13 C 333/2019

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Oldřichem Umlaufem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou údaje o zástupci pro: neúčinnost právního jednání <b>I. Žaloba na určení, že kupní smlouva uzavřená mezi Ing. [jméno] [příjmení], [datum narození], a RNDr. [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození], jako prodávajícími, a žalovanou [titul] [celé jméno žalované], [datum narození], jako kupující, ze dne 22. 07. 2017, jejímž předmětem je převod vlastnického práva k jednotce [číslo] (způsob využití: byt) v budově [adresa], stojící na pozemku p. [číslo] (nyní p. [číslo]) nacházející se v k.ú. [část obce], obci a okrese [obec] spolu s k ní příslušejícím spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a pozemku ve výši [číslo], není vůči žalobkyni právně účinná, se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 21.087 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech náhradu nákladů řízení zcela s tím, že o výši a splatnosti bude rozhodnuto samostatným rozhodnutím.</b> 1. Žalobkyně se žalobou ze dne 2. 11. 2019 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by bylo určeno, že kupní smlouva uzavřená dne 22. 7. 2017 mezi Ing. [jméno] [příjmení] a RNDr. [jméno] [celé jméno žalované], jakožto prodávajícími, a žalovanou, jakožto kupující, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k jednotce [číslo] spoluvlastnickému podílu na společných částech domu a pozemku, je vůči žalobkyni právně neúčinná, skutkově uváděje, že v období březen až říjen 2016 žalobkyně poskytla Ing. [jméno] [příjmení] v sedmi splátkách zápůjčku v celkové výši 2.000.000 Kč, která dlužníkem nebyla ve sjednané lhůtě vrácena, pohledávka jí byla přiznána rozsudkem č. j. [číslo jednací] v částce 1.905.000 Kč na jistině, rozsudek nabyl právní moci dne 29. 10. 2019, stal se vykonatelným dne 2. 11. 2019. Žalovaná je dcerou dlužníka, s právními účinky ke dni 24. 7. 2017 se stala vlastníkem bytové jednotky [číslo] tak i spoluvlastnického podílu ke společným částem domu a pozemku, která do vlastnictví žalované byla převedena na základě kupní smlouvy z 22. 7. 2017 uzavřené s prodávajícími Ing. [jméno] [příjmení] (dlužníkem) a RNDr. [jméno] [celé jméno žalované]. Uvedené právní jednání dlužníka zkracuje uspokojení pohledávky žalobkyně, neboť po převodu jednotky do vlastnictví žalované dlužník nedisponuje žádným majetkem, z něhož může být pohledávka uspokojena, když dlužník je v invalidním důchodu od 15. 8. 2017 s výší 17.581 Kč, není schopen vykonávat pracovní činnost, která by mu zajišťovala finanční prostředky pro úhradu pohledávky, nedisponuje žádným jiným majetkem, z něhož by mohl pohledávku uhradit. Dne 18. 7. 2019 žalobkyně vůči žalované učinila výhradu práva dovolat se neúčinnosti uvedeného právního jednání. Vzhledem ke všem uvedeným skutečnostem, nezbylo žalobkyni než se se svým nárokem obrátit na soud. Žalobkyně nesouhlasila s námitkou žalované ohledně té skutečnosti, že sjednaná kupní cena v předmětné kupní smlouvě byla sjednána v obvyklé výši, s námitkou, že ze strany žalované došlo k jejímu zaplacení ve prospěch prodávajících, že kupní cena se dostala do dispozice dlužníka. V podání z 3. 4. 2020 žalobkyně specifikovala své námitky ve vztahu k podanému znaleckému posudku Ing. [jméno] [příjmení] z 21. 2. 2020, jehož předmětem bylo stanovení obvyklé ceny předmětné jednotky, v podání z 9. 4. 2020 žalobkyně vznesla námitku podjatosti znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], v podání z 21. 5. 2020 specifikovala své další námitky vůči znaleckému posudku.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila, uváděje, že je dcerou Ing. [jméno] [příjmení] a RNDr. [jméno] [celé jméno žalované], předmětný byt nabyla na základě kupní smlouvy ze dne 22. 7. 2017 za cenu 1.200.000 Kč, která byla řádně uhrazena prodávajícím dne 22. 8. 2017, kupní cena byla v době prodeje cenou obvyklou a dlužníkovi (Ing. [jméno] [příjmení]) se tak za předmětný byt dostalo reálně rovnocenné náhrady. Z tohoto důvodu se tak nejedná o zkracující právní jednání a zkoumání dalších okolností uváděných žalobkyní ohledně schopností dlužníka pohledávku uhradit, ohledně úmyslu dlužníka zkrátit žalobkyni (věřitele) či ohledně vědomosti žalované o tomto úmyslu, je tak nadbytečným. Do protokolu o jednání dne 5. 3. 2020 žalovaná doplnila, že z kupní ceny byla částka 50.000 Kč uhrazena v hotovosti, částka 1.200.000 Kč převodem na účet [jméno] [celé jméno žalované], kdy prodávající byli manželé, neměli zúžený rozsah společného jmění, tj. plnila-li žalovaná ve prospěch sděleného účtu, uhrazená kupní cena spadá do společného jmění manželů [příjmení] [jméno] [celé jméno žalované] a Ing. [jméno] [příjmení] (dlužníka). V podání ze 4. 5. 2020 se žalovaná vyjádřila k námitkám žalobkyně ohledně stanovení obvyklé ceny předmětného bytu dle znaleckého posudku Ing. [příjmení] s tím, že závěry znalce považuje za správné, vznesenou námitku podjatosti znalce za nedůvodnou.

3. Usnesením Okresního soudu v Karlových Varech č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 1. 6. 2020, bylo rozhodnuto tak, že Ing. [jméno] [příjmení] není vyloučen z podání znaleckého posudku ve věci.

4. Z rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech č. j. [číslo jednací] ve znění usnesení č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 30. 10. 2019, vykonatelnosti dne 5. 11. 2019 soud zjistil, že žalovanému [příjmení] [jméno] [příjmení], [datum narození], byla uložena povinnost k zaplacení částky 1.905.000 Kč s příslušenstvím vůči žalobkyni [celé jméno žalobkyně], [datum narození].

5. Z dopisu z 25. 8. 2017 soud zjistil, že tímto [celé jméno žalobkyně] vůči Ing. [jméno] [příjmení] odstoupila od zde specifikované smlouvy o zápůjčce, vyzvala jmenovaného k úhradě částky 2.000.000 Kč s příslušenstvím ve lhůtě sedmi dnů.

6. Z protokolu číslo [spisová značka] z [datum rozhodnutí] soud zjistil, že tímto byla notářem JUDr. [jméno] [příjmení] sepsána žádost věřitele [celé jméno žalobkyně] ohledně výhrady práva dovolat se neúčinnosti právního jednání vůči Ing. [celé jméno žalované], jak specifikováno v bodě I., II. tohoto protokolu.

7. Z kupní smlouvy z 22. 7. 2017 soud zjistil, že byla uzavřena mezi RNDr. [jméno] [celé jméno žalované] a Ing. [jméno] [příjmení], jakožto prodávajícími, a [titul] [celé jméno žalované], jakožto kupující, předmětem převodu byly nemovitosti specifikované v bodě I., tj. jednotka [číslo] k ní se vztahující spoluvlastnický podíl na společných částech domu a pozemku, zapsáno na [list vlastnictví] a [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], obec Karlovy Vary. Dle článku III. byla sjednána kupní cena částkou 1.250.000 Kč, kterou se kupující zavázala uhradit prodávajícím do deseti dnů poté, co bude vlastnické právo kupujícího k převáděným nemovitostem zapsáno v katastru nemovitostí a zároveň na převáděných nemovitostech nebudou váznout žádná věcná břemena, zástavní práva, ani jiné právní vady.

8. Z výpisu [list vlastnictví] pro katastrální území Drahovice, obec Karlovy Vary soud zjistil, že zde je zapsáno vlastnické právo [titul] [celé jméno žalované] k jednotce [číslo] jako nabývací titul je uvedena kupní smlouva ze dne 22. 7. 2017 s právními účinky zápisu ke dni 24. 7. 2017 (O povolení vkladu bylo rozhodnuto dne 17. 8. 2017).

9. Z výpisu z účtu majitele [celé jméno žalované] u [právnická osoba], číslo účtu: [bankovní účet] soud zjistil, že dne 22. 8. 2017 byla z účtu na základě příkazu k úhradě odepsána částka 1.200.000 Kč ve prospěch účtu č. [bankovní účet].

10. Z potvrzení Volksbank Raiffeisenbank, Nordoberpfalz eG, pobočka [obec] z [datum], o vedení účtu č. [bankovní účet] soud zjistil, že uvedený běžný účet je veden pro klienta [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození].

11. Z rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci, soud zjistil, že manželství [jméno] [celé jméno žalované] a [jméno] [příjmení], uzavřené dne 20. 10. 1984, bylo tímto rozvedeno.

12. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne 21. 2. 2020, vyhotoveného Ing. [jméno] [příjmení], znalcem z oboru ekonomika – ceny a odhady se specializací oceňování nemovitostí, soud zjistil, že dle závěru znaleckého posudku byla stanovena obvyklá cena bytové jednotky [číslo] včetně spoluvlastnických podílů ve výši [číslo] na budově a na pozemku se k této vztahujících, v [katastrální uzemí], obec Karlovy Vary, částkou 1.200.000 Kč. Ocenění bylo provedeno podle stavu a cenové úrovně nemovitostí ke dni 24. 7. 2017. Obsahem posudku v části Nález byly podklady pro vypracování posudku, popis místa a celkový popis nemovitých věcí, metodika ocenění. V části 2 byl uveden popis nemovitých věcí včetně popisu domu, dispozičního řešení, výčtu jednotek v domě, technického stavu budovy, stáří budovy, popis bytu [číslo] jeho dispoziční řešení, podlahová plocha, technický stav. V bodě [číslo] byla stanovena porovnávací hodnota, byly zde uvedeny obchodované obdobné nemovité věci v rámci dotčené části města (jednotlivé byty), další obchodované obdobné nemovité věci zjištěné na základě cenových informací dostupných v katastru nemovitostí, bylo provedeno zhodnocení jednotlivých obchodních případů s tím, že tyto jsou reprezentativní pro odvození porovnávací metody, obchodované ceny porovnatelných bytů se pohybují převážně od 1.080.000 Kč do 1.200.000 Kč, kdy uvedené cenové rozpětí odpovídá obvyklé cenové hladině bytů 2 + 1 (bez větších rekonstrukcí), vzhledem ke stavu oceňovaného bytu s dílčími rekonstrukcemi, kdy oceňovaný byt byl obchodován za 1.200.000 Kč, na základě uvedeného porovnání je možné konstatovat, že kupní cena odpovídá běžné ceně na trhu v době prodeje.

13. Z výpovědi znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] do protokolu o jednání dne 24. 9. 2020 soud zjistil, že znalec odkázal na závěry podaného znaleckého posudku [číslo] kterým byla oceněna bytová jednotka [číslo] včetně spoluvlastnického podílu na domu a pozemku s tím, že při ocenění byla použita porovnávací metoda, což je s ohledem na oceňovanou nemovitost běžný postup. V daném případě jako zdroj použil přímé porovnání s obchodovanými nemovitostmi v daném období a k doplnění jako zdroj použil informace ohledně obchodů z katastru nemovitostí. Přímo porovnávané byty uvedené v posudku byly byty po větších rekonstrukcích, z čehož vyplývá i jejich vyšší cenová hladina v rozmezí 15 % až 30 % z ceny. Kritériem pro výběr zdrojů pro porovnání byla lokalita, tj. ulice blízké ulici [anonymizováno] v [část obce], tj. byty na ulici [ulice], [ulice], [ulice], kdy se jedná o bytové jednotky 2 + 1 v panelových domech shodné dispozice s obdobnou podlahovou plochou. Prověřil jednotlivé obchodní případy, tyto zhodnotil a dospěl k tomu, že v případě bytu bez rekonstrukce nebo s minimální rekonstrukcí byla cenová hladina v rozmezí 1.080.000 Kč až 1.200.000 Kč, na základě čehož učinil závěr, že kupní cena v případě dané bytové jednotky byla cenou obvyklou. Pokud jde o námitky v podání žalobkyně z 3. 4. 2020, uvedl, že k oběma zdrojům, z nichž vycházel, je třeba přistupovat selektivně, tržní ocenění nemovitostí nelze omezit na pouhý aritmetický výpočet, zprůměrování vybraných hodnot, neboť se jedná o odborný odhad, kdy je třeba zohlednit řadu údajů porovnávaných bytů, zejména pokud jde o rozsah rekonstrukce. Pokud jde o otázku výměry plochy porovnávaných bytů, uvedl, že porovnával srovnatelné byty v panelových domech o přibližně shodných plochách. Nelze učinit přímou úměru mezi tím, že čím větší podlahová plocha, tím větší cena bytu. Neznalost skutečného stavu porovnávaných bytů se týká pouze těch, o nichž získal informace z katastru nemovitostí, nikoliv těch, které byly přímo prodány (které pochází z prvního zdroje). Výběr porovnávaných bytů ze zdroje z katastru nemovitostí slouží pouze ke zjištění celkové cenové hladiny pro lepší orientaci pro odhad obvyklé ceny oceňovaného bytu, kdy tyto získané cenové informace ohledně porovnávaných bytů jsou méně významné, než ohledně bytů porovnávaných z prvního zdroje.

14. Z potvrzení o splnění dluhu (čl. 55 spisu) soud zjistil, že tímto podepsané osoby [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalované] uvedly, že potvrzují, že dne 2. 9. 2017 [celé jméno žalované] zaplatila částku 50.000 Kč, jakožto zbývající částku kupní ceny za bytovou jednotku [číslo] na základě kupní smlouvy z [datum], čímž došlo k celkové úhradě kupní ceny za tento byt.

15. Z prohlášení RNDr. [jméno] [celé jméno žalované] a Ing. [jméno] [příjmení] ze [datum] soud zjistil, že tito prohlásili, že po dobu trvání jejich manželství od 20. 10. 1984 do 7. 9. 2017 neměli žádným způsobem modifikován zákonný rozsah společného jmění manželů, a to ani smluvně, ani cestou soudního rozhodnutí.

16. Vzhledem k tomu, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění uvedená shora vzájemně neodporují, soud na ně odkazuje, jakožto na souhrnný skutkový závěr.

17. Dle ustanovení § 589 odst. 1 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno. Dle odstavce 2 neúčinnost právního jednání dlužníka se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka.

18. Dle ustanovení § 590 odst. 1 písm. c) občanského zákoníku, věřitel se může dovolat neúčinnosti právního jednání, kterým byl věřitel zkrácen a k němuž v posledních dvou letech došlo mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo, které dlužník učinil ve prospěch takové osoby, ledaže druhé straně v době, kdy se právní jednání stalo, dlužníkův úmysl zkrátit věřitele znám nebyl, a ani znám být nemusel.

19. V souladu s citovanými zákonnými ustanoveními, na základě skutkového stavu, jak uvedeno shora, shledal soud žalobou uplatněný nárok nedůvodným, a to z následujících důvodů:

20. V řízení o odpůrčí žalobě nese žalující věřitel břemeno tvrzení a důkazní o tom, že dlužníkovo odporované právní jednání napadené odpůrčí žalobou zkracuje uspokojení jeho vykonatelné pohledávky a současně, že druhé straně odporovaného právního jednání musel být úmysl dlužníka odporovaným právním jednáním zkrátit věřitele znám, tedy, že druhá strana o tomto úmyslu dlužníka při právním jednání (v době, kdy bylo učiněno) věděla nebo musela vědět. Jde-li však o právní jednání mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo o právní jednání učiněné dlužníkem ve prospěch osoby jemu blízké, nemusí žalující věřitel tvrdit, ani prokazovat, že žalovanému musel být úmysl dlužníka odporovaným právním jednáním zkrátit věřitele znám, zákon v tomto případě předpokládá, že žalovaný o úmyslu dlužníka věděl, ledaže žalovaný prokáže, že v době právního jednání dlužníkův úmysl zkrátit věřitele i při náležité péči nemohl poznat. K odpůrčí žalobě je aktivně věcně legitimován věřitel, jehož pohledávka za dlužníkem je vymahatelná, pasivní věcná legitimace k odpůrčí žalobě je upravena v ustanovení § 590 občanského zákoníku. Z provedených důkazů, a to rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech č. j. [číslo jednací] ve znění opravného usnesení, se podává, že zde je vykonatelné pohledávky žalobkyně, jakožto věřitele, vůči Ing. [jméno] [příjmení], jakožto dlužníkovi. Z provedených důkazů, a to kupní smlouvou z 22. 7. 2017, nesporné skutečnosti ohledně rodinného vztahu žalované k dlužníkovi, se podává, že zde je právního jednání dlužníka, tj. předmětné kupní smlouvy, uzavřené mezi dlužníkem a žalovanou (osobou blízkou dlužníkovi), jejíž neúčinnosti se žalobkyně v tomto řízení domáhá. Dlužníkova právní jednání zkracují uspokojení pohledávky věřitele tehdy, jestliže vedou ke zmenšení majetku dlužníka a jestliže v důsledku nich nastalé zmenšení majetku má současně za následek, že věřitel nemůže dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku dlužníka, ačkoliv nebýt tohoto jednání by se z majetku dlužníka alespoň z části uspokojil. Ke zkrácení uspokojení vymahatelné pohledávky věřitele tedy nemůže dojít, zmenší-li se sice majetek dlužníka, avšak vlastní-li dlužník, navzdory odporovanému právnímu jednání a dalším svým dluhům, takový majetek, který sám o sobě postačuje k tomu, aby se z něho věřitel uspokojil. O zkracující právní jednání ve smyslu ustanovení § 589 občanského zákoníku nejde také tehdy, obdrží-li dlužník převedené věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty od nabyvatele skutečně (reálně) jejich obvyklou cenu nebo mu za ně byla jinak poskytnuta přiměřená (rovnocenná) náhrada. Rovněž nemůže dojít ke zkrácení uspokojení věřitelovy pohledávky, nenastalo-li v důsledku tzv. ekvivalentního právního jednání zmenšení dlužníkova majetku a k uspokojení věřitelovy pohledávky může sloužit dlužníkův majetek (i když změnil podobu svých aktiv) ve stejné hodnotě (ceně), jako kdyby k právnímu jednání nedošlo. Z provedeného důkazu, a to znaleckého posudku Ing. [příjmení], tak i výslechu znalce, se podává, že sjednaná kupní cena v předmětné kupní smlouvě z 22. 7. 2017 byla v rozhodné době cenou obvyklou. Znalecký posudek Ing. [příjmení] splňuje všechny formální náležitosti, z hlediska obsahového (v části Nález a v části Posudek – ocenění nemovitých věcí) obsahuje podrobný popis oceňovaných nemovitostí, metodiku jejich ocenění, způsob provedeného ocenění na základě zvolené porovnávací metody, uvedení konkrétních hledisek při porovnání oceňovaných nemovitostí s porovnávanými srovnatelnými nemovitostmi, závěr znaleckého posudku ohledně stanovení obvyklé ceny logicky vyplývá ze skutečností uvedených v těchto částech posudku. Ve výpovědi se znalec zcela vypořádal s námitkami žalobkyně do podaného znaleckého posudku, řádně objasnil důvod použití porovnávací metody při ocenění předmětných nemovitostí, včetně rozlišení dvou zdrojů a jejich významu, z nichž vycházel při použití porovnávací metody ocenění. Z provedených důkazů, a to výpisu z účtu žalované, potvrzení o vedení účtu z 2. 3. 2020, potvrzení o splnění dluhu, prohlášení ze [datum], rozsudku Okresního soudu K. Vary č. j. [číslo jednací], se podává, že sjednaná kupní cena byla uhrazena ve prospěch prodávajících, z části v hotovosti, z části ve prospěch účtu manželky dlužníka. Byla-li kupní cena žalovanou uhrazena v době, kdy trvalo manželství dlužníka, za stavu, kdy žádným způsobem nebyl modifikován rozsah společného jmění manželů (prodávajících), je nerozhodnou skutečnost, že v podstatné části byla kupní cena uhrazena ve prospěch účtu manželky dlužníka. V daném případě lze uzavřít, že předmětné dlužníkovo právní jednání nemělo za následek zmenšení jeho majetku, neboť za převedené věci (nemovitosti) od nabyvatele (žalované) skutečně (reálně) obdržel jejich obvyklou cenu, tj. nejedná se o zkracující právní jednání. S ohledem na uvedený závěr ohledně neexistence zkracujícího právního jednání dlužníka, soud neprovedl (zamítl) veškeré zbývající důkazní návrhy, byť směřovaly k rozhodným skutečnostem, neboť dokazování k dalším rozhodným skutečnostem bylo nadbytečným z hlediska rozsahu zjištění skutkového stavu potřebného pro rozhodnutí ve věci. S ohledem na shora uvedené skutečnosti rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

21. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 o. s. ř., tj. žalované, která byla ve věci zcela úspěšnou, přiznány náklady řízení účelně vynaložené k bránění práva sestávající z nákladů právního zastoupení, tj. odměny advokáta za pět úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ve věci z 5. 12. 2019, vyjádření ve věci ze 4. 5. 2020, účast u jednání soudu dne 5. 3. 2020, dne 24. 9. 2020) po 1.500 Kč dle § 7 téže vyhlášky, pěti režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 téže vyhlášky, náhrady za ztrátu času k jednání dne 5. 3. 2020 ve výši 2.800 Kč (28 půlhodin), náhrady za ztrátu času k jednání 24. 9. 2020 v částce 2.400 Kč (24 půlhodin), náhrady jízdného za užití veřejné dopravy (dle přiložených jízdenek) k jednání 5. 3. 2020 v částce 587 Kč, k jednání 24. 9. 2020 za užití automobilu [registrační značka] z [obec] do [obec] a zpět v částce 6.300 Kč, při vzdálenosti [číslo] km, spotřebě 5,7 l [číslo] km, amortizaci 6 Kč km, celkem ve výši, jak uvedeno ve výroku II. rozhodnutí.

22. Výrok III. je odůvodněn ustanovením § 148 o. s. ř., kdy žalobkyně, která byla ve věci neúspěšnou, nese náklady placené Českou republikou, tj. náklady spojené s výslechem znalce dne 24. 9. 2020, jejichž výše v době rozhodnutí ve věci známa nebyla.