Okresní soud v Karlových Varech · Rozsudek

13 C 280/2023

č. j. 13 C 280/2023-32

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-02-02 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSKV:2024:13.C.280.2023.1

Citované zákony (13)

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Oldřicha Umlaufe a přísedících Hany Král Vávrové a Marie Majdlové ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] pro 83 109 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 83 109 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % p. a. z částky 113 109 Kč od 16. 1. 2023 do 19. 1. 2023, z částky 83 109 Kč od 20. 1. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 5 759,60 Kč na nákladech spojených s uplatněním pohledávky, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobce.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 27 194,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou ze dne 1. 9. 2023 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost k zaplacení částky 83 109 Kč s příslušenstvím, tj. zákonným úrokem z prodlení, tak i s náklady spojenými s uplatněnou pohledávkou ve výši 5 759,60 Kč, skutkově uváděje, že pracovní poměr žalobce u žalované byl založen pracovní smlouvou z 27. 1. 2018, pracovní poměr zanikl ke dni 31. 12. 2022 na základě výpovědi dané zaměstnavatelem dle § 52 písm. c) zákoníku práce dne 24. 10. 2022. Vzhledem k zániku pracovního poměru žalobce, jakožto zaměstnance, došlo ke vzniku finančních pohledávek vůči žalované plynoucích z ukončení pracovního poměru v celkové výši 113 109 Kč, vyplývajících ze mzdového listu za období prosinec 2022, jak konkrétně uvedeno v bodě III. b) bod 10 žaloby, kdy žalovaná na tuto pohledávku dne 19. 1. 2023 provedla úhradu částky 30 000 Kč pod variabilním symbolem 12 2022. Vzhledem ke skutečnosti, že přes opakované výzvy pohledávka žalobce ze strany žalované uhrazena nebyla, k mimosoudní dohodě nedošlo, nezbylo žalobci než se svými nároky obrátit na soud. V podání z 3. 11. 2023 žalobce poukázal v bodě II. na skutečnost, že částečné plnění z 19. 1. 2023 lze ve smyslu § 2054 odst. 2 občanského zákoníku považovat za uznání dluhu, v bodě III. se vyjádřil k průběhu mimosoudních jednání, v bodě IV. k námitkám žalované ohledně podání žaloby v rozporu s dobrými mravy.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila v podání z 24. 10. 2023, uváděje, že uplatněný nárok na zaplacení částky 83 109 Kč s příslušenstvím, tak i nárok na náhradu nákladů řízení, neuznává, s tím, že je pravdou, že došlo k ukončení pracovního poměru žalobce u žalované ke dni 31. 12. 2022 z důvodu výpovědi dané žalobci pro nadbytečnost, kdy žalobci vznikl i nárok na odstupné. Dále žalovaná uváděla, že se snaží dostát svým závazkům, dle svých finančních možností uhradila žalobci dne 19. 1. 2023 splátku ve výši 30 000 Kč, s žalobcem aktivně komunikovala, snažila se o uzavření dohody formou splátkového kalendáře, žalobce však přestal komunikovat. Žalovaná poukazovala na skutečnost, že se ocitla v druhotné platební neschopnosti, kdy odběratele žalované nebyli a nejsou schopni dostát svým finančním závazkům, konkrétně uváděje, jak uvedeno v podání. Dále namítala, že žaloba byla podána předčasně v rozporu s dobrými mravy, kdy žalované by neměla být přičítána k tíži skutečnost, že se v důsledku neplnění závazků svých odběratelů dostala do přechodné druhotné platební neschopnosti.

3. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. soud ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, a to na základě obsahu spisu a provedených důkazů. Žádost žalované, která byla učiněna telefonicky dne 11. 1. 2024 cca v 11:30 hodin, soud neshledal včasnou. Důvod uvedený v žádosti o odročení jednání spočívající v urgentním řešení reklamace projektu ve Vyškově soud neposoudil jakožto důležitý důvod pro odročení jednání, a to vzhledem k absenci jakýchkoliv konkrétních skutečností, které by soudu umožnili posoudit otázku důležitosti uplatněného důvodu pro odročení jednání. Pokud žalovaná podáním z 11. 1. 2024, které bylo odesláno v 13:30 hodin, doplnila skutečnosti ve vztahu k uváděnému důvodu pro odročení jednání, spočívající v nutné fyzické kontrole servisních prací, v nemožnosti zastoupení jednatele žalované při soudním jednání jinou osobou, pak k těmto skutečnostem soud nemohl přihlížet, neboť mu v době, kdy ve věci bylo konáno jednání, známy nebyly. Dle úředního záznamu vyhotoveného rejstříkovou vedoucí Věrou Rovenskou dne 11. 1. 2024 byla žalovaná při telefonickém rozhovoru s jednatelem žalované vyzvána, aby omluva z jednání byla zaslána na email rejstříkové vedoucí, a to s ohledem na prodlevu v doručování zpráv do datových schránek, což se však do zahájení jednání ve věci nestalo.

4. Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Plzni oddíl C, vložka 17483, soud zjistil, že obchodní firma K V. [právnická osoba] byla do rejstříku zapsána ke dni 22. 6. 2005, jako statutární orgán – jednatel byl ke dni 27. 6. 2022 zapsán Bc. [jméno] [příjmení], [datum narození].

5. Z pracovní smlouvy z 27. 1. 2018 soud jistil, že byla uzavřena mezi zaměstnavatelem K. V. [právnická osoba] a zaměstnancem [celé jméno žalobce], [datum narození], přičemž v bodě II. byl sjednán druh práce a doba pracovního poměru, v bodě IV. mzda ve výši 90 Kč za hodinu, v bodě VI. byly uvedeny povinnosti zaměstnavatele, v bodě VII. povinnosti zaměstnance, V. bodě VIII. ustanovení společná a závěrečná.

6. Z výpovědi z pracovního poměru z 24. 10. 2022 soud zjistil, že ta byla dána zaměstnavatelem zaměstnanci [celé jméno žalobce] dle § 52 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb. s tím, že v souvislosti s rozhodnutím zaměstnavatele o snížení stavu zaměstnanců, za účelem zvýšení efektivnosti práce, se jeho pracovní pozice stala nadbytečnou, dle pracovní smlouvy a § 67 zákoníku práce zaměstnanci náleží odstupné ve výši trojnásobku platu.

7. Ze mzdového listu vyhotoveného společností K V. [právnická osoba] za období prosinec 2022 soud zjistil, že zde jsou vyčísleny jednotlivé pracovněprávní nároky zaměstnance, včetně odstupného, s uvedením celkové výše 113 109 Kč, která má být vyplacena na účet č. 1682777013/0800.

8. Z výpisu účtu na jméno [celé jméno žalobce] č. účtu 168277013/0800 vedeného Českou spořitelnou, a. s. soud zjistil, že dne 19. 1. 2023 byla z účtu společnosti K V. [právnická osoba] č. účtu 205128315/0300 provedena úhrada částky 30 000 Kč pod VS 122022, se zprávou pro příjemce, že se jedná o částečnou úhradu mzdy.

9. Z předžalobní výzvy z 18. 4. 2023 soud zjistil, že tímto žalobce vyzval žalovanou (jednatele žalované) k úhradě částky 83 109 Kč na dlužných mzdových nárocích [celé jméno žalobce] za období prosinec 2022 dle mzdového listu vystaveného společností K [právnická osoba], s tím, že nebude-li pohledávka uhrazena, bude vymáhána soudní cestou, včetně nákladů řízení. Současně byla žalovaná vyzvána k úhradě částky 5 759,60 Kč představující odměnu za sepis této předžalobní výzvy.

10. Z dopisu z 1. 7. 2023 adresovaného žalované v zastoupení žalobce soud zjistil, že tímto bylo komunikováno s žalovanou ve věci mzdových nároků třetí osoby (Jaroslava Jiránka).

11. Vzhledem k tomu, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění uvedená shora vzájemně neodporují, soud na ně odkazuje, jakožto na souhrnný skutkový závěr.

12. Dle ustanovení § 2054 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník) plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

13. Dle ustanovení § 141 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku.

14. Dle ustanovení § 14 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vtahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiného účastníka pracovněprávního vztahu a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

15. Dle ustanovení § 513 zákona č. 89/2012 Sb. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

16. V souladu s citovanými zákonnými ustanoveními, na základě skutkového stavu, jak uvedeno shora, shledal soud žalobou uplatněné nároky důvodnými, jak uvedeno ve výroku I., II. tohoto rozhodnutí, a to z následujících důvodů:

17. Z provedených důkazů, a to pracovní smlouvu, výpovědí z pracovního poměru, se podává, že pracovní poměr žalobce u žalované, který vznikl na základě pracovní smlouvy z 27. 1. 2018, zanikl ke dni 31. 12. 2022 na základě výpovědi zaměstnavatele z 24. 10. 2022, která byla dána z důvodu nadbytečnosti dle § 52 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb. Z provedených důkazů, a to mzdového listu za prosinec 2022, výpisu z účtu žalobce vedeného Českou spořitelnou, a. s. se podává, že ke dni skončení pracovního poměru žalobce u žalované zde byly jednotlivé mzdové (pracovněprávní) nároky v celkové výši 113 109 Kč, přičemž ze strany žalované byla dne 19. 1. 2023 provedena částečná úhrada ve výši 30 000 Kč na mzdové nároky uvedené v předmětném mzdovém listě za období prosinec 2022, a to pod VS odpovídajícím číslu tohoto mzdového listu. Ve smyslu ustanovení § 2054 odst. 2 obč. zák., má soud podepsaný za to, že předmětné částečné plnění ze strany žalované na mzdové nároky vyplývající z předmětného mzdového listu za prosinec 2022 má účinky uznání zbytku dluhu (zbývající části mzdových nároků ve výši 83 109 Kč), neboť z okolností, za nichž byla částečná úhrada provedena, lze usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. Tyto okolnosti soud spatřuje ve skutečnosti, že mzdový list byl vystaven žalovanou, výše mzdových nároků byla vyčíslena žalovanou, nebyla v žádné jejich části žalovanou rozporována, částečná úhrada ve výši 30 000 Kč byla provedena na účet uvedený ve mzdovém listě pod variabilním symbolem mzdového listu, včetně zprávy pro příjemce, že se jedná o částečnou úhradu mzdy. Právním následkem uznání dluhu je existence vyvratitelné domněnky jeho trvání v době uznání dluhu, kdy ta za řízení vyvrácena nebyla. Nedostavila-li se žalovaná k jednání, zbavila se možnosti být ze strany soudu poučena dle § 118a o. s. ř. ve vztahu k této skutečnosti. Ve smyslu ustanovení § 141 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. splatnost mzdových nároků uvedených ve mzdovém listě za prosinec 2022, celkem částkou 113 109 Kč, tak nastala nejpozději ke dni 15. 1. 2023. Ve smyslu ustanovení § 1968, § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník) se tak žalovaná dnem následujícím ocitla v prodlení s plněním závazku k úhradě mzdových nároků žalobce v celkové výši 113 109 Kč. Vzhledem k částečnému plnění z 19. 1. 2023 je žalovaná v prodlení s plněním mzdových nároků vůči žalobci ve výši 83 109 Kč v období od 20. 1. 2023. Výši úroku z prodlení soud stanovil v zákonné výši dle nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., a to za období prodlení žalované s plněním peněžitého závazku, jak uvedeno ve výroku I. rozhodnutí. Nedůvodné tak soud shledal námitky žalované ohledně předčasnosti podání žaloby, kdy nerozhodnou je skutečnost, zda a jak byla mezi účastníky vedena komunikace ohledně možnosti smírného vyřešení věci. Nedůvodné soud shledal námitky žalované ohledně podání žaloby (výkonu práva) v rozporu s dobrými mravy, kdy žalovaná neuvedla žádné konkrétní jednání žalované, ve kterém by rozpor s dobrými mravy mohl být eventuálně spatřován. Takovým jednáním (přičitatelným žalobci) není jednání třetích subjektů, odběratelů žalované, kteří dle žalované vůči ní neplnili a neplní své finanční závazky, což mělo vést k přechodné druhotné platební neschopnosti žalované. S ohledem na shora uvedené skutečnosti rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

18. Z provedených důkazů, a to předžalobní výzvou z 18. 4. 2023 se podává, že žalobce prostřednictvím právního zástupce žalobce, který předžalobní výzvu vyhotovil, vyzval žalovanou k úhradě části mzdových nároků, tak i skutečnost, že ve výzvě byly specifikovány skutkové a právní okolnosti ohledně zániku pracovněprávního vztahu žalobce u žalované, ohledně výše části neuhrazených mzdových nároků. Ve smyslu ustanovení § 11, § 6, § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tak výše odměny advokáta za jeden úkon právní služby (předžalobní výzva) činí 4 460 Kč (z tarifní hodnoty 83 109 Kč), náhrada hotových výdajů 300 Kč dle § 13 téže vyhlášky, včetně DPH právě 5 759,60 Kč, které žalobce vynaložil v přímé souvislosti s uplatněním předmětných mzdových nároků, přičemž takto vynaložené náklady spojené s uplatněním pohledávky (mzdových nároků) jsou ve smyslu § 513 občanského zákoníku příslušenstvím pohledávky. S ohledem na shora uvedené skutečnosti rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

19. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1, § 142a o. s. ř., podle kterého má úspěšný účastník řízení právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Soud žalobci vůči žalované přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 27 194,40 Kč představující zaplacený soudní poplatek ve výši 4 156 Kč, tak i náklady právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) za 4 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, vyjádření ve věci ze dne 3. 11. 2023, účast při jednání soudu dne 11. 1. 2024) po 4 460 Kč, 4 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 téže vyhlášky, DPH ve výši 3 998, 40 Kč

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.