13 C 281/2020

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Oldřichem Umlaufem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované Insolvenční správkyně dlužníka příjmení příjmení , datum narození , zastoupená advokátem údaje o zástupci pro: odstranění neoprávněných staveb, o zaplacení částky 6.960 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba ohledně nároku na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 6 960 Kč se zákonným úrokem z prodlení, se zamítá.</b> <b>II. Žaloba ohledně nároku na uložení povinnosti žalované na své náklady odstranit:</b> <b>a) stavbu plotu nacházející se na pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec], východně od pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec], kdy přesné umístění je specifikováno v zaměření situace mezi pp. [číslo] a p.p. [číslo], 1:200 ze dne 30. 7. 2021 vypracované Ing. [jméno] [příjmení],</b> <b>b) stavbu zahradní chatky (altánu), která se nachází částečně na pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec] a parc. [číslo] k.ú. [obec] (východní hranice pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec] a parc. [číslo] k.ú. [obec]), kdy přesné umístění je specifikováno v zaměření situace mezi pp. [číslo] a p.p. [číslo], 1:200 ze dne 30. 7. 2021 vypracované Ing. [jméno] [příjmení],</b> <b>c) stavbu jezírka, která se nachází částečně na pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec] a parc. [číslo] k.ú. [obec] (východní hranice pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec] a parc. [číslo] k.ú. [obec]), kdy přesné umístění je specifikováno v zaměření situace mezi pp. [číslo] a p.p. [číslo], 1:200 ze dne 30. 7. 2021 vypracované Ing. [jméno] [příjmení],</b> <b>d) nespecifikovanou stavbu z bílých cihel nacházející se na pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec], východně od hranice pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec], kdy přesné umístění je specifikováno v zaměření situace mezi pp. [číslo] a p.p. [číslo], 1:200 ze dne 30. 7. 2021 vypracované Ing. [jméno] [příjmení], se zamítá.</b> <b>III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 49.478 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> 1. Žalobce se žalobou ze dne 16. 9. 2020 ve znění opravy podáním z 24. 9. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost k zaplacení částky 6.960 Kč s příslušenstvím, povinnost k odstranění stavby plotu, stavby zahradní chatky, stavby jezírka, nespecifikované stavby z bílých cihel, jejichž přesné umístění je specifikováno v zaměření situace mezi pozemkovou parc. [číslo] a pozemkovou parc. [číslo] v katastrálním území Nové Hamry, které bylo vypracováno dne 30. 7. 2021 Ing. [jméno] [příjmení], skutkově uváděje, že žalobce je vlastníkem pozemku p. [číslo] v katastrálním území Nové Hamry, žalovaná je insolvenčním správcem [příjmení] [příjmení] s dispozičním oprávněním k majetku dlužníka, včetně pozemku [parcelní číslo] v katastrálním území Nové Hamry. Vzhledem ke skutečnosti, že na pozemku žalobce se nachází neoprávněné stavby dlužníka, stavby přes opakované žádosti žalobce odstraněny nebyly, nezbylo žalobci než se se svým nárokem na odstranění staveb obrátit na soud, a to dle § 135 c) občanského zákoníku (zákona č. 40/1964 Sb.). Pokud jde o námitky žalované ohledně vydržení vlastnického práva dlužníkem, do protokolu o jednání dne 1. 7. 2021 uváděl, že dlužník nemohl být v dobré víře minimálně od roku 2007, neboť v tomto roce bylo provedeno zaměření pozemků geodetem, žalobce v té době obešel s bratrem veškeré sousedy včetně insolvenčního dlužníka, seznámil je se situací ohledně toho, že zaměření neodpovídá faktickému stavu oproti stavu v katastru nemovitostí, domluvili se na vyřešení této situace, což se však nestalo. Insolvenční dlužník tak měl o sporné záležitosti vědomost, a to i s ohledem na rozsah výměry vlastní parcely. V podání z 24. 9. 2021 se žalobce vyjádřil mimo jiné k námitce žalované ohledně toho, že předmětné stavby jsou přístavkem, konkrétně uváděje, jak uvedeno v bodě II. tohoto podání. V podání z 10. 1. 2022 žalobce odkázal na geometrický plán z 21. 5. 1997 s tím, že z tohoto je patrné, že pokud došlo k rozdělení pozemků, které byly, resp. nebyly vydány v restituci, pak to bylo provedeno u jihovýchodní paty pozemku [parcelní číslo] v katastrálním území Nové Hamry, tj. je pravděpodobné, že již v tomto roce muselo dojít k vytyčení hranic pozemků. Dále žalobce uváděl, že ze stavební dokumentace vedené příslušným stavebním úřadem, zejména protokolu ze 7. 8. 2014 se podává, že insolvenční dlužník započal s přístavbou domu [adresa] již v roce 2000, ke stavebnímu povolení z 24. 3. 2000 byla vyhotovena dokumentace včetně situačních nákresů (výkres S [číslo]), tj. insolvenční dlužník měl při umisťování stavby zjistit odstupové vzdálenosti hranic pozemků od stavby včetně toho, že se ploty nachází na jiném místě. Stavba dokončena byla v roce 2014, kdy v této souvislosti byl vyhotoven dne 25. 6. 2014 geometrický plán, dne 18. 6. 2014 došlo k potvrzení průběhu hranic v rozsahu zapsaném v katastru nemovitostí, tj. i v tuto chvíli mohl insolvenční dlužník rovněž zjistit, že plot se nachází v jiných hranicích, než v těch odpovídající hranicím katastrálním, jak konkrétně uváděno v bodě II. v podání z 10. 1. 2022. Pokud jde o nárok na vydání bezdůvodného obohacení, žalobce uváděl, že se jedná o náhradu za neoprávněné užívání pozemku ve vlastnictví žalobce po dobu posledních tří let od října roku 2017 do září roku 2020, kdy ta při sazbě 20 Kč za metr2 činí celkem částku 6.960 Kč. Žalobce nesouhlasil s námitkou žalované ohledně nedostatku pasivní věcné legitimace žalované, jakožto insolvenčního správce dlužníka.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila, uváděje, že je insolvenční správkyní dlužníka [příjmení] [příjmení] ve věci vedené u KS [obec] pod sp. zn. [insolvenční spisová značka], kdy uvedené řízení bylo zahájeno dne 3. 7. 2017. Pokud jde o nárok na vydání bezdůvodného obohacení, žalovaná namítala, že tato pohledávka měla být žalobcem uplatněna přihláškou v rámci insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě pro přihlášení pohledávek do 29. 10. 2018, což se však nestalo. Dále žalovaná namítala s odkazem na ustanovení § 229 odst. 3 písm. e) insolvenčního zákona, že nemůže být pasivně věcně legitimována ve vztahu k nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Pokud jde o nárok na odstranění neoprávněných staveb, žalovaná namítala, že ty byly insolvenčním dlužníkem budovány v dobré víře, že je staví na svém vlastním pozemku, který nabyl na základě kupní smlouvy ze dne 30. 6. 1994. Dlužník tak měl po celou dobu i v době rekonstrukce přístavby rodinného domu v roce 2000 za to, že užívá svou věc, věci na svém pozemku, neměl jakýkoliv důvod pochybovat o tom, že oplocení pozemku je umístěno chybně, že skutečný stav neodpovídá stavu zapsanému v katastru nemovitostí. Dlužník započal s užíváním předmětných nemovitých věcí v rozsahu původního oplocení, jak bylo v terénu umístěno v době, kdy dlužník nabyl vlastnické právo, předmětné stavby byly zbudovány v mezích původního oplocení, jak vyplývá z vytyčovacího náčrtu z 30. 7. 2021. Dlužník tak byl počínaje dnem 15. 9. 1994 oprávněným držitelem nemovitých věcí včetně sporné části pozemku p. [číslo] v katastrálním území Nové Hamry, byl se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc, kterou užívá, patří. Ve smyslu ustanovení § 134 odst. 1 občanského zákoníku tak vydržecí 10letá doba uplynula nejpozději dnem 15. 9. 2004, kdy do vydržecí doby se nicméně počítá i doba, po kterou měl věc v držbě právní předchůdce dlužníka. Dlužník tak nabyl vlastnické právo ke sporné části pozemku z titulu vydržení vlastnického práva. Pokud jde o tvar oplocení z přiloženého vytyčovacího náčrtu z 30. 7. 2021, je zřejmé, že ve sporné části má stávající oplocení tvar obdobný stavu zapsanému v katastru nemovitostí, jak konkrétně uváděno v podání z 2. 12. 2021, v podání z 28. 1. 2022. Dále žalovaná namítala, že i v případě, pokud by k vydržení pozemku pod předmětnými stavbami nedošlo, jedná se o nepatrné části staveb, které zasahují do pozemku ve vlastnictví žalobce, tj. šlo by o tzv. přestavek ve smyslu § 1087 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. S odkazem na ustanovení § 229 odst. 3 písm. e) insolvenčního zákona žalovaná rovněž ohledně tohoto nároku namítla nedostatek pasivní věcné legitimace.

3. Z výpisu listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Nové Hamry soud zjistil, že zde je zaspáno vlastnické právo [celé jméno žalobce] (žalobce) k jednotlivým pozemkovým parcelám uvedeným v části B včetně pozemku p. [číslo].

4. Z výpisu listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Nové Hamry soud zjistil, že zde je zapsáno vlastnického právo [jméno] [příjmení] k nemovitostem zapsaným v části B, tj. pozemku p. č. st. 504, p. [číslo] jehož součástí je stavba domu [adresa]. V části E jako nabývací titul byla uvedena kupní smlouva z 30. 6. 1994.

5. Z výzvy k odstranění neoprávněné stavby z 21. 7. 2020 soud zjistil, že tímto žalobce zastoupený JUDr. [jméno] [příjmení] vyzval žalovanou, jakožto insolvenční správkyni dlužníka, k odstranění neoprávněných staveb zde specifikovaných s tím, že tyto se mají nacházet na pozemku ve vlastnictví žalobce dle vytyčovacího náčrtu [číslo] 2020 z 19. 5. 2020. Dále byla žalovaná vyzvána k zaplacení částky 6.960 Kč s příslušenstvím jako bezdůvodného obohacení dlužníka za neoprávněné užívání pozemku žalobce za dobu tří let zpětně.

6. Z vytyčovacího náčrtu z 3. 3. 2020 vyhotoveného Ing. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že zde je provedeno zaměření staveb na pozemcích p. [číslo] p. [číslo] v katastrálním území Nové Hamry.

7. Z usnesení KS [obec] [insolvenční spisová značka] z 26. 9. 2018 soud zjistil, že tímto byl zjištěn úpadek dlužníka [jméno] [příjmení], [rodné číslo], bylo povoleno řešení úpadku dlužníka oddlužením, insolvenčním správcem byla ustanovena [celé jméno žalované], [IČO].

8. Z rozhodnutí Okresního pozemkového úřadu v [obec] z 12. 10. 1998 soud zjistil, že tímto bylo rozhodnuto dle § 9 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb. ohledně vydání nemovitostí v katastrálním území Nové Hamry, kdy zde uvedeným oprávněným osobám byly vydány zde specifikované nemovitosti v bodě III., IV., včetně pozemkové parcely [číslo] o výměře 4241 m2.

9. Z geometrického plánu [číslo] soud zjistil, že byl vyhotoven dne 21. 5. 1997, předmětem byly jednotlivé pozemkové parcely zde specifikované, včetně zakreslení pozemkové parcely [číslo].

10. Z hospodářské smlouvy z 11. 6. 1984, včetně přílohy geometrického plánu z 3. 11. 1983, soud zjistil, že předmětem této smlouvy byl převod jednotlivých pozemků v katastrálním území Nové Hamry, včetně pozemku [parcelní číslo].

11. Z geometrického plánu z 25. 6. 2014, vyhotoveného Ing. [jméno] [příjmení], soud zjistil, že předmětem je zakreslení zde specifikovaných pozemkových parcel, včetně pozemku [parcelní číslo].

12. Ze souhlasného prohlášení o shodném průběhu hranic pozemků z 25. 6. 2014 soud zjistil, že zde uvedené osoby, vlastníci sousedících pozemků, a to [jméno] [příjmení], jakožto vlastník pozemků [číslo], st. 504, prohlásil, že se shodl na průběhu hranic popřípadě jejich částí mezi pozemky [číslo] a st. 504 v katastrálním území Nové Hamry, jak byly tyto hranice dne 13. 5. 2014 v terénu označeny a zaměřeny, kdy zjištěný průběh hranic, na kterém se vlastníci shodli, byl vyznačen v geometrickém plánu [číslo] 2014.

13. Ze satelitního snímku (na čl. 86 spisu) soud zjistil, že zde je zachycen stav pozemků a zástavby v katastrálním území Nové Hamry.

14. Z vytyčovacího náčrtu – zaměření situace z 30. 7. 2021 vyhotoveného Ing. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že zde je provedeno zakreslení stavby plotu, stavby zahradní chatky (altánu), stavby jezírka (rybník), nespecifikované stavby z cihel na pozemcích p. [číslo] v katastrálním území Nové Hamry.

15. Z vytyčovacího náčrtu S [číslo] soud zjistil, že zde je provedeno zakreslení přístavby rodinného domu [adresa] v katastrálním území Nové Hamry.

16. Z kopie katastrální mapy z 19. 1. 2000 soud zjistil, že zde je zobrazeno katastrální území Nové Hamry, pozemkové parcely a stavby se zde nacházející.

17. Ze zastavovacího plánu (na čl. 89 spisu) soud zjistil, že byl vyhotoven ohledně stavby čtyř bytových jednotek v katastrálním území Nové Hamry.

18. Z usnesení KS [obec] [insolvenční spisová značka] z 5. 11. 2019 soud zjistil, že v bodě IV. bylo uvedeno, že při oddlužení bude zpeněžena majetková podstata dlužníka tvořená majetkem zapsaným v soupisu majetkové podstaty z 20. 10. 2019 pod položkami 1 – 8, a to včetně nemovitosti zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Nové Hamry.

19. Z výpovědi svědka [jméno] [celé jméno žalobce] soud zjistil, že pokud jde o pozemky p. [číslo] v katastrálním území Nové Hamry, že v době, kdy jeho bratr v obci [obec] koupil nemovitost, jezdil bratrovi pomáhat a v jednom případě byl přítomen tomu, kdy jeho bratr (žalobce) se s panem [příjmení] a další osobou na parkovišti bavili o směně pozemku. Svědek si datum ani rok, kdy k této události došlo, nevybavil.

20. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pozemek [parcelní číslo] v katastrálním území Nové Hamry koupil v roce 1994, již v předchozí době v domě bydlel s rodiči, kdy dům byl užíván od roku 1987, kdy byl zkolaudován. [příjmení] sám dům rozšiřoval v roce 2000, kolaudace proběhla v roce 2014. Svědek si nevybavil, že by někdy v minulosti, v době od koupě pozemku, byl kontaktován třetí osobou ohledně toho, že by plot nebyl na hranicích pozemku, plot tam již byl od roku 1987. Svědek dále uváděl, že si není vědom, že by na koupeném pozemku budoval altán, jezírko s tím, že ty na pozemku byly již v době, kdy pozemek kupoval. Pokud jde o plot mezi pozemky, žádným způsobem jej neposouval. V roce 2000 na základě stavebního povolení probíhala přístavba domu, docházelo k bourání opěrných zdí, zmenšení brány, k nahrazení materiálu opěrné zdi na okraji pozemku. Svědek si nevybavil, že by se v té době dělalo geodetické zaměření. Pokud jde o souhlasné prohlášené o shodě průběhu hranic z roku 2014, toto si svědek vybavil s tím, že jej podepsal.

21. Vzhledem k tomu, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění uvedená shora vzájemně neodporují, soud na ně odkazuje, jakožto na souhrnný skutkový závěr.

22. Dle ustanovení § 1085 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) soud může na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že ten, kdo zřídil stavbu na cizím pozemku, ač na to nemá právo, musí vlastním nákladem stavbu odstranit a uvést pozemek do předešlého stavu. Soud přitom přihlédne, zda k zřízení stavby došlo v dobré víře.

23. Dle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

24. Dle ustanovení § 134 odst. 1 občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb.) oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu 3 let, jde-li o movitost, a podobu 10 let, jde-li o nemovitost. Dle odst. 3 do doby podle odst. 1 se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce.

25. V souladu s citovanými zákonnými ustanoveními, na základě skutkového stavu, jak uvedeno shora, shledal soud žalobou uplatněný nárok na vydání bezdůvodného obohacení, nárok na odstranění staveb nedůvodným, jak uvedeno ve výroku I., II. tohoto rozhodnutí, a to z následujících důvodů:

26. Z provedených důkazů, a to výpisu listu vlastnictví [číslo] [číslo] se podává, že žalobce je vlastník pozemku [číslo] insolvenční dlužník je vlastník pozemku [číslo] v katastrálním území Nové Hamry. Ze zaměření situace z 30. 7. 2021 vyhotoveného Ing. [příjmení] se podává, že na uvedených pozemcích se nacházejí stavby plotu, zahradní chatky, jezírka, nespecifikované stavby z cihel. Z provedených důkazů, a to z usnesení KS [obec] [insolvenční spisová značka] z 26. 9. 2018, z usnesení KS [obec] [insolvenční spisová značka] z 5. 11. 2019, se podává, že na základě insolvenčního návrhu byl zjištěn ke dni 26. 9. 2018 úpadek dlužníka [jméno] [příjmení], insolvenční správkyní dlužníka byla ustanovena [celé jméno žalované] (žalovaná), věřitelé dlužníka byli vyzváni k přihlášení dosud neuplatněných pohledávek vůči dlužníku, kde dni 5. 11. 2019 bylo rozhodnuto o zpeněžení majetkové podstaty dlužníka včetně nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví [číslo] tj. včetně pozemkové parcely [číslo].

27. Pokud jde o nárok na vydání bezdůvodného obohacení, shledal jej soud ve smyslu § 2991 Sb. nedůvodným, neboť je důvodnou námitka žalované ohledně té skutečnosti, že tvrzená pohledávka z bezdůvodného obohacení mohla a měla být přihlášena v rámci předmětného insolvenčního řízení (v části nároku za období do 29.10.2018), pokud se tak nestalo, nelze ji přiznat v rámci řízení ve věci samé ve smyslu ustanovení § 170, § 185 insolvenčního zákona, a to bez ohledu na její věcné posouzení. Důvodnou soud ve vztahu k tomuto nároku shledal námitku nedostatku pasivní věcné legitimace žalované ve smyslu § 229 odst. 3 písm. e) insolvenčního zákona. S ohledem na shora uvedené skutečnosti rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku I. rozhodnutí.

28. Pokud jde o nárok na odstranění stavby (staveb), z provedených důkazů, a to výpovědi svědka [příjmení], výpisu listu vlastnictví [číslo] se podává, že insolvenční dlužník vlastnické právo k pozemku [číslo] nabyl na základě kupní smlouvy z 30.6.1994, přičemž se tak stalo v době, kdy předmětné stavby, jejichž odstranění se žalobce domáhá, již byly postaveny. Insolvenční dlužník pozemek p. [číslo] spornou část pozemku p. [číslo] v době od uzavření kupní smlouvy užíval v dobré víře, že je vlastníkem, a to nepřetržitě minimálně po dobu 10 let. Insolvenční dlužník jednal v mezích obvyklé opatrnosti, kdy po nabytí vlastnického práva předmětné nemovitosti užíval v rozsahu původního oplocení, nedostatek dobré víry nelze dovodit toliko z nesouladu skutečné výměry užívaného pozemku oproti výměře evidované v katastru nemovitostí. Z provedených důkazů, a to výpovědi svědka [celé jméno žalobce], nelze dovodit, že by proti tomuto užívání v hranicích oplocení bylo ze strany třetích osob (žalobce) jakýchkoliv námitek, které by byly insolvenčnímu dlužníku sděleny v rozhodném období (před uplynutím vydržecí doby). Z provedených důkazů nevyplývá, že by dlužník mohl mít jakékoliv důvodné pochybnosti o správnosti polohy stávajícího oplocení, správnosti umístění oplocení v terénu, takové skutečnosti objektivně nevyplývají z žádné listiny provedené k důkazu. Nerozhodné soud považuje skutečnosti zjištěné z geometrického plánu z 21. 5. 1997, rozhodnutí pozemkového úřadu z 12. 10. 1998, neboť z tohoto bez dalšího nelze dovozovat, že došlo k vytyčení hranic pozemků, včetně pozemku [parcelní číslo] ve vlastnictví dlužníka. Za řízení nebylo prokázáno, že by dlužník byl případně s takovýmto vytyčením hranic pozemků seznámen, tj. nemohlo dojít k přetržení běhu desetileté vydržecí lhůty. Pokud jde o stavební úpravy domu [adresa] na pozemku p. [číslo] které byly prováděny na základě stavebního povolení z roku 2000, pak dokumentace se vztahovala k posouzení souladu plánované přístavby s právními předpisy, nikoliv k ověření správného umístění oplocení. Lze uzavřít, že dlužník vydržel vlastnické právo k sporné části pozemku p. [číslo] v katastrálním území Nové Hamry, která byla vymezena původním oplocením, nejpozději k datu 30.6.2004 ve smyslu § 134 občanského zákoníku (zákona č. 40/1964 Sb.), tj. byl oprávněným držitelem, zákonná vydržecí doba uplynula. Nerozhodnou je skutečnost, která se podává ze souhlasného prohlášení o shodě průběhu hranic z 25. 6. 2014, neboť ta se vtahuje k době po uplynutí vydržecí doby, kdy až v této době mohl mít dlužník objektivně vědomost ohledně nesouladu hranic mezi předmětnými pozemky. S ohledem na závěr o nabytí vlastnického práva vydržením, jak uvedeno shora, se soud již nezabýval tím, zda k uplynutí vydržecí doby došlo dříve, jak by se naznačovalo z výpovědi svědka [příjmení], a to ve smyslu ustanovení § 134 odst. 3 občanského zákoníku (zákona č. 40/1964 Sb.), nezabýval se tím zda předmětné stavby jsou přestavkem ve smyslu § 1087 zák.č. 89/2012 Sb. Nedůvodnou soud shledal ve smyslu § 229 odst. 3 písm. b) insolvenčního zákona námitku žalované ve vztahu k tomuto nároku ohledně nedostatku pasivní věcné legitimace, neboť z usnesení [insolvenční spisová značka] lze dovodit existenci dispozičního oprávnění žalované k předmětným nemovitostem, které byly součástí majetkové podstaty. Lze uzavřít, že ve smyslu § 1085 zák. č. 89/2012 Sb. nejsou dány zákonné předpoklady pro odstranění předmětných staveb, neboť ty se nenachází na cizím pozemku, tj. na pozemku ve vlastnictví žalobce. Soud zamítl (neprovedl) veškeré zbývající důkazní návrhy, neboť směřovaly k prokázání nerozhodných skutečností, případně skutečností, ke kterým byly provedené jiné důkazy, z nichž soud učinil skutkové závěry. S ohledem na shora uvedené skutečnosti rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku II. rozhodnutí.

29. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalovaná byla ve věci zcela úspěšnou a soud jí tak přiznal právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k bránění práva sestávajících z nákladů právního zastoupení, tj. odměny advokáta za 10 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu – vyhlášky 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ve věci z 25. 11. 2020, 2. 12. 2021, 28. 1. 2022, 23. 5. 2022, nahlížení do spisu dne 20. 1. 2022, účast u jednání soudu dne 1. 7. 2021, 9. 12. 2021, 20. 9. 2022, 10. 11. 2022) po 3.000 Kč dle § 7, § 9 odst. 1 advokátního tarifu, 10 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 téže vyhlášky, náhrady za ztrátu času k jednotlivým jednáním v rozsahu 24 půl hodin po 100 Kč dle § 14, jakož i náhrady cestovného ke čtyřem jednáním soudu z [obec] do K. Varů při vzdálenosti 160 km a zpět za užití vozidla [registrační značka] ve výši 1.180 Kč k jednání 1. 7. 2021, ve výši 1.283 Kč k jednání 9. 12. 2021, ve výši 1.514 Kč k jednání 20. 9. 202, ve výši 1.514 Kč k jednání 10. 11. 2022 (dle písemné specifikace), jakož i DPH se k tomuto vztahující, celkem ve výši, jak uvedeno ve výroku rozhodnutí.