13 C 325/2024

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudcem Mgr. Oldřichem Umlaufem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zrušení výživného pro zletilé dítě

I. Vyživovací povinnost žalobce k žalovanému, stanovená naposledy rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech č.j. 0 P 309/2019-280, se zrušuje, a to s účinností k 1. 10. 2024.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 11 250 Kč, k rukám právní zástupkyně žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobce se žalobou ze dne 12. 11. 2024 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by byla zrušena jeho vyživovací povinnost k žalovanému, naposledy stanovená rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 6. 8. 2020, skutkově uváděje, že žalovaný v září roku 2024 neúspěšně ukončil studium na Střední škole logistické Dalovice, kdy studium nezakončil závěrečnou zkouškou, od září roku 2024 je v evidenci úřadu práce, tj. získal schopnost se sám živit, uspokojovat své potřeby, jak konkrétně uváděno v bodě II. žaloby. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný odmítl návrh společné deklarace zániku vyživovací povinnosti, žalobci nezbylo než se se svým návrhem obrátit na soud. V podání z 20.12.2024 se vyjádřil k námitkám žalovaného ohledně jeho zdravotního stavu, který žalobci nebyl znám s tím, že vyživovací povinnost zanikla ex lege, kdy žalovaný není omezen zdravotním postižením tak, aby své životní potřeby nebyl schopen zajišťovat prací.

2. Žalovaný s podanou žalobou, nesouhlasil namítaje, že trpí závažným psychickým onemocněním, které jej vylučuje z běžného života, včetně studia a pracovního zařazení, kdy je v trvalé péči psychiatrické ordinace MUDr. [jméno] [příjmení], kde se léčí pro hyperkinetickou poruchu aktivity a pozornosti a elektivní mutismus. Pokud neuspěl u závěrečných zkoušek na střední škole, tak má ztížené možnosti v dosažení vzdělání vzhledem ke svému postižení, které jej ve vzdělání omezuje. Dobrovolně od vzdělání neupustil, neuspěl jen u ústní zkoušky kvůli svému postižení, na což reagoval přihlášením na úřadu práce, kde však pro své postižení není schopen získat zaměstnání, žádnou podporu nepobírá a hodlá žádat o přiznání invalidního důchodu. Ze všech těchto skutečností vyživovací povinnost otce (žalobce) doposud trvá a není dán důvod pro její zrušení, jelikož žalovaný není schopen bez své viny si zajistit obživu. V podání z 18. 2. 2025 žalovaný mimo jiné uvedl, že podal žádost o invalidní důchod, že ze sdělení úřadu práce vyplývá, že z důvodu zdravotního omezení žalovanému nebyla vydána doporučenka do zaměstnání. V podání z 16. 5. 2025 sdělil, že dne 7. 5. 2025 bylo vydáno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ve věci přiznání invalidního důchodu pro invaliditu I. stupně.

3. Z rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech č.j. 0 P 309/2019-280 soud zjistil, že tímto bylo ve výroku II. rozhodnuto tak, že otci [celé jméno žalobce] byla uložena povinnost platit na výživu tehdy nezletilého [celé jméno žalovaného] měsíčně částku 3 300 Kč s účinností od 1.8.2020.

4. Ze sdělení Úřadu práce ČR z 27. 11. 2024 soud zjistil, že žalovaný je v evidenci úřadu práce (kontaktní pracoviště v [obec]) veden jako uchazeč o zaměstnání od 4. 9. 2024, kdy tato evidence dosud trvá.

5. Ze sdělení Střední školy logistické Dalovice z 28. 11. 2024 soud zjistil, že [celé jméno žalovaného] byl žákem školy v období od 1. 9. 2021 do 30. 6. 2024, a to oboru operátor skladování, s denní formou vzdělávání. Dále zde bylo uvedeno, že v termínu řádné (červen 2024) a opravné (září 2024) závěrečné zkoušky neprospěl, pokud se ve stanoveném termínu přihlásí, může zkoušku vykonat v červnu 2025.

6. Ze sdělení Úřadu práce ČR ze dne 10. 2. 2025 soud zjistil, že [celé jméno žalovaného] je v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání od 4. 9. 2024, kdy jmenovaný nepožádal o podporu v nezaměstnanosti, nárok na podporu při rekvalifikaci nevznikl. Dále zde byly uvedeny jednotlivé doporučenky a informace uvedené v této evidenci, které byly předány ve dnech 9. 12. 2024, 16. 10. 2024, 4. 9. 2024, ohledně zde uvedených konkrétních pracovních míst (skladník, obsluha manipulačních a vysokozdvižných vozíků).

7. Z žádosti o součinnost z 12. 2. 2025 soud zjistil, že žadatel o invalidní důchod [celé jméno žalovaného] byl tímto vyzván k zajištění zdravotních podkladů za účelem posouzení jeho zdravotního stavu ve věci posouzení invalidity dle ust. § 8 zák. č. 582/1991 Sb.

8. Ze záznamu z jednání s uchazečem o zaměstnání Úřadu práce ČR (pobočka v Karlových Varech) z 25. 9. 2024 soud zjistil, že zde bylo uvedeno, že uchazeči nebyla dosud vydána doporučenka do zaměstnání z důvodu zdravotního stavu a jeho zdravotního omezení, byly mu podány jen informace o volných místech, které mohl v případě zájmu projednat, ale neměl povinnost osobně vyřídit místa u zaměstnavatelů, kdy zdravotní omezení doložil.

9. Z lékařské zprávy z 17. 2. 2025, vystavené MUDr. [jméno] [příjmení] (odborný psychiatr II. stupně), ohledně pacienta [celé jméno žalovaného] soud zjistil, že jmenovaný je v péči od prosince 2024 s diagnózou elektivní mutismus, ADHD, porucha učení, sociální fobie. Pacient dlouhodobě není schopen adekvátně fungovat, není si schopen nic zařídit, ve škole skládal zkoušky pouze písemnou formou, u psycholožky rovněž nekomunikoval, zde také ne, reaguje pouze hlavou, jeho osobnost je nezralá, hypersenzitivní, silně úzkostná, vyhýbavá.

10. Z posudku o invaliditě žadatele [celé jméno žalovaného], vyhotoveného dne 3. 4. 2025 posuzující lékařkou MUDr. [jméno] [příjmení], soud zjistil, že účelem posudku bylo posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti posuzovaného [celé jméno žalovaného] ve smyslu ust. § 8 odst. 1 písm. a) zák. č. 582/1991 Sb. Obsahem posudku byl uvedený výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu posuzované osoby (jednotlivé lékařské zprávy), skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti posuzované osoby (efektivní mutismus, ADHD, sociální fobie, dyslexie, dysgrafie, perinatální mozková encefalopatie …), výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti (dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, posuzovaný je invalidní dle § 39 odst. 1 zák. č. 155/1995 Sb., přičemž jde o invaliditu I. stupně dle § 39 odst. 2 písm. a) citovaného zákona, kdy z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pracovní schopnost o 35 %, dnem vzniku invalidity 2. 9. 2021, kdy posuzovaný je schopen po vzniku invalidity I. stupně vykonávat výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na duševní schopnosti). Dále zde bylo obsaženo posudkové zhodnocení zdravotního stavu posuzované osoby, tak i posudkový závěr, kdy rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého stavu s nejvýraznějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole V. položka 9b přílohy vyhl. č. 359/2009 Sb., pro které se stanoví míra poklesu pracovní schopnosti 35 %.

11. Vzhledem k tomu, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění uvedená shora vzájemně neodporují, soud na ně odkazuje, jakožto na souhrnný skutkový závěr.

12. Dle ust. § 910 odst. 1 občanského zákoníku předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

13. Dle ust. § 911 občanského zákoníku výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

14. V souladu s citovanými zákonnými ustanoveními, ustanovením § 163 občanského soudního řádu, na základě skutkového stavu, jak uvedeno shora, shledal soud žalobou uplatněný nárok na zrušení vyživovací povinnosti důvodným, a to z následujících důvodů:

15. Z provedených důkazů, a to rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech č.j. 0 P 309/2019-280, tak i nesporné skutečnosti ohledně rodinného vztahu účastníků (otec a syn), se podává, že výše vyživovací povinnosti žalobce k tehdy nezletilému žalovanému byla naposledy stanovena rozsudkem ze dne 6. 8. 2020. Z provedených důkazů, a to sdělení Střední školy logistické Dalovice, sdělení úřadu práce z 27. 11. 2024, 10. 2. 2025, 25. 9. 2024, se podává, že žalovaný své studium na střední škole neukončil složením závěrečné zkoušky v řádném ani v opravném termínu, tak i skutečnost, že od 4. 9. 2024 je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, a to bez nároku na podporu v nezaměstnanosti, na podporu při rekvalifikaci. Ze sdělení úřadu práce se podává, že žalovanému byla podána informace o konkrétních volných místech, byť bez povinnosti, v případě svého zájmu, tato volná místa vyřídit u konkrétních zaměstnavatelů. Lze uzavřít, že žalovaný ukončil svoji přípravu na budoucí povolání, kterou vykonával formou denního studia na střední škole, tj. že získal schopnost sám se živit, kdy po neúspěšném ukončení studia střední školy splnil svoji zákonnou povinnost a přihlásil se do evidence úřadu práce. Nerozhodnou je skutečnost, že žalovaný neměl právní povinnost projednat jednotlivá volná pracovní místa, o kterých mu byla podána informace, s konkrétními zaměstnavateli. Z provedených důkazů, a to žádosti z 12. 2. 2025, lékařské zprávy ze 17. 2. 2025, posudku o invaliditě z 3. 4. 2025, tak i rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu pro invaliditu I. stupně z 7. 5. 2025, se podává, že zde jsou konkrétní zdravotní omezení žalovaného (specifikovaná ve skutkových zjištěních učiněných orgánem sociálního zabezpečení), která vedla při posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti u žalovaného k přiznání invalidního důchodu pro invaliditu I. stupně, a to z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s poklesem pracovní schopnosti o 35 %. Nedůvodná je tak námitka žalovaného ohledně té skutečnosti, že by mu jeho zdravotní stav neumožňoval jakékoliv pracovní zařazení (uplatnění na trhu práce), neboť u žalovaného je i nadále zachována dostatečná pracovní schopnost (pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byl stanoven 35 % dle § 39 odst. 2 písm. a) zák. č. 155/1995 Sb.), která mu umožňuje zajišťovat uspokojování svých odůvodněných potřeb vlastní prací, tj. výdělečnou činností v pracovním poměru, byť s podstatně menšími nároky na duševní schopnosti. Lze uzavřít, že k 1. 10.2024 došlo ke změně poměrů na straně žalovaného, jakožto osoby oprávněné, spočívající v získání schopnosti sám se živit. Soud zamítl (neprovedl) veškeré zbývající důkazní návrhy specifikované v jednotlivých podáních účastníků, tak i do protokolů o jednání, neboť směřovaly k prokázání nerozhodných skutečností, případně skutečností, ke kterým soud provedl jiné důkazy, z nichž učinil skutková zjištění. Soud tak zejména neprovedl důkazy lékařskými zprávami, znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, majíce za to, že zdravotní stav žalovaného byl zjištěn v posudku o invaliditě z 3. 4. 2025, kdy k tomu kompetentní posuzující orgán měl k dispozici dostatečné podklady, tj. lékařské zprávy ohledně zdravotního stavu žalovaného. S ohledem na shora uvedené skutečnosti rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku rozhodnutí.

16. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1, § 142a o.s.ř., kdy žalobce byl ve věci úspěšným a soud mu tak přiznal právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených uplatňováním práva sestávající z nákladů právního zastoupení, tj. odměny advokáta za 6 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis a podání žaloby, vyjádření ve věci z 3. 1. 2025, účast u jednání soudu dne 6. 2. 2025, dne 19. 6. 2025) po 1 500 Kč dle § 7 téže vyhlášky, 3 režijních paušálů po 300 dle § 13, 3 režijních paušálů po 450 Kč dle § 13 téže vyhlášky (ve znění účinném od 1. 1. 2025), celkem ve výši, jak uvedeno ve výroku rozhodnutí.