12 C 61/2021

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Radomíra Kubelky a přísedících Evy Tymichové a Boženy Bartákové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro 11.290 Kč s přísl.

I. Žaloba, ve které se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 11.290 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 11.290 Kč od 1. 4. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 38.102 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobce se domáhal po žalované zaplacení částky 11.290 Kč s odůvodněním, že mimo jiné i v období od 01.03.2018 do 31.12.2018 pracoval u žalované v pracovním poměru na pracovní pozici hotelový detektiv – strážný. Žalovaná mu v tomto období za odpracované směny, které trvaly 12 hodin, zaplatila mzdu vždy jen za 11 hodin s odůvodněním, že na každé směně čerpal přestávku na jídlo a oddech v trvání 2 x 30 minut. Ve skutečnosti však žalovaná neumožnila žalobci čerpání těchto přestávek, neboť již sama pracovní náplň tomu bránila. Denní směna trvala od 07:00 do 19:00 hodin, kdy žalobce sloužil na strážnici, kterou nemohl v průběhu pracovní směny opustit, neboť byl kromě jiného povinen sledovat na monitorech kamerový systém. Stejně tak tomu bylo na noční směně od 19:00 do 07:00 hodin. Na té sloužili 2 pracovníci, z nichž jeden působil ve strážnici a druhý (střídali se po směnách) procházel a kontroloval objekty žalované a byl nápomocen provozu recepce. Žalobce uvedl, že žalovaná ani nevytvořila dostatečné zázemí na strážnici, kde by mohli strážní v rámci přestávky odpočívat či se stravovat.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila s odůvodněním, že přerušení práce za účelem čerpání přestávek žalobci umožňovala a žalobce je ve skutečnosti čerpal. V době oběda na denní směně bylo žalobci (též i ostatním strážným) umožněno čerpat přestávku na jídlo a oddech, neboť se mohli nechat na požádání v tu dobu zastoupit pracovníky recepce, tzv. portýry, což se pravidelně dělo. Taktéž při noční směně mohli strážní – hoteloví detektivové čerpat přestávku na jídlo a oddech, přičemž jim byla k dispozici místnost v objektu strážnice vybavená jídelním stolem se židlí, lednicí, mikrovlnnou troubou, rychlovarnou konvicí, nádobím a umyvadlem. Žalobce byl žalovanou informován o tom, že přestávku na jídlo a oddech může čerpat vždy mezi 4. a 5 odpracovanou hodinou po dobu 30 minut.

3. Mezi účastníky byly nesporné tyto právně významné skutečnosti, které soud dle ust. § 120 ods. 3 o.s.ř. vzal za svá skutková zjištění a odkazuje na ně jako na dílčí skutkový závěr ve věci: S účinností od 01. 06. 2019 došlo k zániku [právnická osoba] [anonymizováno] a [anonymizováno] – [právnická osoba] bez likvidace a k jejich sloučení se [právnická osoba] [anonymizováno]. Žalobce jako zaměstnanec a právní předchůdkyně žalované [právnická osoba] jako zaměstnavatel uzavřeli dne 14. 03. 2017 pracovní smlouvu, kde v čl. 1 byl sjednán druh práce hotelový detektiv, místo výkonu práce Karlovy Vary, den nástupu do práce 1. 4. 2017, doba trvání pracovního poměru na dobu určitou do 31. 12. 2018. V článku 3.1. byla sjednána základní hrubá měsíční mzda ve výši 15.500 Kč. V čl. 4 .4.1 a 4.4.2 byla sjednána týdenní pracovní doba žalovaného v rozsahu 38,75 hodin s tím, že bude rozvržena nerovnoměrně, zaměstnavatel vypracuje písemný rozvrh týdenní pracovní doby vždy na období jednoho kalendářního měsíce a seznámí s ním zaměstnance nejpozději týden před začátkem příslušného kalendářního měsíce, pokud se strany nedomluví jinak. Délka jednotlivé směny nesmí přesáhnout 12 hodin. Žalobce jako zaměstnanec a právní předchůdkyně žalované [právnická osoba] jako zaměstnavatel uzavřeli dne 01. 07. 2017 dohodu o změně pracovní smlouvy, kde změnili článek 1. pracovní smlouvy ze dne 14.03.2017 tak, že byl sjednán druh práce hotelový detektiv – strážný, kdy zaměstnanec se zavázal v rámci uvedeného druhu práce vykonávat veškeré práce a činnosti, které s touto prací a předmětem podnikání zaměstnavatele souvisejí a pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do 31. 12. 2018. V článku 2.1. byla stanovena základní hrubá měsíční mzda částkou 16.000 Kč s tím, že při splnění zaměstnavatelem definovaných kritérii může být zaměstnanci přiznána nenároková odměna až do výše 100 % průměrného výdělku zaměstnance, případně benefity zaměstnavatele. Žalobce jako zaměstnanec a právní předchůdkyně žalované [právnická osoba] jako zaměstnavatel uzavřeli dne 19. 04. 2018 dohodu o změně pracovní smlouvy, kde v článku 1.1. byla sjednána základní hrubá měsíční mzda částkou 17.000 Kč s tím, že při splnění zaměstnavatelem definovaných kritérii může být zaměstnanci přiznána nenároková odměna až do výše 100 % průměrného výdělku zaměstnance, případně benefity zaměstnavatele. Žalobce jako zaměstnanec a právní předchůdkyně žalované [právnická osoba] jako zaměstnavatel uzavřeli dne 04. 12. 2018 dohodu o změně pracovní smlouvy, kde v článku 1 byla ujednáno, že pracovní poměr bude trvat na dobu určitou do 31. 12. 2019. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné mzdy v dopise ze dne 05. 12. 2019.

4. Soud se z důvodu procesní ekonomie nejprve zabýval základem nároku, tj. spornou otázkou, zda žalovaná umožnila žalobci v období od 01.03.2018 do 31.12.2018 v průběhu pracovních směn čerpat přestávku na jídlo a oddech a k této provedl dokazování v níže uvedeném rozsahu:

5. Z výkazů odpracovaných směn žalobce za období od 01. 03. 2018 do 31. 12. 2018 soud zjistil, že v těchto výkazech je zaznamenán u každého odpracovaného dne začátek směny, konec směny a přestávka v práci v trvání celkem 60 minut.

6. Ze sdělení nadřízeného pracovníka [jméno] [příjmení] bez data (čl. 23) soud zjistil, že informoval podřízené, že v jejich pracovní náplni není uvedeno sledování internetu po dobu pracovní doby, sledování televizních programů po dobu pracovní doby, parkování vozidel pracovníků v areálu hotelu, pobyt a pohyb rodinných příslušníků či dalších nepovolaných osob na pracovišti a v areálu hotelu.

7. Ze zprávy Státního úřadu inspekce práce ze dne 13. 1. 2021 soud zjistil, že byla provedena kontrola u žalované zaměřená na obsah stížnosti žalobce ze dne 22. 5. 2020, kde mimo jiné uváděl, že pracovníci na pozici hotelových detektiv – strážný, nemohli svoji práci přerušit za účelem čerpání přestávky na oddech a jídlo. K tomu v rámci šetření žalovaná státnímu úřadu inspekce práce sdělila, že tito pracovníci mají umožněno přestávky na jídlo a oddech čerpat.

8. Z vnitřního předpisu č. 18/16 ze dne 19. 12. 2016 soud zjistil, že tento vydala žalovaná pro potřeby regulace mzdových, pracovně právních sociálních a dalších práv zaměstnanců. V čl. III/4 je upravena pracovní doba zaměstnanců a to v jednosměnném provozu v trvání 40 hodni týdně, u dvousměnného provozu v trvání 38,75 hodin týdně a u třísměnného provozu v trvání 37,5 hodin týdně. Délka směny bez práce přes čas nesmí přesáhnout 12 hodin.

9. Z fotokopie knihy služeb a hlášení detektiva (čl. 68-83) soud zjistil, že tam jsou uvedeny záznamy o datech jednotlivých služeb (7:00- 19:00, 19:00 7:00) hotelových detektivů- strážných s uvedením délky trvání pracovní směny s podpisem jednotlivých pracovníků. Stejné skutečnosti soudu zjistil i z kopie knihy služeb založené v příloze„ C“ spisu.

10. Z vyjádření [jméno] [příjmení] ze dne 2. 1. 2020 soud zjistil, že tento formou emailové zprávy zaslané žalobci pro účely řízení u zdejšího soudu pod sp. zn. 19 C 162/2019, uvedl obsahově obdobné skutečnosti tvrzené žalobcem tj., že žalovaná neumožňovala hotelových detektivům – strážným čerpání přestávky na jídlo a oddech.

11. Z čestného prohlášení [anonymizována dvě slova] ze dne 2. 10. 2020 soud zjistil, že ten jako pracovník žalované střídal hotelové detektivy v době jejich pracovní přestávky na jídlo a oddech.

12. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne 1. 10. 2020 soud zjistil, že ten jako zaměstnanec žalované střídal hotelové detektivy v době jejich pracovní přestávky na jídlo a oddech.

13. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne 30. 9. 2020 soud zjistil, že ten jako hlavní inženýr žalované prohlásil, že hotelový detektivové čerpali pracovní přestávky na jídlo a oddeych a po tuto dobu byli střídáni hotelovými portýry.

14. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] z 5. 10. 2020 soud zjistil, že ten jako pracovník žalované střídal hotelové detektivy v době jejich pracovní přestávky na jídlo a oddech.

15. Z vnitřního předpisu žalované [číslo] soud zjistil, že obsahuje úpravu podmínek stravování zaměstnanců žalované, kde v čl. V se uvádí, že závodní stravování (obědy) bude probíhat v závodní jídelně [anonymizována dvě slova] denně od pondělí do neděle, že strava bude vydána pouze po předložení platné stravenky.

16. Z pracovní náplně žalobce z 01. 04. 2017 soud zjistil, že místem výkonu jeho práce je komplex [anonymizováno], [ulice a číslo], [obec], hotel [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], [obec], hotel [obec], [ulice a číslo], [obec], přičemž jako pracovní střediska ostrahy vykonává dohled nad kamerovým systémem ve strážnici u domu [anonymizována dvě slova] Vedle toho je v pracovní náplni uvedeno mimo jiné zajišťování pronájmu jízdních kol, dozor nad parkovištěm vč. zajištění úhrad parkovného v recepci, dohled nad EPS a EZS, hlášení podezřelých skutečností službu konajícímu detektivovi, případně hlášení na tísňovou linku PČR, provádění ochrany a ostrahy majetku žalované, kontrola osob pohybujících se v prostorách žalované, kontrola vozidel na stanovišti [příjmení] [příjmení] při vjezdu a výjezdu, nepřetržité sledování i vyhodnocování informací z hlásičů EPS a EZS, kontrola osvětlení budov žalované a dále například mimo pracovní dobu pracovníků údržby kontrola technologie bazénu – strojovna bazénu [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno], kontrola provozu při dodávce termo-minerální vody. Dále se v náplni uvádí, že pracovní povinnosti tam uvedené mohou být dále rozšířeny nebo doplněny v souladu se zákoníkem práce, přičemž tato pracovní náplň je rámcová.

17. Ze žaloby sepsané žalobcem dne 25. 10. 2019, projednávané u zdejšího soud pod sp. zn. 18 C 325/2019 soud zjistil, že se tam žalobce domáhal zaplacení částky 39.892 Kč s přísl. z titulu náhrady škody, způsobené zaměstnavatelem při plnění pracovních úkolů porušením právních povinností a úmyslným jednáním proti dobrým mravům. V žalobě žalobce mimo jiné uvedl, že kromě hlavní pracovní náplně vykonával běžně i práci řidiče a to hlavně v nočních směnách, kdy musel podle nařízení nadřízených odvážet zaměstnance hotelu [anonymizováno] při pozdních odchodech z práce. Dále uvedl, že jako hotelový detektiv musel s vědomím zaměstnavatel provádět drobné údržbářské práce (neodtékající odpad v koupelnách, vypadlé jističe, závady na topení, zprovozňování trezorů a zámků dveří na pokojích). Tím vzniklo zaměstnavateli bezdůvodné obohacení, neboť žalobci jako svému zaměstnanci za tyto práce konané nad rámec pracovní smlouvy ničeho nezaplatil.

18. Ze záznamu z jednání z 25. 8. 2020 sepsaného pracovnicí státního úřadu inspekce práce Ing. [jméno] [příjmení], soud zjistil, že se jednalo o kontrolu provedenou u žalované, týkající se období leden – září 2019, kdy z výpovědí pracovníků žalované [jméno] [příjmení], hlavního inženýra, [jméno] [příjmení], HR specialistky a finančního ředitele, jehož jméno je nečitelné, plyne závěr kontroly, že zaměstnanci ostrahy měli možnost čerpat přestávku na jídlo a oddech, avšak museli se mezi sebou domluvit na střídání a toto nahlásit nadřízenému. Při denní směně měli strážní možnost nechat se vystřídat portýrem.

19. Z protokolu žalované ze dne 14.03.2017 soud zjistil, že žalovaná seznámila žalobce oproti jeho podpisu s pracovně právními interními normami žalované.

20. Z fotografie (příloha č. 3) soud zjistil, že je na ní vyobrazeno zázemí strážnice, ve kterém se nachází jídelní stůl se židlí, lednice, mikrovlnná trouba, rychlovarná konvice a nádobí.

21. Z kopie protokolu o výpovědi žalobce před Oblastním inspektorátem práce pro Plzeňský a Karlovarský kraj ze dne 21. 10. 2021 (příloha č. 1) soud zjistil skutečnosti uváděné žalobcem v žalobě. Dále soud v protokolu zjistil, že žalobci byla předložena fotografie (nyní v příl. C), na kterou žalobce reagoval tak, že se jedná o místnost ve strážnici, kde je umístěna lednice s mikrovlnkou, s tím, že takto vypadala v době, kdy tam žalobce pracoval, a v zadní místnosti byla umístěna toaleta.

22. Z emailu žalobce ze dne 16. 9. 2019 adresovanému [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], vedoucím pracovníkům žalované, soud zjistil, že žalobce žádal o stanovisko a zjednání nápravy v otázce čerpání přestávek na jídlo a oddech, kde žalobce uváděl, že přestože jeho pracovní směny trvaly nepřetržitě 12 hodin bez čerpání přestávky na jídlo a oddech, se v pracovních výkazech uvádí pouze 11 odpracovaných hodin v jedné pracovní směně.

23. Ze zprávy Oblastního inspektorátu práce pro Plzeňský a Karlovarský kraj ze dne 16.11.2021 soud zjistil, že tamní úřad vedl přestupkové řízení proti žalované, týkající se úseku pracovní doby v období leden – srpne 2019.

24. Z písemného prohlášení [anonymizována dvě slova] bez data, vyžádaného Inspektorátem práce pro Plzeňský a Karlovarský kraj (příloha č. 2) dne 29.09.2021, soud zjistil, že byl dotazován na období leden – srpen 2019 ohledně přestávek na jídlo a oddech, přičemž uvedl, že čerpal přestávky na jídlo a oddech v trvání 30 minut po uplynutí 6 hodin výkonu práce a měl možnost při denní směně odebírat oběd v závodní jídelně a při noční směně měl k dispozici místnost ve strážnici, vybavenou stolem, židlí, lednicí, konvicí, umyvadlem a příbory. Jmenovaný dále uvedl, že při denní směně ho na strážnici střídal portýr tak, aby mohl odejít do závodní jídelny pro oběd. Na noční směně se při čerpání přestávky na jídlo a oddech zastupovali strážný a hotelových detektiv vzájemně.

25. Z rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Plzeňský a Karlovarský kraj ze dne 9. 12. 2021 (čl. 146) soud zjistil, že přestupkové řízení, vedené proti žalované, týkající se otázky čerpání přestávky na jídlo a oddech v období od ledna do září 2019, bylo zastaveno, neboť se v přestupkovém řízení nepodařilo jednoznačně prokázat, že se žalovaná dopustila přestupku spočívající v tom, že neumožňovala čerpat hotelovým detektivům – strážným přiměřenou dobu na jídlo a oddech.

26. Z příkazu žalované ze dne 6. 9. 2016 soud zjistil, že tímto příkazem, počínaje dne 10.9.2016, upravila stravovaní zaměstnanců žalované tak, že těm, kteří pracují v komplexu [anonymizováno], bude strava připravována vydávána v personální jídelně LD [anonymizováno] v 5. patře v době od 11:00- 13:00 hodin. Dále se tam uvádí, že zaměstnanci žalované v době oběda se můžou na pracovních pozicích zastupovat a to i v rámci jiného úseku dle nařízení vedoucích příslušných úseků, a to dle provozní situace na úsecích. Odpovědní za vzájemné zastupování jsou vedoucí příslušných úseků, kteří mají povinnost se ústně nebo písemně domluvit na vzájemné výpomoci.

27. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pracoval u žalované v období od roku 2010 do roku 2019 v pracovní pozici hotelový detektiv – strážný. Svědek uvedl, že čerpání přestávky na jídlo a oddech mu zaměstnavatel nezakázal, jeho tehdejší nadřízený [jméno] [příjmení] mu řekl, že se může najíst, pokud na to bude chvíle. Na denní směně probíhalo stravování tak, že kolem 12. hodiny zamkl strážnici a došel do jídelny pro oběd sobě i následné noční směně. Po tuto dobu nikdo kamerový systém nesledoval, a pokud někde nenastal problém, zpětně se již neprohlížel. Na noční směně stravování neprobíhalo, neboť jeden z pracovníků v pozici strážného seděl ve strážnici u monitorů kamerového systému a druhý v pozici hotelového detektiva konal pochůzkovou činnost. Tento pracovník se však mohl najíst za situace, kdy ho nebylo třeba jinde. To se stávalo i svědkovi, že se mohl posadit a najíst se. V roce 2017 při denních směnách občas přinášeli obědy do strážnice portýři nebo údržbáři. Svědek si nepamatoval, že by ho při denní směně tzv. zaskočil portýr či údržbář, aby mohl dojít pro oběd, případně si jej sníst. Svědek si nebyl jistý, zda se žalovanou řešil otázku proplácení nečerpané doby určené na jídlo a oddech. Zaměstnání tehdy neukončil, neboť mu vyhovovala pracovní doba, kdy byl tři dny v práci a čtyři dny doma.

28. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pracuje u žalované od února 2019, nejprve v pracovní pozici portýr v denních směnách od 7 do 19 hodin, a od listopadu 2021 jako noční recepční. Svědek uvedl, že měl umožněno v rámci denní směny čerpat přestávku na jídlo a oddech. Na obědy chodil do závodní jídelny a nyní při nočních směnách může čerpat přestávku na jídlo a oddech podle svého. Při denních směnách svědek na požádání zastoupil strážného ve strážnici, aby si mohl dojít pro jídlo. Zástup trval minimálně půl hodiny, po tu dobu sledoval obrazovky kamerového systému. Pokud přijel v tu dobu host, zapsal ho do předtištěných formulářů. Žalovaná mu nikdy nezakazovala čerpání přestávky na jídlo a oddech. Svědek popsal vybavení strážnice, konkrétně kuchyňku se stolem, mikrovlnnou troubou, konvicí a lednicí, vzadu bylo sociální zařízení.

29. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pracoval u žalované od roku 2019 do roku 2021, nejprve v pracovní pozici hotelový detektiv – strážný a od roku 2020 jako portýr. Na začátku pracovního poměru ho žalovaná informovala, že může čerpat přestávku na jídlo a oddech, přesnou dobu však nikoliv. Přestávku čerpal cca 30 minut, záleželo na počtu hostů. Při denní směně na strážnici se nechal na požádání zastoupit portýrem a zašel si do jídelny na oběd. Při noční směně jim nechávali jídlo na strážnici, nosili ho tam portýři. Na strážnici byla malinká místnost s kuchyňkou – konvicí, mikrovlnnou troubou, lednicí a nádobím. Při noční směně se střídali k čerpání přestávky na jídlo a oddech oba pracovníci na směně, tj. hotelový detektiv a strážný.

30. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pracoval u žalované od března 2018 do září 2019 v pracovní pozici hotelový detektiv – strážný. Při nástupu do zaměstnání ho nikdo z vedení žalované neinformoval, zda a jakým způsobem může čerpat přestávku na jídlo a oddech. Při denní směně mezi 11. a 13 hodinou zašel do jídelny pro stravu pro sebe a noční směnu. Jídlo si mohl sníst pouze na stole před obrazovkami kamerového systému, neboť nebylo kde se najíst. Vedle sice byl stolek s nádobím, avšak příliš malý a musel by odejít od obrazovek. Dále tam byla k dispozici rychlovarná konvice, mikrovlnná trouba a lednice. Jíst v jídelně jim nikdo nezakázal, ale bylo jim řečeno, ať se tam nezdržují a vrátí se na strážnici. V době, kdy svědek šel pro obědy, byla strážnice bez dozoru a zamčená. Po nástupu nového nadřízeného [jméno] [příjmení] přinášeli obědy do strážnice údržbáři nebo někdo, kdo šel z oběda. Při noční směně strážný seděl u monitorů kamerového systému a hotelový detektiv konal obchůzky po objektech. Svědek uvedl, že žalovaná výslovně čerpání přestávek na jídlo a oddych nezakázala. Svědek uvedl, že ho nikdy při ranní směně ve strážnici po dobu, kdy šel pro oběd, nezastoupil portýr, neboť byl dokonce zákaz vstupu nepovolaných osob do strážnice. Svědek uvedl, že při noční směně, kdy střídavě působil i jako hotelový detektiv a konal pochůzky, tak si občas mohl sednout a odpočinout, neboť by těžko mohl chodit v kuse celých 11 hodin.

31. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pracoval u žalované jako technický ředitel v letech 1999 až 2015 a poté v letech 2019 až 2021. Svědek uvedl, že přestávku na jídlo a oddech u žalované upravoval vnitřní předpis dle pracovních pozic. Hoteloví detektivové – strážní a řidiči, kteří pracovali na 2 směny, mohli tuto přestávku čerpat v době mezi 5. a 6. odpracovanou hodinou v délce 30 minut, tj. během 12 hodinové směny mohli čerpat dvě 30 minutové přestávky. Při denní směně měli strážní přednost ve frontě v jídelně, aby mohli jídlo odebrat a vrátit se do strážnice. Zákaz stravování přímo v jídelně však strážní neměli. Po dobu, kdy chodili strážní do jídelny, je zastupoval ve strážnici portýr, údržbář či svědkovi podřízená osoba. Ten kdo strážné zastupoval, seděl ve strážnici, sledoval monitory, zapisoval odjezdy a příjezdy hostů. Toto se domlouvalo předem. K zákazu vstupu do strážnice uvedl, že ten se týkal nepovolaných osob, kterými byli např. rodinní příslušníci zaměstnanců. Svědek potvrdil, že strážnice byla vybavena oddělenou místností, ve které měli zařízenou kuchyňku se stolem, židlí, základním nádobím, mikrovlnnou troubou, rychlovarnou konvicí, utěrkou, umyvadlem, lednicí a stavebně oddělenou toaletou. Noví zaměstnanci byli s režimem čerpání přestávky na jídlo a oddech seznámeni při nástupu do zaměstnání během měsíčního zácviku a věděli, že při ranní směně si mohou dojít po dobu provozu závodní jídelny na nebo pro oběd, nebazírovalo se na přesném času odchodu, mohlo to být po 5 hodinách práce podle provozních podmínek, dále mohli čerpat přestávku kolem 17. hodiny tak, že se nechali na požádání zastoupit jako v době čerpání přestávky na oběd. Při noční směně se čerpání přestávky řešilo v rámci zastupitelnosti obou pracovníků na této směně, tj. strážného a hotelového detektiva. Hotelový detektiv měl za úkol konat během noční směny 3 pochůzky, tj. cca 3 x 1,7 km, což mu rozhodně nemohlo zabrat celou noční směnu. Tato praxe, kterou svědek popsal, fungovala za jeho prvního i druhého působení u žalované. Svědek si nepamatoval, že by si někdo z úseku ostrahy stěžoval na to, že mu nejsou propláceny přesčasy po dobu nečerpané přestávky na jídlo a oddech.

32. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pracuje u žalované od října 2017 dosud v pracovní pozici portýr. Svědek uvedl, že po nástupu do zaměstnání ho nikdo neinformoval o tom, zda a za jakých podmínek může čerpat přestávku na jídlo a oddech. Svědek však tyto přestávky fakticky čerpal, když byl čas, pouze při obědě byl limitován provozem jídelny v době od 11 do 13 hodin. Svědek uvedl, že na požádání zastupovali portýři při denní směně strážné, aby si mohli dojít do jídelny na oběd a dále jim po domluvě on i další portýři přinášeli obědy do strážnice. Pokud zaskakovali strážné ve strážnici, seděli u monitorů kamerového systému, pouštěli automobily do objektu či koukali na televizi. Svědek občas zašel za strážnými a poblíž strážnice si dali cigaretu nebo kávu přímo ve strážnici. Svědek popsaným způsobem zaskakoval za řadů strážných, mezi nimi i za žalobce, pana [příjmení] i pana [příjmení]. Svědek i po opětovném poučení dle ust. § 126 o.s.ř. setrval na své výpovědi a ještě doplnil, že dle jeho názoru strážní část směny prospali, neboť se stávalo, že pracovníci recepce viděli stát před závorou automobil i 10 minut a když poté šel svědek do strážnice a klepal na sklo, trvalo nějakou chvíli, než se strážný objevil.

33. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pracoval u žalované od roku 2017 do roku 2018 v pracovní pozici hotelový detektiv – strážný. Svědek uvedl, že pracoval v denních směnách jako strážný a v nočních směnách střídavě jako strážný a hotelový detektiv, kdy byli na směně dva pracovníci. Při denní směně byl ve strážnici, sledoval kamerový systém a dle požadavků recepce např. šel odemknout hotelový pokoj. Při noční směně jeden pracovník obhospodařoval strážnici a druhý konal obchůzky a kontroloval objekty žalované, také plnil úkoly portýra. Při denní směně probíhalo stravování tak, že zamkl strážnici a šel v době provozu jídelny pro oběd a vzal též obědy pro noční směnu. Po tu dobu byla strážnice cca 20 minut bez dozoru. Dle příkazu nadřízeného pana [příjmení] nebylo možné jíst oběd v jídelně nýbrž ve strážnici, kde sice byla místnost s lednicí, mikrovlnnou troubou, umyvadlem a židlí, nebyl tam však stůl, neboť pro něj nebylo místo. Pokud si chtěl svědek dát jídlo v dalším průběhu směny, tak mohl, avšak opět ve strážnici u stolu s monitory. Při noční směně v pozici hotelového detektiva svědek jídlo nekonzumoval, bral si ho domů, avšak jiní kolegové, kteří se vrátili z obchůzky na strážnici a měli čas, tak si jídlo ohřáli a snědli. Svědek uvedl, že ho nikdo při ranní směně, kdy šel pro oběd, ve strážnici nezastupoval. Ohledně způsobu stravování spolupodepsal i nějakou petici s požadavkem na řešení, ale nikdo na ni nereagoval. On sám na tento problém své nadřízené neupozornil ani se nijak nebránil.

34. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pracoval u žalované od července 2011 do července 2019 nejprve jako vedoucí údržby a od roku 2015 jako vedoucí technického úseku, pod který spadala i ostraha objektů žalované, kde působili hoteloví detektivové – strážní. Svědek uvedl, že u těchto pracovníků probíhalo čerpání přestávky na jídlo a oddech v průběhu pracovní směny v trvání 2 x 30 minut. Při denní směně vydávala obědy závodní jídelna a strážní měli možnost si pro oběd zajít a fungovalo to tak, že strážný přišel do jídelny a měl v jídlonosičích připraven oběd pro sebe i nadcházející noční směnu. Svědek nikdy nevydal zákaz konzumace obědů v jídelně, praxe však byla taková, že strážný přinesl obědy na strážnici a tam měl možnost si jej v místnosti tomu uzpůsobené (vybavené lednicí, mikrovlnnou troubou, stolu se židlí a toaletou) sníst. Strážný na denní směně se mohl po domluvě s recepcí nechat zastoupit po dobu, kdy šel pro obědy do jídelny, portýrem. Žalovaná již nechala na strážných, zda jídlo konzumovali v oné místnosti k tomu vybavené či přímo na strážnici u stolu s monitory. Další přestávku na jídlo a oddech si mohli strážní čerpat dle provozních podmínek (aktuální pohyb hostů a řešení činnosti s tím spojené), to nechalo vedení na jejich uvážení a žádný pevný čas jim proto neurčilo. K zákazu vstupu nepovolaných osob na strážnici svědek uvedl, že se týkal jen cizích lidí nikoliv pracovníků žalované. Svědek uvedl, že za jeho působení u žalované se na něj nikdo z ostrahy neobrátil s tím, že jim žalovaná neumožňuje čerpání přestávek na jídlo a oddech. V takovém případě by to vedení žalované řešilo, stejně tak měl žalobce možnost obrátit se na odbory, které hájily zájmy zaměstnanců. Svědek si nevzpomněl, že by řešil nějakou petici těchto zaměstnanců. Svědek vyloučil, že by dle žalobcova tvrzení měli strážní v podstatě nepřetržitě sledovat ve strážnici monitory kamerového systému, aniž by měli možnost od nich odejít. On sám v době nedostatku pracovníků na strážnici zaskakoval a u monitorů seděl od 16 do 19 hodin. Pokud by tak měl činit nepřetržitě, tak by už po několik minutách ztrácel soustředěnost. Hotelový detektiv měl při noční směně své pracovní povinnosti, takže se někdy stávalo, že se práce nakupila a on neměl možnost čerpat přestávku na jídlo a oddech v tu chvíli, kdy chtěl on, nýbrž až to provozní situace umožnila. Svědek vyloučil, že by měl takový pracovník při noční směně tolik povinností, že by mu zcela bránily přestávku čerpat. Svědek si pamatoval, že si u něj žalobce i jeho kolega [jméno] [příjmení] postěžovali, že mají při některých směnách takový nával práce, že si v podstatě nemohli odpočinout. Svědek takovou situaci přirovnal např. k noční směně lékaře, kdy na jedné směně se celkem nic neděje a na jiné je spousta pacientů a je stále co řešit. K četnosti zástupů strážných při jejich odchodu pro oběd svědek uvedl, že v cca 90 % strážný zamkl strážnici a šel pro oběd, v cca 10 % strážný zavolal na recepci s požadavkem na zastoupení portýrem. Svědek uvedl, že žalobce o této možnosti věděl (bylo to všeobecně známé) a nechápe, proč žalobce jím tvrzený problém řeší až nyní a neřešil ho před lety, kdy u žalované pracoval. Svědek uvedl, že jeho pracovní poměr u žalované skončil na základě jeho výpovědi bez uvedení důvodu, že se žalovanou vedl soudní spor o náhradu škody, kde nakonec došlo k dohodě, přesto nemá k žalované žádný vztah, tj. ani negativní, ani pozitivní. Zaměstnání u žalované je již pro něj uzavřená záležitost a prohlásil, že v tomto řízení vypověděl zcela pravdivě.

35. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pracoval u žalované od roku 2013 do roku 2020 v pracovní pozici hotelový detektiv – strážný. Svědek uvedl, že u žalované byla zavedená praxe, že po 11. hodině strážný v denní směně zamkl strážnici, nechal závoru u vjezdu zvednutou a došel do závodní jídelny vyzvednout oběd pro sebe a noční směnu, někdy jim oběd donesl portýr. Po návratu do strážnice v průběhu další pracovní doby oběd zkonzumoval. Při noční směně řešil stravování tak, že přišel do práce buď o něco dříve a najedl se nebo si potom v průběhu směny vzal nějakou svačinu. Na to, že by ho někdo poučil, že se mohl při denní směně nechat zastoupit po dobu cesty do jídelny pro oběd a zpět nějakým jiným pracovníkem, si nepamatoval. V jeho případě ho nikdo nezastoupil a dle jeho názoru ani nebyl kdo, by ho zastoupil. Ohledně výkazu směn, kde bylo uvedeno, že pracoval 11 hodin a 1 hodinu čerpal přestávku na jídlo, což nebyla pravda, se obrátil na nadřízeného [jméno] [příjmení], avšak nepamatoval si, že by došlo k nějaké změně. Nepamatoval si ani, zda se obrátil na pozdějšího nadřízeného pana [příjmení], neobrátil se ani na odbory. Nevzpomněl si, zda v tomto směru psal stížnost, žádost či něco podobného vedení společnosti či svému nadřízenému. Svědek uvedl, že najíst se bylo možné ve strážnici v hlavní místnosti nebo ve vedlejší místnůstce vybavené lednici, mikrovlnnou troubou, rychlovarnou konvicí, stolem a židlí. Pokud byl na noční směně, stávalo se, že bylo tolik práce, že se obrazně řečeno ani nezastavil, aby si mohl dát jídlo a chvilku si odpočinout. Každá směna však byla jiná, záleželo na aktuální situaci. Svědek uvedl, že nicméně nemůže říci, že by při noční směně nikdy neměl aspoň chvíli na jídlo a odpočinek. Svědek uvedl, že dle jeho názoru by nepochodil u nadřízeného [příjmení] či [příjmení] se žádostí o zajištění zástupu při cestě pro oběd, avšak je to jeho domněnka. Svědek uvedl, že jim nikdo nezakázal najíst se v jídelně, avšak jim to také výslovně nepovolil, a jednou se stalo, že byl pokárán s tím, aby se najedl ve strážnici.

36. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pracuje u žalované od srpna 2015 dosud v pracovní pozici nejprve jako recepční, poté jako zástupce vedoucí recepce a posléze jako manager mající odpovědnost též za recepci. Svědkyně uvedla, že se na recepci obraceli pracovníci úseku ostrahy s požadavkem na donášku obědů, to realizovali portýři nebo též zahradník. Nemohla se však vyjádřit k tomu, zda portýři též zaskočili za strážného na strážnici, aby mohl dojít pro nebo na oběd. Toto nekontrolovala.

37. Soud učinil tento dílčí skutkový závěr:

38. V rámci hodnocení důkazů ke sporné otázce, zda žalovaná umožnila žalobci v období od 01.03.2018 do 31.12.2018 v průběhu pracovních směn čerpat přestávku na jídlo a oddech, soud hodnotil výslechy svědků a má za zjištěné, že žádný z nich netvrdil, že by žalovaná zakázala čerpání přestávky na jídlo a oddech žalobci a jeho kolegům či jim v tom bránila. Všichni svědci potvrdili, že při denní směně mohl strážný odejít do závodní jídelny pro oběd svůj a obědy pro následnou noční směnu a že v rámci objektu strážnice byla místnost vybavená věcmi k ukládání stravy (lednice) a jejímu ohřevu (mikrovlnná trouba, rychlovarná konvice) a její konzumaci (stůl a židle), dále nádobím a umyvadlem. Pouze svědek [příjmení] tvrdil, že tam nebyl stůl, to je však vyvráceno výpověďmi ostatních svědků a fotografií z místa. Svědci [příjmení], [anonymizováno], [příjmení], [příjmení] (stejně jako ve svých četných prohlášeních) a svědek [příjmení] potvrdili tvrzení žalované o tom, že žalobce měl možnost nechat se zastoupit při denní směně portýrem (případně údržbářem) v době, kdy šel ze strážnice do závodní jídelny pro oběd, a že se tak ve skutečnosti i dělo. Přímý nadřízený žalobce svědek [příjmení] uvedl, že v převážné míře (cca v devadesáti procentech) však strážní strážnici uzamkli a šli do jídelny pro oběd a ve zbývající míře se nechávali zastoupit portýrem ve strážnici, když šli pro oběd. V době, kdy byl přímým nadřízeným žalobce [příjmení] [příjmení], zastupovali strážného vedle portýrů i údržbáři, uvedl svědek [příjmení] [příjmení]. Svědek [příjmení] si nepamatoval, že by jej takto někdo v době cesty do jídelny ve strážnici zastupoval. Svědci [příjmení] a [příjmení] uvedli, že je takto nikdo nezastoupil a svědek [příjmení] si nepamatoval, že by ho někdo o takové možnosti poučil. Lze však uzavřít, že ani nezastoupení žalobce a jeho kolegů na denní směně nebránilo žalobci a jeho kolegům v cestě do jídelny pro nebo na oběd. Nikdo ze slyšených svědků v pracovní pozici hotelový detektiv – strážný nepopřel, že by neměl možnost v průběhu denní nebo noční směny konzumovat stravu či si oddechnout v době, kdy to umožňovala provozní situace. Nikdo ze slyšených svědků, kteří vypovídali, že nebyli nikým při denní směně zastupováni v době, kdy chodili do jídelny pro oběd, oficiálně stížnost vedení žalované nepodal a ani se neobrátil na odbory. To potvrdili i svědci – nadřízení žalobce [příjmení] a [příjmení], kteří též vysvětlili, z jakého důvodu žalovaná nestanovila napevno čas k čerpání přestávek na jídlo a oddech. Důvodem byla proměnlivá provozní situace na úseku ostrahy, tj. četnost pohybu hostů, asistence při odemykání vadných zámků u dveří v hotelu, zaskakování portýrů při noční směně, evidence migrujících vozidel hostů a zásobování a s tím spojené povinnosti strážných a hotelových detektivů. Žalovaná proto stanovila rámcově čerpání přestávek na jídlo a oddech po 5 hodinách práce dle momentálních provozních možností a provozní doby závodní jídelny. Soud uzavřel, že žalobce neprokázal své tvrzení o tom, že mu žalovaná neumožnila v žalovaném období čerpat přestávku na jídlo a oddech, což plyne z výpovědí svědků ve věci slyšených a tento závěr je podporován též obsahem listin, konkrétně výkazy odpracovaných směn za žalované období podepsanými žalobcem, kde jsou přestávky na jídlo a oddech zaznamenány. Nelze odhlédnout od skutečnosti, že žalobce se tvrzeného nároku začal domáhat až za dva roky po žalovaném období a rok po skončení svého pracovního poměru u žalované a je jediným zaměstnancem takový nárok uplatňujícím. Tvrzení žalobce o neumožnění čerpání přestávky na jídlo a oddech nebylo prokázáno ani ve správním řízení vedeném z podnětu žalobce Oblastním inspektorátem práce pro Plzeňský a Karlovarský kraj, který řízení posléze zastavil, neboť skutek žalovaným vytýkaný nebyl prokázán. Také svědek [jméno] [příjmení], který pro účely řízení vedeného žalobcem proti žalované pod sp. zn. 19 C 162/2019 sepsal vyjádření v e-mailu ze dne 02.01.2020, kde podpořil skutkové tvrzení žalobce o neumožnění čerpání přestávek na jídlo a oddech, při svém výslechu jako svědek toto tvrzení žalobce nepotvrdil. Tvrzení žalobce o tom, že nemohl čerpat v pozici strážného přestávku na jídlo a oddech z důvodu nepřetržitého sledování monitorů kamerového systému, je vyvráceno též obsahem pracovní náplně žalobce, ze které je patrné, že vedle sledování kamerového systému měl strážný řadu dalších pracovních povinností konaných i mimo strážnici (např. obsluha venkovní závory u vjezdu do objektu, kontrola vjezdu a výjezdu vozidel, zajišťování úhrad parkovného v recepci). Vedle toho žalobce toto své tvrzení popřel i v žalobě ze dne 25.10.2019 ve věci sp. zn. 18 C 325/2019, kde uvedl, že vedle prací konaných přímo ve strážnici konal i další pracovní úkony (viz odst. 17 odůvodnění). Z ostatních ve věci provedených listinných důkazů (odst. 9, 7, 8, 18, 19, 21, 22, 23) soud nezjistil skutečnosti potřebné pro rozhodnutí věci.

39. Soud neprovedl důkaz oznámením o sloučení [právnická osoba] [anonymizováno] a [právnická osoba], pracovní smlouvou ze dne 14. 03. 2017, dohodou o změně pracovní smlouvy ze dne 01.07.2017, 01.04.2018, 04.12.2018, neboť z nich plynou nesporné skutečnosti, dále fotografiemi závodní jídelny, dohodou o odpovědnosti k ochraně svěřených hodnot ze dne 14.03.2017, pracovní smlouvou [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], poučením [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], upozorněním [jméno] [příjmení] o školení požárních hlídek ze dne 21.05.2018, pověřením pracovníků k řízení vozidel ze dne 22.08.2018, příkazem nadřízeného ze dne 08.04.2019, výplatními páskami žalobce, neboť jich nebylo k rozhodnutí potřeba.

40. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 109 odst. 1 zákoníku práce za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, plat, nebo odměna z dohody za podmínek stanovených tímto zákonem, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak.

41. Soud má za zjištěné a prokázané, že žalobce byl v žalovaném období, tj. leden až prosinec 2018 v pracovním poměru u žalované v pracovní pozici hotelový detektiv – strážný. Žalobce však v řízení neprokázal své tvrzení o tom, že mu žalovaná v tomto období neumožňovala čerpat při pracovní směně přestávku na jídlo a oddech v trvání 2 x 30 minut. Z toho plyne, že každá z 12 hodinových pracovních směn v sobě zahrnovala celkem 60 minut na jídlo a oddech, za které mzda nenáleží. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaná za 11 odpracovaných hodin v rámci jedné směny žalobci mzdu zaplatila. Lze proto uzavřít, že žalobci tvrzený nárok nevznikl a soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.

42. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 38.102 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11.290 Kč sestávající z částky 1.580 Kč za každý z 13 úkonů uvedených v § 11 odst. 1, písm. a), d), g) a. t. (převzetí zastoupení, sepis podání ze dne 19.04.2021, 10.05.2021, 09.07.2021, 19.11.2021, účast zástupce žalované při jednání soudu dne 09.11.2021 (přesahující 1 hodinu), 18.01.2022 (přesahující 1 hodinu), 22.02.2022 (přesahující 1 hodinu), 12.04.2022 (přesahující 1 hodinu), včetně 13 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovné zástupce žalované k ústním jednáním soudu, to v souvislosti s cestou realizovanou dne 9. 11. 2021 z Mostu do Karlových Varů a zpět náhrada 1.040 Kč za 155 ujetých km v částce 358 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 375/2021 Sb. při průměrné spotřebě 8,5 l /100 km a 4,40 Kč x 155 km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 375/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 18. 1. 2022 z Mostu do Karlových Varů a zpět náhrada 1.203 Kč za 155 ujetých km v částce 475 Kč (36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 8,5 l /100 km a 4,70 Kč x 155 km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 22. 2. 2022 z Mostu do Karlových Varů a zpět náhrada 1.203 Kč za 155 ujetých km v částce 475 Kč (37,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 8,5 l /100 km a 4,70 Kč x 155 km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 12. 4. 2022 z Mostu do Karlových Varů a zpět náhrada 1.203 Kč za 155 ujetých km v částce 475 Kč (36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 8,5 l /100 km a 4,70 Kč x 155 km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 31.489 Kč ve výši 6.613 Kč.