13 C 47/2020

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Oldřichem Umlaufem ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem ulice a číslo , PSČ obec a číslo část obce b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce oba zastoupeni advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 259.512 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům a), b) částku 259.512 Kč, a to do tří od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům a), b) na náhradě nákladů řízení částku 190.294 Kč, k rukám právní zástupkyně žalobců, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech náhradu nákladů řízení zcela s tím, že o výši a splatnosti bude rozhodnuto samostatným rozhodnutím.</b> 1. Žalobci se žalobou ze dne 29. 1. 2020 domáhali vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost k zaplacení částky 259.512 Kč, skutkově uváděje, že žalobci si u žalovaného objednali výměnu střešní krytiny, instalaci okapových svodů a žlabů, opravu komína na rodinném domku žalobců v [adresa], s tím, že dílo bude prováděno v době od 13. 3. 2017 do 13. 5. 2017 při ceně díla 286.109 Kč, kdy o uvedeném žalobkyně a) s žalovaným dne 18. 2. 2017 uzavřela smlouvu o dílo, v níž bylo uvedeno, že žalovaný jedná za pana [jméno] [příjmení], [IČO] Pan Káňa se však na provádění díla nepodílel, vzhledem ke svému špatnému zdravotnímu stavu nebyl schopen vykonávat žádnou činnost. Žalobkyně a) jednala v dobré víře a důvěře ve smlouvu, na základě uzavřené smlouvy žalobci uhradili na účet žalovaného na zálohách celkem částku 259.512 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že dílo nebylo řádně a včas dokončeno, odstoupili žalobci dne 30. 6. 2017 od smlouvy, požádali o vrácení uhrazené zálohy pana [jméno] [příjmení], k vrácení uhrazených částek nedošlo ani z části. V průběhu řízení vedeného u OS K. Vary pod sp. zn. 18 C 267/2017 žalobci zjistili, že pan [příjmení] není schopen vykonávat živnost, činnost nevykonává, kdy veškerou činnost při pracích na nemovitostech prováděl žalovaný, který s žalobci vždy jednal. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobci měli v době odstoupení od smlouvy pochybnosti o kvalitě prováděného díla, nechali vyhotovit znalecký posudek Ing. [jméno] [jméno], kdy z tohoto je zřejmé, že dílo provedené žalovaným vykazuje velké množství vad způsobených neodborným zhotovením. Žalobci vyzvali žalovaného z těchto důvodů k vrácení zaplacené zálohy, ta vrácena nebyla a žalobcům nezbylo než se se svým nárokem obrátit na soud. Do protokolu o jednání dne 11. 6. 2020 žalobci učinili spornou skutečnost uzavření ústní dohody mezi panem [příjmení] a žalovaným ohledně zastoupení při podpisu předmětné smlouvy o dílo, a to vzhledem k zdravotnímu stavu pana [příjmení], který nebyl schopen takovou dohodu uzavřít. V podání z 29. 6. 2020 žalobci označili důkazní návrhy k prokázání nezpůsobilosti k jednání pana [příjmení] vzhledem k jeho závislosti na alkoholu, uvedli, že žalovaný si musel být vědom toho, že pan [příjmení] není schopen podnikání, přesto se za údajného zástupce pana [příjmení] vydával. V bodě III. podání žalobci argumentovali s odkazem na ustanovení § 441 občanského zákoníku tak, že byla-li předmětná smlouva o dílo uzavřena v písemné formě, bylo třeba i písemné plné moci vystavené panem [příjmení] pro žalovaného, což se však nestalo, kdy žádná plná moc nebyla žalobcům ze strany žalovaného doložena a žalovaný tak jednal bez jakéhokoliv zmocnění ze strany pana [příjmení]. Dále žalobci uvedli, že žalovaný měl v úmyslu žalobce uvést v omyl, pokud jde o osobu, která bude dílo provádět. Ze všech těchto důvodů tak žalobci mají za to, že smlouva o dílo mezi žalobkyní a) a panem [příjmení] uzavřena nebyla či tato je neplatná, zavázaným z veškerých jednání podle smlouvy o dílo je přímo žalovaný, který fakticky prováděl dílo a přijal na svůj bankovní účet všechny finanční prostředky od žalobců, které byly zaplaceny jako záloha na dílo (na opravu střechy).

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil, uváděje, že smlouvu o dílo podepsal z pověření pana [příjmení], kdy byl jeho spolupracovníkem, práce na rekreačním domě žalobců v obci [adresa] začaly 13. 3. 2017, probíhaly dobře, až týden před dokončením díla došlo k zastavení prací na střeše z vymyšlených důvodů. Probíhal soudní spor, který soud zastavil, s tím, že smlouva je neplatná z důvodu chybějící plné moci pana [příjmení] při podpisu smlouvy o dílo. Rovněž věc řešila Policie ČR, která neshledala žádné pochybení firmy pana [příjmení]. Do protokolu o jednání dne 11. 6. 2020 žalovaný namítal, že smlouvu o dílo podepsal z pověření tehdy nemocného pana [příjmení], písemná plná moc vystavena nebyla, nikdo ji nechtěl, s panem [příjmení] se dohodl ústně, aby za něho smlouvu podepsal, paní [příjmení] smlouvu podepsala a převzala. [příjmení] sám smlouvu o dílo neuzavíral, podepisoval ji za pana [příjmení].

3. Ze smlouvy o dílo datované 18. 2. 2017 soud zjistil, že jako objednatel byla uvedena [celé jméno žalobkyně], [datum narození], jako zhotovitel [jméno] [příjmení] – pokrývačství, [IČO], sídlem [adresa žalovaného]. Dle článku I. předmětem díla byla výměna střešní krytiny, instalace okapových svodů a žlabů, oprava komína a další práce zde uvedené na rodinném domku v [adresa]. Dle článku II. cena díla byla sjednána částkou 286.109 Kč, s tím, že bude uhrazena na účet zhotovitele č. [bankovní účet] vedený u Komerční banky [obec]. Dále zde bylo uvedeno, že objednatel nejpozději do 15 dnů ode dne podpisu smlouvy uhradí zálohu ve výši 174.512 Kč, zbývající část ceny díla bude rozdělena na tři díly, kdy 2/3 budou vyplaceny během provádění díla, zbyla třetina po předání díla. Dle článku III. zahájení prací bylo stanoveno na 13. 3. 2017, ukončení prací na 13. 5. 2017, s tím, že termín plnění je ze strany zhotovitele závislý na počasí, při nepřízni je doba plnění prodloužena po oboustranné dohodě. Dle článku IV. bylo uvedeno, že dílo bude předáno zhotovitelem a převzato objednatelem nejpozději do dvou dnů od zhotovení díla bez vad a nedodělků. V bodě V. byla uvedena práva a povinnosti smluvních stran, v bodě VI. byly specifikovány smluvní pokuty, v bodě VII. vícepráce, v bodě VIII. záruční lhůta, v bodě IX. důvody odstoupení od smlouvy. Dle bodu X. závěrečných ustanovení odst. 3 bylo uvedeno, že smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem podpisu oběma smluvními stranami. Smlouva byla podepsaná za objednatele paní [příjmení] [příjmení], za zhotovitele byla opatřena razítkem [příjmení] – [celé jméno žalovaného] pokrývačství [IČO], byla opatřena podpisem (parafou).

4. Dle nesporných tvrzení předmětná smlouva o dílo z 18. 2. 2017 byla za zhotovitele podepsána [celé jméno žalovaného], sjednaná záloha dle článku II. smlouvy o dílo z 18. 2. 2017 byla žalobci uhrazena ve prospěch účtu specifikovaného v bodě II. smlouvy v částce 259.512 Kč, jehož majitelem je žalovaný.

5. Z odstoupení od smlouvy o dílo z 30. 6. 2017 soud zjistil, že bylo učiněno advokátem Mgr. Ing. [jméno] [jméno] v zastoupení [celé jméno žalobkyně], bylo adresováno [jméno] [příjmení], [IČO]. V textu bylo mimo jiné uvedeno, že dne 18. 2. 2017 byla písemně uzavřena smlouva o dílo, dílo mělo být dokončeno dne 13. 5. 2017, dílo vykazuje velké množství vad z neodborného zhotovení, nebylo dokončeno 13. 5. 2017, kdy z těchto důvodů klientka dle článku IX. smlouvy, § 2593 občanského zákoníku odstupuje od smlouvy z důvodu podstatného porušení smlouvy. Dále zde bylo uvedeno, že se žádá o vrácení zálohy ve výši 259.600 Kč, která byla vyplacena.

6. Ze souhrnu chorobopisu – zprávy ošetřujícího lékaře MUDr. [příjmení] z 19. 1. 1998 soud zjistil, že byla vypracována ohledně osoby [jméno] [příjmení].

7. Z lékařské zprávy z 8. 3. 2018 soud zjistil, že byla vyhotovena MUDr. [příjmení] ohledně zdravotního stavu pana [jméno] [příjmení], [datum narození].

8. Z lékařské zprávy z 8. 2. 2018 soud zjistil, že byla vyhotovena MUDr. [příjmení] ohledně zdravotního stavu [jméno] [příjmení], přičemž zde bylo uvedeno, že je schopen pouze jednoduché činnosti pod dohledem, má těžší psychické poruchy typu demence, poruchy krátkodobé paměti, což zpochybňuje jeho plnohodnotnou účast u soudního řízení.

9. Z lékařské zprávy z 12. 2. 2018 vystavené MUDr. [jméno] [příjmení] ohledně osoby [jméno] [příjmení] soud zjistil, že zde bylo uvedeno, že ten jevil známky psychického onemocnění s poklesem všech psychických funkcí, kdy je pravděpodobně ze zdravotních důvodů neschopen účasti u soudního řízení.

10. Z lékařské zprávy z 22. 2. 2018 vystavené MUDr. [jméno] [příjmení] ohledně osoby [jméno] [příjmení] soud zjistil, že zde bylo mimo jiné uvedeno, že jmenovaný dle dostupné dokumentace jevil známky psychického onemocnění s poklesem všech psychických funkcí.

11. Z výpisu z živnostenského rejstříku soud zjistil, že zde byl evidován subjekt [jméno] [příjmení], sídlem [adresa žalovaného], s předmětem podnikání pokrývačství – tesařství, klempířství a oprava karosérií.

12. Ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví - odvětví psychiatrie, který byl dne 28. 2. 2021 vyhotoven znalcem [celé jméno znalce] ohledně posuzované osoby [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelý 18. 1. 2020, soud zjistil, že dle zpráv a zdravotních záznamů, které jsou k dispozici, byl pan [příjmení] schopen pouze jednoduché činnosti pod dohledem, měl těžší psychickou poruchu typu demence, poruchy krátkodobé paměti, u jmenovaného byla diagnostikována demence korsakovského typu, alkoholová demence, která se většinou rozvíjí plíživě, dlouhodobě, při pokračujícím abusu alkoholu, jindy vzniká přechodem z amnestického Korsakovova – Wernickeho syndromu, který se vyznačuje výraznou poruchou krátkodobé paměti a paměťové konsolidace, tedy vštípením nových paměťových obsahů, i když staré paměťové obsahy si pacienti vybavují celkem dobře. Alkoholová demence se vyznačuje celkovou poruchou intelektových funkcí a paměti, kdy je porušena soudnost a abstraktní myšlení, mohou být postiženy další korové funkce. Z dostupných údajů lze předpokládat, že u pana [příjmení] došlo k rozvoji alkoholové demence přes syndrom amnestický [příjmení] – Wernickeho, kdy v průběhu se mohlo rodině pana [celé jméno žalovaného] jevit přechodné zlepšení po té, co omezil pití alkoholických nápojů, ale rozvoj demence pokračoval. Dle závěru podaného posudku pan [příjmení] ke dni 18. 2. 2017 s ohledem na svůj zdravotní stav nebyl schopen předmětnou smlouvu o dílo uzavřít, a to díky své duševní poruše. Dle závěru podaného znaleckého posudku nelze vyloučit, že pan [příjmení] souhlasil s tím, aby v jeho zastoupení pan [celé jméno žalovaného] uzavřel předmětnou smlouvu o dílo, nicméně nesplňoval díky duševní poruše všechny náležitosti vůle.

13. Z výpovědi znalce [celé jméno znalce] soud zjistil, že zcela odkázal na obsah a závěry podaného znaleckého posudku ohledně posuzované osoby [jméno] [příjmení], tj. na závěry ohledně toho, že trpěl alkoholovou demencí, duševní poruchou, což ovlivňovalo jeho vůli tak, že nebyl schopen chápat předmětnou smlouvu o dílo, kdy závěry uvedené v posudku byly vypracovány na základě dostupné dokumentace.

14. Vzhledem k tomu, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění uvedená shora vzájemně neodporují, soud na ně odkazuje jakožto na souhrnný skutkový závěr.

15. Dle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

17. Dle ustanovení § 2586 odst. 1 občanského zákoníku, smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatel dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

18. Dle ustanovení § 441 odst. 1 občanského zákoníku, ujednají-li si to strany, zastupuje jedna z nich druhou v ujednaném rozsahu jako zmocněnec. Dle odst. 2 zmocnitel uvede rozsah zástupčího oprávnění v plné moci. Netýká-li se zastoupení jen určitého právního jednání, udělí se plná moc v písemné formě. Vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc. Vyžaduje-li se pro právní jednání forma veřejné listiny, postačí, bude-li plná moc k tomuto právnímu jednání udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem.

19. Dle ustanovení § 581 občanského zákoníku, není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

20. V souladu s citovanými zákonnými ustanoveními, na základě skutkového stavu, jak uvedeno shora, shledal soud žalobou uplatněný nárok důvodným, a to z následujících důvodů:

21. Z provedených důkazů, a to předmětnou smlouvou o dílo z 18. 2. 2017, se podává, že osoba objednatele i zhotovitele byla uvedena výslovně, tj. [celé jméno žalovaného] byl uveden toliko jako zástupce zhotovitele [jméno] [příjmení]. Přes skutečnost, že nebyla vystavena plná moc v písemné formě, nelze uzavřít, že by na základě předmětné smlouvy o dílo vznikl právní vztah mezi žalobkyní a) a žalovaným. Z ustanovení § 441 odst. 2 občanského zákoníku nevyplývá potřeba písemné plné moci ve vztahu k uzavření smlouvy o dílo, byť ta byla uzavřena v písemné formě, neboť pro uzavření smlouvy o dílo ve smyslu § [číslo] není vyžadována zvláštní (písemná) forma. [příjmení] nedostatek písemné formy plné moci není v daném případě důvodem absolutní neplatnosti předmětné smlouvy o dílo. Z provedených důkazů, a to znaleckého posudku [celé jméno znalce], tak i výslechu znalce k obhájení závěrů tohoto posudku, se podává, že v rozhodné době, tj. v době, kdy byla podepsána předmětná smlouva o dílo, [jméno] [příjmení] trpěl duševní poruchou, která byla diagnostikována jako alkoholová demence, kdy v důsledku této duševní poruchy nebyl ve smyslu ustanovení § 581 občanského zákoníku schopen předmětnou smlouvu o dílo uzavřít, nebyl rovněž schopen s žalovaným uzavřít ústní dohodou o zastoupení a udělit plnou moc pro potřebu uzavření předmětné smlouvy o dílo. Lze uzavřít, že tato právní jednání [jméno] [příjmení] jsou absolutně neplatná. Soud se věcně nezabýval případnou neplatností z důvodu omylu ve smyslu § 583 občanského zákoníku, neboť nelze dovodit, že by se žalobci neplatnosti předmětné smlouvy o dílo z tohoto důvodu ve smyslu § 586 občanského zákoníku vůči žalovanému dovolali, kdy tato skutečnost byla toliko zmíněna v bodě III. podání z 29. 6. 2020. S ohledem na uvedený závěr ohledně absolutní neplatnosti předmětné smlouvy o dílo má soud podepsaný za to, že zde je bezdůvodné obohacení na straně žalovaného ve smyslu ustanovení § 2993 občanského zákoníku, neboť žalobci, kteří na základě předmětné neplatné smlouvy o dílo plnili (uhradili sjednanou zálohu na cenu díla v prospěch účtu žalovaného), mají právo na vrácení toho, co plnili, tj. na vrácení peněžité částky, jak uvedeno ve výroku I. rozhodnutí. Nerozhodné soud považuje námitky žalovaného ohledně té skutečnosti, že na základě předmětné smlouvy o dílo plnil, že byly provedeny sjednané práce, za stavu, kdy žalovaný v průběhu řízení žádným procesně relevantním způsobem dle občanského soudního řádu tato svá subjektivní práva vůči žalobcům neuplatnil. Soud tak zamítl (neprovedl) veškeré zbývající důkazní návrhy, zejména důkazní návrhy vztahující se k plnění díla žalovaným, k vadám díla, kdy tyto důkazní návrhy směřovaly k prokázání nerozhodných skutečností z hlediska žalobou uplatněného nároku. S ohledem na shora uvedené skutečnosti rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku rozhodnutí.

22. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 § 142 a) o.s.ř., kdy žalobci byli ve věci zcela úspěšní a soud jim tak přiznal právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatňování práva sestávající ze zaplaceného soudního poplatku v částce 10.381 Kč, z náhrady nákladů právního zastoupení, tj. odměny advokáta za 9 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis a podání žaloby, vyjádření ve věci ze dne 29.6.2020, ze dne 26.8.2021, účast u jednání soudu ve dnech 11. 6. 2020, 8. 10. 2020, 2. 9. 2021, 6. 1. 2022) po 14.944 Kč dle § 7, § 12 odst.4, 9 režijních paušálu po 300 Kč dle § 13, náhrady za ztrátu času dle § 14 téže vyhlášky za 26 půl hodin po 100 Kč, jakož i DPH se k tomuto vztahující v částce 29.357 Kč, náhrady hotových výdajů na vyčerpané záloze za znalecký posudek v částce 5000 Kč, náhrady cestovného k 4 jednáním soudu za užití vozidla [registrační značka] při vzdálenosti 256 km z [obec] do [obec] a zpět, průměrné spotřebě 4,5l na 100km, tj. v částce 5.760 Kč (dle písemné specifikace doložené osvědčením o registraci vozidla), celkem ve výši uvedené ve výroku rozhodnutí.

23. Výrok III. je odůvodněn ustanovením § 148 o.s.ř., kdy Česká republika má právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému, který byl ve věci neúspěšný, kdy tyto náklady spočívají v nákladech znalečného placených Českou republikou, jejichž výše v době vyhlášení rozsudku známa nebyla.