12 C 76/2024

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudcem JUDr. Radomírem Kubelkou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] pro vydání věci

I. Žalovaný je povinen vydat žalobkyni měřící zařízení (plynoměr) výrobní [číslo] které je umístěno na adrese odběrného místa na adrese [adresa], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, za účasti pověřeného zástupce žalobkyně.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 7 626,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na vydání měřícího zařízení uvedeného ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně uvedla, že v odběrném místě č. EIC [anonymizováno] na adrese [adresa], v bytové jednotce [číslo] jejímž majitelem je žalovaný, bylo osazeno v souladu s ustanovením § 71 z. č. 458/2000 Sb., v platném znění (dále jen EZ), měřící zařízení výrobní [číslo] ve vlastnictví žalobkyně jakožto provozovatele distribuční soustavy, a to za účelem měření spotřeby plynu dodávaného žalovanému do odběrného místa. Na straně žalovaného docházelo v tomto odběrném místě k neplacení kupní ceny za dodávky plynu a z tohoto důvodu k následnému ukončení dodávek plynu. Žalobkyně se následně pokoušela o mimosoudní řešení věci, tj. vydání plynoměru, avšak žalovaný jí demontáž měřícího zařízené neumožnil ani po opakovaných výzvách.Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal.Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Z protokolu o montáži měřidla ze dne 16. 3. 2015 soud zjistil, že žalobkyně osadila odběrné místo měřícím zařízením specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku.Z dopisů žalobkyně ze dne 3. 1. 2024 a 19. 1. 2024 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k umožnění demontáže předmětného měřícího zařízení v odběrném místě na adrese žalovaného v důsledku neoprávněné distribuce plynu.Z dopisu ze dne 20. 2. 2024 soud zjistil, že vyzvala žalovaného ke splnění vymáhané povinnosti před podáním žaloby.Vzhledem k tomu, že si dílčí skutková zjištění vzájemně neodporují, odkazuje na ně soud jako na skutkový závěr ve věci..Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:Podle ust. § 74 odst. 1 písm. a), b) zák. č. 458/2000 Sb. neoprávněným odběrem plynu je odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynu, odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu, které nejsou splněny ani po předchozím upozornění.Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 626,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 750 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 650 Kč ve výši 976,50 Kč.