12 C 75/2022

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudcem JUDr. Radomírem Kubelkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou údaje o zástupci pro určení vlastnictví

I. Určuje se, že pozemek p. č. st. 92, jehož součástí je stavba [adresa] (rodinný dům), pozemek p. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba bez čp/če (garáž), pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] vše v k. ú. [anonymizováno], [územní celek], zapsáno na č. [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Karlovy Vary, tvoří součást společného jmění manželů, tj. žalobkyně a žalovaného.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 10.164 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech na soudním poplatku částku 5.000 Kč na účet soudu č. 3703-226341/0710, VS: 1211007522, ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).

2. Předmětem řízení je určení vlastnického práva ve formě společného jmění manželů, tj. žalobkyně a žalovaného k nemovitostem uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že nemovitosti byly nabyty do společného jmění účastníků za společné finanční prostředky za trvání jejich manželství, které bylo uzavřeno dne [číslo] a stále trvá. V příslušném katastru nemovitostí je však zapsán jako vlastník pouze žalovaný. Vztahy mezi účastníky se v poslední době zhoršily a žalovaný odmítl podepsat společné prohlášení, na jehož základě by katastrální úřad provedl zápis, že nemovitosti jsou v SJM obou účastníků. Žalovaný tak neučinil ani po zaslání předžalobní výzvy ze dne 12.08.2021. Žalobkyně proto v zájmu právní jistoty podala tuto žalobu.

3. Žalovaný v podání ze dne 11.03.2022 uznal nárok žalobkyně uplatněný v žalobě s tím, že nikdy nerozporoval skutečnost, že předmětné nemovitosti jsou v SJM účastníků.

4. S ohledem na shora uvedené rozhodl soud ve věci rozsudkem pro uznání dle ustanovení § 153a odst. 1 o. s. ř., neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír ve smyslu ustanovení § 99 odst. 1 o. s. ř. a nárok uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. Podle hmotného práva je nárok žalobkyně na určení vlastnického práva dán s poukazem na ust. § 708 o.z.

5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10.164 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35.000 Kč sestávající z částky 2.500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8.400 Kč ve výši 1.764 Kč. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za úkon právní služby její zástupkyně ze dne 25.04.2022, neboť nejde o účelně vynaložený náklad řízení. Žalobkyně v tomto podání pouze částečně zopakovala tvrzení uvedená již v žalobě a vyčíslila náklady řízení.

6. O povinnosti žalovaného zaplatit státu soudní poplatek bylo rozhodnuto dle ust. § 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., neboť žalobkyně byla od soudních poplatků osvobozena a podle výsledku sporu přešla poplatková povinnost na žalovaného.