13 C 186/2018

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Oldřichem Umlaufem ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované zastoupená advokátem Mgr. Bc. jméno příjmení sídlem adresa 3. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované zastoupená advokátem Mgr. Bc. jméno příjmení sídlem adresa o náhradu škody, o ochranu vlastnického práva <b>I. Žalovaní [číslo] [číslo] [číslo] jsou povinni společně a nerozdílně na svůj náklad nechat provést odborným zhotovitelem v bytě [číslo] situovaném ve druhém nadzemním podlaží budovy [adresa], která je součástí pozemku p. [číslo] v katastrálním území Rybáře, na adrese [adresa]:</b> <b>-) odstranění provizorního statického zajištění sestávajícího z dřevěných sloupků a dřevěného překladu,</b> <b>-) statické zajištění stropní konstrukce osazením ocelového překladu HEB [číslo] mm jednak do obvodového zdiva domu a dále do nosné příčky tak, jak je podrobně specifikováno v konstrukční dokumentaci Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 27. 2. 2019 s tím, že po osazení bude ocelový překlad HEB 160 obložen sádrokartonovým obkladem s certifikovanou odolností EI 45 min,</b> <b>a to ve lhůtě 90 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>II. Žalovaní [číslo] [číslo] [číslo] jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni a) na náhradě škody částku 78.635,38 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>III. Žaloba ohledně nároku na uložení povinnosti žalovaným [číslo] [číslo] [číslo] společně a nerozdílně odstranit neoprávněně a neodborně provedené stavební úpravy v bytě [číslo] situovaném ve druhém nadzemním podlaží budovy [adresa], která je součástí pozemku p. [číslo] v katastrálním území Rybáře, na adrese [adresa], a to znovu vyzděním příčky mezi kuchyní a koupelnou na celou výšku podlaží tak, aby podpírala stropní trámy, zazděním otvoru mezi místností kuchyní a pokojem v tloušťce zdiva 19 cm a znovu osazení zárubně [číslo], se zamítá.</b> <b>IV. Žaloba ohledně nároku na uložení povinnosti žalovaným [číslo] [číslo] [číslo] společně a nerozdílně podat žádost o vydání stavebního povolení v bytě [číslo] situovaném ve druhém nadzemním podlaží budovy [adresa], která je součástí pozemku p. [číslo] v katastrálním území Rybáře, na adrese [adresa], k provedení odstranění provizorního statického zajištění sestávajícího z dřevěných sloupků a dřevěného překladu, k statickému zajištění stropní konstrukce osazením ocelového překladu HEB [číslo] mm jednak do obvodového zdiva domu a dále do nosné příčky tak, jak je podrobně specifikováno v konstrukční dokumentaci Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 27. 2. 2019, se zamítá.</b> <b>V. Žaloba ohledně nároku na uložení povinnosti žalovaným [číslo] [číslo] [číslo] zdržet se všech neoprávněných a neodborných zásahů do stavebních konstrukcí budovy [adresa], která je součástí pozemku p. [číslo] v katastrálním území Rybáře, na adrese [adresa], se zamítá.</b> <b>VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>VII. Žalobci a), b) jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech náhradu nákladů řízení v rozsahu ½ s tím, že o výši a splatnosti bude rozhodnuto samostatným rozhodnutím.</b> <b>VIII. Žalovaní [číslo] [číslo] [číslo] jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech náhradu nákladů řízení v rozsahu ½ s tím, že o výši a splatnosti bude rozhodnuto samostatným rozhodnutím.</b> 1. Žalobci se žalobou ze dne 20. 7. 2018 ve znění doplnění žaloby podáním z 15. 8. 2019, změny žaloby podáním z 17. 1. 2022, upřesnění do protokolu o jednání dne 2. 2. 2023, domáhali vydání rozhodnutí, jímž by žalovaným byla uložena povinnost společně a nerozdílně odstranit neoprávněně a neodborně provedené stavební úpravy v bytě [číslo] situovaném v 2. nadzemím podlaží budovy [adresa], která je součástí pozemku [parcelní číslo] v katastrálním území Rybáře, a to způsobem specifikovaným v bodě 1a), povinnost k podání žádosti o vydání stavebního povolení, a to způsobem specifikovaným v bodě 1b), povinnost na svůj náklad nechat provést odborným zhotovitelem odstranění provizorního statického zajištění, provedení nového statického zajištění, a to způsobem specifikovaným v bodě 1c), povinnost zdržet se neoprávněných a neodborných zásahů do stavebním konstrukcí, a to způsobem specifikovaným v bodě 2, povinnost k náhradě škody ve výši 78 635,38 Kč za odstranění závad v bytě užívaném žalobkyní [číslo] který se nachází nad bytem [číslo] skutkově uváděje, že žalobci a žalovaní [číslo] [číslo] jsou podílovými spoluvlastníky bytového domu [adresa], žalobci disponují spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo], dle dohody spoluvlastníků bytového domu z 11. 12. 1991 byl dohodnut způsob užívání nemovitosti včetně oprávnění k užívání jednotlivých bytů, žalovaná [číslo] neoprávněně uzavřela smlouvu o nájmu bytu [číslo] byt přenechala k užívání žalovanému [číslo] který bez souhlasu žalobců, s vědomím žalovaných [číslo] provedl stavební úpravy spočívající ve vybourání příčky mezi kuchyní a koupelnou, zřízení příčky mezi kuchyní a koupelnou, vybourání otvoru mezi kuchyní a pokojem v místě původních dveří, kdy těmito stavebními úpravami došlo k neodbornému zásahu do vnitřních konstrukcí stavby, což se projevilo poklesem stropní konstrukce a nadměrným průhybem dřevěných trámů, poklesem průběžné příčky v bytě [číslo] vznikem trhlin v této příčce a prasklinou na podestě nad vybouraným otvorem v příčce mezi kuchyní a pokojem ve 2. nadzemním podlaží. Následně došlo v 3. nadzemním podlaží k dalšímu vzniku trhlin a popraskání dlažby, po podané stížnosti dne 3. 5. 2017 žalovaný [číslo] provedl provizorní zabezpečení stropní konstrukce dřevěným rámem. V důsledku neodborných zásahů do stavebních konstrukcí tak dochází i nadále ke škodám na bytě, který v 3. nadzemním podlaží dle dohody spoluvlastníků užívá žalobkyně a). Dle znaleckého posudku Ing. [obec] z 24. 3. 2018 lze sjednat nápravu způsobem zde uvedeným, kdy v posudku byl specifikován i rozsah oprav potřebných k odstranění škod v bytě užívaném žalobkyní a). podání z 2. 10. 2018 se žalobci nesouhlasně vyjádřili k námitkám žalovaných, zejména pokud jde o neplatnost nájemní smlouvy k bytu [číslo] pokud jde o nedostatek souhlasu dvou třetin většiny vlastníků bytového domu k provedení stavebních úprav, odmítli jakoukoliv souvislost poklesu stropních konstrukcí v souvislosti s rekonstrukcí prováděnou žalobkyní a) v roce 1992 s tím, že k destrukci podlahy, průhybu a popraskání keramické dlažby došlo až v důsledku stavebních prací prováděných žalovaným [číslo] v roce 2016 až 2017. V podání z 29. 4. 2019 žalobci uvedli, že došlo k vypracování konstrukční dokumentace Ing. [jméno] [příjmení] a k vypracování dodatku projektu stavby Ing. [jméno] [příjmení], který stav objektu řeší, a to pokud jde o nahrazení stávajícího provizorního statického zajištění. V podání z 15. 8. 2019 žalobci doplnili žalobu, změnili žalobní petit způsobem uvedeným v bodě 1, 2, 3, v bodě II doplnili svá tvrzení. V podání z 17. 1. 2022, po sdělení soudu do protokolu o jednání dne 29. 7. 2021 ohledně nemožnosti naturální restituce, žalobci změnili žalobní petit způsobem specifikovaným v bodě 1-3 tohoto podání (změna žaloby byla soudem připuštěna).

2. Žalovaní [číslo] [číslo] s podanou žalobou nesouhlasili, uváděje, že na základě dohody podílových spoluvlastníků jsou žalovaní [číslo] [číslo] oprávněni užívat byt [číslo] v 2. nadzemním podlaží domu, s žalovaným [číslo] uzavřeli smlouvu o nájmu bytu, z níž vyplývá oprávnění žalovaného [číslo] provést v bytě pouze takové stavební úpravy, ke kterým není zapotřebí souhlasu dvou třetin podílových spoluvlastníků bytového domu. [ulice] práce v bytě [číslo] provedl žalovaný [číslo] bylo provedeno statické zajištění, provizorní osazení podpěr stropní konstrukce, a to v době, kdy byl zjištěn pokles stropních trámů mezi 2. a 3. nadzemním podlažím bytového domu, přičemž k provizornímu osazení podpěr došlo za přítomnosti statika Ing. Plašila a následně byla provedena montáž dřevěného statického rámu, jak specifikováno v bodě I – IV podání z 14. 8. 2018. Žalovaní namítali, že žalobkyně [číslo] v roce 1992 při stavebních úpravách, jí užívané bytové jednotky [číslo] [číslo] ve 3. nadzemním podlaží bytového domu, provedla stavební práce spočívající v úpravě podlahové plochy, kterými došlo k přitížení stopní konstrukce bytu [číslo] tj. současný stav stropu mezi předmětnými byty v 2, a 3. nadzemním podlaží nebyl zapříčiněn stavebními úpravami provedenými žalovaným [číslo] nýbrž stavebními úpravami podlahy provedenými žalobkyní a) v roce 1992, jak specifikováno v bodě V podání z 14. 8. 2018. V podání z 14. 2. 2022 vznesli námitku promlčení s tím, že nárok uvedený ve změněném žalobním návrhu, dle připuštění změny usnesením soudu z 8. 2. 2022, představuje nárok odlišný od nároku uplatněného v žalobě. Žalovaní nesouhlasili s obsahem posudku Ing. [obec], poukazovali na skutečnost, že je v rozporu s posudkem znalce [příjmení] [celé jméno znalce], zejména pokud jde o příčiny průhybu stropní konstrukce mezi podlažími v předmětném domě, pokud jde o možnost uvedení do původního stavu stavebními úpravami navrženými Ing. [příjmení].

3. Žalovaný [číslo] s žalobou nesouhlasil, v podání z 28. 8. 2018 uváděl, že předmětný byt [číslo] je oprávněn užívat na základě nájemní smlouvy, z níž vyplývá provedení pouze stavebních úprav k nimž není zapotřebí souhlasu dvou třetin podílových spoluvlastníků bytového domu. Pokud žalovaný [číslo] provedl stavební úpravy bytu [číslo] stalo se tak po zpracování projektové dokumentace, provedení statického výpočtu, došlo k zabezpečení stropní konstrukce stropním rámem, k přetížení předmětné podlahy došlo prováděním stavebních prací v roce 1992, jak specifikováno v bodě III – V podání.

4. Z nesporných shodných tvrzení soud zjistil, že žalovaný [číslo] v předmětném bytě [číslo] v období srpen 2016 provedl bourací práce, v roce 2017 stavební práce spočívající ve zřízení příčky, jak specifikováno v bodě II žaloby.

5. Z informace o pozemku [parcelní číslo] v katastrální území Rybáře, Obec Karlovy Vary soud zjistil, že součástí pozemku je stavba [adresa] (objekt k bydlení). Jako vlastníci jsou zapsáni [celé jméno žalované] s výší podílu [číslo], [jméno] [příjmení] s výší podílu [číslo], [celé jméno žalobkyně] s výší podílu [číslo], [celé jméno žalobce] s výší podílu [číslo], [jméno] [příjmení] s výší podílu [číslo], [jméno] a [jméno] [příjmení] s výší podílu [číslo].

6. Z dohody spoluvlastníků o způsobu užívání nemovitosti obytného domu č.p [číslo] z 11. 12. 1991 soud zjistil, že zde mimo jiné bylo uvedeno, že byt [číslo] v 1. nadzemním podlaží bude užívat [jméno] [příjmení], byt [číslo] [číslo] [celé jméno žalobkyně].

7. Ze smlouvy o nájmu bytu z 12. 3. 2015 soud zjistil, že byla uzavřena mezi pronajímatelem [jméno] [příjmení] a nájemcem [celé jméno žalovaného], kdy předmětem nájmu byla bytová jednotka [číslo] zde specifikovaná. V bodě III bylo mimo jiné uvedeno, že dojde k celkové rekonstrukci bytu dle navrženého rozpočtu, kdy rekonstrukci zajistí pan [celé jméno žalovaného].

8. Ze zápisu z jednání spoluvlastníků domu [adresa] z 19. 9. 2016 soud zjistil, že předmětem schůze byla rekonstrukce bytu paní [příjmení] s tím, že mělo dojít k předložení statického výpočtu na vybouraný otvor v příčce do 30. 9. 2016.

9. Z výzvy z 6. 3. 2017 soud zjistil, že tímto žalobkyně a) vyzvala žalovanou [číslo] mimo jiné k statickému posouzení ocelového průvlaku tak, aby nedocházelo k dalším škodám v jejím bytě, k uvedení do původního stavu, tj. opravení trhlin, výměně prasklé keramické dlažby.

10. Ze stížnosti z 14. 4. 2017 soud zjistil, že tímto se žalobkyně a) obrátila na [ulice] úřad [obec] ve věci nepovolených stavebních úprav bytu ve 2. nadzemním podlaží na adrese [adresa].

11. Ze sdělení stavebního úřadu z 4. 5. 2017 soud zjistil, že dne 4. 5. 2017 bylo provedeno místní šetření za účasti stavebníka pana [celé jméno žalovaného], za účasti statiků, s tím, že dle závěru mělo dojít ke zpracování projektu stavebních úprav, jeho projednání s majiteli domu, požádání o povolení stavebních úprav.

12. Z vyrozumění stavebního úřadu z 21. 6. 2017 soud zjistil, že tímto bylo rozhodnuto o stížnosti [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalobce] ve věci nepovolených stavebních úprav bytu ve 2. nadzemním podlaží [adresa] tak, že stížnost byla shledána důvodnou, správní orgán přijal opatření k nápravě.

13. Z vyrozumění stavebního úřadu z 22. 6. 2017 soud zjistil, že tímto bylo rozhodnuto o stížnosti [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalobce] ve věci nepovolených stavebních úprav bytu ve 2. nadzemním podlaží [adresa] tak, že stížnost byla shledána částečně důvodnou, správní orgán přijal opatření k nápravě zde specifikovaná.

14. Z dotazu na stavební úřad z 19. 9. 2017 soud zjistil, že tímto se [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalobce] obrátili na stavební úřad s dotazem ohledně provedených opatření ve věci nepovolených stavebních úprav v bytě v 2. nadzemním podlaží bytového domu [adresa].

15. Ze sdělení stavebního úřadu z 16. 10. 2017 soud zjistil, že tímto stavební úřad sdělil odpověď na dotaz z 19. 9. 2017.

16. Z dopisu z 24. 10. 2017 soud zjistil, že tímto se žalobkyně a) obrátila na stavební úřad ve věci stížnosti ohledně nepovolených úprav v bytě v 2. nadzemním podlaží bytového domu [adresa].

17. Z dopisu z 7. 11. 2017 soud zjistil, že tímto se žalobci a), b) obrátili na stavební úřad ve věci stížnosti ohledně nepovolených úprav v bytě v 2. nadzemním podlaží bytového domu [adresa].

18. Ze sdělení stavebního úřadu z 18. 12. 2017 soud zjistil, že tímto stavební úřad sdělil odpověď na dotaz z 7. 11 2017.

19. Ze zápisu ze schůze spoluvlastníků bytového domu [adresa] z 1. 11. 2017 soud zjistil, že předmětem schůze byla rekonstrukce bytu paní [příjmení] a [celé jméno žalované], mimo jiné bylo uvedeno, že narušená stropní konstrukce je stále provizorně podepřena a v bytě stavební činnost pokračovala do září 2017.

20. Ze zápisu ze schůze spoluvlastníků bytového domu č.p [číslo] z 24. 11. 2018 soud zjistil, že předmětem schůze byla rekonstrukce bytu paní [příjmení] a [celé jméno žalované], mimo jiné bylo uvedeno, že byla provedena prohlídka rozestavěného bytu [číslo] to za přítomnosti znalce [příjmení] [příjmení], tak i dalších osob zde uvedených, byly konstatovány stávající destrukce v bytě ve 3. nadzemním podlaží.

21. Ze statického výpočtu Ing. [jméno] [příjmení] z 11. 4. 2017 soud zjistil, že ten byl proveden ve věci posouzení stropu překladu v bytě v 2. nadzemním podlaží [anonymizována dvě slova] [číslo], [obec].

22. Z předžalobních výzev z 3. 7. 2018 soud zjistil, že tímto právní zástupce žalobců vyzval žalované k uvedení předmětné nemovitosti do původního stavu, k odstranění neoprávněně provedených stavebních úprav v bytě [číslo] s tím, že nestane-li se tak, bude podána žaloba k soudu.

23. Z vyjádření k předžalobní výzvě z 10. 7. 2018 soud zjistil, že tímto žalovaní [číslo] [číslo] odmítli předžalobní výzvu s tím, že provedené stavební úpravy v bytě [číslo] nepovažují za neodborné, nepovolené ani neoprávněně provedené bez souhlasu spoluvlastníků, a to z důvodů ze specifikovaných.

24. Z předžalobních výzev z 9. 1. 2018 soud zjistil, že tímto žalované [číslo] [číslo] byly vyzvány k uvedení nemovitosti do původního stavu.

25. Z dopisu z 19. 7. 2018 soud zjistil, že tímto právní zástupce žalobců reagoval na vyjádření žalovaných z 10. 7. 2018, a to nesouhlasně.

26. Z konstrukční dokumentace vyhotovené Ing. [jméno] [příjmení] z 11. 12. 2017 soud zjistil, že byla provedena ve věci překladu v bytě v 2. nadzemním podlaží [adresa].

27. Z projektu pro stavební povolení vyhotoveného Ing. [příjmení] soud zjistil, že předmětem byly stavební práce v bytovém domě ve 2. nadzemním podlaží [ulice a číslo], v [obec].

28. Z vyjádření ke stavu nosných konstrukcí z 30. 3. 2018 soud zjistil, že byl vypracován Ing. [jméno] [příjmení], a to ohledně stavu nosných konstrukcí po provedených stavebních úpravách v bytové jednotce [číslo] s tím, že v průběhu provádění stavebních úprav došlo k deformaci stropní konstrukce mezi druhým nadzemním podlažím a třetím nadzemním podlažím, došlo k výraznému průhybu stropních konstrukcí, což svědčí o tom, že bourané příčky plnily v původní konstrukci i nosnou funkci, přestože to může být v rozporu s dnešními i minulými, v době výstavby platnými, stavebními předpisy.

29. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pokud jde o byt [číslo] v 2. druhém nadzemím podlaží stavby [adresa] v [obec], byl v uvedeném bytě osobně přítomen v roce 2017, vyhotovil statický výpočet, zbourání příčky konzultoval pan [celé jméno žalovaného] s ním. Po zbourání příčky došlo k deformaci trámů ve stropě nad bytem [číslo] na což však dle jeho názoru měla vliv řada dalších věcí, zejména přetížení stropu. Svědek uvedl, že neviděl, že by došlo k měření stavu průhybu stropu před odstraněním příčky, po jejím odstranění paní [celé jméno žalobkyně] hlásila stavební poruchy v bytě nad bytem [číslo]. Po zjištění stavu stropu v bytě [číslo] existence průhybu, došlo k navržení a realizaci opatření zachycení daného statického stavu, došlo k podepření stropu, byl instalován dodatečný dřevěný příčný nosník, což není trvalé řešení, mělo dojít k výměně za ocelový prvek. Svědek uváděl, že dům prošel řadou stavebních úprav bez stavební dokumentace, včetně úprav bytu paní [celé jméno žalobkyně], kdy byly použity nevhodné konstrukce, materiály přitěžující strop. Svědek dále uvedl, že provedení dodatečného ocelového překladu ve stropě bytu [číslo] považuje za dostatečné, pan [celé jméno žalovaného], když prováděl stavební úpravy, nevěděl o přetížení stropu v bytě nad ním, nelze věc vyřešit uvedením do původního stavu před zbouráním příčky, jejím zpětným vyzděním, kdy trvá na tom, že příčka která byla zbourána, nemohla být příčkou nosnou, z principu není přípustné, aby příčka plnila funkci nosné konstrukce.

30. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pokud jde o deformaci konstrukcí mezi podlahou v bytě [číslo] v bytě [číslo] v domě [adresa] v [obec], dověděl se o tom v době, kdy byl přizván paní [celé jméno žalobkyně] (v roce 2017 nebo 2018), viděl v bytě paní [celé jméno žalobkyně] popraskanou dlažbu, trhliny v omítce. V daném případě příčka mezi koupelnou a kuchyní v bytě [číslo] neměla být nosná, ale s ohledem na to, že po jejím odstranění došlo k průhybu stropu, nosnou funkci plnila, podpírala strop, který se prohnul, nebyla prováděna žádná měření průhybu stropu v době před ani po odstranění příčky. [příjmení] zajištění dodatečným trámem přiloženým na omítku je řešení provizorní, při trvalém řešení je třeba podepřít přímo trámy. Svědek uvedl, že nezná konstrukci podlahy v bytě nad bytem [číslo] i kdyby byla přetížena, šlo o výchozí stav před prováděním bouracích prací panem [celé jméno žalovaného], kdy s tímto musí počítat projektant i stavebník.

31. Ze znaleckého posudku [číslo] z 24. 3. 2018 vyhotoveného Ing. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že předmětem bylo posouzení stavebních úprav v bytě v 2. nadzemním podlaží, které byly provedeny panem [celé jméno žalovaného], kdy následkem těchto úprav došlo v bytě [číslo] ve 3. nadzemním podlaží ke škodám, a to utržení příčky od stropní konstrukce, k prasknutí keramické dlažby, ke vzniku příčné trhliny v podlaze, k trhlinám na stěnách. Obsahem posudku byl rovněž návrh k provedení opatření k odstranění zde uvedených škod včetně vyzdění příčky, zazdění otvoru, přílohou byl mimo jiné položkový rozpočet.

32. Z výpovědi znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že znalecký posudek vypracoval poté, co si prohlédl byt [číslo] užívaný paní [celé jméno žalobkyně] a zjistil závady, které v posudku uvedl, v bytě [číslo] osobně nebyl. Má za to, že stav lze napravit uvedením do původního stavu způsobem, který v posudku uvedl, kdy je třeba provést statické zajištění stropní konstrukce dle návrhu statika.

33. Ze znaleckého posudku [číslo] vyhotoveného dne 15. 10. 2020 Ing. [celé jméno znalce] soud zjistil, že předmětem posudku bylo posouzení důsledků provedených stavebních úprav v bytě [číslo] v 2. nadzemním podlaží domu [adresa] v [obec] a jejich závažnosti na konstrukce v sousedních bytech. Místní šetření bylo znalcem provedeno dne 31. 8. 2020, výsledky šetření byly obsaženy v bodě 2 posudku. Otázky zadané soudem byly zodpovězeny tak, že uvolnění příčky (vybourání příčky mezi kuchyní a koupelnou) ve 2. nadzemním podlaží aktivovalo průhyb přetížené konstrukce stropu, která klesla na příčku. Pokud by konstrukce stropu byla staticky vyhovující, odebrání nenosné příčky by nemělo následky. K otázce ohledně příčiny průhybu stropní konstrukce bylo uvedeno, že z provedených výpočtů vyplývá, že bez podchycení je stávající konstrukce stropu přetížena dle platných norem, což znamená, že nevyhovuje na součet účinků od možného zatížení na podlaze a od tíhy stavebních konstrukcí. Pokud jde o funkci odstraněné příčky v bytě [číslo] mezi koupelnou a kuchyní, znalec uvedl, že ta původně nosnou funkci neplnila, nicméně na základě provedených výpočtů znalec předpokládá, že v důsledku změny zatížení stropu úpravou podlahy ve 3. nadzemním podlaží došlo k dosednutí stropní konstrukce na příčku, která tak přenášela část zatížení od stropu a stala se nosnou. Stávající provedené statické zajištění stropní konstrukce dřevěným rámem je provizorním řešením, kdy rám snižuje průhyb stropu pouze lokálně. Průhyb je třeba dořešit z hlediska celého stropu komplexně, není možné průhyb stropní konstrukce navrátit do původního stavu. Trvalé průhyby způsobené dlouhodobým zatížením konstrukce nelze odstranit, lze pouze znivelovat souvrství podlahy bytu ve 3. nadzemním podlaží. Znalec rovněž v posudku učinil návrh trvalého statického zajištění s časovou posloupností, kdy na základě zjištění doporučil ponechat stávající stav u obou příček a otvoru v 2. nadzemním podlaží, doplnit ocelový průvlak pod stropní trámy a ve 3. nadzemním podlaží minimálně provést opravu poškození trhlinami.

34. Z výpovědi znalce [příjmení] [celé jméno znalce] soud zjistil, že odkázal na obsah a závěry podaného posudku, který je výsledkem provedených šetření, zpracovaný na základě podkladů, které měl k dispozici. Znalec mimo jiné uvedl, že z dnešního pohledu při posuzování stropních konstrukcí ty dle platných předpisů vykazují nedostatky, kdy stropní konstrukce je na samé hranici případně i za ní, tj. v určitém směru, zejména pokud jde o prohnutí stropu, vykazuje nedostatky. Je třeba vycházet z toho, že příčky byly konstruovány jako nenosné, což bylo i ověřeno. Pokud jde o navrhované úpravy za účelem vyřešení průhybu, odkázal na posudek a navrhované podchycení ocelovým nosníkem. Pokud jde o prohnutí stropu a dosednutí na nenosnou příčku, odkázal na posudek s tím, že na prohnutí stropu se podílí řada faktorů. Znalec mimo jiné k dotazům uvedl, že před prováděním stavebních prací je nutné si vždy zjistit skutečný stav stavby. Pokud jde o míru dosednutí stropu na příčku, může být různá, již to nelze stanovit, průhyb stropních konstrukcí zde byl již před prováděnými bouracími pracemi v roce 2016, laik při provádění stavebních úprav není schopen sám poznat, že příčka se stala nosnou, musí si přizvat odborníka s potřebnými znalostmi. Pokud jde o stavební práce z roku 2016 – 2017, těmito k zásahu do nosných konstrukcí nedošlo, vyjma vybourání příčky popisované v posudku.

35. Ze znaleckého posudku [číslo] z 31. 10. 2022 vyhotoveného [celé jméno znalce] soud zjistil, že tímto byla stanovena obvyklá výše nákladů, které je nutné vynaložit na provedení stavebních prací v bytě [číslo] ve 3. nadzemím podlaží domu [adresa] částkou 78 635,38 Kč. Ve znaleckém posudku byl proveden výkaz výměr ve vtahu k předmětu ocenění, přílohou byl krycí list soupisu prací, výpočet výše nákladů na provedení jednotlivých stavebních prací.

36. Z výpovědi znalce [celé jméno znalce] soud zjistil, že znalec odkázal na závěry znaleckého posudku ohledně obvyklé ceny stavebních prací, které byly předmětem ocenění, s tím, že důvod, pro který tato cena byla stanovena jednou částkou, nikoliv samostatně ve vztahu ke každé zadané otázce, je ten, že předmět ocenění se překrývá, jak vyplývá z přílohy posudku (vyjma jediné závady, a to příčné trhliny).

37. Vzhledem k tomu, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění uvedená shora vzájemně neodporují (vyjma znaleckého posudku a výpovědi znalce [příjmení] [jméno] ohledně možnosti uvedení do předešlého stavu), soud na ně odkazuje, jakožto na souhrnný skutkový závěr.

38. Dle ustanovení § 1042 občanského zákoníku vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

39. Dle ustanovení § 1129 odst. 1 občanského zákoníku k rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování, je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků. Nedosáhne-li se této většiny, rozhodne na návrh spoluvlastníka soud.

40. Dle ustanovení § 2910 občanského zákoníku škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněním porušení zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

41. Dle ustanovení § 2951 odst. 1 občanského zákoníku, škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné a nebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

42. Dle ustanovení § 610 odst. 1 občanského zákoníku k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.

43. Dle ustanovení § 619 odst. 1 občanského zákoníku jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

44. Dle ustanovení § 636 odst. 1 občanského zákoníku právo na náhradu škody nebo jiné újmy se promlčí nejpozději za 10 let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla.

45. V souladu s citovanými zákonnými ustanoveními, na základě skutkového stavu, jak uvedeno shora, shledal soud žalobou uplatněné nároky důvodnými z části, jak uvedeno ve výroku I. – V. tohoto rozhodnutí, a to z následujících důvodů:

46. Z obsahu žaloby, ve znění připuštěné změny žaloby podáním z 17. 1. 2022, se podává, že předmětem řízení byl nárok na náhradu škody (výrok I – IV rozsudku), tak i nárok na zdržení se zásahu do vlastnického práva žalobců (výrok V rozsudku). Z provedených důkazů, a to informace o pozemku, jehož součástí je stavba [adresa], z dohody spoluvlastníků o způsobu užívání domu [adresa], se podává, že žalobci jsou podílovými spoluvlastníky předmětné nemovitosti, a to s většinovým podílem, tak i skutečnost, že žalobkyně a) je oprávněna dle dohody spoluvlastníků výlučně užívat bytovou jednotku [číslo] v třetím nadzemním podlaží předmětné nemovitosti, tj. je dána aktivní věcná legitimace žalobců ohledně nároku na zdržení se zásahu do vlastnického práva, tak i aktivní věcná legitimace ohledně nároku na náhradu škody. Z provedených důkazů, a to informace o pozemku, jehož součástí je stavba [adresa], dohody spoluvlastníků o užívání domu [adresa], smlouvy o nájmu bytu z 12. 3. 2015 (bez ohledu na její neplatnost), tak i nesporného tvrzení ohledně provádění stavebních prací žalovaným [číslo] v předmětném bytě, se podává, že zde je pasivní věcná legitimace žalovaných ohledně nároku na zdržení se zásahu do vlastnického práva, tak i ohledně nároku na náhradu škody.

47. Pokud jde o nárok na ochranu vlastnického práva žalobců, který byl uplatněn negatorní žalobou ve smyslu § 1042 občanského zákoníku, soud jej shledal nedůvodným, neboť negatorní žaloba, jakožto prostředek ochrany vlastnického práva, je na místě tehdy, jde-li o trvající zásah do vlastnického práva, kdy vlastník má po dobu jeho trvání právo domáhat se negatorní vlastnickou žalobou, aby se rušitel takového jednání zdržel. Ten, do jehož vlastnického práva někdo jednorázově neoprávněně zasáhl, avšak v rušení již nepokračuje, je oprávněn domáhat se odstranění důsledků tohoto zásahu pouze z titulu náhrady škody (viz rozhodnutí NS ČR 22 Cdo 2886/2014). V dané věci z provedených důkazů, a to jednotlivých sdělení stavebního úřadu, vyrozumění stavebního úřadu, tak i nesporného tvrzení ohledně provedení stavebních prací žalovaným [číslo] se podává, že stavební práce v předmětném bytě [číslo] byly ukončeny, a to již v době před podáním žaloby. Lze uzavřít, že se nejedná o trvající zásah, nýbrž o zásah jednorázový, byť jeho následky trvají. S ohledem na uvedené skutečnosti, rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku V. tohoto rozhodnutí.

48. Pokud jde o nárok žalobců na náhradu škody, z provedených důkazů, a to jednotlivých zápisů z jednání spoluvlastníků domu [adresa], z jednotlivých sdělení stavebního úřadu, nájemní smlouvy, se podává, že stavební práce byly provedeny v bytě [číslo] žalovaným [číslo] to s vědomím (souhlasem) žalovaných [číslo] [číslo]. Soud podepsaný má za to, že s ohledem na rozsah provedených stavebních prací, kterými došlo fakticky k zásahu do stropní konstrukce mezi podlažími domu, byť byly prováděny toliko v bytu [číslo] k jejich provedení bylo ve smyslu ustanovení § 1129 odst. 1 občanského zákoníku třeba souhlasu alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků předmětné nemovitosti (domu [adresa]), který však dán nebyl. V uvedeném nedostatku souhlasu většiny spoluvlastníků, provedení stavebních prací žalovaným [číslo] vědomosti žalovaných [číslo] [číslo] ohledně provedení stavebních prací, soud spatřuje protiprávní jednání žalovaných. Nerozhodnou je skutečnost, zda žalovaný [číslo] stavební práce provedl na základě odborného posouzení (projektové dokumentace), zda k provedení stavebních prací bylo třeba stavebního povolení či nikoliv. Z provedených důkazů, a to znaleckých posudků Ing. [obec], Ing. [celé jméno znalce], výpovědi svědků [příjmení] [příjmení], Ing. [příjmení], se podává, že v důsledku provedených stavebních prací došlo k deformaci konstrukcí mezi podlahou v bytě [číslo] v bytě [číslo] v předmětném domě, tj. došlo k průhybu stropu, jak konkrétně uváděno ve skutkových zjištěních shora. Z provedených důkazů, a to výpovědí svědka [příjmení] [příjmení], znalce [příjmení] [celé jméno znalce], se podává, že vybouráním příčky v bytě [číslo] došlo k zásahu do nosné konstrukce domu, tak i skutečnost, že projektant i stavebník před započetím stavebních prací musí znát skutečný stav stavby, který musí být zjištěn v době před prováděním stavebních prací, což se však v dané věci nestalo, když žalovaný [číslo] (stavebník) provedl vybourání příčky, která fakticky plnila nosnou funkci (ačkoliv tomu tak být nemělo). Před započetím stavebních prací nebyl zjištěn skutečný stav stavby, a to pokud jde o vlastnosti vybourané příčky, neboť ta fakticky plnila nosnou funkci. Z provedených důkazů, a to vyjádření ke stavu nosných konstrukcí Ing. [příjmení], výpovědi svědka [příjmení] [příjmení], znaleckého posudku Ing. [obec], znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce], se podává, že v důsledku vybourání předmětné příčky v bytě [číslo] došlo k průhybu stropních konstrukcí mezi podlažími, tak i skutečnost, že v souvislosti s tímto průhybem došlo ke vzniku jednotlivých dílčích závad v bytě [číslo] které spočívaly ve vzniku trhlin, prasknutí keramické dlažby, jak uvedeno ve skutkových zjištěních shora, tj. vznikla škoda, je dána příčinná souvislost mezi škodou a protiprávním jednáním žalovaných. Nerozhodné soud považuje skutečnosti ohledně provedení stavebních prací žalobkyní a) v bytě [číslo] v roce 1992, tj. nerozhodné jsou skutečnosti ohledně přitížení podlahy v důsledku těchto prací, jak vyplývá z posudku Ing. [celé jméno znalce], tak i výpovědi znalce. Za řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně a) při provedení těchto prací porušila jakoukoliv právní povinnost. Došlo-li fakticky k přitížení podlahy, pak tato skutečnost měla být zjištěna žalovanými v době před započetím stavebních prací, což se však nestalo, neboť nebyl zjištěn skutečný stav stavby (nosná funkce příčky). Z provedených důkazů, a to výpovědi svědka [příjmení] [příjmení], znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce], tak i jeho výpovědi, se podává, že stav vzniklý v důsledku stavebních prací z roku 2016 2017 je nevratný pokud jde o průhyb stropních konstrukcí, skutečnost, že fakticky nelze obnovit původní stav v době před provedením stavebních prací, a to znovu vyzděním příčky mezi kuchyní a koupelnou, zazděním otvoru mezi místností kuchyně a pokojem. Soud neprovedl důkaz revizním znaleckým posudkem, neboť jej shledal nadbytečným, kdy závěry posudku Ing. [celé jméno znalce] ohledně průhybu stropních konstrukcí jsou ve shodě s vyjádřením ke stavu nosných konstrukcí z 30. 3. 2018, tak i výpovědí svědka [příjmení] [příjmení], tj. nelze vycházet v tomto směru z posudku Ing. [obec], který je v tomto ohledu s těmito důkazy v rozporu. S ohledem na uvedený závěr ohledně nemožnosti uvedení průhybu konstrukcí do předešlého stavu (před provedením stavebních prací), soud shledal ve smyslu § 2951 odst. 1 věta 1. občanského zákoníku nárok na náhradu škody uvedením do předešlého stavu nedůvodným z části, jak uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí. Důvodným soud shledal nárok v části odstranění provizorního statického zajištění a jeho nahrazení provedením statického zajištění trvalého, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, kdy z posudku Ing. [celé jméno znalce], konstrukční dokumentace vyhotovené Ing. Plašilem, se podává, že uvedené statické zajištění provést lze. Z provedených důkazů, a to znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce], výpovědi znalce, se podává, že obvyklá cena stavebních prací potřebných k odstranění vad v bytě [číslo] byla stanovena celkem částkou 78 635,38 Kč, přičemž z přílohy posudku, a to výpočtu výše nákladů na provedení stavebních prací (na odstranění závad) ohledně jednotlivých položek, se podává výše škody ve vztahu k jednotlivým dílčím položkám. Nedůvodné soud shledal námitky žalovaných ve vztahu k výši škody, kdy při výpovědi se znalec vypořádal s námitkami žalovaných ohledně jednotlivých dílčích položek (závad). Nedůvodnou soud shledal ve smyslu ustanovení § 610 občanského zákoníku námitku promlčení, která byla žalovanými uplatněna v průběhu řízení, neboť připustil-li soud změnu žaloby, a to dle podání žalobců z 17. 1. 2022, nelze dovodit, že by předmětem řízení byl jiný nárok oproti nároku uplatněnému žalobou ve znění připuštěné změny žaloby podáním z 15. 8. 2019. Předmětem žaloby tak byl nárok na náhradu škody, kdy na uvedeném ničeho nemění, že žalobci poté co byli soudem seznámeni s hodnocením důkazů ohledně nemožnosti uvedení do předešlého stavu, změnili z části žalobní petit na náhradu škody v penězích. Lze uzavřít, že zákonná promlčecí doba neuplynula. Nedůvodným soud shledal uplatněný nárok v části uložení povinnosti žalovaným k podání žádosti o vydání stavebního povolení, jak uvedeno ve výroku IV tohoto rozhodnutí, neboť žalovaným nelze ukládat povinnost vyplývající z veřejného práva. Je-li třeba k provedení stavebních prací, jak uvedeno ve výroku I rozhodnutí, stavebního povolení, soud tuto skutečnost zohlednil při stanovení lhůty k plnění, kdy ta byla stanovena nikoliv lhůtou zákonnou, nýbrž lhůtou 90 dnů. Soud zamítl (neprovedl) veškeré zbývající důkazní návrhy, neboť směřovaly k prokázání nerozhodných skutečností, případně skutečností, k nimž byly provedeny důkazy jiné, z nichž soud učinil skutková zjištění. S ohledem na shora uvedené skutečnosti rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku I. – IV. tohoto rozhodnutí.

49. Výrok VI. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalobci byli úspěšní ve věci z části ohledně nároku na náhradu škody, neúspěšnými ohledně nároku uplatněného nagatorní žalobou, tj. soud podle poměru úspěchu ve věci účastníkům žádné náklady řízení nepřiznal.

50. Výrok VII. – VIII. je odůvodněn ustanovením § 148 odst. 1 o. s. ř., kdy podle poměru úspěchu ve věci účastníkům uložena povinnost k náhradě nákladů placených Českou republikou vždy v rozsahu jedné poloviny s tím, že o výši a splatnosti bude rozhodnuto samostatným rozhodnutím, neboť v době vyhlášení rozsudku celková výše těchto nákladů placených Českou republikou (znalečné za jednotlivé posudky a výpovědi znalců) známa nebyla.