13 C 49/2024

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudcem Mgr. Oldřichem Umlaufem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] pro 150 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 150 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % p. a. z částky 250 000 Kč od 18. 11. 2023 do 13. 2. 2024, z částky 150 000 Kč od 14. 2. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 122 583,50 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 16. 2. 2024 domáhala vydání rozhodnutí jímž by žalovanému byla uložena povinnost k zaplacení částky 150 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 250 000 Kč za období od 18. 11. 2023 do 13. 2. 2024, za období od 14. 2. 2024 do zaplacení z částky 150 000 Kč, skutkově uváděje, že mezi žalobkyní, jako objednatelem, a žalovaným, jako zhotovitelem, byla dne 23. 9. 2023 uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem byl závazek žalovaného zhotovit dílo spočívající v realizaci zateplení fasády, výměně oken a štítu v budově č. e. 52, obci Žerotín. Žalobkyně žalovanému ve třech splátkách jako zálohu zaslala částku 250 000 Kč na nákup materiálu určeného k realizaci díla. Mezi účastníky probíhala komunikace ohledně toho, že na díle neprobíhají práce dle smlouvy, kdy v listopadu 2023 žalovaný uvedl, že není schopen dostát svým závazkům z důvodu finančních potíží, na nemovitosti neprobíhaly žádné práce, žalovaný se dostal do prodlení s plněním díla, žalobkyně od smlouvy dne 12. 11. 2023 odstoupila a vyzvala žalovaného k vrácení zálohy ve lhůtě do 17. 11. 2023. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný uhradil dne 13. 2. 2024 pouze částku 100 000 Kč, částečné plnění má ve smyslu § 2054 odst. 2 občanského zákoníku účinky uznání zbytku dluhu, zbývá k úhradě částka 150 000 Kč s příslušenstvím, která zůstala neuhrazena přes předžalobní výzvu, nezbylo žalobkyni než se svým nárokem obrátit na soud. V podání z 6. 6. 2024 žalobkyně odmítla námitky žalovaného ohledně důvodu pro nesplnění jeho povinností ze smlouvy, odkázala na emailovou komunikaci účastníků, zdůraznila, že částečné plnění žalovaného má účinky uznání zbytku dluhu. Do protokolu o jednání dne 13. 6. 2024 žalobkyně odmítla argumentaci žalovaného ohledně významu částečného plnění ze strany žalovaného s tím, že vzhledem k okolnostem případu došlo k uznání závazku, popřela, že by žalovaný na objektu provedl jakékoliv práce, že by byly provedeny práce v rozsahu specifikovaném v podání žalovaného z 3. 6. 2024, kdy v případě, pokud k nějakému plnění snad došlo, žalobkyně z tohoto žádný prospěch neměla. V podání z 23. 10. 2024 žalobkyně v bodě II. specifikovala svá tvrzení ve vztahu k tvrzenému prodlení žalovaného s plněním díla, ke vzájemné komunikaci účastníků, která předcházela odstoupení od smlouvy o dílo, kdy dílo nebylo do konce října 2023 dokončeno, přestože se na tom strany dohodly s tím, že i v případě, že lhůta k plnění mezi účastníky dohodnuta nebyla, by byl žalovaný v prodlení s provedením díla, neboť měl dílo provést bez zbytečného odkladu, resp. v době přiměřené povaze díla, kdy žalovaný byl v prodlení s dokončením díla, námitky žalovaného o neplatnosti odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně jsou účelové, žalobkyně od smlouvy odstoupila dne 12. 11. 2023, kdy již v té době již byl dán důvod od odstoupení od smlouvy a dále z procesní opatrnosti podáním z 16. 10. 2024, kdy i v této době byl žalovaný v prodlení s dokončením díla. Do protokolu o jednání dne 14. 11. 2024 žalobkyně uvedla, že od smlouvy odstoupila zcela s tím, že pokud žalovaný jakkoliv plnil, nebyl naplněn ekonomický účel předmětné smlouvy, kdy ta ze strany žalovaného nebyla splněna. V podání z 2. 12. 2024 (po poučení ze strany soudu dle § 118a odst. 1 o.s.ř.) žalobkyně doplnila svá tvrzení z hlediska hospodářského účelu předmětné smlouvy o dílo, z hlediska dělitelnosti předmětu plnění, tak, že předmět plnění ve smlouvě o dílo lze považovat za dělitelný na zateplení fasády, výměnu oken, výměnu štítu, kdy k výměně oken ani k výměně štítu ze strany žalovaného nedošlo ani zčásti. Pokud jde o část předmětu označeného jako zateplení fasády, ta již dělitelná není, kdy smlouva o dílo s žádnými etapami předání části díla nepočítá, k předání části díla nikdy nedošlo. Zateplení fasády, kde byla provedena jen část skladby bez dalších nutných vrstev, dělitelné není, a to vzhledem k nutnosti aplikace kompletního certifikovaného souvrství přesné skladby, jak specifikováno v bodě II. podání. Žalobkyně tak ve smyslu § 2004 odst. 2 občanského zákoníku byla oprávněna od smlouvy o dílo odstoupit ohledně celého plnění, neboť částečné plnění pro žalobkyni význam nemělo.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil uváděje, že v září 2023 uzavřel s žalobkyní smlouvu o dílo, zavázal se k provedení stavebních prací uvedených ve smlouvě, a to na stavbě č. e. 52 v Žerotíně, žalobkyně se zavázala k úhradě ceny díla ve výši 400 000 Kč, kdy po uzavření smlouvy uhradila ve třech splátkách částku 250 000 Kč. Žalovaný namítal, že provedl práce v ceně 150 000 Kč, jak konkrétně specifikováno v bodě 1-4 s tím, že z poskytnutých peněz byl hrazen materiál, pronájem lešení, tak i provedené práce. Žalovaný uváděl, že provádět další práce nemohl z důvodu špatného počasí, tak i z důvodu ztráty zaměstnanců, kdy za tohoto stavu žalobkyně od smlouvy o dílo odstoupila. Vzhledem ke skutečnosti, že za část stavby, kterou zhotovitel provedl, náleží zhotoviteli peněžní kompenzace ve výše obvyklé ceny nedokončeného díla, vrátil žalobkyni částku 100 000 Kč, neboť hodnota dosud provedeného díla je 150 000 Kč, tj. požadavek žalobkyně na vrácení částky 150 000 Kč není po právu, z daného skutkového stavu nelze dovozovat splnění podmínky uznání zbytku dluhu ve smyslu § 2054 odst. 2 občanského zákoníku. Do protokolu o jednání dne 13. 6. 2024 žalovaný namítal, že žalobkyni se dostalo plnění v rozsahu provedených prací specifikovaných v podání ve výši cca 150 000 Kč, kdy žalobkyně toto plnění přijala a je povinna je žalovanému vrátit v rozsahu finanční náhrady, tj. v ceně obvyklé za provedené dílo v jeho části. Žalovaný odmítl argumentaci žalobkyně ohledně uznání závazku s tím, že z obsahu emailu z ledna 2024 vyplývá, že žalovaný dluh přijímá, ale ne v plné výši. Dále žalovaný namítl, že v předmětné smlouvě o dílo nebyl uveden žádný termín k jeho provedení, z čehož lze usuzovat, že to bylo ponecháno na úvaze zhotovitele a je tak otázkou, zda žalobkyně mohla od smlouvy platně odstoupit, kdy samotnou platnost i účinnost odstoupení od předmětné smlouvy o dílo žalovaný učinil spornou. Do protokolu o jednání dne 14. 11. 2024 žalovaný zdůraznil, že z části plnil, odkázal na konkrétní práce, které byly na objektu provedeny s tím, že vzhledem k rozsahu těchto prací žalobkyně z tohoto měla prospěch. K výzvě soudu žalovaný specifikoval své námitky v podání z 3. 6. 2024 tak, že zde vůči sobě stojí dvě pohledávky na vydání bezdůvodného obohacení, kdy z ust. § 2004 občanského zákoníku žalovaný dovozuje své právo na uhrazení toho, co na díle bylo z jeho strany provedeno, kdy žalovaný má za to, že žalobkyně nemohla odstoupit od smlouvy jako celku, nýbrž jako části neprovedeného plnění. V podání z 7. 1. 2025 se žalovaný vyjádřil k podání žalobkyně z 21. 12. 2024 ohledně dělitelnosti předmětu plnění uvedeného ve smlouvě o dílo na tři části s tím, že i zateplení fasády je, jak je zřejmé z faktického stavu objektu i fotodokumentace, dělitelné na dvě samostatné části, a to na zateplení soklů budovy, a na zateplení vlastní části budovy, kdy dělitelnost předmětu plnění není závislá na sjednávání etap předávání díla. Žalovaný zpochybnil objektivnost odborného vyjádření z 2. 12. 2024, zdůraznil, že jako zhotovitel má v každém případě právní nárok na úhradu provedeného díla, a to buď z titulu úhrady plnění dle smlouvy o dílo, kdy dojde k platnému odstoupení pouze od neprovedené části díla, nebo z titulu bezdůvodného obohacení, pokud provedené částečné plnění díla nemá pro žalobkyni význam. Žalovaný setrval na svých námitkách ohledně vypořádání bezdůvodného obohacení dle § 2991 občanského zákoníku, konkrétně uváděje, jak uvedeno v podání.

3. Z nesporných shodných tvrzení soud zjistil, že dle smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky dne 23. 9. 2023 žalobkyně uhradila na záloze částku 250 000 Kč, tak i skutečnost, že dne 13. 2. 2024 žalovaný vrátil žalobkyni částku ve výši 100 000 Kč.

4. Z přepisu emailu žalovaného z 24. 1. 2024 adresovaného žalobkyni ve věci předžalobní výzvy soud zjistil, že zde bylo mimo jiné uvedeno, že dluh přijímá, ale ne v plné výši, jelikož tam navozil plno materiálu, platil řemeslníka, nějakou práci tam udělal. Dále žalovaný uváděl, že se dostal do finančních problémů, stal se závislým na automatech, pokusil se i o sebevraždu, byl by rád, kdyby se domluvili na splátkovém kalendáři s tím, že kdyby měl víc, poslal by víc, jinak to není schopen uhradit, dluh chce samozřejmě srovnat.

5. Ze smlouvy o dílo z 23. 9. 2023 soud zjistil, že byla uzavřena mezi [celé jméno žalovaného], jako zhotovitelem, a [celé jméno žalobkyně], jako objednatelem. Dle článku 1 předmětem smlouvy bylo dílo, což znamená zateplení fasády, výměnu oken a štítu, kdy další detailní specifikace může být uvedena v příloze této smlouvy. Zhotovitel se zavázal dílo provést, objednatel se zavázal dílo převzít a zaplatit za něj zhotoviteli sjednanou cenu za podmínek uvedených ve smlouvě. Dle bodu 2 zhotovitel se zavázal provést dílo s potřebnou péčí a ujednané době s tím, že zhotovitel obstará vše, co je k provedení díla potřeba, zhotovitel má právo požadovat během provádění díla přiměřenou část náhrady nákladů s přihlédnutím k vynaloženým nákladům, objednatel se zavázal zajistit zhotoviteli přístup a vhodné podmínky nezbytné pro řádné provádění díla. Dle bodu 3 cena za provedení díla byla určena odhadem ve výši 400 000 Kč s tím, že při podpisu smlouvy objednatel zaplatí zálohu za materiál ve výši 150 000 Kč na zde uvedený účet. Dále zde bylo v bodě 3.3 uvedeno, že objednatel může od smlouvy odstoupit, poměrnou část původně určené ceny zaplatí zhotoviteli, má-li z částečného plnění zhotovitele prospěch. Dle bodu 3.1 se objednatel zavázal zaplatit cenu za provedení díla, nebo jakoukoliv její část. Dle bodu 3.2 záloha je splatná před započetím provádění díla. Dle bodu 4, kterákoliv smluvní strana má právo odstoupit od této smlouvy z kteréhokoliv zákonného důvodu, odstoupení je účinné doručením účinného podání o odstoupení druhé straně.

6. Z dopisu žalobkyně ze dne 12. 11. 2023 adresátu [celé jméno žalovaného] soud zjistil, že zde mimo jiné bylo uvedeno, že se tímto sděluje, že z důvodu prodlení s realizací a předáním díla, na základě uzavřené smlouvy o dílo z 23. 9. 2023, tímto odstupuje od smlouvy, kdy k tomuto rozhodnutí jí vedla zpráva, kde píše, že není schopen plnit své závazky (příloha [číslo]) a dále zde bylo uvedeno, že se žádá o neprodlené navrácení poskytnuté zálohy na nákup materiálu ve výši 250 000 Kč, kterou obdržel ve třech splátkách (příloha [číslo]). Dopis byl přílohou emailu žalobkyně adresovaného žalovanému dne 12. 11. 2023 ve věci odstoupení od smlouvy.

7. Z předžalobní výzvy ze dne 19. 11. 2024 soud zjistil, že tímto žalobkyně, zastoupená právním zástupcem, vyzvala žalovaného k vrácení částky 250 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 18. 11. 2023 do zaplacení s tím, že mezi účastníky byla dne 23. 9. 2023 uzavřena smlouva o dílo, žalobkyně ve třech splátkách zaslala částku 250 000 Kč jako zálohu, mezi účastníky proběhla komunikace, kdy na nemovitosti neprobíhaly žádné práce, bylo zde prodlení s plněním díla ze strany žalovaného a dne 12. 11. 2023 tak došlo ze strany žalobkyně k odstoupení od smlouvy a k výzvě k vrácení uhrazené zálohy.

8. Z dopisu z 16. 10. 2024 soud zjistil, že tímto žalobkyně, zastoupená právním zástupcem, z procesní opatrnosti znovu odstoupila od smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky dne 23. 9. 2023, a to z důvodu prodlení žalovaného s realizací a předáním díla, které naplňuje charakter porušení smlouvy podstatným způsobem, kdy před uzavřením smlouvy pan [příjmení] dobu dokončení díla v rozmezí dvou týdnů až jednoho měsíce, dílo tak mělo být dokončeno na konci října 2023, není však dokončeno i nadále, prodlení s dokončením díla trvající téměř 1 rok jistě naplňuje charakter porušení smlouvy podstatným způsobem. Dopis byl odeslán a doručen žalovanému, tak i jeho právnímu zástupci.

9. Z přepisu komunikace z 8. 11. 2023 soud zjistil, že zde bylo mimo jiné uvedeno, že žalovaný v úterý měl přivézt nakoupený materiál na Žerotín, což se nestalo, z čehož se usuzuje, že žádný materiál nemá a o dohodu nestojí.

10. Z přepisu komunikace účastníků z 1. 11. 2023 soud zjistil, že zde žalovaný mimo jiné uvedl, že materiál na chatu má koupený, ale měl nějaké zdravotní potíže, finanční potíže, není schopen dát klukům, co pro něho dělají, výplatu a ty mu nechtějí do práce, dá vědět, jestli sehnal finance nebo bude muset dovézt materiál.

11. Z přepisu komunikace účastníků z 12. 10. 2023 soud zjistil, že zde žalovaný mimo jiné uvedl, že jestli se žalobkyně bojí, že jí chce okrást, může od smlouvy odstoupit, má hodně práce, komplikuje mu to, že kluci tam nechtějí jet 100 km, aby zateplili pár metrů, zdrželo se to, protože dodělával v Mostu, nejde, aby si sama kupovala materiál, mají smlouvu.

12. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobkyně je jeho sestrou, která uzavřela s žalovaným smlouvu na objektu v Žerotíně, kdy písemnou smlouvu neviděl, u jednání sestry s žalovaným přítomen nebyl. Byl u toho, kdy žalovaný říkal, že za normálních okolností by práce byly hotové za dva týdny, ale vzhledem k potřebě nových oken to bude trvat týdny čtyři, na což reagoval, že čtyři týdny jsou paráda.

13. Z fotografií č.l. 49-59 spisu domu [adresa] v Žerotíně z října 2023 soud zjistil, že zde je zachycen stav objektu, na fotografiích je vidět obložení štítu OSB deskami (č.l. 53), obložení obvodových stěn polystyrénem (č.l. 54-58), , právnická osoba, (č.l. 59), tak i stojící lešení okolo domu na jednotlivých fotografiích.

14. Z listiny označené Odborné vyjádření technického a zkušebního ústavu stavební Praha, s. p. z 2. 12. 2024 soud zjistil, že zde mimo jiné bylo uvedeno, že na základě objednávky ze dne 25. 11. 2024, smlouvy o dílo z 23. 9. 2023 a fotografií se podává odborné vyjádření se zjištěním, že z fotografií lze usuzovat, že nejméně na jedné stěně byla provedena úprava soklové části objektu, nejméně dvě stěny fasády byly obloženy polystyrénem, obklad jedné stěny je zřejmě neúplný, fotografie zbývajících dvou stěn nebyly poskytnuty, z doložených fotografií není patrna provedená výměna oken ani štítu. V odpovědích na položené otázky v bodě 1 bylo uvedeno, že předmět smlouvy lze považovat za dělitelný na tři části, a to zateplení fasády, výměna oken, výměna štítu. Část zateplení fasády, kde byla provedena jen část skladby (obložení tepelnou izolací) bez dalších nutných vrstev již není dělitelná a je nutné ji provést uceleně, jinak zateplovací systém neplní svoji funkci. Zateplení fasády není také dělitelné vzhledem k nutnosti aplikace kompletního předem certifikovaného souvrství, přesné skladby, kdy komponenty konkrétního certifikovaného zateplovacího systému nelze nahrazovat výrobky jiných výrobců.

15. Vzhledem k tomu, že si jednotlivá skutková zjištění vzájemně neodporují, soud na ně odkazuje, jakožto na souhrnný skutkový závěr.

16. Dle ust. § 2586 odst. 1 občanského zákoníku, smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a své nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

17. Dle ust. § 2604 občanského zákoníku, dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

18. Dle ust. § 2606 občanského zákoníku, provádí-li se dílo postupně a lze-li jednotlivé stupně odlišit, může být předáno a převzato i po částech.

19. Dle ust. § 2001 občanského zákoníku, od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany nebo stanoví-li tak zákon.

20. Dle ust. § 2002 odst. 1 občanského zákoníku, poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala, v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. Dle odst. 2, strana může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu.

21. Dle ust. § 2004 odst. 1 občanského zákoníku, odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku. Dle odst. 2, plnil-li dlužník zčásti, může věřitel od smlouvy odstoupit jen ohledně nesplněného zbytku plnění. Nemá-li však částečné plnění pro věřitele význam, může věřitel od smlouvy odstoupit ohledně celého plnění.

22. Dle ust. § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

23. Dle ust. § 1969 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

24. Dle ust. § 1958 odst. 1 občanského zákoníku, je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Dle odst. 2, neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

25. Dle ust. § 2054 odst. 2 občanského zákoníku, plní-li dlužník dluh v části, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

26. Dle ust. § 555 odst. 1 občanského zákoníku, právní jednání se posuzuje podle svého obsahu.

27. Dle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

28. V souladu s citovanými zákonnými ustanoveními, na základě skutkového stavu, jak uvedeno shora, shledal soud žalobou uplatněný nárok včetně příslušenství důvodným, jak uvedeno ve výroku I., a to z následujících důvodů:Z provedených důkazů, a to smlouvy o dílo z 23. 9. 2023, se podává, že mezi žalobkyní, jakožto objednatelem, a žalovaným, jakožto zhotovitelem, vznikl právní vztah dle ust. § 2586 občanského zákoníku, jehož právním důvodem vzniku byla smlouva o dílo, jejímž obsahem byl závazek žalovaného provést dílo v rozsahu specifikovaném v bodě 1 smlouvy, závazek žalobkyně zaplatit cenu díla ve výši a za podmínek specifikovaných v bodě 3 smlouvy. Doba plnění díla sjednána ve smlouvě nebyla, kdy na uvedeném ničeho nemění skutečnosti zjištěné z výpovědi svědka [příjmení] ohledně doby, kdy mělo být dílo provedeno dle ústního sdělení žalovaného. Z provedených důkazů, a to vzájemné komunikace účastníků z období října až listopadu 2023, se podává, že žalovaný sjednaný předmět díla v rozsahu uvedeném ve smlouvě neprovedl, dílo nebylo dokončeno, a to z důvodů na straně žalovaného. Ve smyslu ust. § 1958 občanského zákoníku, nebyl-li čas plnění k předmětné smlouvě o dílo ujednán, byl žalovaný povinen sjednané dílo provést (splnit závazek) bez zbytečného odkladu na výzvu žalobkyně (věřitele). Ze vzájemné komunikace účastníků v rozhodném období se podává, že žalovaný přes výzvu žalobkyně v díle nepokračoval (dílo ve sjednaném rozsahu neprovedl), výslovně uvedl, že není schopen své závazky ze smlouvy splnit. Lze uzavřít, že žalovaný svůj závazek k provedení díla ve smyslu ust. § 1968 občanského zákoníku řádně a včas nesplnil. Z provedených důkazů, a to dopisu žalobkyně z 12. 11. 2023 se podává, že žalobkyně ve smyslu ust. § 2002 občanského zákoníku od smlouvy odstoupila z důvodu prodlení žalovaného s realizací a předáním díla, tj. z důvodu uvedeného ust. § 1969 občanského zákoníku, dle bodu 4 předmětné smlouvy o dílo. Z provedených důkazů, a to smlouvou o dílo, odborného vyjádření z 2. 12. 2024, se podává, že sjednaný předmět díla byl z hlediska ekonomického účelu předmětné smlouvy dělitelný na 3 části, a to zateplení fasády domu, výměnu oken, výměnu štítu. Z provedených důkazů, a to fotografiemi ohledně prováděných prací (díla) z říjnu 2023, se podává, že část sjednaných prací provedena byla, pokud jde o provádění zateplení fasády, tak i výměnu štítu, nicméně nelze dovodit, že by žalovaný dílo v těchto dílčích částech provedl (dokončil), že by bylo předáno v tomto rozsahu žalobkyni. Z odborného vyjádření z 2. 12. 2024 se podává, že v případě části zateplení fasády byla provedena toliko část skladby obložení tepelnou izolací, tj. zateplení nebylo provedeno uceleně, kdy zateplovací systém neplnil svoji funkci. Ve smyslu ust. § 2004 odst. 2 občanského zákoníku lze uzavřít, že částečné plnění žalovaného (v rozsahu provedených prací na díle) nemělo pro žalobkyni význam, tj. žalobkyně byla oprávněna od smlouvy odstoupit ohledně celého plnění. Nedůvodnou soud tak shledal námitku žalovaného ohledně neplatnosti, neúčinnosti odstoupení od smlouvy o dílo. Ve smyslu ust. § 2004 odst. 1,2 občanského zákoníku tak došlo ke zrušení – zániku závazku účastníků z předmětné smlouvy o dílo, a to s účinky od počátku (ex tunc). Nerozhodnou je tak skutečnost zjištěná z dopisu žalobkyně z 16. 10. 2024 ohledně odstoupení od předmětné smlouvy o dílo z důvodu prodlení s jeho realizací a předáním ze strany žalovaného, neboť zde je platné a účinné odstoupení od smlouvy učiněné právním jednání žalobkyně obsaženým v dopise z 12. 11. 2023. Z nesporných skutečností se podává, že žalobkyně na sjednanou zálohu dle bodu 3 předmětné smlouvy uhradila 250 000 Kč, žalovaný z této částky žalobkyni vrátil částku 100 000 Kč. Ve smyslu ust. § 2991 občanského zákoníku lze uzavřít, že zde je bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, tj. majetkový prospěch získaný plněním z právního důvodu který odpadl, tj. žalovanému uložena povinnost k vydání bezdůvodného obohacení, a to v rozsahu nevrácené zálohy, jak uvedeno ve výroku I. rozhodnutí, včetně úroku z prodlení v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to za období prodlení žalovaného s vydáním bezdůvodného obohacení. Z provedených důkazů, a to emailu žalovaného z 24. 1. 2024, tak i nesporné skutečnosti ohledně vrácení částky 100 000 Kč, se podává, že v uvedeném nelze ve smyslu ust. § 2054 odst. 2 občanského zákoníku spatřovat uznání i zbytku dluhu - uznání závazku k vydání bezdůvodného obohacení v částce 150 000 Kč, za stavu, kdy žalovaný výslovně uvedl, že dluh přijímá, ale ne v plné výši. Civilní sporné řízení je ovládáno zásadou dispoziční, tj. je na žalobci, zda a jaký nárok učiní předmětem řízení. V dané věci předmětem řízení byl nárok na vydání bezdůvodného obohacení, které vzniklo žalovanému na úkor žalobkyně, a to z důvodu zániku právního vztahu účastníků v důsledku odstoupení od předmětné smlouvy o dílo ze strany žalobkyně. Soud v civilním sporném řízení z úřední povinnosti neprovádí zjišťování materiální pravdy – skutečného stavu věci. Na vydání bezdůvodného obohacení dopadá právní úprava ust. § 2991 občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.), která je účinná od 1. 1. 2014, kdy při uplatnění žalobního návrhu na vydání plnění z bezdůvodného obohacení není nutné vyjádřit v petitu navrženého rozhodnutí podmíněnost práva žalobce na vrácení jím poskytnutého plnění oproti povinnosti vydat straně žalované jako protiplnění to, co žalobce ze zrušené smlouvy nabyl. Účinná právní úprava předpokládá, že soud bude k oboustrannosti plnění, na základě předmětné smlouvy, přihlížet toliko v případě uplatnění námitky vzájemného plnění ze strany žalované, a teprve uplatní-li žalovaná strana opodstatněnou námitku vzájemného plnění, promítne soud, v případě shledání žalobou uplatněného nároku důvodným, danou skutečnost do výroku meritorního rozhodnutí, aniž by žalobce musel měnit žalobu a uzpůsobovat petit této obraně na straně žalované. Je tak ponecháno výlučně na straně, vůči níž je nárok z bezdůvodného obohacení před soudem uplatňován, zda namítne vzájemnost plnění, přičemž tak musí učinit procesně relevantním způsobem, tj. postupem dle občanského soudního řádu (zák. č. 99/1963 Sb.). V daném případě lze uzavřít, že námitka vzájemnosti ze strany žalovaného procesně relevantním způsobem uplatněna nebyla, tj. ze strany žalovaného za řízení nebyl uplatněn vzájemný návrh dle § 97 o.s.ř., nebyla uplatněna námitka započtení dle § 98 o.s.ř., tj. nebyl učiněn žádný z těchto procesních úkonů, kdy tyto lze ve smyslu § 41a odst. 1 o.s.ř. učinit toliko výslovně, což se nestalo. Na uvedeném ničeho nemění skutečnost, že žalovaný za řízení opakovaně uváděl, že dle předmětné zrušené smlouvy o dílo plnil, provedl práce v konkrétním namítaném rozsahu, včetně konkrétní výše ocenění tohoto plnění, že zde vůči sobě stojí dvě pohledávky na vydání bezdůvodného obohacení. Soud se tak věcně nezabýval nárokem žalovaného na vydání bezdůvodného obohacení (v rozsahu ocenění provedeného plnění žalovaného dle zrušeného smlouvy o dílo), neboť nárok žalovaného na vydání bezdůvodného obohacení nebyl předmětem řízení ve věci, za stavu, kdy ze strany žalovaného nebyl uplatněn procesně relevantním způsobem. Soud zamítl veškeré zbývající důkazní návrhy ze strany žalobkyně, neboť směřovaly k prokázání skutečností, k nimž byly provedeny důkazy jiné, z nichž soud učinil skutková zjištění v rozsahu dostatečném pro rozhodnutí ve věci. Soud zamítl (neprovedl) veškeré zbývající důkazní návrhy ze strany žalovaného (znalecký posudek k ocenění provedených prací), neboť směřovaly k prokázání nerozhodných skutečností z hlediska žalobou uplatněného nároku, z hlediska předmětu sporu. S ohledem na shora uvedené skutečnosti rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku rozhodnutí.

29. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1, § 142a o.s.ř., kdy žalobkyně měla ve věci plný úspěch a soud jí tak přiznal náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatňování práva sestávající ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 500 Kč, nákladů právního zastoupení, tj. odměny advokáta za 10 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis a podání žaloby, vyjádření ve věci z 6. 6. 2024, z 2. 12. 2024, účast u jednání soudu dne 13. 6. 2024, 26. 9. 2024, 14. 11. 2024, 9. 1. 2025) po 7 100 Kč dle § 7, § 8 odst. 1 advokátního tarifu, za 9 režijních paušálů po 300 Kč, jednoho režijního paušálu po 450 Kč dle § 13 téže vyhlášky, jakož i DPH se k tomuto vztahující ve výši 15 572 Kč, náhrady hotových výdajů ve výši 9 982,50 Kč včetně DPH (za úhradu faktury [číslo] kterou bylo vyúčtováno odborné vyjádření , právnická osoba, .), náhrady cestovného za užití vozidla SPZ 8 AL 8606 k jednotlivým jednáním z Prahy do Karlových Varů a zpět při vzdálenosti 276 km, spotřebě 6,9 km na 100 km, v celkové výši 11 023 Kč včetně DPH (dle písemné specifikace), náhrady za promeškaný čas dle § 14 advokátního tarifu ve výši 4 356 Kč, tj. za 24 půlhodin po 100 Kč, za 8 půlhodin po 150 Kč, celkem ve výši, jak uvedeno ve výroku rozhodnutí.