13 C 191/2024

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudcem Mgr. Oldřichem Umlaufem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovaným: 1. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [adresa žalovaného a žalovaného] 2. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [adresa žalovaného a žalovaného] oba zastoupeni advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] pro 22 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaní [číslo] [číslo] jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 1 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % p.a. z této částky od 5. 3. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Ve zbytku, tj. co do částky 21 000 Kč, jakož i co do úroků z prodlení z této částky, z částky 44 000 Kč od 5. 3. 2024 do 6. 3. 2024, se žaloba zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným [číslo] [číslo] na náhradě nákladů řízení částku 20 594 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobce se žalobou ze dne 24. 6. 2024 domáhal vydání rozhodnutí jímž by žalovaným byla uložena povinnost k zaplacení částky 22 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení, skutkově uváděje, že žalovaní jsou spoluvlastníci bytového domu [adresa], žalobce na začátku roku 2024 byl jako potencionální zájemce o nájem účasten prohlídky jednoho z bytů, o vzniku možného nájemního vztahu jednal s panem [jméno] [celé jméno žalovaného]. Při prohlídce bytu byl na žalobce vyvinut nátlak, aby bylo možné zahájit jednání o vzniku možného nájemního vztahu, musí být složena částka 45 000 Kč na účet pana [celé jméno žalovaného], který jednal jako zmocněnec žalovaných. Žalobce od počátku jednání o možném nájmu bytu avizoval, že z jeho strany je vznik nájemního vztahu podmíněn změnou jeho rodinné situace, která se však nezměnila, což bylo zmocněnci žalovaných telefonicky sděleno dne 29. 1. 2024. Žalobce uhradil ve prospěch účtu zmocněnce žalovaných částku 45 000 Kč, která však přes výzvu z 12. 2. 2024, vrácena nebyla v plné výši, dne 6. 3. 2024 byla vrácena částka 23 000 Kč, kdy žalovaní odmítli zbývající částku vrátit z titulu údajné náhrady škody za předsmluvní odpovědnosti na straně žalobce. Žalobce nesouhlasil s tím, že by měla být dána jeho odpovědnost ve smyslu § 1728 a násl. občanského zákoníku za tvrzenou škodu, neboť ze strany žalovaných nebyl předložen návrh nájemní smlouvy, strany nedospěly v rámci jednání ke konsensu o zásadních náležitostech nájemního vztahu, nebyl ujednán počátek vzniku nájemního vztahu. Žalobce odmítl, že by zde byla tvrzená škoda v podobě ušlého nájmu za únor 2024, tak i v částce 7 000 Kč za údajnou úhradu provize realitní kanceláři. Vzhledem ke skutečnosti, že přes předžalobní výzvu částka 22 000 Kč vrácena nebyla, nezbylo žalobci než se svým nárokem obrátit na soud. Do protokolu o jednání dne 24. 10. 2024 žalobce specifikoval svá tvrzení ohledně předsmluvních jednání, kdy mimo jiné bylo uvedeno, že při prohlídce domu, v němž byl byt ohledně kterého bylo jednáno, byl žalobce přítomen společně se svojí přítelkyní, přičemž panu [celé jméno žalovaného] bylo řečeno, že k uzavření nájmu dojde v případě, pokud se pro to společně rozhodnou, tj. sestěhují se, což nebylo jisté, bylo i řečeno, že nestane-li se tak, je pro žalobce byt příliš velký, a takový nebude potřebovat.

2. Žalovaní s podanou žalobou nesouhlasili namítaje, že žalobci ničeho nedluží, neboť částka 45 000 Kč byla žalobcem složena jako kauce na nájem bytu, kdy v lednu 2024 bylo mezi žalobcem a žalovanými jednáno o nájemní smlouvě k bytu, dne 16. 1. 2024 žalobce prostřednictvím realitního sprostředkovatele projevil zájem o pronájem bytu, probíhala komunikace, žalobce činil kroky směrem k vybavování a zařizování bytu, jak specifikováno v žalobě, došlo k dohodě o uzavření nájmu od 1. 2. 2024 s tím, že písemná smlouva bude podepsána při předání bytu. Není pravdou, že uzavření nájemní smlouvy bylo podmíněno změnou rodinné situace žalobce, ke změně jeho rodinné situace došlo až dne 29. 1. 2024, tj. poté, co se strany dohodly na uzavření nájemní smlouvy, tak i po zaplacení kauce. Skutečnost, že k samotnému podpisu nájemní smlouvy dne 1. 2. 2024 nedošlo, byla způsobena výhradně žalobcem, který od uzavření smlouvy odstoupil na základě subjektivních důvodů, které žalovaní nemohli ovlivnit ani předvídat. Pronájem předmětného bytu byl inzerován na stránkách realitní kanceláře, která příležitost k uzavření smlouvy zprostředkovala, vystavila za zprostředkování smlouvy účet ve výši 7 000 Kč, který žalovaní uhradili. Žalobce oznámil neuzavření smlouvy těsně před plánovaným předáním bytu a uzavřením nájemní smlouvy dne 1. 2. 2024, čímž bylo znemožněno pronajmout byt od 1. 2. 2024 jiné osobě. Žalovaným tak vznikla škoda ve výši 7 000 Kč na úhradě za provedené zprostředkování příležitosti uzavřít nájemní smlouvu, ve výši 15 000 Kč na ušlém nájemném za měsíc únor 2024, kdy tato škoda byla přípisem ze 7. 3. 2024 započtena oproti nároku žalobce na vrácení uhrazené jistoty ve výši 45 000 Kč, zbývající částka ve výši 23 000 Kč byla vrácena na účet žalobce. Do protokolu o jednání dne 24. 10. 2024 žalovaní vyjádřili pochybnost ohledně své pasivní věcné legitimace.

3. Z potvrzení o provedení úhrady ze 16. 1. 2024 soud zjistil, že z účtu žalobce č. [bankovní účet] u [právnická osoba] byla provedena platba částky 45 000 Kč ve prospěch účtu příjemce č. [bankovní účet], jako zpráva pro příjemce bylo uvedeno„ [příjmení] [jméno] [příjmení]“.

4. Z nesporné skutečnosti soud zjistil, že dne 6. 3. 2024 byla ve prospěch účtu žalobce vrácena částka 23 000 Kč.

5. Z plných mocí ze dne 18. 8. 2020 soud zjistil, že tímto [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalovaného] (žalovaní) zmocnili [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], aby je jako vlastníky nemovitých věcí zastupoval ohledně realizace veškerých hmotněprávních i procesněprávních úkonů včetně úkonů souvisejících s provozem, údržbou, opravami a správou nemovitých věcí. Plné moci byly podepsány zmocniteli, tak i zmocněncem, který zmocnění přijal.

6. Z dopisu ze 7. 3. 2024 soud zjistil, že byl adresován JUDr. Bc. [jméno] [příjmení] (právní zástupkyni žalobce), v zastoupení žalovaných, a to ve věci předžalobní výzvy ze dne 12. 2. 2024. Obsahem dopisu bylo odmítnutí nároku žalobce na zaplacení částky 22 000 Kč, a to z důvodů zde konkrétně specifikovaných s tím, že v rámci předsmluvních jednání žalovaným vznikla škoda ve výši 22 000 Kč, kterou započítávají oproti nároku žalobce na vratku uhrazené jistoty ve výši 45 000 Kč. Rozdíl nároku, po provedeném započtení, byl zaslán na účet žalobce dne 6. 3. 2024.

7. Z předžalobní výzvy z 12. 2. 2024 soud zjistil, že ta byla učiněna právní zástupkyní JUDr. [příjmení] v zastoupení žalobce vůči [jméno] [celé jméno žalovaného], přičemž obsahem výzvy byla žádost o vydání bezdůvodného obohacení v částce 45 000 Kč, která byla poslána dne 16. 1. 2024 na uhrazení jistoty, kdy nájemní smlouva platně uzavřena nebyla, žádný nájemní vztah nevznikl, není zde žádný nárok na ponechání si jistoty z titulu neuzavřené nájemní smlouvy.

8. Z faktury č. 2024 soud zjistil, že tímto společnosti [právnická osoba] odběratelům [jméno] a [jméno] [příjmení] vyúčtovala částku 7 000 Kč s datem splatnosti 29. 2. 2024, a to za realitní zprostředkování:„ [obec] (p. [celé jméno žalobce])“.

9. Z inzerátu na pronájem bytu na adrese [adresa žalovaného a žalovaného], soud zjistil, že zde, mimo jiné, bylo uvedeno, že se nabízí dlouhodobý pronájem bytu s dispozicí 3+1 v [obec] v 2. nadzemním podlaží nově rekonstruovaného obytného domu, kdy měsíční nájem činí 14 000 Kč, zálohy na služby 2 900 Kč, kauce je stanovena ve výši 42 000 Kč.

10. Z přepisu (printscreenu) komunikace žalobce s [jméno] [celé jméno žalovaného] z období 17. 1. 2024 až 1. 2. 2024 soud zjistil, že zde, mimo jiné, bylo uvedeno, že žalobce se dne 17. 1. 2024 dotazoval, zda smlouvy budou podepisovány až při předání bytu, dne 19. 1. 2024 se dotazoval na barvy kuchyňské linky, dne 25. 1. 2024 se dotazoval, jak to vypadá s bytem s tím, že myčka přijde v pondělí. Dne 1. 2. 2024 sdělil, že se jeho situace změnila a stěhování se neuskuteční a žádá o navrácení kauce.

11. Z výpisu listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území a obec Hroznětín soud zjistil, že zde je zapsáno vlastnické právo [jméno] a [jméno] [příjmení] k pozemku p.č. st. [číslo], na němž stojí stavba [adresa].

12. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že byt na adrese [ulice a číslo] v [obec] byl v nabídce realitní kanceláře od prosince 2023, pan [celé jméno žalobce] je kontaktoval dne 16. 1. 2024, kdy po tomto kontaktu od pana [celé jméno žalobce] zjistil věci ohledně možné prohlídky bytu, počtu osob, které by v bytě bydlely, telefonní kontakt předal panu [celé jméno žalovaného], který jednal za pronajímatele. Pan [celé jméno žalovaného] mu sdělil, že pan [příjmení] o byt zájem, aby byt nenabízel dalším klientům, na základě čehož byla inzerce bytu stažena z nabídky, pan [celé jméno žalovaného] požádal o provedení vyúčtování odměny za zprostředkování nájmu, což za kancelář provedl, šlo o částku 7000 Kč, jakožto poloviny nájmu, která byla uhrazena. Od pana [celé jméno žalovaného] se následně dozvěděl, že pan [celé jméno žalobce] jistotu zaplatil, ale nájem bytu si následně rozmyslel. Svědek neviděl žádný konkrétní návrh nájemní smlouvy k předmětnému bytu, žádné detaily tohoto případu i pokud jde o dobu nájmu neví. Byt byl někdy v únoru znovu zařazen do nabídky realitní kanceláře, nájem bytu byl nakonec realizován se zpožděním 1 měsíce. Pokud jde o vystavenou fakturu za zprostředkování, která byla zaplacena, pak ta se týkala právě toho bytu, o který měl zájem pan [celé jméno žalobce].

13. Z výpovědi svědka [jméno] [celé jméno žalovaného] soud zjistil, že byt byl inzerován v nabídce realitní kanceláře, někdy v polovině ledna mu zavolal z realitní kanceláře pan [příjmení], že zde je zájemce o nájem bytu, bylo to v době, kdy byt ještě nebyl dokončen. [obec] se s panem [celé jméno žalobce], dohodli se na prohlídce bytu, která proběhla, pan [celé jméno žalobce] uhradil kauci, on jej informoval o stažení bytu z inzerce a dále již konkrétně komunikovali ohledně vybavení bytu, zejména kuchyňské linky, kdy pan [celé jméno žalobce] chtěl instalovat myčku, kterou si koupil. Pokud jde o podpis nájemní smlouvy, nabízel mu, že to může proběhnout ihned nebo až při převzetí bytu, na což odpověděl, že při převzetí bytu. Následně 1. 2. 2024 mu oznámil, že se nebude stěhovat z důvodu, že se rozešel s přítelkyní. Svědek si vybavil, že pan [celé jméno žalobce] si chtěl pronajmout byt pouze pro svou osobu, kdy na parkovišti před domem byl přítomen rozhovoru pana [celé jméno žalobce] a jeho přítelkyně, došlo k výslovnému sdělení panem [celé jméno žalobce], že byt si chce pronajmout pouze pro sebe, že ve smlouvě bude uvedeno pouze jeho jméno. Dále soud z výpovědi zjistil, že v polovině února po znovuzařazení bytu do inzerce došlo ke sdělení z realitní kanceláře, že zde je další zájemce, který zaplatil kauci, a byt byl pronajat od začátku března, ze složené kauce vrátil panu [celé jméno žalobce] její část ve výši 21 000 Kč. Dále svědek uváděl, že pokud jde o dobu nájmu, šlo o 1 rok, což panu [celé jméno žalobce] bylo řečeno, existoval písemný návrh smlouvy, který panu [celé jméno žalobce] předal na některé ze schůzek při prohlídce bytu, písemný návrh smlouvy byl standartní dle vzoru vypracovaného advokátkou, pouze byl konkretizován o specifikaci bytu [číslo] výši nájemného 14 000 Kč, výši záloh 3 000 Kč, doby nájmu od 1. 2. 2024 do 31. 1. 2025. Od pana [celé jméno žalobce] ani nikoho jiného neslyšel, nebylo mu řečeno, že k uzavření nájmu dojde v případě, že se pro to společně s přítelkyní rozhodnou, že se sestěhují, že jinak je pro něho byt příliš velký a nebude jej potřebovat. Pokud jde o termín počátku nájmu byl dohodnut na 1. 2. 2024, čekalo se na kuchyňskou linku, dodělávala se vinylová podlaha, malby. [příjmení] [celé jméno žalobce] slíbil, že vše bude hotovo nejpozději k 1. 2. 2024, kdy k tomuto datu bylo vše připraveno a hotovo k nastěhování.

14. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pokud jde o byt v [obec], bylo to v době, kdy se na konci roku 2023 s panem [celé jméno žalobce] rozešli, ale chtěli to spolu znovu zkusit, neboť mají již dceru, a tak si sehnali byt v [obec]. Bylo to v lednu tohoto roku (rok 2024), kdy se byli na byt společně podívat, na parkovišti před domem čekali na pana [celé jméno žalovaného], po prohlídce bytu se dohodli, že si byt vezmou, poslali kauci, kdy pan [celé jméno žalovaného] říkal, že pokud ji nepošlou hned, bude jednat s jinými zájemci. Dále svědkyně uváděla, že žádná písemná nájemní smlouva nebyla, o tom nic neví, pan [celé jméno žalovaného] říkal, že bude podepsána při předání klíčů. K dotazu soudu svědkyně uvedla, že od pana [celé jméno žalobce] ani nikoho jiného neslyšela, že by panu [celé jméno žalovaného] bylo řečeno, že k uzavření nájmu bytu dojde v případě, že se pro to společně rozhodnou, že se sestěhují, že jinak je byt pro pana [celé jméno žalobce] velký. [příjmení] [celé jméno žalovaného] bylo řečeno, že v bytě bude bydlet pan [celé jméno žalobce], ona a dcera. Dále k dotazu soudu svědkyně uvedla, že pokud jde o její vztah s panem [celé jméno žalobce], k rozhodnutí, že se společně nesestěhují, došlo v únoru, možná v lednu, ale spíše v únoru.

15. Vzhledem k tomu, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění uvedená shora vzájemně neodporují, soud na ně odkazuje, jakožto na souhrnný skutkový závěr.

16. Dle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Dle ust. § 1729 odst. 1 občanského zákoníku, dospějí-li strany při jednání o smlouvě tak daleko, že se uzavření smlouvy jeví jako vysoce pravděpodobné, jedná nepoctivě ta strana, která přes důvodné očekávání druhé strany v uzavření smlouvy jednání o uzavření smlouvy ukončí, aniž pro to má spravedlivý důvod. Dle odst. 2, strana, která jedná nepoctivě, nahradí druhé straně škodu, nanejvýš však v tom rozsahu, který odpovídá ztrátě z neuzavřené smlouvy v obdobných případech.

18. Dle ust. § 1982 odst. 1 občanského zákoníku, dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Dle odst. 2, započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se kryjí, nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně, jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

19. V souladu s citovanými zákonnými ustanoveními, na základě skutkového stavu, jak uvedeno shora, shledal soud žalobou uplatněný nárok včetně příslušenství důvodným z části, jak uvedeno ve výroku I. – II. tohoto rozhodnutí, a to z následujících důvodů:

20. Z provedených důkazů, a to potvrzením banky o provedené úhradě, výpisu listu vlastnictví, plných mocí z 18. 8. 2020, nesporného tvrzení o vrácení částky 23 000 Kč na účet žalobce, tak i výpovědi svědka [celé jméno žalovaného], se podává, že mezi žalobcem, jakožto zájemcem o pronájem bytu, a žalovanými, jakožto spoluvlastníky bytu, kteří byli zastoupeni [jméno] [celé jméno žalovaného], probíhala v době od 16. 1. 2024 jednání o uzavření nájmu bytu [číslo] na adrese [ulice a číslo] v [obec], přičemž žalobce na kauci složil částku 45 000 Kč, k uzavření nájemní smlouvy nedošlo z důvodu na straně žalobce, část uhrazené kauce ve výši 21 000 Kč byla žalobci vrácena. Lze uzavřít, že zde je aktivní věcné legitimace žalobce ve smyslu § 2991 občanského zákoníku k vydání bezdůvodného obohacení, neboť nedošlo-li k uzavření nájemní smlouvy k předmětnému bytu, jde o plnění bez právního důvodu, kdy částka 45 000 Kč představuje majetkový prospěch na straně žalovaných. Nedůvodnou je námitka žalovaných ohledně nedostatku jejich pasivní věcné legitimace, kdy z provedených důkazů, a to plných mocí a výpovědi svědka [celé jméno žalovaného], se podává, že při jednání o nájmu bytu svědek [celé jméno žalovaného] jednal jménem žalovaných, jakožto jejich zástupce, ve smyslu ust. § 436 občanského zákoníku, částka 45 000 Kč byla složena s uvedením důvodu tohoto plnění (kauce), tj. nerozhodnou je skutečnost, že bylo plněno ve prospěch účtu svědka [celé jméno žalovaného], nikoliv ve prospěch účtu žalovaných. Ve smyslu ust. § 1908 odst. 1 občanského zákoníku závazek žalovaných k vydání bezdůvodného obohacení zanikl plněním (vrácením částky 23 000 Kč) splněním z části. Z provedených důkazů, a to výpovědí svědků [celé jméno žalovaného], [příjmení], [příjmení], tak i listinných důkazů (přepis komunikace, inzerát), se podává, že mezi žalobcem, jakožto zájemcem o uzavření nájemní smlouvy k bytu, a žalovanými, zastoupenými zmocněncem [jméno] [celé jméno žalovaného], byla v období od 16. 1. 2024 do 1. 2. 2024 vedena jednání o uzavření nájemní smlouvy k bytu, přičemž zde bylo shody o podstatném obsahu nájemní smlouvy ve smyslu ust. § [číslo], § 2235 občanského zákoníku, tj. bylo zde shody o předmětu nájmu, výši nájmu, výši záloh služeb, tak i době trvání nájemního vztahu. Nedůvodné soud shledal námitky žalobce ohledně té skutečnosti, že strany nedospěly v rámci předsmluvních jednání ke konsensu o základních náležitostech nájemního vztahu, včetně počátku vzniku nájemního vztahu. Z výpovědi svědka [celé jméno žalovaného], která je v souladu s výpovědí svědka [příjmení], tak i z obsahu inzerátu bytu a přepisu komunikace mezi svědkem [celé jméno žalovaného] a žalobcem, se podává, že zde bylo shody o obsahu nájemního vztahu, včetně počátku jeho vzniku. Lze uzavřít, že strany při smluvním vyjednávání dospěly do stádia, že uzavření předmětné nájemní smlouvy bylo prakticky jisté, neboť zde bylo shody na obsahu smlouvy a chybělo zde toliko jeho stvrzení v předepsané formě, tj. uzavření (podpis) písemné nájemní smlouvy. Z provedených důkazů, a to výpovědí svědků [celé jméno žalovaného], [příjmení], tak i přepisu komunikace mezi svědkem [celé jméno žalovaného] a žalobcem, se podává, že důvod ukončení jednání o uzavření smlouvy spočíval na straně žalobce. Žalobcem uvedený důvod neuzavření smlouvy, z důvodu změny jeho rodinné situace, nelze v daném případě považovat za spravedlivý důvod ukončení jednání, za stavu, kdy se nejednalo o objektivní nepředvídatelnou okolnost ani o obhajitelné subjektivní přesvědčení žalobce podložené konkrétními okolnostmi v daném místě a čase. Z výpovědi svědkyně [příjmení] se podává, že ke změně rodinné situace žalobce nedošlo v rozhodném období od 16. 1. 2024 do 1. 2. 2024, z výpovědí svědka [celé jméno žalovaného] se podává, že zde nebylo žádného sdělení ze strany žalobce vůči žalovaným ohledně té skutečnosti, že uzavření nájemní smlouvy je podmíněno společným rozhodnutím žalobce a jeho přítelkyně (svědkyně Kocourkové) ohledně sestěhování za účelem společného bydlení. Z výpovědi svědka [celé jméno žalovaného], tak i přepisu komunikace mezi svědkem a žalobcem, se podává, že po uhrazení kauce žalobce činil konkrétní kroky ve vztahu k zajištění vybavení předmětného bytu. Ze všech shora uvedených okolností, ohledně jednání žalobce a zmocněnce žalovaných ohledně uzavření nájmu předmětného bytu, lze dovodit existenci důvodného očekávání na straně žalovaných k uzavření nájemní smlouvy. Lze uzavřít, že jednání žalovaného, jakožto potenciální smluvní strany smlouvy o nájmu bytu, je v daném případě protiprávním ve smyslu ust. § 1729 odst. 2 občanského zákoníku, neboť jednání o uzavření smlouvy dospěla do stadia, kdy žalovaní, jakožto jedna z potenciálních stran smluvního vztahu, byli v důsledku chování druhé strany (žalobce) v dobré víře, že nájemní smlouva bude uzavřena a zároveň druhá strana (žalobce) ukončila jednání o uzavření smlouvy, aniž k tomu měla legitimní důvod. Z provedených důkazů, a to fakturou, inzerátem k bytu, výpovědí svědka [příjmení], se podává, že žalovaní na provizi, vztahující se k jednání o uzavření nájmu k předmětnému bytu žalobcem, uhradili částku 7 000 Kč, tak i skutečnost, že předmětný byt, jehož měsíční nájemné činilo 14 000 Kč, nebyl v únoru 2024 pronajat (k pronájmu došlo 1. 3. 2024), tj. je zde skutečné škody ve výši 7 000 Kč na uhrazené provizi, ušlého zisku ve výši 14 000 Kč na nájemném. Z provedených důkazů, a to dopisem žalovaným z 7. 3. 2024, se podává, že jeho obsahem byla rovněž námitka započtení pohledávky žalovaných na náhradu škody vůči pohledávce žalobce na vydání bezdůvodného obohacení, tj. ve smyslu ust. § 1982 občanského zákoníku lze uzavřít, že tímto jednostranným započtením došlo k zániku pohledávky žalobce z části, co do částky 21 000 Kč (nikoliv 22 000 Kč). Žalovaným tak uložena povinnost k plnění, včetně úroku z prodlení, jak uvedeno ve výroku I., neboť v této části závazek žalovaných k vydání bezdůvodného obohacení nezanikl. Ve zbývající části žaloba zamítnuta, jak uvedeno ve výroku II., neboť v této části závazek žalovaných zanikl započtením. Soud zamítl (neprovedl) veškeré zbývající důkazní návrhy, kdy účastnický výslech žalobce je důkazem subsidiárním, ke sporným skutečnostem byly provedeny důkazy jiné, výpovědí navržených svědků ([jméno], [anonymizováno]) soud shledal nadbytečnými z hlediska potřeby zjištění skutkového stavu v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí ve věci.

21. Výrok III. Je odůvodněn ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., kdy žalovaní byli úspěšní v převážném rozsahu předmětu sporu (byli neúspěšní toliko v nepatrné části), tj. žalovaným přiznány účelně vynaložené náklady na bránění práva spočívající v nákladech právního zastoupení, tj. odměně advokáta za 5 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ve věci z 5. 8. 2024, účast u jednání soudu dne 24. 10. 2024, účast u jednání soudu dne 12. 12. 2024 převyšující 2 hodiny) po 3 492 Kč dle § 7 bod 5, za užití § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., 5 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 téže vyhlášky, jakož i DPH se k tomuto vztahující, celkem ve výši, jak uvedeno ve výroku rozhodnutí.