13 C 18/2021

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Oldřichem Umlaufem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 16.100 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 16.100 Kč</b> <b>-) s poplatkem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 2.666 Kč od 1. 8. 2015 do zaplacení nejméně však 10 Kč za každý započatý měsíc prodlení,</b> <b>-) s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4.270 Kč od 16. 7. 2016 do zaplacení,</b> <b>-) s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1.664 Kč od 26. 9. 2015 do zaplacení,</b> <b>-) s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.500 Kč od 26. 10. 2015 do zaplacení,</b> <b>-) s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.500 Kč od 26. 11. 2015 do zaplacení,</b> <b>-) s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.500 Kč od 26. 12. 2015 do zaplacení,</b> <b>a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 8.550,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> Žalobkyně se žalobou ze dne 15.1.2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost k zaplacení částky 16.100 Kč (sestávající z nedoplatku nájemného a služeb) s příslušenstvím, skutkově uváděje, jak uvedeno v žalobě. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. V souladu s ustanovením § 115 a) o. s. ř. ve věci nebylo nařízeno jednání, rozsudek byl vyhlášen veřejně dne 6. 8. 2021. Na základě listinných důkazů, nesporných skutečností, soud zjistil následující skutkový stav: Dne 13.2.2012 a 1.2.2014 byly a mezi žalobkyní, jakožto pronajímatelem, a žalovanou, jakožto nájemcem, uzavřeny nájemní smlouvy, jejichž předmětem dle článku I. byly zde specifikované bytové jednotky [číslo] nacházející se v domě na adrese [adresa žalované a žalobkyně], ve vlastnictví České republiky, dle článku II., VI. smluv se žalovaná zavázala k úhradě nájemného a služeb spojených s užíváním bytu za podmínek zde specifikovaných. Žalovaná byty užívala, na nájemném a vyúčtovaných službách zůstala nezaplacena částka 16.100 Kč za období do konce roku 2015, a to přes uznání dluhu z 19.12.2018. Přes upomínky, předžalobní výzvu, nebylo žalovanou ničeho zaplaceno. V souladu s ustanovením § 2235 občanského zákoníku, na základě skutkového stavu, jak uvedeno shora, shledal soud žalobou uplatněné nároky důvodnými, neboť mezi žalobkyní a žalovanou vznikly právní vztahy, jejichž právním důvodem vzniku byly předmětné nájemní smlouvy, přičemž žalovaná porušila své smluvní povinnosti uvedené v článku II.,VI.. smlouvy, když sjednané nájemné a služby, které se staly splatnými, zaplaceny nebyly, jak uvedeno ve skutkových zjištěních. Ve smyslu ustanovení § 2251 občanského zákoníku se žalovaná ocitla vůči žalobkyni v prodlení s plněním svého peněžitého závazku, když výši úroku z prodlení, poplatku z prodlení, soud stanovil v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak uvedeno ve výroku rozhodnutí. Právním následkem uznání závazku je existence vyvratitelné domněnky trvání uznaného závazku v době uznání, kdy ta za řízení vyvrácena nebyla. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., § 142 a) o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch a soud jí přiznal právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatňování práva, sestávající ze soudního poplatku v částce 1000 Kč, náhrady nákladů právního zastoupení, tj. odměně advokáta za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, sepis a podání žaloby, předžalobní výzva) po 1780 Kč dle § 7 téže vyhlášky, třech režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 vyhlášky 177/1996 Sb., jakož i DPH z těchto nákladů, celkem ve výši, jak uvedeno ve výroku rozhodnutí.