12 C 72/2021

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudcem JUDr. Radomírem Kubelkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 552 Kč s přísl.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 552 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od 11. 4. 2020 do 12. 1. 2021 částkou 42 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1.430,92 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Mezinárodní příslušnost soudů České republiky je dána s poukazem na čl. 7 bod 2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012 (Brusel I bis), a rozhodným právem pro posouzení této věci dle čl. 4 bod 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 (Řím II) je české právo.

2. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).

3. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného pojistného, které byla žalovaná žalobkyni povinna platit podle pojistné smlouvy číslo uzavřené mezi účastníky řízení dne 3. 1. 2013.

4. Žalované, které se nepodařilo doručit soudní písemnosti na známou adresu v cizině, soud usnesením ze dne 25.02.2022, č. j. 12 C 72/2021-47, ustanovil pro toto řízení opatrovníka z řad advokátů.

5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

6. Opatrovník žalované proti žalobě ničeho nenamítal.

7. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Účastníci řízení uzavřeli dne 3. 1. 2013 pojistnou smlouvu číslo jejímž předmětem bylo pojištění domácnosti, které se žalobkyně z pozice pojistitele zavázala žalovanému poskytnout, a závazek žalované hradit žalobkyni pojistné. Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den 4. 1. 2013. Žalovaná žalobkyni neuhradila pojistné za období od 4. 1. 2020 do 10. 4. 2020 v celkové výši 552 Kč.

8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:

9. Jelikož pojistná smlouva byla uzavřena v době do 31. 12. 2013, použije se podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku na tento právní poměr právní úprava platná a účinná do 31. 12. 2013, tedy zákon č. 37/2004 Sb. a občanský zákoník č. 40/1964 Sb. (dále jen„ občanský zákoník“).

10. Podle § 2 zákona č. 37/2004 Sb. je pojistná smlouva smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.

11. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 37/2004 Sb. má pojistitel právo na pojistné za pojistnou dobu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.

12. Podle § 517 odst. 2 občanského zákoníku jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění vlastního také úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

13. Mezi účastníky řízení byla uzavřena pojistná smlouva ve smyslu § 2 zákona č. 37/2004 Sb. Žalovaná neplnila svoji povinnost včas a řádně hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázala, když žalobkyni nezaplatila pojistné za období od 4. 1. 2020 do 10. 4. 2020. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů, ode dne následujícího po dni, kdy mělo být pojistné dle příslušného ustanovení pojistných podmínek uhrazeno. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.430,92 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 552 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. s tím, že odměna byla dle § 14b odst. 4 a. t. omezena výší tarifní hodnoty, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 852 Kč ve výši 178,92 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.