13 C 145/2019

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Oldřichem Umlaufem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] pro 86.800 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 86.800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 91.760 Kč za období od 15. 5. 2016 do 22. 8. 2019, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 89.280 Kč za období od 23. 8. 2019 do 1. 10. 2019, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 86.800 Kč od 24. 8. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Ve zbytku, tj. co do zákonného úroku z prodlení za období od 22. 3. 2009 do 14. 5. 2016, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 9.588 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech na náhradě nákladů řízení částku 1.767 Kč, a to do tří od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobce se žalobou ze dne 15. 5. 2019 ve znění opravy žaloby podáním z 2. 9. 2019, částečného zpětvzetí žaloby do protokolu o jednání dne 7. 11. 2019, připuštěné změny žaloby dle podání z 28. 3. 2020, domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost k zaplacení částky 86.800 Kč s příslušenstvím, tj. zákonným úrokem z prodlení, skutkově uváděje, že žalovaný dne 21. 1. 2012 uznal svůj dluh ve výši 91.760 Kč vůči žalobci za užívání bytu č. 1 v [obec], [ulice a číslo], kdy dluh vznikl nezaplacením nájemného z nájemní smlouvy uzavřené 3. 1. 2009, a to za období leden 2009 až leden 2012, a to včetně příslušenství. Uznanou částku žalobci neuhradil, když až v době po podání žaloby dne 22. 8. 2019 zaplatil částku 2.480 Kč, dne 1. 10. 2019 částku 2.480 Kč.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil, namítaje, že předmětný byt užívá na základě nájemní smlouvy ze dne 26. 11. 2004, smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 10. 5. 2024, žalovaný po rozvodu manželství zůstal v bytě bydlet sám, kdy se s manželkou dohodl, že se stane výlučným nájemcem bytu, nájemní smlouva zanikla vydražením bytu, jak specifikováno v podání z 8. 7. 2019. Pokud jde o částku 91.760 Kč, jako dlužné nájemné za užívání bytu, namítal, že listinu uznání dluhu datovou dne 21. 1. 2012 nepodepsal, že její obsah je neurčitý z důvodu nedostatečné specifikace právního důvodu uznaného závazku, kdy došlo k ukončení nájemního vztahu (nemohlo se tak jednat o nájemné). Dále vznesl námitku promlčení žalobou uplatněného nároku, námitku započtení co do částky 81.840 Kč.

3. Z listiny uznání dluhu datované 21. 1. 2012 soud zjistil, že zde bylo uvedeno, že [celé jméno žalovaného], [datum narození], uznává dluh ve výši 91.760 Kč vůči pronajímateli [celé jméno žalobce], [datum narození], ze smlouvy o nájmu bytu [číslo] v [obec], [ulice a číslo] ze dne 3. 1. 2009 a po jejím ukončení ze dne 24. 10. 2009, kdy dluží za užívání bytu platby za období leden 2009 až leden 2012, tj. celkem 37 měsíců po 2.480 Kč a dále dluží příslušenství, tj. zákonný poplatek z prodlení a zákonný úrok z prodlení (zde specifikovaný) s tím, že když tuto částku uhradí do 30 dnů, budou mu odpuštěny úroky a poplatky z prodlení. Dále zde bylo uvedeno, že [celé jméno žalovaného] uznává tímto svůj dluh co do důvodu i výše a zavazuje se jej neprodleně uhradit. Listina byla opatřena podpisem u jména [celé jméno žalovaného].

4. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce], znalce z oboru písmoznalectví – specializace ruční písmo, soud zjistil, že bylo provedeno posouzení sporného materiálu, a to podpisu na listině uznání dluhu datované 21. 1. 2012, kdy znalec sporný podpis hodnotil pro jeho relativní jednoduchost a z toho plynoucí nižší odolnost vůči padělání jako obtížně zpracovatelný. V části nález znalec uvedl, že byla provedena analýza sporného podpisu a analýza srovnávacích podpisů žalovaného, komparací zjištěných markantů byly mezi nimi nalezeny v obecné i zvláštní rovině zkoumání vedle znaků shodných a podobných také markanty částečně rozdílné (uvedeno na straně 5 posudku), kdy po komplexním posouzení nalezených markantů znalec vyslovil závěr zkoumání tak, že sporný podpis na listině uznání dluhu z 21. 1. 2012 u jména [celé jméno žalovaného] je pravděpodobně pravým podpisem žalovaného [celé jméno žalovaného], [datum narození].

5. Z vyjádření znalce [celé jméno znalce] z 26. 3. 2020 ve věci OS K. Vary sp. zn. 12 C 145/2019 soud zjistil, že zde bylo uvedeno, že pokud se v posudku neuvádí procenta ve vztahu k závěru, pak z toho důvodu, že v písmoznalectví se u nepřesných závěrů nevyjadřují procenta, ale slovní konstatování. Pokud se jedná o absenci křestního jména u sporného podpisu, je třeba posuzovat způsob a techniku psaní příjmení, kdy nelze použití podpisu ve znění příjmení bez křestního jména posuzovat jako rozdílný znak.

6. Vzhledem k tomu, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění uvedená shora vzájemně neodporují, soud na ně odkazuje jakožto na souhrnný skutkový závěr.

7. Podle ustanovení § 558 občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb.) uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu i výše, má se za to, že dluh v době uznání trval. U promlčeného dluhu má takové uznání tento právní následek, jen věděl-li ten, kdo dluh uznal o jeho promlčení.

8. Podle ustanovení § 101 občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb.) pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

9. Podle ustanovení § 110 odst. 1 občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb.) bylo-li právo přiznáno pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu, promlčuje se za 10 let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno. Bylo-li právo dlužníkem písemně uznáno co do důvodu i výše, promlčuje se za 10 let ode dne, kdy k uznání došlo, byla-li však v uznání uvedena lhůta k plnění, běží promlčecí doba od uplynutí této lhůty.

10. V souladu s citovanými zákonnými ustanoveními, ustanovením § 3028 odst. 3, § 3036 zákona č. 89/2012 Sb., na základě skutkového stavu, jak uvedeno shora, shledal soud žalobou uplatněný nárok důvodným co do jistiny, z části co do příslušenství – zákonného úroku z prodlení, a to z následujících důvodů:

11. Z provedených důkazů, a to listinou uznání dluhu z 21. 1. 2012, znaleckého posudku PhDr. , jméno FO, , se podává, že předmětná listina byla opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného, tj. jedná se o jednostranný právní úkon žalovaného vůči žalobci, jehož obsahem je zde uvedené vyjádření projevu vůle žalovaného. Nedůvodnou je námitka nedostatku pravosti podpisu u jména [celé jméno žalovaného], kdy z podaného znaleckého posudku, tak i vyjádření znalce z 26. 3. 2020, které z hlediska argumentačního obsahu lze použít i v dané věci, se podává, že znalec měl k dispozici dostatečný srovnávací materiál po provedení komparace se sporným podpisem, přičemž závěr znalce ohledně skutečnosti, že předmětný sporný podpis je pravděpodobně pravým podpisem žalovaného, je jednoznačný. Pokud jde o obsah samotné listiny, má soud podepsaný za to, že tato splňuje náležitosti ve smyslu § 558 občanského zákoníku, neboť žalovaný vůči žalobci uznal co do důvodu i výše svůj závazek z titulu užívání bytu č. 1 na adrese [adresa]. Nedůvodnou je tak námitka žalovaného ohledně neurčitosti obsahu této listiny, co do specifikace uznané jistiny. Z obsahu předmětné listiny vyplývá, že žalovaný uznal svůj závazek z titulu užívání předmětného bytu, a to v době trvání nájemního vztahu, tak i v době po jeho ukončení. Soud tak neprovedl důkazní návrhy specifikované v podání žalovaného z 8. 7. 2019 (nájemní smlouva, dražební vyhláška, usnesení z 25. 4. 2008, rozsudek OS K. Vary 19 C 202/2008-9), neboť ty směřovaly k prokázání nerozhodných skutečností. Důvodnou soud shledal námitku žalovaného ohledně neurčitosti předmětné listiny z 21. 1. 2012 toliko co do specifikace příslušenství, tj. poplatku z prodlení a zákonného úroku z prodlení, kdy nelze dovodit, že žalovaný vůči žalobci řádně uznal příslušenství (poplatek z prodlení nebo zákonný úrok z prodlení) vztahující se k jednotlivým dílčím nárokům uznané jistiny. Právním následkem uznání dluhu je existence vyvratitelné domněnky jeho trvání v době uznání, když ta za řízení vyvrácena nebyla. Žalovaný nenamítal, že by jeho uznaný závazek zanikl splněním (co do částky 81.840 Kč). Námitka započtení, jak byla uplatněna do protokolu o jednání dne 23. 7. 2020, byla uplatněna v rozporu s koncentrací řízení, která nastala ke dni 7. 11. 2019, byla zcela neurčitou, neboť nebyla namítána k započtení jakákoliv konkrétní existující pohledávka žalovaného vůči žalobci (právo na plnění). Nedůvodnou soud shledal námitku promlčení, co do jistiny, neboť ve smyslu § 110 odst. 1 věta druhá občanského zákoníku, bylo-li zde řádného uznání dluhu, promlčecí lhůta činila 10 let. Byla-li žaloba podána dne 15. 5. 2019, stalo se tak v době, kdy promlčecí lhůta dosud neuplynula. Důvodnou soud shledal námitku promlčení v části příslušenství – zákonného úroku z prodlení, neboť nebylo-li zde řádného uznání ohledně příslušenství jistiny, obecná tříletá promlčecí lhůta uplynula v době před podáním žaloby. Nelze pominout rovněž skutečnost, že byla-li listina podepsána dne 21. 1. 2012, nemohlo dojít k řádnému uznání příslušenství, které se k tomuto datu nestalo splatným (nedospělo). Soud tak žalobci přiznal zákonný úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. toliko za období tří let předcházejících datu podání žaloby ve věci, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Ve zbývající části zákonného úroku z prodlení žaloba zamítnuta jako nedůvodná, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

12. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., § 142 a) o.s.ř., kdy žalobce byl úspěšným zcela co do jistiny, z části co do příslušenství, tj. žalobci přiznány účelně vynaložené náklady k uplatňování práva sestávající ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4.588 Kč, složené zálohy na náklady znaleckého posudku v částce 5.000 Kč.

13. Výrok IV. je odůvodněn ustanovením § 148 o.s.ř., kdy žalovaný byl ve věci převážně neúspěšným, tj. podle výsledku sporu žalovanému uložena povinnost k náhradě nákladů řízení placených státem, tj. v nákladech znaleckého posudku v té části, která nebyla kryta složenou zálohou.