13 C 105/2021

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Oldřichem Umlaufem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro 125 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 125.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. od 29. 11. 2019 do zaplacení se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 54.208 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> 1. Žalobkyně se žalobou z 16. 3. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost k zaplacení částky 125.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 29. 11. 2019 do zaplacení, skutkově uváděje, že dle usnesení OS K. Vary č. j. 30 D 730/2018-33 z 15. 8. 2018 byla projednána pozůstalost po zůstavitelce [jméno] [příjmení], zemřelé dne10. 6. 2018, bez zanechání závěti, a to za účasti dědiček pozůstalých dcer [celé jméno žalované] (žalované) a [celé jméno žalobkyně] (žalobkyně), kdy předmětem pozůstalosti byla též pohledávka zůstavitelky ve výši 291.434,84 Kč, jakožto majitelky bankovního účtu č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba]. Předmětným usnesením byla určena obvyklá cena pozůstalosti, výše dluhů pozůstalosti, čistá hodnota pozůstalosti, byla schválena dohoda dědiců o rozdělení pozůstalosti. Poté, co si žalobkyně vyžádala od [právnická osoba] bankovní výpisy k účtu zůstavitelky, zjistila, že docházelo k postupnému převodu celkové částky ve výši 360.000 Kč na bankovní účet žalované, jak specifikováno v bodě II. žaloby, výzvou k vydání majetku z 15. 11. 2019 byla žalovaná vyzvána, aby byl v dědickém řízení dodatečně projednán majetek zůstavitelky, a to finanční částka 360.000 Kč, která byla odčerpána a vybrána z účtu zůstavitelky před jejím úmrtím. Žalovaná dne 28. 11. 2019 tuto výzvu odmítla s tím, že finanční prostředky se z části nenacházely v jejím vlastnictví, z části se nacházely v jejím vlastnictví na základě právního důvodu, neboť na ni byly převedeny jako protiplnění zůstavitelkou za jejího života, dne 16. 12. 2019 bylo doplněno, že převáděná část finančních prostředků byla zůstavitelkou darována vnučkám, z části byly zůstavitelkou použity pro vlastní potřebu. Na základě žádosti žalobkyně bylo dodatečně projednáno dědictví o nově vyšlou pozůstalost ve výši 50.000 Kč, dle rozhodnutí OS K. Vary č. j. 30 D 730/2018-52. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná při projednání dědictví po zůstavitelce neuvedla notáři jednotlivé bankovní převody z účtu zůstavitelky na její účet, neuvedla právní důvody těchto převodů, byť byla po započtení na dědický podíl notářem poučena, má žalobkyně za to, že se žalovaná bezdůvodně obohatila o částku 250.000 Kč na úkor pozůstalosti v dědickém řízení, kdy předmětem žaloby je tak částka 125.000 Kč, neboť účastnice dědického řízení nabyly pozůstalost rovným dílem. V průběhu jednání žalobkyně zaujala právní názor, že pokud v rámci dědického řízení nebyla částka 250.000 Kč uvedena ze strany žalované jako dar, jedná se o částku, kterou nelze považovat za obvyklou a měla by tak být soudem započtena na povinný podíl.

2. Žalovaná podáním z 29. 4. 2021 žalobu odmítla, uváděje, že předmětem pozůstalosti byla též pohledávka zůstavitelky vůči [právnická osoba] ve výši 291.434,84 Kč, kdy žalobkyně a žalovaná v rámci dědického řízení uzavřely dohodu o rozdělení pozůstalosti. Mezi účastníky tak zůstalo sporné, zda část finančních prostředků ve výši 310.000 Kč, které byly převedeny z účtu zůstavitelky na bankovní účet žalované, jak specifikováno v bodě II. žaloby, je předmětem pozůstalosti. Žalovaná odmítla, že by se na úkor pozůstalosti bezdůvodně obohatila, neboť finanční prostředky v celkové výši 250.000 Kč převedené z účtu zůstavitelky na účet žalované za jejího života byly poskytnuty jako dar, a to v souvislosti s poskytováním veškeré každodenní péče zůstavitelce ze strany žalované, která s ní v období od února 2018 žila ve společné domácnosti, v souvislosti s potřebou koupě nového motorového vozidla, jak specifikováno v bodě D) podání z 29. 4. 2021. Pokud se žalovaná stala držitelem, vlastníkem předmětných peněžních částek, stalo se tak na základě právního důvodu darování. Do protokolu o jednání dne 22. 7. 2021 byly specifikovány skutkové okolnosti ve vztahu k darování částky 250.000 Kč tak, že darovací smlouva byla uzavřena v ústní formě mezi zůstavitelkou a žalovanou, jednotlivé platby převodů peněžních částek byly prováděny za pomoci [jméno] [příjmení] v součinnosti zůstavitelky, která prováděla autorizaci jednotlivých plateb.

3. Z nesporných shodných tvrzení soud zjistil, že žalobkyně i žalovaná jsou dcery zůstavitelky [jméno] [příjmení], byly účastny dědického řízení po zůstavitelce, které bylo vedeno u OS K. Vary pod sp. zn. 30 D 730/2018.

4. Z nesporných shodných tvrzení soud zjistil, že zůstavitelkou ve prospěch účtu žalované byly provedeny jednotlivé dílčí platby v období 12. 2. – 7. 6. 2018 v celkové výši 360.000 Kč, kdy částka 60.000 Kč z těchto plateb byla darována vnučkám, částka 50.000 Kč byla doprojednána v dědickém řízení.

5. Z usnesení OS K. Vary č. j. 30 D 730/2018-33 soud zjistil, že tímto bylo rozhodnuto ve věci projednání pozůstalosti po zůstavitelce [jméno] [příjmení] za účasti dědiců pozůstalých dcer [celé jméno žalované] a [jméno] [příjmení] (nyní [celé jméno žalobkyně]) tak, že byla určena obvyklá cena pozůstalosti, výše dluhů pozůstalosti, čistá hodnota pozůstalosti částkou 2.905.935,95 Kč. V bodě II. byla schválena dohoda dědiců o rozdělení pozůstalosti, v bodě III. potvrzeno nabytí dědictví dle uvedené dohody o rozdělení pozůstalosti, rozhodnutí nabylo právní moci dne 15. 8. 2018.

6. Z žádosti o dodatečné projednání dědictví ze 4. 12. 2019 soud zjistil, že tímto dědička [celé jméno žalobkyně] (dříve [příjmení]) podala žádost o dodatečné projednání dědictví, a to částky 360.000 Kč, která tvoří pohledávku zůstavitelky, která měla být předmětem dědického řízení, v němž dosud nebyla projednána, kdy ta je tvořena jednotlivými dílčími částkami, které byly vybrány z účtu zůstavitelky č. [bankovní účet] v období 12. 2. – 7. 6. 2018.

7. Z protokolu o jednání před soudním komisařem z 24.2.2020 ve věci sp. zn. 30 D 730/2018 soud zjistil, že byla dodatečně projednána pozůstalost po zůstavitelce [jméno] [příjmení], kdy na základě společného prohlášení dědiců byl doplněn soupis aktiv a pasiv pozůstalosti o nově vyšlá aktiva ve výši 50.000 Kč, kdy mezi účastníky zůstalo nadále sporné, zda do aktiv a pasiv pozůstalosti patří aktiva pozůstalosti ve výši 310.000 Kč z titulu postupně čerpaných částek z účtu zůstavitelky v období 12. 2. – 7. 6. 2018. Dále zde bylo uvedeno, že notář poučil přítomné o možnosti navrhnout započtení na dědický podíl některého z dědiců ve smyslu § 1658 až 1664 NOZ. Účastníci (zástupci účastníků) poté k otázce započtení uvedli„ započtení nepřichází“.

8. Z usnesení OS K. Vary č. j. 30 D 730/2018-52, které nabyl právní moci dne 24. 2. 2020, soud zjistil, že ve věci dodatečného projednání pozůstalosti po zůstavitelce [jméno] [příjmení] byla určena obvyklá cena, čistá hodnota, nově najevo vyšlé pozůstalosti částkou 50.000 Kč, byla schválena dohoda dědiců o rozdělení pozůstalosti, kdy veškerý nově najevo vyšlý majetek, tj. pohledávku za pozůstalou dcerou ve výši 50.000 Kč zde specifikovanou nabyla [celé jméno žalované] proti povinnosti vyplatit pozůstalé dceři [celé jméno žalobkyně] částku 25.000 Kč.

9. Z protokolu o jednání před soudním komisařem ve věci 30 D 730/2018 z 15. 8. 2018 soud zjistil, že protokol byl sepsán soudním komisařem (notářem) JUDr. Ing. [jméno] [příjmení] ve věci projednání pozůstalosti po zůstavitelce [jméno] [příjmení], a to za přítomnosti pozůstalých dcer [celé jméno žalované] a [jméno] [příjmení], kdy ty mimo jiné prohlásily, že dědictví neodmítají, výhradu soupisu uplatňují, po poučení o možnosti navrhnout započtení na dědický podíl některého z dědiců ve smyslu § 1658 až 1664 NOZ uvedly, že započtení nepřichází.

10. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že v roce 2016 byla požádána babičkou [jméno] [příjmení] o výpomoc ohledně převodu peněz z účtu, kdy v případě převodu peněz z účtu v období únor až červen 2018 osobně s tímto babičce pomáhala, jednalo se o peníze, které byly převáděny na účet její matky ([celé jméno žalované]), šlo o částky ve výši 20.000 Kč až 50.000 Kč dle nastaveného limitu. Převody částek probíhaly tak, že v její přítomnosti a přítomnosti babičky došlo k přihlášení do internetového bankovnictví z jejího počítače nebo počítače matky, kdy heslo si vymyslela babička, ověřovací kód přišel na její telefon, došlo k přihlášení, zadání čísla účtu pro převod peněz, zadání částky, po příchodu kódu pro autorizaci došlo k provedení autorizace a odhlášení z internetového bankovnictví. Ověřovací kódy chodily na její telefon z toho důvodu, že se na tom s babičkou dohodla, kdy byly společně v bance, babička chtěla své finance řešit moderně internetovým bankovnictvím, bála se, že by sama mohla udělat chybu a měla i starší telefon. Babička věděla v každém případě, jaké konkrétní částky se převádí, vyžádala si o tom výpis z účtu. Pokud jde o důvod převodu peněz, byla jím péče poskytovaná matkou babičce, v době kdy babička nebyla schopna sama se o sebe postarat, dále šlo o peníze na pořízení vozidla, kdy matka neměla peníze na auto, a proto jí babička přispěla, šlo o dar ze strany babičky.

11. Svědkyně [jméno] [příjmení] ve své výpovědi uvedla, že ví, že zde byla ústní domluva mezi tetou (žalovaná) a babičkou, že dá tetě peníze na auto, šlo o statisícové částky něco mezi 200.000 Kč až 300.000 Kč. Dále svědkyně uvedla, že z rozhovoru s babičkou pochopila, že ta jí dává peníze na auto, ale i na péči o její osobu, nebyla žádná řeč o tom, že by teta tyto peníze musela vracet.

12. Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] ve své výpovědi uvedla, že ví, že její matka (žalovaná) dostala od babičky několik set tisíc Kč, byla to částka do 300.000 Kč jako dar, peníze byly převedeny z účtu, jak se to konkrétně stalo, neví. Dále svědkyně uvedla, že částka 300.000 Kč byla příspěvkem na auto, poděkováním za to, že se matka o babičku starala, tak i příspěvkem na domácnost.

13. Z úředního záznamu PČR ze 7. 7. 2020 – protokolu o podání vysvětlení [jméno] [příjmení] soud zjistil, že v rámci podání vysvětlení mimo jiné uvedla, že pokud je dotazována, co je jí známo o penězích, které obdržela paní [příjmení], uvádí, že o tom neví vůbec nic.

14. Z úředního záznamu PČR z 22. 6. 2020 – protokolu o podání vysvětlení [celé jméno žalované] soud zjistil, že v rámci podání vysvětlení vypovídala ohledně převodu peněžních částek z účtu č. [bankovní účet] paní [příjmení] k účtu č. [bankovní účet], jehož je majitelkou.

15. Z úředního záznamu PČR z 8. 7. 2020 – protokolu o podání vysvětlení [jméno] [příjmení] soud zjistil, že v rámci podání vysvětlení mimo jiné uvedla, že pokud je dotazována, zda nějaké peníze od babičky dostala její matka [celé jméno žalované], tak uvádí, že neví, nikdy se o tom nebavily, je a byla to věc maminky a babičky.

16. Z úředního záznamu PČR z 21. 7. 2020 – protokolu o podání vysvětlení [jméno] [příjmení] soud zjistil, že v rámci podání vysvětlení vypovídala ohledně převodu peněžních částek z účtu č. [bankovní účet] paní [příjmení] k účtu č. [bankovní účet], jehož je majitelkou její matka (paní [celé jméno žalované]). Ve své výpovědi mimo jiné uvedla, že v období únor až červen 2018 prováděla převody peněz na účet své matky, bylo to na výslovné přání babičky, která mamce dávala peníze na pořízení nového auta. Pokud jí byly předloženy výpisy z účtu babičky, ze kterého byly patrny jednotlivé transakce, uváděla, že se jedná o transakce, které provedla na přání babičky.

17. Vzhledem k tomu, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění uvedená shora vzájemně neodporují, soud na ně odkazuje jakožto na souhrnný skutkový závěr (vyjma výpovědi svědkyň [příjmení] a [příjmení]).

18. Dle ustanovení § 189 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., nepřihlíží-li se v řízení a při rozhodování o pozůstalosti k majetku nebo dluhům zůstavitele v důsledku postupu podle § 162 odst. 2 věty druhé, § 172 odst. 2 věty druhé nebo § 173 věty druhé, mohou se účastníci domáhat svých práv žalobou.

19. Dle ustanovení § 2055 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník), darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.

20. Dle ustanovení § 1660 odst. 1 občanského zákoníku, na povinný díl se započte vše, co neopominutelný dědic z pozůstalosti skutečně nabyl odkazem nebo jiným zůstavitelovým opatřením. Dle odst. 2 na povinný díl se započte i to, co neopominutelný dědic od zůstavitele bezplatně obdržel v posledních třech letech před jeho smrtí, ledaže zůstavitel přikáže, aby se započtení provedlo za delší dobu, potomku se kromě toho započte i to, co od zůstavitele bezplatně obdržel dědicův předek. Při započtení se však nepřihlíží k obvyklým darováním.

21. V souladu s citovanými zákonnými ustanoveními, na základě skutkového stavu, jak uvedeno shora, shledal soud žalobou uplatněný nárok, včetně příslušenství, nedůvodným, a to z následujících důvodů:

22. Z provedených důkazů, a to usnesením OS K. Vary č. j. 30 D 730/2018-33, usnesením č. j. 30 D 730/2018-52, protokolu o jednání před soudním komisařem z 24. 2. 2020, 15. 8. 2018, žádosti o dodatečné projednání dědictví ze 4. 12. 2019, se podává, že žalobkyně i žalovaná, jakožto dědicové, byly účastníky řízení ve věci projednání pozůstalosti po zůstavitelce [jméno] [příjmení], uvedené řízení bylo pravomocně skončeno, byla schválena dohoda dědiců o rozdělení pozůstalosti, došlo k dodatečnému projednání pozůstalosti, dle § 172 zákona č. 290/2013 Sb. zůstala sporná částka mezi účastníky do aktiv pozůstalosti ve výši 310.000 Kč z titulu postupně čerpaných částek z účtu zůstavitelky v období 12. 2. – 7. 6. 2018, kdy ke spornému majetku zůstavitelky se právě v uvedeném rozsahu při projednání pozůstalosti nepřihlíželo. Vzhledem k nespornému tvrzení účastníků ohledně výše sporného aktiva dědictví po zůstavitelce v částce 250.000 Kč (nikoliv 310.000 Kč, z důvodu darování částky 60.000 Kč vnučkám) předmětem řízení tak byla polovina z částky 250.000 Kč představující spornou pohledávku z titulu závazku žalované vůči zůstavitelce k vydání bezdůvodného obohacení. Ustanovení § 189 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb. umožňuje účastníkům pozůstalostního řízení v případě, že se k majetku nebo dluhům zůstavitele nepřihlíží z důvodu neshody ohledně rozsahu aktiv a pasiv pozůstalosti, domoci se svých práv ve sporném řízení žalobou, neboť pozůstalostní řízení je řízení nesporné a v případě, že je mezi jeho účastníky spor o aktiva či pasiva zůstavitelova majetku, soudní komisař k takovému majetku nepřihlíží a takový majetek neřeší. Právní úprava tak vylučuje, aby nová sporná aktiva pozůstalosti, která se objeví po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti, byla následně dodatečně projednána. Práva k tomuto nově objevenému majetku je tak třeba uplatnit žalobou předpokládanou § 189 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb. Z obsahu žaloby se podává, že žalobkyně tvrdí, že do aktiv pozůstalosti patří i další majetek (pohledávka vůči žalované specifikované v bodě II. žaloby), žalobkyně se žalobou domáhá vydání bezdůvodného obohacení, a to ve výši jedné poloviny sporné pohledávky - aktiva pozůstalosti, dle výše podílu, který byl dědicům potvrzen při nabytí dědictví. Vzhledem k nesporným tvrzením ohledně provedení převodu peněžních částek z účtu zůstavitelky ve prospěch účtu žalované v období únor až červen 2018, jak specifikováno v bodě II. žaloby, bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala existenci právního důvodu, na základě něhož byly peněžní prostředky ve prospěch jejího účtu převedeny. Z provedeného důkazu výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že k převodu jednotlivých peněžních částek v předmětném období došlo zůstavitelkou, která v každém jednotlivém případě prováděla autorizaci prováděné platby, za přímé součinnosti svědkyně. Z provedeného důkazu výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že důvodem pro převod peněžních částek ze strany zůstavitelky ve prospěch účtu žalované, byl dar ze strany babičky (zůstavitelky) její matce (žalované), která se o ni starala v době, kdy zůstavitelka nebyla již schopna sama se o sebe postarat. Výpověď svědkyně soud považuje za věrohodnou, neboť ta se v podstatném obsahu shoduje s výpovědí, která byla podána na PČR při podání vysvětlení dne 21. 7. 2020. Z provedeného důkazu tak má soud za prokázané tvrzení žalované ohledně právního důvodu plnění předmětné sporné částky ve výši 250.000 Kč. Pokud jde o výpovědi svědkyň [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], soud tyto považuje za nevěrohodné, pokud svědkyně v rámci řízení ve věci vypovídaly o důvodech převodu peněžních prostředků v předmětném období z účtu zůstavitelky ve prospěch účtu žalované, za stavu, kdy při podání vysvětlení na PČR dne 8. 7. a 7. 7. 2020 uváděly, že o těchto převodech ničeho neví. S ohledem na uvedený závěr soudu ohledně prokázání namítaného právního důvodu, tj. darování předmětné sporné částky 250.000 Kč, lze uzavřít, že zde není aktiva pozůstalosti ve výši 250.000 Kč spočívajícího v bezdůvodném obohacení žalované, tj. v převodu peněžních prostředků v předmětném období zůstavitelkou ve prospěch účtu žalované bez právního důvodu. Přes skutečnost, že ve smyslu ustanovení § 1660 občanského zákoníku při dědění ze zákona se dědici na jeho podíl započte to, co za života zůstavitele od něho bezplatně obdržel v posledních třech letech před smrtí zůstavitele, pokud nejde o obvyklé darování, má soud podepsaný za to, že provést započtení daru na dědický podíl žalované, jakožto dědice, v řízení ve věci provést nelze, neboť otázku započtení daru na dědický podíl dědice řeší soud v řízení o dědictví při rozhodnutí o potvrzení nabytí dědictví podle dědických podílů. Nerozhodnou je tak skutečnost, která se podává z výpovědí slyšených svědkyň, tak i protokolů o podání vysvětlení, ohledně té skutečnosti, že částka, která byla převedena ve prospěch účtu žalované zůstavitelkou, byla v části užita za účelem koupě nového automobilu žalovanio. Soud zamítl (neprovedl) veškeré zbývající důkazní návrhy (výslech notáře, notářské koncipientky, čestnými prohlášeními), neboť ty směřovaly k prokázání nerozhodných skutečností, účastnický výslech je důkazem subsidiárním (důkazní břemeno ohledně právního důvodu plnění spočívalo na žalované). S ohledem na shora uvedené skutečnosti rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

23. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 o.s.ř., tj. žalované, která měla ve věci plný úspěch, přiznány účelně vynaložené náklady k bránění práva spočívající v nákladech právního zastoupení, tj. sedmi úkonech právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ve věci z 8. 4. 2021, 29. 4. 2021, účast u jednání soudu dne 22. 7. 2021, 9. 12. 2021 přesahující dvě hodiny, 28. 4. 2022) po 6.100 Kč dle § 7 téže vyhlášky, sedmi režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 téže vyhlášky, jakož i DPH se k tomuto vztahující, celkem ve výši, jak uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.