13 C 31/2026

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudcem Mgr. Oldřichem Umlaufem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované A pro vydání měřícího zařízení I. I Žalovaní č. , hodnota, a č. , hodnota, jsou povinni společně a nerozdílně vydat žalobkyni měřící zařízení (plynoměr) výrobního čísla , hodnota, umístěné v bytové jednotce č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v nemovitosti na adrese , Adresa žalované A, , a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku za účasti pověřeného zástupce žalobkyně.II. Žalovaní č. , hodnota, a č. , hodnota, jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 15 310 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou na žalovaných domáhala vydání měřícího zařízení (dále jen „plynoměr“), které je umístěno v místě spotřeby na adrese odběrného místa , adresa, .

2. Žalovaný č. , hodnota, proti žalobě ničeho nenamítal.

3. Žalovaná č. , hodnota, s žalobou nesouhlasila, uváděje, že bytová jednotka není dlouhodobě užívána, přístupu k plynoměru, jeho případné demontáži nebránila.

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud rozhodl ve věci na základě listinných důkazů předložených žalobkyní a na základě těchto dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

5. Výpisem z katastru nemovitostí (informace o jednotce) má soud za prokázané, že žalovaní jsou spoluvlastníky nemovité věci (bytové jednotky č. 1710/33) na adrese odběrného místa Krymská 1710, Karlovy Vary.

6. Oznámením o neoprávněném odběru plynu a neoprávněné distribuci plynu ze dne 28.11.2025 adresované zákazníku (žalovaným) má soud za prokázané, že provozovatel distribuční soustavy byl žalobkyní požádán o ukončení nebo přerušení dodávek plynu pro shora uvedené odběrné místo, a to ke dni 27.11.2025, což se mu však nezdařilo, neboť měřidlo bylo nepřístupné.

7. Protokolem o demontáži měřidla zákazníka (žalovaných) č. , hodnota, ze dne 15.10.2025 má soud za prokázané, že pracovník žalobkyně se pokoušel o demontáž měřidla, což se mu pro nepřítomnost žalovaných nezdařilo.

8. Protokolem o demontáži měřidla zákazníka (žalovaných) č. , hodnota, ze dne 7.1.2026 má soud za prokázané, že pracovník žalobkyně se pokoušel dne 5.12.2025, dne 7.1.2026 o demontáž měřidla, což se mu pro nepřítomnost žalovaných nezdařilo.

9. Předžalobní výzvou k součinnosti ze dne 9.1.2026, která dle podacích lístků byla žalovaným odeslána, má soud za prokázané, že žalovaní byli zástupcem žalobkyně vyzváni k poskytnutí součinnosti, a to za účelem demontáže měřidla č. 7170451umístěného v odběrném místě.

10. Soud dospěl k následujícím právním závěrům o věci samé:

11. Podle § 71 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona (dále jen „energetický zákon“), provozovatel přepravní soustavy a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni vybavit měřicím zařízením odběrná místa zákazníků připojená k jimi provozované soustavě a předávací místa mezi jimi provozovanou soustavou a jinou distribuční soustavou.

12. Podle § 71 odst. 6 věty první energetického zákona zákazníci, provozovatelé zásobníků plynu a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo výrobci plynu, který odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil, přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.

13. Dle § 71 odst. 8 energetického zákona ten, kdo je povinen vybavit odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením, zajišťuje instalaci měřicího zařízení na svůj náklad a na svůj náklad jej udržuje a pravidelně ověřuje správnost měření.

14. Podle § 74 odst. 1 písm. a), b) energetického zákona je neoprávněným odběrem plynu odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, a odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu, které nejsou splněny ani po předchozím upozornění.

15. Podle § 59 odst. 1 písm. j) bodu 6 má provozovatel distribuční soustavy právo omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu při neoprávněném odběru nebo neoprávněné distribuci plynu nebo při neoprávněné přepravě plynu.

16. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

17. S ohledem na zjištěný skutkový stav soud shledal, že žaloba je důvodná. Žalobkyně v souladu s ustanovením § 71 odst. 8 energetického zákona instalovala vlastní měřící zařízení ve shora uvedeném odběrném místě. Protože v odběrném místě dochází k zakázanému neoprávněnému odběru a neoprávněné distribuci plynu ve smyslu ustanovení § 74 odst. 1, 4 a 7 energetického zákona (smlouva pro odběrné místo byla ukončena), má žalobkyně podle § 59 odst. 1 písm. j) bodu 6 téhož zákona právo omezit nebo přerušit distribuci plynu, což může fakticky učinit pouze odebráním měřicího zařízení, jehož je vlastníkem. Žalovaní však žalobkyni neumožnili přístup k měřicímu zařízení za účelem jeho odebrání, toto zařízení neoprávněně zadržují, proto je žalobkyně oprávněna domáhat se vydání věci podle § 1040 odst. 1 občanského zákoníku. Ačkoliv žalovaní nejsou oprávněni demontáž měřicího zařízení provést samostatně (§ 71 odst. 5 energetického zákona), je v tomto případě žaloba na vydání věci vhodným prostředkem ochrany práva žalobkyně (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 2. 2012, sp. zn. 22 Cdo 385/2012). K vydání dojde tak, že žalovaní umožní přístup k měřicímu zařízení a jeho demontáž pověřenému zástupci žalobkyně, což vyplývá i z žalobního návrhu. Soud proto žalobě vyhověl, kdy námitky žalované č. 2 shledal nedůvodné. Otázka užívání předmětného bytu (odběrného místa) žalovanými je nerozhodná. Z jednotlivých protokolů vyplývá, že opakované pokusy o demontáž plynoměru byly neúspěšné z důvodu nepřítomnosti žalovaných (spoluvlastníků jednotky), tj. žalovaní dosud neposkytli žalobci součinnost k demontáži plynoměru (bez ohledu na skutečnost, zda se tak stalo úmyslně).

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 310 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 000 Kč sestávající z částky 2 300 Kč za každý ze 4 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně 4 paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.