12 C 72/2023

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudcem JUDr. Radomírem Kubelkou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 15.964 Kč s přísl.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 15.964 Kč s úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky 7.250 Kč od 1. 10. 2017 do zaplacení, s úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky 7.250 Kč od 1. 11. 2017 do zaplacení a s úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky 1.464 Kč od 1. 12. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 5.936,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

2. Žalobce jako pronajímatel se podanou žalobou domáhal po žalované jako nájemkyni zaplacení dlužného nájemného a zálohy na služby spojené s užíváním bytu za měsíc září 2017 ve výši 7.250 Kč, za měsíc říjen 2017 ve výši 7.250 Kč a poměrnou část nájemného a zálohy na služby za měsíc listopad 2017 ve výši 1.464 Kč, a to s poukazem na nájemní smlouvu uzavřenou mezi účastníky dne 1. 6. 2016, jejímž předmětem byl byt [číslo] v domě [adresa] v ulici [ulice] v obci [obec], který byl pronajat žalované na dobu neurčitou od 1. 6. 2016.

3. Žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala.

4. Z nájemní smlouvy ze dne 1. 6. 2016 soud zjistil, že žalobce jako pronajímatel a žalovaná jako nájemkyně uzavřeli dne 1. 6. 2016 nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem bytu [číslo] v domě [adresa] v ulici [ulice] v obci [obec], na dobu neurčitou od 1. 6. 2016.

5. Z evidenčního listu k bytu soud zjistil výši měsíčního nájemného 79 Kč a výši měsíční zálohy na služby spojené s užívání bytu 7.171 Kč.

6. Z listiny nazvané dohoda o splátkách ze dne 23. 11. 2017 soud zjistil, že žalovaná odsouhlasila výši dluhu na nájemném a zálohách na služby ke dni 23.11.2017 ve výši 31.250 Kč a zavázala se dluh splácet.

7. Vzhledem k tomu, že si dílčí skutková zjištění vzájemně neodporují, odkazuje na ně soud jako na skutkový závěr ve věci.

8. Po právní stránce soud posoudil věc takto:

9. Podle ust. § 2217 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen: o. z.) nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.

10. Podle ust. § 2247 odst. 1, 2, 3 o. z. strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu. Způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis.

11. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Žalovaná jako nájemce předmětného bytu měla povinnost platit žalobci jako pronajímateli dle čl. IV. nájemní smlouvy ze dne 1. 6. 2016 s poukazem na ust. § 2217 odst. 1 o. z. nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu v měsíční výši 7.250 Kč, což v období [číslo] 2017 řádně neučinila a zůstala tak dlužna žalovanou částku 15.964 Kč. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl a s poukazem na ust. § 1970 o.z. přisoudil žalobci též právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení s jednotlivými služnými platbami.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5.936,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15.964 Kč sestávající z částky 1.740 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4.080 Kč ve výši 856,80 Kč.