru pro západočeskou oblast, ze dne 13.04.2021, [číslo jednací] [anonymizováno] - [anonymizováno], se mění tak, že návrhu žalobkyně se vyhovuje a žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8.693,51 Kč s 9 % úrokem z prodlení z částky 742,45 Kč od 05.10.2018 do zaplacení, z částky 2.006 Kč od 04.11.2018 do zaplacení, z částky 2.036,06 Kč od 05.12.2018 do zaplacení a z částky 3.909 Kč od 06.03.2019 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů správního řízení v I. stupni ve výši 3.146 Kč za právní zastoupení a částku 348 Kč za zaplacený správní poplatek, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů rozkladového řízení částku 1.573 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 11.355 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhá nahrazení rozhodnutí správního orgánu postupem dle části páté občanského soudního řádu. V žalobě uvedla, že dne 12.04.2022 jí bylo doručeno rozhodnutí o rozkladu předsedkyně Rady Českého telekomunikačního úřadu (dále jen„ správní orgán II. stupně“) [číslo jednací], ze dne 11.04.2022 (dále jen„ rozhodnutí o rozkladu“), kterým správní orgán II. stupně rozhodl tak, že ve výroku I. zamítnul rozklad žalobkyně a rozkladem napadené rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu – odboru pro západočeskou oblast [číslo jednací] [anonymizováno] - [anonymizováno] ze dne 13.04.2021 potvrdil. Ve výroku II. žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně podala dne 01.04.2020 návrh na rozhodnutí sporu o plnění povinnosti k peněžitému plnění za poskytnutou službu elektronických komunikací mezi navrhovatelem (žalobkyní) a odpůrcem (žalovanou) u telefonních čísel [tel. číslo] a [tel. číslo] v celkové výši 8 693,51 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně opírala nárok na zaplacení dlužné částky o smluvní vztah vzniklý na základě účastnické smlouvy [číslo] ze dne 15.08.2018 pro tel. č. [tel. číslo] a účastnické smlouvy [číslo] ze dne 17.09.2018 pro tel. č. [tel. číslo]. Obsah účastnických smluv je dán obsahem každé jednotlivé smlouvy, platným zněním Všeobecných obchodních podmínek společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] (dále jen„ [anonymizováno]“), platným Ceníkem služeb a dalšími podmínkami Služeb. Podpisem účastnických smluv žalovaná vyjádřila srozumění a souhlas s těmito dokumenty, a jejich převzetí. Žalovaná při nahlédnutí do správního spisu dne 27.05.2020 uvedla, že„ účastnickou smlouvu neuzavřela“ a„ podpis na smlouvě není její“, bez bližší specifikace, o kterou smlouvu se jedná. Správní orgán I. stupně vyzval na základě zjištění učiněných z předložených listin žalobkyni dne 09.09.2020 k tomu, aby předložila písmoznalecký posudek. V reakci na tuto výzvu žalobkyně zaslala správnímu orgánu I. stupně vyjádření, ve kterém uvedla, že souhlasí s vypracováním znaleckého posudku a úhradou zálohy na jeho zhotovení, přičemž provedení tohoto posudku navrhuje jako důkaz. Zároveň žalobkyně požádala správní orgán I. stupně o ustanovení soudního znalce z oboru písmoznalectví za účelem zhotovení písmoznaleckého posudku. Žalobkyně proklamovala, že se tím, že bude znalec jmenován správním orgánem I. stupně, nezbavuje své povinnosti nést náklady s tímto spojené. Žalobkyně uvedla, že znalec nedisponuje donucovacími prostředky k opatření si srovnávacího materiálu od žalované, pokud není ustanoven orgánem veřejné moci, stejně tak žalobkyně nemá možnost si takový materiál svými možnostmi obstarat. Odmítnutí správního orgánu I. stupně ustanovit znalce by tak dle názoru žalobkyně znamenalo porušení práva žalobkyně na spravedlivý a kontradiktorní proces. Správní orgán I. stupně návrhu žalobkyně nevyhověl a návrh ve věci samé poté zamítl s odůvodněním, že nebylo prokázáno uzavření účastnických smluv žalovanou. Proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně podala žalobkyně dne 20.04.2021 rozklad, ve kterém rovněž zopakovala a zdůraznila svou dřívější právní argumentaci ohledně návrhu na ustanovení znalce správním orgánem. Správní orgán II. stupně však shora citovaným rozhodnutím rozklad zamítl a potvrdil argumentaci správního orgánu I. stupně ohledně otázky zadání znaleckého posudku správním orgánem. Žalobkyně proto podala v zákonné lhůtě tuto žalobu u soudu.

2. Český telekomunikační úřad se v podání ze dne 05.08.2022 vyjádřil k žalobě a uvedl, že ve správním řízení není jeho povinností k návrhu účastníka zadávat vypracování znaleckého posudku a poukaz žalobkyně na postup soudů v obdobných věcech považuje za nesprávný, neboť správní orgán postupuje v řízení dle jiného procesního předpisu než soud. Úřad dále sdělil, že není žádoucí, aby k prokázání tvrzení účastníků opatřoval důkazní materiál s poukazem na zásadu projednací ovládající sporné správní řízení.

3. Žalovaná se žalobou nesouhlasila, uvedla, že obě účastnické smlouvy podepsala a telefon převzala její matka [jméno] [příjmení], která jí odcizila a zneužila její občanský průkaz, což žalovaná nahlásila na PČR OO [obec], kde s ní byl sepsán protokol. Občanský průkaz jí následně předala švagrová [jméno] [příjmení]. Žalovaná proto oznámení na matku na policii„ stáhla“, o čemž byl taktéž sepsán protokol.

4. Mezi účastníky jsou nesporné skutečnosti, které soud vzal dle ust. § 120 odst. 3 o.s.ř. za svá skutková zjištění a odkazuje na ně jako na dílčí skutkový závěr ve věci: Žalobkyně vyúčtovala žalované služby elektronických komunikací za období od 20. 8. 2018 do 19. 9. 2018 částkou 742,45 Kč. Žalobkyně vyúčtovala žalované služby elektronických komunikací za období od 20. 9. 2018 do 19. 10. 2018 částkou 2.006 Kč. Žalobkyně vyúčtovala žalované služby elektronických komunikací za období od 20. 10. 2018 do 19. 11. 2018 částkou 2.036,06 Kč. Žalobkyně vyúčtovala žalované smluvní pokutu za prodlení s úhradou za služby elektronických komunikací po dobu delší 90 dnů v období od 15. 11. 2018 do 19. 9. 2020 ve výši 3.909 Kč.

5. Sporná je mezi účastníky skutečnost, zda žalovaná podepsala dne 15. 8. 2018 účastnickou smlouvu [číslo] dne 17. 9. 2018 účastnickou smlouvu [číslo]. Soud provedl k této sporné skutečnosti dokazování v tomto rozsahu:

6. Z účastnické smlouvy [číslo] ze dne 15. 8. 2018 soud zjistil, že žalobkyně jako poskytovatel se zavázala poskytovat žalované základní a doplňkové služby elektronických komunikací a související služby, konkrétně poskytnutí pevného internetu vzduchem s instalací na adrese [adresa žalované], a to na dobu 24 měsíců. Žalovaná se zavázala za poskytnutou službu platit cenu dle platného ceníku služeb.

7. Z dokladu o doručení ze dne 24. 8. 2018 soud zjistil, že žalovaná po předložení občanského průkazu, který byl ofocen, převzala dne 24.08.2018 zásilku pod [číslo].

8. Z rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 12. 8. 2020, č. j. [číslo jednací] soud zjistil, že žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 6.558 Kč s přísl. za poskytnuté služby elektronických komunikací dle účastnických smluv uvedených v odst. 5 odůvodnění vyúčtovaných v únoru, březnu a září 2019. Soud shledal účastnické smlouvy za řádně uzavřené, žalobu jako důvodnou a proto jí vyhověl.

9. Z účastnické smlouvy [číslo] ze dne 17. 9. 2018 (č. objednávky [číslo]) soud zjistil, že žalobkyně jako poskytovatel se zavázala poskytovat žalované základní a doplňkové služby elektronických komunikací a související služby na telefonním čísle [tel. číslo] na dobu 24 měsíců a dále kupní smlouvu na mobilní telefon Huawei Y6 Prime 218 za cenu 4.001 Kč s akontací 91 Kč a závazkem žalované zaplatit zbývající část kupní ceny ve 23 měsíčních splátkách po 170 Kč.

10. Z výpisu z interní databáze žalobkyně ze dne 18. 9. 2018 soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím kurýra doručovala žalované na adresu [adresa], zásilku dle objednávky [číslo].

11. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žádné smlouvy se žalobkyní neuzavírala, neodebrala od ní telefon ani nečerpala žádné služby. Svědka uvedla, že u ní žalovaná pobývala v létě 2018, na adrese [adresa], a tehdy kurýr žalované přivezl mobilní telefon, který převzala a svědkyně též viděla, že žalovaná kurýrovi podepsala nějaké listiny. Žalovaná též předložila kurýrovi občanský průkaz. Asi po týdnu svědkyně zjistila, že pod postelí, kde žalovaná s dětmi spala, zůstal ležet občanský průkaz žalované, proto zatelefonovala svému synovi [jméno] [příjmení], a požádala ho, až k ní pojede, aby občanský průkaz vzal a dal ho žalované. Syn se asi po týdnu zastavil, převzal občanský průkaz, který poté jeho přítelkyně [jméno] vrátila žalované.

12. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je švagrovou žalované, a pamatovala si, že v minulosti byla se svým přítelem [jméno] [příjmení] a jejich synem na nákupech v [obec], přičemž jim telefonovala matka přítele [jméno] [příjmení]. Když zjistila, že jsou v [obec], řekla, že by ráda viděla vnuka. Svědkyně s přítelem poté zajeli k ní do [obec] na návštěvu. Svědkyně je požádala o předání občanského průkazu žalované, který si u ní žalovaná zapomněla. Svědkyně poté cestou domů občanský průkaz žalované předala. Při předání občanského průkazu žalovaná nijak nereagovala, převzala si jej a poděkovala.

13. Ze zprávy PČR OO [obec] ze dne 15.03.2023 soud zjistil, že dne 02.10.2018 ve večerních hodinách volala na tísňovou linku policie 158 [jméno] [příjmení], tchýně žalované, a oznámila, že její snacha (žalovaná) zjistila, že byl zneužit její občanský průkaz, který si zapomněla u svých rodičů v [obec], a že její matka [jméno] [příjmení] si na něj zřídila nějaký produkt u [anonymizováno]. I přes poučení policií, že je třeba se osobně dostavit na oddělení k sepsání oznámení, se již nikdo na tamní oddělení nedostavil.

14. Soud učinil dílčí skutkový závěr: Soud má za zjištěné a prokázané, že žalovaná podepsala obě účastnické smlouvy (ze dne 15.08.2018 a ze dne 17.09.2018). V obou smlouvách jsou uvedeny její osobní údaje (jméno, příjmení, adresa, rodné číslo), číslo občanského průkazu: [číslo], který byl žalované dle zprávy policie (č.l. 60) vystaven od 24.04.2017 a obě smlouvy obsahují podpis žalované. Soud neuvěřil tvrzení žalované, že obě smlouvy podepsala a dodaný telefon převzala její matka. Matka žalované jako svědkyně tvrzení žalované popřela jako nepravdivé a naopak uvedla, že žalovaná v létě 2018 během pobytu u ní v [obec] převzala od kurýra žalobkyně telefon a podepsala nějaké listiny, přitom předkládala kurýrovi svůj občanský průkaz. Ten si u matky zapomněla a matka jí ho prostřednictvím svého syna a jeho přítelkyně [jméno] [příjmení] předala. Posledně uvedenou skutečnost potvrdila svědkyně [jméno] [příjmení]. Tvrzení žalované, že smlouvy podepsala její matka za účelem získání prospěchu pro sebe na úkor žalované je vyvráceno též úvahou o tom, že pokud by se tak skutečně stalo, matka žalované by ve smlouvě ze dne 15.08.2018 neuváděla jako instalační adresu pro pevný internet vzduchem adresu žalované v [část obce] u [obec], nýbrž svojí adresu v [obec]. Věrohodnost žalované je pak výrazně snížena jejím tvrzením o oznámení odcizení občanského průkazu na PČR OO [obec] za současného sepisu protokolu a následném„ stažení“ oznámení za současného sepsání protokolu. Toto její tvrzení vyvrací jako nepravdivé zpráva PČR OO [obec] ze dne 15.03.2023. Žalovaná se na toto oddělení policie ani v jednom případě vůbec nedostavila a ničeho nenahlásila. Dne 02.10.2018 ve večerních hodinách volala na tísňovou linku policie 158 [jméno] [příjmení], tchýně žalované, a oznámila, že její snacha (žalovaná) zjistila, že byl zneužit její občanský průkaz, který si zapomněla u svých rodičů v [obec], a že její matka [jméno] [příjmení] si na něj zřídila nějaký produkt u [anonymizováno]. Nelze též přehlédnout, že od uzavření první ze smluv dne 15.08.2018 do telefonátu na tísňovou linku policie dne 02.10.2018 uběhl měsíc a půl, takže je nepravděpodobné, že by žalovaná po tak dlouhou dobu nepostrádala svůj občanský průkaz. Věrohodnost žalované je dále výrazně snížena skutečností, že s poukazem na předmětné smlouvy podala žalobkyně u zdejšího soudu proti žalované dne 30.04.2020 žalobu o zaplacení dluhu za dodané a nezaplacené služby elektronických komunikací v roce 2019. V usnesení ze dne 02.07.2020, [číslo jednací], které bylo žalované doručeno spolu se žalobou, se měla žalovaná ve lhůtě 7 dnů písemně vyjádřit, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení ústního jednání a nevyjádří-li se, bude mít soud za to, že s takovým postupem soudu souhlasí. Žalovaná na tuto výzvu ani žalobu nereagovala, nebránila se způsobem uvedeným v tomto řízení a i ve správním řízení. Soud proto vydal rozsudek ze dne 12.08.2020, č. j. [číslo jednací], ve kterém jí zaplacení služeb uložil, přičemž rozsudek jí doručil dne 31.08.2020. Při ústním jednání dne 10.08.2023 měl soud v plánu poučit žalovanou dle ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. o povinnosti označit ke svému tvrzení na obranu proti žalobě další důkaz s poučením o případném neúspěchu ve věci při nesplnění této povinnosti. Žalovaná sice navrhla důkaz elektronickou komunikací se svojí matkou, avšak tu ve lhůtě stanovené při ústním jednání dne 06.06.2023 nepředložila a k ústnímu jednání dne 10.08.2023 se bez předchozí řádné omluvy nedostavila. Lze proto uzavřít, že s poukazem na shora uvedené žalovaná neunesla své důkazní břemeno ke svému tvrzení na obranu proti žalobě. Soud již nepovažoval za nutné provádět důkaz znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví za situace, kdy tvrzení žalobkyně bylo prokázáno jinými důkazy. K dopisu došlému soudu dne 25.04.2023 (č.l. 79) soud nepřihlížel, neboť nebyl podepsán a i z vyjádření žalované se podává, že nebyl vzhledem k podobě rukopisu psán její matkou. Soud k tomu na okraj uvádí, že svědkyně [jméno] [příjmení] byla řádně poučena dle ust. § 126 o.s.ř., při výslechu nepůsobila dojmem, že je pod vlivem tlumících látek, naopak vystupovala energicky a vypovídala spontánně a srozumitelně.

15. Soud posoudil věc po právní stránce takto:

16. Podle ust. § 64 odst. 1 zák. č. 127/2005 Sb. účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby.

17. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 občanského zákoníku zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

18. Soud má za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření 2 smluv o poskytování služeb elektronických komunikací s náležitostmi uvedenými v ust. § 63 zák. č. 125/2005 Sb. ve znění účinném ke dni uzavření těchto smluv. Žalované byla vystavena řádná vyúčtování s uvedením konkrétních čerpaných služeb, období čerpání služeb a ceny za tyto služby (viz odst. 4 odůvodnění), přičemž žalovaná za tyto služby vyúčtovanou cenu nezaplatila. Soud proto žalobě vyhověl, tj. změnil napadená správní rozhodnutí a uložil žalované zaplatit částku uvedenou ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu dluhu po vyúčtování služeb elektronických komunikací a dluhu na vyúčtovaní smluvní pokutě za prodlení s plněním smluvních povinností – řádném zaplacení odebraných a vyúčtovaných služeb. Soud dále uložil žalované s poukazem na ust. § 1970 o.z. zaplatit úrok z prodlení v zákonné výši počítaný ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých vyúčtování.

19. O náhradě nákladů správního řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni s ohledem na fakt, že byla v řízení u soudu zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5.067 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného správního poplatku v částce 348 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 10 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5.000 Kč sestávající z částky 1.000 Kč za každý ze 3 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, sepis návrhu, sepis rozkladu) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3.900 Kč ve výši 819 Kč. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11.355 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8.693,51 Kč sestávající z částky 1.500 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 31. 1. 2023 autobusem veřejné přepravy osob z Prahy do Karlových Varů a zpět náhrada 358 Kč (jízdné 2 x 179 Kč doloženo jízdenkou) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1.000 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8.558 Kč ve výši 1.797 Kč. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za úkon právní služby její zástupkyně ze dne 02.08.2023, neboť nejde o podání ve věci samé (ust. § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb.).