13 C 178/2020

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Oldřichem Umlaufem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro: zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví <b>I. Podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitým věcem:</b> <b>-) pozemku p.č.st. 269, jehož součástí je stavba objektu k bydlení [adresa],</b> <b>-) pozemku p. [číslo]</b> <b>vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] v katastru nemovitostí vedeném katastrálním úřadem pro Karlovarský kraj, katastrální pracoviště Karlovy Vary, pro katastrální území Doubí u Karlových Var, obec Karlovy Vary, se zrušuje.</b> <b>II. Nemovité věci specifikované ve výroku I. tohoto rozhodnutí se přikazují do výlučného vlastnictví žalobce.</b> <b>III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na vypořádacím podílu částku 2.280.787,50 Kč, a to ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>V. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech na náhradě nákladů řízení částku 6.270 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>VI. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech na náhradě nákladů řízení částku 16.270 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> 1. Žalobce se žalobou ze dne 4. 6. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by bylo zrušeno a vypořádáno podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem, zapsaným na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce] u Karlových Var, obec Karlovy Vary, skutkově uváděje, že žalobce a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí s výší podílu 3/8 u žalobce, 5/8 u žalované, přičemž žalovaná nemovitosti jakýmkoliv způsobem neužívá po dobu delší deseti let, žalobce oproti tomu v domě [adresa] bydlí již o roku 1983, průběžně po celou dobu užívání prováděl běžnou údržbu a nutné opravy domu. Žalobce má zájem na zrušení podílového spoluvlastnictví, je schopen podíl žalované na předmětných nemovitostech vyplatit, na žalobci nelze nadále spravedlivě požadovat setrvání v podílovém spoluvlastnictví, kdy k dohodě o jeho zrušení a vypořádání mezi spoluvlastníky nedošlo. V podání z 9. 11. 2020 se žalobce vyjádřil k námitkám žalované tak, že rozdělení domu na jednotky není možné z důvodu dlouhodobě konfliktních vztahů účastníků. V podání z 18. 1. 2021 se žalobce vyjádřil k stavebnětechnickému charakteru předmětného rodinného domu, tak i nemožnosti rozdělení na bytové jednotky. V podání z 21. 2. 2022 žalobce k výzvě soudu doplnil svá tvrzení ohledně míry neshod účastníků, konfliktnosti vztahů při správě společné nemovitosti, odkázal na vzájemnou korespondenci zde uvedenou s tím, že žalovaná neměla nikdy vážně v úmyslu nemovitosti užívat pro své bydlení, ale pouze pro docílení předpokládaného zisku z prodeje podílu panu [příjmení], kdy žalovaná má zajištěno bydlení v rodinném domě svého manžela v [obec]. Žalobci bylo na počátku roku 2020 oznámeno, že v domě bude provádět neurčené stavební práce pan [příjmení], a to v prostorách domu, které žalovaná měla po řadu let uzamčeny a které chátraly. Vztahy mezi účastníky od doby jejich vyhrocení až do odstěhování žalované byly mimořádně vyhrocené, docházelo k pravidelným konfliktům, včetně fyzického napadení žalované, za což byl žalobce odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Karlových Varech ve věci sp. zn. 5 T 109/2000 z 29. 6. 2000. Vzájemné soužití mezi účastníky není reálně možné, ti nejsou schopni se dohodnout na správě, na opravách nemovitostí. Pokud jde o hlediska pro rozhodnutí o přikázání nemovitostí jednomu z účastníků, hledisko využití věci svědčí žalobci, který ji dlouhodobě užívá k bydlení, má zde sídlo podnikání, nemovitosti vždy udržoval, opravoval a je schopen se o údržbu nadále starat. Pokud jde o hledisko zajištění bydlení, žalovaná má toto zajištěno v rodinném domě svého manžela v [obec]. Rozdělení na bytové jednotky není možné, není vhodné a účelné, kdy předmětný dům není bytovým domem, nýbrž domem rodinným, jak byl zkolaudován. Dle znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce], pokud by byly vytvořeny bytové jednotky, nesplňovaly by náležitosti jednotek – bytů pod uzavřením, kdy do těchto by se vstupovalo ze společných prostor, což by s sebou přinášelo další problémy, jak konkrétně uváděno v podání. V podání z 11. 10. 2022 se žalobce vyjádřil k dodatku znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce] z 3. 8. 2022, zpochybnil způsob stanovení obvyklé ceny předmětných nemovitostí.

2. Žalovaná se ve věci vyjádřila podáním z 30. 7. 2020, uváděje, že zde je podílové spoluvlastnictví účastníků k předmětným nemovitostem, k dohodě o zrušení podílového spoluvlastnictví nedošlo, a to přes jednání, která mezi nimi byla vedena, kdy jako důvod žaloby lze uvést současný stav nemovitostí, který je havarijní, kdy údržba byla dlouhodobě zanedbána. Dále žalovaná uváděla, že účastníci jsou bývalí manželé, žalovaná na počátku roku 2020 započala v předmětné budově stavební práce, a to v té části budovy, kterou historicky užívala, tj. započala s kompletní rekonstrukcí vnitřních prostor, kdy stav nemovitostí je velmi zanedbaný. Žalovaná zdůraznila dispoziční uspořádání domu, který je členěn na samostatné bytové jednotky, kdy žalobce užívá samostatný byt situovaný v prvním patře budovy a žalovaná byt situovaný v patře druhém. Dle názoru žalované lze předmětné nemovitosti reálně rozdělit, pokud by dokazováním bylo zjištěno, že tak učinit nelze, měly by být nemovitosti přikázány za přiměřenou náhradu žalované, a to vzhledem k minoritnímu podílu žalobce. Dále namítala, že vztahy účastníků nelze považovat za dlouhodobě konfliktní, tj. v tomto nelze spatřovat důvod pro nevypořádání spoluvlastnictví reálným rozdělením. V podání z 22. 3. 2022 se žalovaná v bodě II podrobně vyjádřila k existenci konfliktnosti vztahů mezi účastníky s tím, že v případě rozdělení na jednotky je soužití v domě možné, došlo-li v minulosti k fyzickému napadení žalobkyně žalovaným, nelze toto přičítat k tíži žalované, pokud jde o posouzení konfliktnosti vztahů. Žalovaná má i nadále zájem nemovitost užívat v rozsahu svého spoluvlastnického podílu, z předkládané komunikace účastníků nevyplývá existence vyhrocených vztahů, které by bránily společné správě nemovitostí, tato nedokládá rozpory, které by účastníkům bránily v řádném užívání společné věci v rozsahu podílů, lze předpokládat dohodu účastníků na společné správě nemovitostí, kdy žalovaná je připravena se finančně podílet na opravách nemovitosti v rozsahu svého spoluvlastnického podílu, a to včetně opravy střechy domu společným nákladem. V podání z 25. 6. 2022 žalovaná doplnila svá tvrzení pro případ, že by nedošlo k reálnému rozdělení nemovitostí tak, že má k předmětným nemovitostem silnou citovou vazbu, tyto užívala po celý svůj život, vyjma období cca 6 let, kdy užívání bylo přerušeno v souvislosti s fyzickým napadením ze strany žalobce. Pokud jde o kritérium účelnosti využití nemovitosti, uvedla, že to svědčí její osobě, neboť do nemovitosti investovala, prokázala ochotu tak i nadále činit, poukázala na možnost získání prostředků na opravy nemovitosti u žalobce v porovnání s žalovanou vzhledem k věku účastníků. Dále uvedla, že jí svědčí kritérium velikosti spoluvlastnického podílu, tak i skutečnost, že pracuje v [obec], kdy do zaměstnání dojíždí z [obec], s čímž jsou spojeny zvýšené výdaje. Do protokolu o jednání dne 12. 1. 2023 žalovaná změnila svůj postoj ohledně způsobu vypořádání přikázáním nemovitostí do jejího vlastnictví tak, že na přikázání do svého vlastnictví již nemá zájem vzhledem k výši současných úrokových sazeb, kdy nedisponuje takovými finančními prostředky, které by jí umožnily současné vyplacení podílu žalobci, tak i investice do celé nemovitosti.

3. Z nesporných shodných tvrzení, tak i informace o pozemku, soud zjistil, že žalobce a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky pozemků p. č. st. 269, jehož součástí je stavba domu [adresa], p. [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce] u Karlových Var, obec Karlovy Vary, s výší podílů 3/8 u žalobce, 5/8 u žalované.

4. Z výpovědi znalce [příjmení] [celé jméno znalce] do protokolu o jednání dne 11. 11. 2021 soud zjistil, že rozdělení domu [adresa] na jednotky dle jednotlivých podlaží dle specifikace provedené v posudku je možné, nicméně je podmíněné provedením generální opravy celé nemovitosti, včetně zhotovení samostatných rozvodů elektřiny, plynu a vody, vše dle specifikace uvedené v posudku. Pokud jde o obvyklou cenu nemovitostí, resp. podílu spoluvlastníků, znalec uvedl, že vzhledem k současnému vývoji cen stavebních prací a inflaci, je nutné uvažovat o navýšení ceny oproti údajům v posudku cca o 50 %. Dále znalec ve výpovědi uvedl, že předmětný dům [adresa] splňuje kritéria rodinného domu, jak byl projektován a zkolaudován. Dále znalec k dotazům uvedl, že pokud jde o důvod v posudku uváděných nutných oprav, ty jsou dány havarijním stavem domu, kdy opravy jsou nutné proto, aby se dal dům obývat před samotným rozdělením na jednotky.

5. Ze stavebního povolení (úředního překladu z němčiny) soud zjistil, že bylo vydáno ohledně stavební parcely [číslo] za podmínek uvedených v bodě II.

6. Z protokolu z 26. 6. 1939 (úřední překlad z němčiny) soud zjistil, že zde byl uveden technický posudek posuzované nemovitosti volně stojícího jednopatrového obytného domu.

7. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobce zná po dobu asi 16 let, ví, že v době, kdy v domě [adresa] v K. Varech – [část obce] bydlela paní [celé jméno žalované], měla s žalobcem problematické vztahy, na opravách domu se nepodílela, po opuštění bytu paní [celé jméno žalované] zůstal byt zanedbaný, v dezolátním stavu, svědkyně si vybavila, že pan [celé jméno žalobce] v domě měnil kotel, čerpadlo na vodu, dělal běžnou údržbu, v souvislosti s těmito opravami říkal, že se s paní [celé jméno žalované] nemůže dohodnout.

8. Z nesporné shodné skutečnosti soud zjistil, že k dohodě účastníků v průběhu řízení ohledně správy domu [adresa], zejména zajištění opravy střechy, nedošlo.

9. Z přepisu SMS zpráv z období roku 2020, přepisu emailové komunikace, soud zjistil, že ta byla vedena mezi účastníky, a to ohledně užívání společné nemovitosti, ohledně zrušení podílového spoluvlastnictví.

10. Z potvrzení o přijatém oznámení z 12. 6. 2021 soud zjistil, že bylo podáno žalobcem na Policii ČR. Z vyrozumění oznamovatele z 23. 6. 2021 soud zjistil, že tímto bylo sděleno, že nebylo zjištěno podezření ze spáchání trestného činu ani přestupku a věc byla založena.

11. Ze znaleckého posudku [číslo] z 13. 7. 2021 vyhotoveného znalcem [celé jméno znalce], soud zjistil, že dne 24. 6. 2021 bylo provedeno místní šetření, při kterém bylo zjištěno, že obyvatelné je pouze podkroví, ve druhém nadzemním podlaží byla zahájena rekonstrukce, první nadzemní podlaží je prakticky neobyvatelné. Dále zde bylo uvedeno, že prováděné stavební úpravy neberou ohled na celkový stav domu, kdy je nejprve nutné provést kompletní rekonstrukci střechy, balkonů, izolací proti zemní vlhkosti a zateplení domu, kdy zároveň nejsou vyřešeny zdroje vytápění a elektrické energie s ohledem na spoluvlastnické podíly. Stavebně technický stav nemovitosti vyžaduje celkovou generální opravu nebo rekonstrukci. Dále zde bylo uvedeno, že před vlastními pracemi pro rozdělení domu [adresa] na jednotky, je nutné provést celkovou opravu nebo rekonstrukci domu s odhadovanou výší nákladů minimálně 1.300.000 Kč, potřebnými stavebními úpravami pro rozdělení na jednotky s odhadovanou výši 300.000 Kč. V posudku bylo uvedeno navržení jednotlivých jednotek podle stávajícího stavu dle jednotlivých podlaží. Byla stanovena obvyklá cena spoluvlastnického podílu žalované, cena spoluvlastnického podílu žalobce.

12. Z přepisu emailu z 13. 5. 2020 soud zjistil, že tímto se žalovaná vyjádřila ohledně možnosti rozdělení nemovitosti, prodeje části nemovitosti tak, že preferuje rozdělení nemovitosti.

13. Z dodatku znaleckého posudku [číslo] z 3. 8. 2022 soud zjistil, že zde mimo jiné bylo uvedeno, že od vypracování znaleckého posudku [číslo] došlo ke změně obvyklých cen s nutností jejich aktualizace, kdy obvyklá cena oceňovaných nemovitostí, tj. rodinného domu [adresa], pozemku p. č. st. 269, pozemku [parcelní číslo] byla stanovena částkou 3.649.260 Kč, z toho se odvíjecí cena spoluvlastnického podílu [celé jméno žalobce] byla uvedena částkou 1.368.472,50 Kč, cena spoluvlastnického podílu [celé jméno žalované] částkou 2.280.787,50 Kč. [příjmení] potřebná na nutné opravy a stavební úpravy pro rozdělení nemovitostí byla uvedena ve výši 1.769.635 Kč.

14. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že v období březen až říjen roku 2020 prováděl stavební práce v domě [adresa] v [obec], a to v prvním a druhém patře domu, tyto práce dělal pro paní [celé jméno žalované], aby jí pomohl. Náklady na materiál byly proplaceny paní [celé jméno žalované], šlo o částku cca 150.000 Kč. Pokud jde o jeho práci, byl dohodnut s paní [celé jméno žalované] na ceně 170 Kč za hodinu prací, kdy dosud nebylo zaplaceno nic, stavební práce ustaly z důvodu sporu paní [celé jméno žalované] a pana [celé jméno žalobce]. Veškeré práce, které prováděl, se týkaly prací uvnitř jednotky, a to z důvodu postoje pana [celé jméno žalobce].

15. Z výpovědi znalce [celé jméno znalce] z 27. 10. 2022 k dodatku vypracovaného znaleckého posudku soud zjistil, že rozdíly ve stanovení obvyklé ceny domu [adresa] jsou primárně způsobeny vadami oceňovaného domu, potřebou následných oprav a úprav tohoto. Pokud jde o cenu pozemků, odkázal na obsah dodatku posudku s tím, že k porovnání použité pozemky považuje za vhodné vzhledem k jejich lokalitě. Znalec odmítl námitky v bodě 5 podání žalobce z 11. 10. 2022 s tím, že zde není použita stejná metodika, jakou použil znalec v dodatku posudku. Znalec zdůraznil, že při vypracování dodatku znaleckého posudku nevycházel ze skutečně realizovaných prodejů, nýbrž z údajů, které byly poskytnuty ze strany zástupců prodejců, přičemž v dodatku posudku, pokud byly uvedeny jednotlivé parcely, pak vždy jako celek, ne jejich části.

16. Z modelace překlenovacího úvěru vyhotoveného hypotečním specialistou [jméno] [příjmení] soud zjistil, že tato modelace byla provedena pro potřeby úvěru ve výši 1.300.000 Kč klienta [celé jméno žalobce].

17. Z potvrzení Komerční banky z 12. 1. 2023 ohledně účtu [celé jméno žalobce] č. [bankovní účet] soud zjistil, že výše zůstatku činila 687.546,59 Kč, výše zůstatku účtu č. [bankovní účet] činila 294.686 Kč.

18. Ze smlouvy o stavebním spoření a smlouvy o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření z 23. 1. 2023 soud zjistil, že byla uzavřena mezi věřitelem [právnická osoba] a dlužníkem [celé jméno žalobce], přičemž v bodě II se věřitel zavázal poskytnout dlužníkovi spotřebitelský úvěr na bydlení do částky 1.300.000 Kč s čerpáním překlenovacího úvěru nejpozději do 31. 10. 2023, úvěru do 31. 1. 2025. Dále zde byl uveden účel poskytnutí úvěru vypořádání spoluvlastnických a dědických nároků k nemovitosti pozemku p. č. st. 269, jehož součástí je budova [adresa] v k. ú. [část obce] u Karlových Var, obec Karlovy Vary.

19. Vzhledem ke skutečnosti, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění uvedená shora vzájemně neodporují, soud na ně odkazuje, jakožto na souhrnný skutkový závěr.

20. Dle ustanovení § 1143 občanského zákoníku, nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

21. Dle ustanovení § 1144 odst. 1 občanského zákoníku je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci, věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

22. Dle ustanovení § 1147 občanského zákoníku věta prvá, není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům.

23. V souladu s citovanými zákonnými ustanoveními, na základě skutkového stavu, jak uvedeno shora, shledal soud, že jsou dány zákonné předpoklady pro zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, jak uvedeno ve výroku I. až III. tohoto rozhodnutí, a to z následujících důvodů: Z provedených důkazů, tak i nesporných skutečností, se podává, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce] u Karlových Var, obec Karlovy Vary, tak i skutečnost, že k dohodě o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví mezi účastníky nedošlo. Pokud jde o způsob vypořádání podílového spoluvlastnictví, z provedených důkazů, a to znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce], tak i výpovědi znalce k podanému posudku, se podává, že rozdělení domu [adresa] na jednotky z hlediska stavebnětechnického možné je, nicméně rozdělení je podmíněno vynaložením nákladů na celkovou rekonstrukci nemovitosti, jak konkrétně specifikováno ve znaleckém posudku a výpovědi znalce shora. Ze znaleckého posudku se podává, že předmětný dům je v havarijním stavu, kdy rozdělení na jednotky je podmíněno investicemi, které je nutno vynaložit na celkovou rekonstrukci a opravu domu, včetně střechy domu. Z provedených důkazů, a to výpovědi svědkyně [příjmení], nesporného tvrzení ohledně neexistence dohody účastníků ohledně hospodaření se společnou věcí (ohledně opravy střechy předmětného domu), se podává, že vztahy spoluvlastníků při užívání předmětného domu, tak i jeho správě, lze považovat za dlouhodobě konfliktní. Reálnému rozdělení předmětného domu na jednotky, s tím souvisejícího rozdělení společných pozemků, tak brání havarijní stav předmětného domu, jehož odstranění vyžaduje investice převyšující dle dodatku znaleckého posudku částku 1.700.000 Kč, tak i dlouhodobě konfliktní vztahy účastníků při užívání a správě společných nemovitostí, vylučující další možné soužití účastníků v jednom domě. Pokud je o závěr ohledně konfliktnosti vztahu účastníků, vylučující do budoucna možnost jejich soužití v předmětném domě, má soud podepsaný za to, že nedůvodnou je námitka žalované ohledně bezkonfliktnosti vztahů, kdy z provedených důkazů vyplývá, že se nejedná o pouhou hypotetickou možnost komplikací při správě a údržbě domu, ke které by mohlo v budoucnu dojít, nýbrž zcela reálně existující stav, kdy z důvodu dlouhodobých neshod ohledně správy společných nemovitostí se tyto nacházejí v havarijním stavu, není zde žádné dohody účastníků ohledně správy nemovitostí, přičemž nelze důvodně předpokládat, že v případě rozdělení domu na jednotky by tomu bylo jinak. V této souvislosti nelze pominout konfliktní vztahy, které existovaly mezi účastníky v době společného soužití v předmětném domě, které měly podobu verbálních konfliktů, tak i konfliktů fyzických, o čemž svědčí existence odsuzujícího trestního příkazu na osobu žalobce, byť ta se datuje z roku 2000. Je zřejmé, že konfliktní vztahy od této doby existují i nadále, byť v latentní formě, a to z důvodu, že žalovaná dlouhodobě v předmětném domě nebydlí. Vzhledem ke konkrétním okolnostem daného případu tak soud hodnotí zjištěnou míru neshod, konfliktnosti vztahů, jako neúnosnou, vylučující do budoucna možné soužití a správu nemovitostí. Lze uzavřít, že v případě rozdělení domu na bytové jednotky, současné vzájemné vztahy spoluvlastníků vylučují reálnou možnost spolupráce při správě společných částí domu, jakož i správu nemovitostí jako celku. S ohledem na uvedený závěr ohledně nemožnosti reálného rozdělení společné věci soud prováděl dokazování ve vztahu k sporné skutečnosti přikázání předmětných nemovitostí do výlučného vlastnictví účastníků. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná v průběhu řízení změnila procesní obranu, a to do protokolu o jednání dne 12. 1. 2023, kdy již netrvala na přikázání nemovitostí do svého vlastnictví, jsou skutková zjištění vyplývající z provedených důkazů nerozhodná pro rozhodnutí o způsobu vypořádání, tj. soud již věcně nehodnotí jednotlivá kritérii pro přikázání do vlastnictví žalobce nebo žalované. Lze bez dalšího uzavřít, že dalšímu účelnému využití předmětných nemovitostí svědčí jejich přikázání do vlastnictví žalobce, který o jejich přikázání jevil zájem, na kterém v průběhu řízení setrval. Z provedených důkazů, a to potvrzením [právnická osoba], smlouvou o stavebním spoření a úvěru, se podává, že žalobce prokázal, že disponuje finančními prostředky na úhradu vypořádacího podílu ve výši stanovené dodatkem znaleckého posudku, která vychází ze změny poměrů oproti době vypracování původního znaleckého posudku, jak vyplývá z výslechu znalce [příjmení] [celé jméno znalce], který se ve své výpovědi vypořádal s námitkami žalobce ohledně metody a způsobu stanovení obvyklé ceny předmětných nemovitostí, z toho vyplývající výše vypořádacího podílu, jehož úhrada byla žalobci uložena. Soud neprovedl veškeré zbývající důkazní návrhy, neboť ty směřovaly k prokázání nerozhodných skutečností, případně skutečností, ke kterým byly provedeny důkazy jiné, z nichž soud učinil skutková zjištění.

24. Výrok IV. o náhradě nákladů řízení mezi účastníky je odůvodněn ustanovením § 142 o. s. ř., kdy nelze dovodit, že by zde byly jakékoliv důvody pro postup dle § 150 o. s. ř., tj. přiznání nákladů řízení některému z účastníků. Z nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 404/22 se podává, že řízení o vypořádání spoluvlastnictví má zvláštní povahu, kdy účastníci řízení jsou vzájemně v postavení odpovídajícím procesní pozici žalobce i žalovaného. Ze zásady, že nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat, vyplývá rovněž to, že žádný ze spoluvlastníků nemůže být sankcionován pro svůj návrh na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, vyjma případu šikanózního návrhu, resp. případu zneužití práva. Soud není vázán návrhy účastníků na vypořádání spoluvlastnictví, je vázán pouze zákonným pořadím jednotlivých možností vypořádání, kdy volba konkrétního způsobu vypořádání je v konečném důsledku na úvaze soudu, účastník řízení nad ním fakticky nemá kontrolu, svůj návrh soudu sdělit může i nemusí, v průběhu řízení jej může měnit. Pokud žalovaná v průběhu řízení změnila svůj návrh ohledně způsobu vypořádání (netrvala na přikázání do svého vlastnictví), nelze v takovém jednání spatřovat zneužití práva, žalovaná změnu svého stanoviska objasnila změnou poměrů v úrokových sazbách a z toho vyplývající nemožnosti na její straně uhradit vypořádací podíl a současně náklady nutné na opravu předmětné nemovitosti. V obraně žalované, ať již jde o námitky ohledně způsobu vypořádání (rozdělení na jednotky, přikázání nemovitostí do vlastnictví), nelze spatřovat zneužití práva, které by mohlo odůvodnit aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř. Z provedeného dokazování (vzájemnou komunikací SMS a emaily) nelze dovozovat, že by jednání žalované bylo účelové, motivované snahou získat zisk z prodeje spoluvlastnického podílu třetí osobě. Z uvedeného vyplývá, že byť předmětem dokazování byly sporné skutečnosti ve vztahu ke způsobu vypořádání, nelze z tohoto vycházet při hodnocení úspěchu ve věci, žádnému z účastníků řízení (žalované) nelze klást k tíži, že odmítá určitý způsob vypořádání spoluvlastnictví. Změna procesního postoje žalované nenese znaky šikanózního výkonu práva, nadměrné obstrukce, v níž by bylo možné spatřovat zneužití procesních práv, kdy procesní aktivitu žalované při bránění práva lze považovat toliko za hájení vlastnického práva.

25. Výrok V., VI. je odůvodněn ustanovením § 148 odst. 1 o. s. ř., kdy náklady vynaložené na znalecký posudek, doplňující znalecký posudek, činí celkem 32.540 Kč, tj. účastníkům uložena povinnost vždy k náhradě jedné poloviny z placených nákladů řízení Českou republikou (z částky 22.540 Kč), při zohlednění složené zálohy 10.000 Kč ze strany žalobce. Po právní moci rozhodnutí jsou účastníci povinni tyto částky uhradit na účet soudu [číslo] – [číslo], pod [variabilní symbol].