12 C 30/2021

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudcem JUDr. Radomírem Kubelkou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem údaje o zástupci pro 962 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 962 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 962 Kč od 24. 10. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Karlových Varech soudní poplatek ve výši 1.000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Mezinárodní příslušnost soudů České republiky je dána s poukazem na čl. 7 bod 2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady ([příjmení]) [číslo] (Brusel I bis), a rozhodným právem pro posouzení této věci dle čl. 4 bod 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady ([příjmení]) [číslo] (Řím II) je české právo.

2. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)

3. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku z titulu vzniklých nákladů za odborné lékařské vyšetření u žalovaného jako řidiče na přítomnost návykových látek v krvi žalovaného dne 30.06.2019, přičemž výsledek byl pozitivní.

4. Vzhledem k tomu, že se nepodařil zjistit aktuální pobyt žalovaného, cizího státního občana, byl mu pro toto řízení ustanoven dle § 29 odst. 3 o.s.ř. opatrovník z řad advokátů.

5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

6. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Dne 30.06.2019 byl žalovaný kontrolován hlídkou Policie České republiky jako řidič motorového vozidla. V rámci silniční kontroly se žalovaný podrobil testu na [příjmení] přístrojem [příjmení], který byl pozitivní (1,9 promile, resp. 1,15 alkoholu v dechu). Poté byl žalovaný v souladu s ust. § 21 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (dále jen„ zákon [číslo]“), vyzván, aby se podrobil lékařskému vyšetření spojenému s odběrem krve a moči. Odběru biologického materiálu - krve se žalovaný podrobil v Oblastní nemocnici [právnická osoba], kde žalobce uhradil za provedený odběr náklady ve výši 301 Kč na základě faktury [číslo] ze dne 30.06.2019 splatné dne 22.07.2019. Žalobce dále uhradil [nemocnice] v [obec a číslo] částku 625 Kč za toxikologické laboratorní vyšetření krve žalovaného na základě faktury [číslo] ze dne 31.07.2019 splatné dne 16.09.2019 a vynaložil částku 35 Kč na nákladech cestovného při přepravě žalovaného k odběru krve z [obec] do Oblastní nemocnice [právnická osoba] Vzhledem k tomu, že imunochemickým vyšetřením krve žalovaného byla zjištěna přítomnost alkoholu, vyzval žalobce žalovaného v dopise ze dne 24.09.2019 k úhradě těchto nákladů za odběr krve, toxikologické laboratorní vyšetření krve a cestovné v celkové výši 962 Kč do 23.10.2019 pod pohrůžkou podání žaloby k soudu. Žalovaný však ničeho nezaplatil.

7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Dle ust. § 24 odst. 1 zákona [číslo] náklady na odborné lékařské vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, [ulice] služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle ust. § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle ust. § 21 odst.

2. Dle ust. § 24 odst. 2 zákona [číslo] prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly.

8. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50.000 Kč.

10. Povinnost žalovaného k úhradě soudního poplatku vyplývá z ustanovení § 2 odstavce 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, (dále jen„ ZoSP”) s ohledem na skutečnost, že žalobce byl od této povinnosti podle § 11 ZoSP osvobozen.