12 C 47/2026

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudcem JUDr. Radomírem Kubelkou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky pro bezdůvodné obohacení

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal na žalované, aby bylo rozhodnuto o jeho právu užívat dům ev. č. číslo Anonymizováno v obci obec, se zamítá.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky 40 000 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 18. 2. 2026 se žalobce domáhal po žalované vydání bezdůvodného obohacení, které měla získat tím, že bez jeho souhlasu pronajímala rodinný dům č. p. číslo v obec náležící do společného jmění manželů, inkasovala nájemné výhradně pro sebe a žalobci neposkytla žádnou část dosaženého výnosu. Žalobci náleží alespoň polovina nájemného získaného z pronájmu nemovitosti za dobu jeho vykázání ze společného bydliště, a současně poukazuje na skutečnost, že i přes neužívání nemovitosti hradil náklady spojené s jejím provozem, konkrétně vyúčtování elektřiny ve výši 40 000 Kč. Proto navrhuje, aby soud rozhodl o jeho právu užívat rodinný dům, žalované uložil povinnost vydat žalobci polovinu nájemného získaného z pronájmu nemovitosti, uhradit žalobci polovinu nákladů, které uhradil na provoz nemovitosti, zejména 40 000 Kč za elektřinu a nechť soud posoudí, zda pronájem bez souhlasu druhého manžela byl v souladu se zákonem.

2. Usnesením Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 25. 2. 2026, č. j. 12 C 47/2026-5 byl žalobce vyzván, aby odstranil soudem uvedené vady žaloby ve výroku I. tak, že uvede, kdy a s kým žalovaná uzavřela nájemní smlouvu na dům, za jaké období (od – do) požaduje podíl na nájemném za dům a v jaké výši, případně zda jej požaduje i do budoucna, zda se domáhá určení platnosti tvrzeného nájmu či určení neplatnosti tvrzeného nájmu a nechť k doplněným tvrzením žalobce označí důkazy k jejich prokázání.

3. Usnesením Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 8. 4. 2026, č. j. 12 C 47/2026-9 bylo podání ze dne 18. 2. 2026 odmítnuto v části, ve které se žalobce domáhal vydání výnosu z nájmu nemovitosti, určení (ne)platnosti nájmu nemovitosti, a to podle § 43 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, neboť žalobce neodstranil vady uvedeného podání ve lhůtě stanovené usnesením Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 25. 2. 2026, č. j. 12 C 47/2026-5, které mu bylo doručeno dne 24. 3. 2026, a podání ze dne 18. 2. 2026 má tak nadále v této části nedostatky, pro něž nelze v řízení dále pokračovat.

4. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že tvrzení žalobce jsou nepravdivá. Předmětný dům není součástí společného jmění manželů, protože manželé měli na základě notářského zápisu sjednán režim oddělených jmění. Manželství bylo uzavřeno dne 22. 5. 2021, žalovaná nabyla nemovitost po uzavření manželství do svého výlučného vlastnictví na základě kupní smlouvy ze dne 12. 10. 2021. Současně uvádí, že žalobce neprokázal žádné skutečnosti, na nichž svůj nárok staví. Žalobci byl pravomocnými soudními rozhodnutími zakázán vstup do nemovitosti a kontakt se žalovanou i s nezletilou dcerou. Toto předběžné opatření bylo ve vztahu k žalované opakované prodlužování až do 31. 1. 2026, takže případné neužívání domu nebylo důsledkem jednání žalované. Popírá také tvrzení, že by žalobce hradil náklady na provoz nemovitosti, zejména částku 40 000 Kč za elektřinu, neboť k tomu nepředložil žádný doklad prokazující, že by předmětnou částku skutečně uhradil, přičemž odběrné místo elektřiny je vedeno na žalovanou. Žalovaná rovněž upozorňuje na související opatrovné a trestní řízení vedená proti žalobci, která podle ní dokreslují okolnosti rozpadu manželství a jejich vzájemných vztahů, a požaduje náhradu nákladů řízení v plném rozsahu.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 25. 2. 2026 soud zjistil, že pozemek parc. č. číslo, jehož součástí je stavba pro rodinnou rekreaci č. ev. číslo a pozemek parc. č. číslo - zahrada, zapsané na listu vlastnictví č. číslo, pro katastrální území katastrální území, v obci obec, jsou ve výlučném vlastnictví jméno FO, narozené datum.

6. Z notářského zápisu sepsaného dne 20. 5. 2021 soud zjistil, že jméno FO, narozený datum a jméno FO, narozená datum si pro dobu po uzavření manželství sjednali režim oddělených jmění. Součástí této dohody bylo i ujednání, podle něhož je každý z manželů oprávněn nabývat nemovité věci ze svých vlastních prostředků do svého výlučného vlastnictví, přičemž za závazky, dluhy či úvěrové splátky související s takto nabytým majetkem odpovídá výlučně jeho vlastník.

7. Z protokolu o jednání před Okresním soudem v Karlových Varech ze dne 19. 5. 2026, sp. zn. 22 Nc 7421/2025 bylo zjištěno, že toto řízení je vedeno ve věci rodičovské odpovědnosti vůči nezletilé jméno FO, narozené datum. Žalobce, jako otec, při svém výslechu zejména sdělil, že částečně bydlí na adrese adresa, avšak nejsou zde podmínky, aby zde bydlel celoročně, většinou tři dny bydlí po hotelích. Do února 2026 žalované i nezletilé platil životní pojištění u pojišťovny Generali a také doplatil elektřinu ve výši 35 000 Kč za adresa společnosti ČEZ. On sám žádnou smlouvu o dodávkách energií s ČEZ neuzavřel.

8. Žalovaná u jednání zdejšího soudu dne 14. 7. 2026 sdělila, že s žalobcem není v kontaktu, vyjma setkání u zdejšího opatrovnického soudu. Žalobce se od svého vykázání v létě 2025 v domě na obec zdržovat nesměl, vykázání skončilo na konci ledna 2026, avšak poté se do domu na obec nevrátil, nekomunikoval s žalovanou. Poslední zmínka o tom, že by se do domu chtěl vrátit, byla někdy v březnu 2026, přičemž žalované je známo, že žalobce má zajištěno bydlení v domě svého otce, což uváděl i před opatrovnickým soudem. Dále žalovaná od dcery ví, že by jí měl žalovaný připravovat nový pokojíček, z čehož žalovaná usuzuje, že žalobce připravuje nové bydlení.

9. Po provedeném dokazování má soud prokázán následující skutkový stav. Žalobce s žalovanou uzavřeli dne 20. 5. 2021 smlouvu snoubenců o manželském majetkovém režimu, na jejímž základě si pro dobu po uzavření manželství sjednali režim oddělených jmění. Žalovaná nabyla do svého výlučného vlastnictví pozemek parc. č. číslo, jehož součástí je stavba pro rodinnou rekreaci č. ev. číslo a pozemek parc. č. číslo - zahrada, zapsané na listu vlastnictví č.číslo číslo, pro katastrálním území katastrální území, v obci obec.

10. Po právní stránce soud vztah mezi účastníky posoudil podle ust. § 716 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), na jehož základě si mohou snoubenci a manželé ujednat manželský majetkový režim odlišný od zákonného režimu. Ujednají-li si smluvený režim manželé, upraví zpravidla své povinnosti a práva týkající se již existujícího společného jmění. Ujedná-li se pro smluvený režim zpětný účinek, nepřihlíží se k tomu.

11. Podle ust. § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Podle ust. § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen o. s. ř.), ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy (odst. 1). Zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy (odst. 3).

13. Žalobce se nedostavil k jednání dne 14. 7. 2026, ačkoliv měl doručení řádně vykázáno. Jelikož se řádně neomluvil, ani nepožádal o jeho odročení, soud jednal v jeho nepřítomnosti ve smyslu ust. § 101 odst. 3 o. s. ř.

14. Soud zamýšlel žalobce poučit při jednání konaném dne 14. 7. 2026 ve smyslu ust. § 118a odst. 1 a 3 tak, aby doplnil skutková tvrzení a doložil důkazy k prokázání, z čeho dovozuje, že dům ev. č. číslo v obec je ve společném jmění manželů, když v katastru nemovitostí je zapsána jako výlučný vlastník žalovaná a žalovaná tvrdí, že účastníci uzavřeli před sňatkem formou notářského zápisu dne 20. 5. 2021 smlouvu o odděleném majetkovém režimu, jakou konkrétní částku požaduje zaplatit za náklady, které vynaložil na provoz domu a podrobně uvede, o jaké konkrétní náklady se jedná, z jakých dílčích částek sestávají a kdy je zaplatil, z jakých finančních prostředků náklady za provoz domu platil.

15. Jak vyplývá z judikatury Nejvyššího soudu, ustanovení § 118a o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. To znamená, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř., jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Obdobně též dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2006, sp. zn. 29 Odo 832/2006, podle kterého se poučení ve smyslu § 118a o. s. ř. poskytuje pouze účastníku (jeho zmocněnci nebo zástupci), který je přítomen u jednání. Jestliže soud jedná v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníka (jeho zmocněnce nebo zástupce), je to účastník, jenž svou nepřítomností u soudu způsobil, že se mu příslušného poučení nedostalo.

16. V řízení bylo zjištěno, že žalobce svůj nárok opírá o tvrzení, že předmětná nemovitost tvoří součást společného jmění manželů a že žalovaná mu znemožnila její užívání, případně po něm požadovala úhradu nákladů spojených s jejím provozem. Z provedeného dokazování však vyplynulo, že účastníci před uzavřením manželství sjednali smluvený režim oddělených jmění a že předmětná nemovitost je podle zápisu v katastru nemovitostí ve výlučném vlastnictví žalované. Žalobce současně nepředložil žádné důkazy, z nichž by bylo možné dovodit, že nemovitost náležela do společného jmění manželů nebo že mu svědčilo jiné právo k ní odlišné od práva odvozeného od manželského soužití. Ve vztahu k požadavku na zaplacení částky 40 000 Kč žalobce tvrdil, že tuto částku vynaložil na úhradu nákladů spojených s provozem nemovitosti, zejména na úhradu elektřiny. Svá tvrzení však nijak nekonkretizoval, neboť neuvedl, kdy, komu a na základě jakého právního důvodu měla být předmětná částka uhrazena, z jakých jednotlivých položek se skládala ani zda byla placena z jeho vlastních prostředků. Současně nepředložil žádné listiny ani jiné důkazy prokazující existenci a vyšší tvrzených plateb. Žalobce rovněž nevylíčil skutkové okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit vznik bezdůvodného obohacení na straně žalované ve smyslu § 2991 a násl. o. z., tedy v čem konkrétně měl spočívat majetkový prospěch žalované získaný na úkor žalobce a z jakého důvodu by měla být povinna tento prospěch vydat. Za tuto situaci nebylo možné posoudit ani samotný základ uplatněného peněžitého nároku. Proto bylo nezbytné žalobce poučit podle ust. § 118a o. s. ř., aby doplnil rozhodná skutková tvrzení a označil důkazy k jejich prokázání, zejména ohledně právního titulu, z něhož dovozuje své oprávnění k užívání předmětné nemovitosti, a dále ohledně tvrzených plateb souvisejících s jejím provozem a okolností, z nichž dovozuje vznik bezdůvodného obohacení na straně žalované.

17. Vzhledem k tomu, že žalobce se nezúčastnil soudního jednání (ani se řádně neomluvil, nepožádal o jeho odročení ani se nenechal zastoupit), při kterém mu soud zamýšlel dát výše uvedené poučení, byl to právě žalobce, který svou neúčastí způsobil, že se mu poučení nedostalo. Ve smyslu citované judikatury není soud povinen jednání odročovat či účastníka řízení jinak informovat o poskytnutém poučení. Žalobce nesplnil výzvu, která mu byla dána při jednání, soud proto neměl dostatečný skutkový podklad pro závěr, že žalobci svědčí právo, jehož ochrany se v tomto řízení domáhal. Současně neunesl břemeno tvrzení ani důkazní břemeno ohledně svého nároku na zaplacení částky 40 000 Kč, neboť nijak nekonkretizoval jednotlivé náklady, jejich výši, dobu úhrady ani nepředložil důkazy prokazující, že je skutečně vynaložil ze svých prostředků. Současně netvrdil ani neprokázal skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit vznik bezdůvodného obohacení na straně žalované, tedy jaký konkrétní majetkový prospěch měla žalovaná na jeho úkor získat a z jakého důvodu by byla povinna jej vydat. Procesní odpovědnost za neprokázání rozhodných skutečností přitom nese žalobce, neboť právě on byl povinen tvrdit a prokázat skutečnosti zakládající jím uplatněný nárok. Jelikož žalobce své povinnosti nesplnil a neunesl břemeno tvrzení ani břemeno důkazní, nebylo soudu než žalobu zamítnout, a to v části, ve které se žalobce domáhal na žalované, aby bylo rozhodnuto o jeho právu užívat dům (výrok I.) i v části, ve které se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky 40 000 Kč (výrok II.).

18. O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého žalovaná měla ve věci plný úspěch, a vzniklo jí tak právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobci. Vzhledem k tomu, že se však práva na náhradu nákladů řízení vzdala, soud jí náhradu nákladů řízení nepřiznal. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech.