13 C 79/2020

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Oldřichem Umlaufem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované zastoupená obecným údaje o zástupci pro: zřízení práva cesty <b>I. Žaloba na zřízení služebnosti nezbytné cesty (chůze a jízdy) po části pozemku p. č. st. [číslo], která je zapsána na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres], jak byla tato část pozemku zaměřena geometrickým plánem [číslo] vyhotoveným [jméno] [příjmení], geodetické práce, ve prospěch pozemku p. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], zapsaná na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres], se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému [číslo] na náhradě nákladů řízení částku 32.004,50 Kč, k rukám právního zástupce žalovaného, a to do tří od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>III. Žalobce je povinen zaplatit žalované [číslo] na náhradě nákladů řízení částku 1.200 Kč, a to do tří od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> 1. Žalobce se žalobou ze dne 16. 3. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by bylo zřízeno právo nezbytné cesty (chůze a jízdy) po části pozemku p. č. st. [číslo], která je zapsána na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres], jak byla tato část pozemku zaměřena geometrickým plánem [číslo] vyhotoveným [jméno] [příjmení], geodetické práce, ve prospěch pozemku p. č. st. 25, jehož součástí je stavba [adresa], zapsaná na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres], skutkově uváděje, že žalobce je vlastníkem pozemku p. č. st. 25, jehož součástí je stavba [adresa], jakož i dalších nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. [obec] u [obec], kdy vlastnické právo bylo na žalobce převedeno kupní smlouvou z 30. 9. 2019, uzavřenou mezi žalobcem a prodávajícími [jméno] a [jméno] [příjmení], žalovaní jsou vlastníky pozemku p. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. [obec] u [obec], pozemky ve vlastnictví žalobce nejsou spojeny s veřejnou cestou, v důsledku čehož na nich nelze řádně hospodařit ani je užívat, přístupu bylo ze strany žalovaných zabráněno v době minulé umístěním plotu na hranici parcely p. č. st. [číslo] a p. [číslo] která je veřejnou komunikací. Zřízení nezbytné cesty přes pozemek ve vlastnictví žalovaných odůvodňuje skutečnost, že přístup přes žádný jiný sousední pozemek fakticky možný není, jedná se navíc o přístup nejpřirozenější, který byl v minulosti po desítky let fakticky realizován. Zřízením nezbytné cesty v navrhovaném rozsahu by tak byly naplněny podmínky dle ustanovení § 1029 odst. 2 občanského zákoníku, kdy zde není žádný z důvodů stanovených § 1032 občanského zákoníku, pro který by požadovaná nezbytná cesta neměla být povolena, žalobce si nezpůsobil nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti a nezbytná cesta není ani žádána jen za účelem pohodlnějšího spojení. V podání z 18. 5. 2020 se žalobce vyjádřil tak, že zde byl pouze provizorní přístup, kdy pro cestu musel být užit i pozemek p. [číslo] který není ani nikdy nebyl ve vlastnictví právních předchůdců žalobce, pozemky ve vlastnictví právních předchůdců žalobce a pozemky, které žalobce nabyl do svého vlastnictví kupní smlouvou z 30. 9. 2019, nemají žádnou společnou hranici a žalovanými navrhované zřízení práva cesty přes pozemky právních předchůdců žalovaných by přístup nezajistilo. Dále žalobce uvedl, že dočasně využívá k přístupu na své pozemky provizorní přístup přes pozemek [parcelní číslo] ve vlastnictví společnosti [právnická osoba], kdy se však jedná o ornou půdu, průjezd přes tento pozemek je závislý na počasí, i v tomto případě je však žalobce nucen využít k přístupu i parcelu [číslo] ve vlastnictví státního pozemkového úřadu. Z těchto důvodů je pro zajištění přístupu jediným vhodným řešením zřízení nezbytné cesty přes pozemek ve vlastnictví žalovaných, kdy právě tento pozemek byl historicky pro přístup na pozemek žalobce využíván a ke znemožnění přístupu došlo až v okamžiku, kdy [územní celek] chybně odprodala část veřejné cesty žalovaným a ti následně zřízením oplocení faktickému průchodu a průjezdu zabránili. V podání z 23. 9. 2020 žalobce zdůraznil, že o zajištění přístupu k nemovitostem se osobně pokoušel již od roku 2016, kdy jako zmocněnec pana [jméno] [příjmení] se opakovaně pokoušel jednat s žalovanými, tak i s obcí [obec], tj. žalobce se zajímal o existenci přístupu k nemovitostem již několik let před uzavřením kupní smlouvy, v době před zakoupením nemovitostí se pokoušel přístup k nemovitostem zajistit, avšak neúspěšně. Z přístupu žalovaných vyplynulo, že pro žalobce nebylo reálné docílit jednáním s žalovanými povolení nezbytné cesty a nezbylo mu tak než se obrátit na soud. V podání z 19. 11. 2020 žalobce konkrétně popsal situaci ohledně přístupu na předmětné pozemky, které zakoupil, jak vzniklo v minulosti, kdy po zbudování plotu na hranici parcely st. [číslo] a parcely [číslo] začali dědici [jméno] [příjmení] intenzivně řešit situaci ohledně přístupové cesty, neboť měli v úmyslu část zděděných nemovitostí prodat, došlo k uzavření smlouvy o smlouvě budoucí, k odmítnutí nabídky žalovaných k odkupu předmětných pozemků, došlo k dalšímu zhoršení vzájemných sousedských vztahů, k udělení plné moci dne 19. 9. 2016 žalobci za účelem řešení situace s obcí [obec]. Žalobce tak činil kroky k uzavření dohody o zřízení nezbytné cesty, jak specifikováno v bodě II. podání, kdy sám přímo s žalovanými nekomunikoval, stejně tak s manželi [příjmení]. Z těchto důvodů má žalobce za to, že mu nelze vytýkat, že by v dané věci jednal hrubě nedbale, neboť se všemi dostupnými prostředky pokoušel situaci ohledně přístupové cesty vyřešit, a to ještě před nabytím předmětných pozemků do svého vlastnictví. V podání z 24. 8. 2020 žalobce navrhl důkazní návrhy pro případ, že soud přistoupí k posouzení, která z variant přístupové cesty k pozemku ve vlastnictví žalobce je vhodnější.

2. Žalovaní s podanou žalobou nesouhlasili, namítaje, že zde jsou překážky pro zřízení navrhované nezbytné cesty ze strany žalobce ve smyslu § 1032 občanského zákoníku, kdy žalobci nic nebránilo, aby koupi nemovitostí dle kupní smlouvy z 30. 9. 2019 podmínil zřízení věcného břemene práva cesty přes pozemky prodávajících, kdy skutečnost, že dědicové [jméno] [příjmení] prodali část zděděných nemovitostí žalobci, aniž by žalobce podmínil uzavření kupní smlouvy zřízením přístupu na kupované nemovitosti, nemůže jít k tíži žalovaných. Dále žalovaní poukazovali na skutečnost, že pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec] byl v době, kdy již nemovitosti vlastnil žalobce, komunikací, kterou mohl využívat k přístupu na své nemovitosti, a který byl k tomuto účelu využíván i právními předchůdci žalobce. Žalobce tak mohl podat žádost Státnímu pozemkovému úřadu o odkoupení pozemků p. [číslo] případně žádost o zřízení věcného břemene spočívající v právu chůze a jízdy, případně cesty a stezky, které by tento pozemek zatěžovalo. Dále žalovaní poukazovali na skutečnost, že žalobce má sjednanou i jinou možnost přístupu na své pozemky, a to na základě dohody se společností [právnická osoba], je věcí žalobce, zda se s vlastníkem pozemku, po němž si sjednal přístup, dohodne na stavebních úpravách, které by zajistily lepší sjízdnost. Pokud jde o pozemek p. č. st. 23 v k. ú. [obec] u [obec] ve vlastnictví [jméno], [jméno] a [jméno] [příjmení], žalovaní namítali, že má dostatečnou šíři k průjezdu pro osobní automobil. Žalovaní namítali, že na pozemku, přes nějž je žalobcem požadována nezbytná cesta, se nacházejí inženýrské sítě, které nejsou zabezpečeny pro pojíždění osobními automobily, zřízení požadované nezbytné cesty by představovalo nepřiměřený zásah do vlastnického práva žalovaných k pozemku v jejich vlastnictví. Pro případ, že by soud neshledal existenci překážek pro zřízení nezbytné cesty ve smyslu § 1032 občanského zákoníku, žalovaní namítali, že oproti žalobcem navrhované nezbytné cestě jsou zde další možné varianty přístupu na pozemek žalobce, které jsou oproti navrhované variantě vhodnější, jak specifikováno do protokolu o jednání dne 13. 8. 2020. V podání z 31. 8. 2020 žalovaní zdůraznili, že žalobce si musel být vědom již v době koupě nemovitostí nedostatku přístupu, tak i rizika, že mu věcně břemeno práva cesty nebude zřízeno, kdy žalobce s žalovanými nikdy nejednal o svém záměru koupit předmětné nemovitosti, ani je nepožádal o zřízení nezbytné cesty před koupí nemovitostí, k nimž nyní žádá přístup.

3. Z informace o pozemku p. č. st. 25 zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec] soud zjistil, že jeho součástí je stavba [adresa], vlastnické právo je zapsáno pro osobu [celé jméno žalobce].

4. Z kupní smlouvy z 30. 9. 2019 soud zjistil, že byla uzavřena [jméno], [jméno] a [jméno] [příjmení], jako prodávajícími, a [celé jméno žalobce], jako kupujícím. Dle bodu 1., 2. smlouvy předmětem prodeje byla stavba [adresa] na pozemku p. č. st. 25 a pozemky p. č. st. 119, p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. č. 1977 vše v k. ú. [obec] u [obec]. V bodě 4. bylo mimo jiné uvedeno, že kupující prohlašuje, že stav nemovitého majetku je mu dobře znám z osobní prohlídky a z informací strany prodávající.

5. Z informace o pozemku p. č. st. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] zapsáno na [list vlastnictví] soud zjistil, že zde je zapsáno vlastnické právo [jméno] a [jméno] [příjmení], součástí pozemku je stavba [adresa] rodinný dům.

6. Z dopisu z 14. 4. 2016 adresovaného [jméno] [příjmení] starostou [územní celek] ve věci řešení přístupu k domu [adresa] v [obec] soud zjistil, že zde bylo uvedeno, že přístup po st. [parcelní číslo] k uvedenému domu je možné vyřešit pouze s vlastníky tohoto pozemku manželi [příjmení].

7. Z dopisu z 19. 9. 2016 soud zjistil, že tímto [jméno] [příjmení] požádal Stavební úřad [obec] o místní šetření v obci [obec], a to ohledně vyřešení přístupové cesty k domu [adresa].

8. Z plné moci z 19. 9. 2016 soud zjistil, že tímto [jméno] [příjmení] zmocnil [celé jméno žalobce] k veškerému jednání ohledně přístupové cesty k domu [adresa] [obec], [obec].

9. Z dopisu z 15. 1. 2020 soud zjistil, že tímto Mgr. [jméno] [příjmení] v zastoupení žalobce vyzvala žalované ke zřízení práva nezbytné cesty na pozemek klienta přes pozemek, který je v jejich vlastnictví.

10. Z výpisu [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec] soud zjistil, že zde je zapsána pozemková parcela [číslo] způsob využití ostatní komunikace, vlastnické právo ČR s právem hospodaření pro Státní pozemkový úřad.

11. Z dopisu z 2. 11. 2019 soud zjistil, že tímto [celé jméno žalobce] požádal Státní pozemkový úřad o odkoupení pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec], a to z důvodu, že je vlastníkem sousedního pozemku a zastavěné plochy, na který nemá přístup, kdy odkoupení parcely by částečně vyřešilo přístup na jeho pozemek.

12. Ze sdělení Státního pozemkového úřadu z 2. 12. 2020 ve věci pozemkové parcely [číslo] v k. ú. [obec] soud zjistil, že pokud je pozemek veden v druhu ostatní plcha s využitím ostatní komunikace vztahuje se na něj ustanovení § 19 zákona č. 13/1997 Sb., kdy každý může užívat pozemní komunikace bezplatně, obvyklým způsobem, ke kterému je určena, uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace. Ke změně zápisu využití pozemku do evidence došlo na základě místního šetření, které proběhlo asi před rokem, kdy v rámci tohoto šetření nebylo prokázáno, že by byl výše uvedený pozemek užíván jako veřejná přístupová komunikace, kdy Krajský pozemkový úřad pro Karlovarský kraj má však za to, že touto změnou nejsou vlastníci okolních zemědělských pozemků na svých právech kráceni s ohledem na ustanovení § 1021 zákona č. 89/2012 Sb.

13. Z přepisu e-mailu ze dne 2. 12. 2020 soud zjistil, že tímto bylo odpovězeno na žádost [celé jméno žalovaného] ohledně pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] tak, že KPÚ pro Karlovarský kraj neeviduje žádnou žádost o odkoupení tohoto pozemku ani o zřízení věcného břemeno práva chůze a jízdy. Dále zde bylo mimo jiné uvedeno, že KPÚ běžně pronajímá pozemky, které nejsou vedeny v druhu ostatní plocha s využitím ostatní komunikace za účelem přístupu k nemovitosti vlastněné žadatelem o nájem.

14. Ze smlouvy o smlouvě budoucí z 22. 9. 2015 soud zjistil, že byla uzavřena mezi [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení], a to ohledně nemovitosti [adresa], p. č . 25 s příslušenstvím za kupní cenu ve výši 800.000 Kč, kdy 300.000 Kč bude vyplaceno při podpisu smlouvy o smlouvě budoucí v hotovosti jako záloha z kupní ceny, částka 500.000 Kč bude doplacena po vyřešení přístupové komunikace k nemovitosti [adresa] a [parcelní číslo] s tím, že nedojde-li k vyřešení do termínu 30. 6. 2016 strany se dohodli o pozbytí platnosti této smlouvy a vrácení částky 300.000 Kč zpět panu [celé jméno žalobce].

15. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je jednatelem spol. [právnická osoba], která vlastní pozemky v k. ú. [obec] u [obec], o užívání těchto pozemků ze strany pana [celé jméno žalobce] za účelem umožnění přístupu k jeho pozemku p. č. st. 25 mu nebylo nic známo. Od zaměstnance pana [příjmení] ví, že panu [celé jméno žalobce] byl přístup umožněn, ale nebyl si vědom toho, že by to mělo být natrvalo, svědek nebyl schopen uvést, o jaký konkrétní pozemek se jedná. O trvalém užívání a umožnění přístupu pro pana [celé jméno žalobce] jednáno nebylo.

16. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že v roce 2015 se sestrou zdědili po otci dům [adresa] v k. ú. [obec], pan [celé jméno žalobce] měl zájem dům koupit, nakonec s ním uzavřeli kupní smlouvu. Pokud jde o přístup k domu [adresa], i v současnosti má pan [celé jméno žalobce] možnost přístupu domu, a to přes polnosti spol. [anonymizováno], ale i přes pozemek v jejich vlastnictví, na kterém je postaven dům [adresa], kdy se jedná o přístup pouze osobním automobilem, který se dostane k nim na zahradu, ne až na veřejnou komunikaci [územní celek]. Pokud jde o přístup k domu [adresa] v dřívější době, ten byl relativně jednoduchý, kdy otec získal nemovitost v restituci. Později došlo k prodeji pozemku s domem [adresa] panu [celé jméno žalovaného], nebyl však vyřešen přístup, v roce 2008 – 2009 došlo k oplocení k přehrazení přístupu k domu [adresa]. Při prodeji domu panu [celé jméno žalobce] pan [celé jméno žalobce] věděl o situaci a říkal, že si přístup vyřeší sám, věděl, že k domu [adresa] není přístup z veřejné komunikace. Na výřezu katastrální mapy k. ú. [obec] svědek ukázal cestu, kde má pan [celé jméno žalobce] na základě ústní dohody umožněn průjezd z veřejné komunikace [číslo] v obci [obec] přes vrata mezi domem [adresa] a domem [anonymizováno], přes dvůr se zde nacházející, kdy se dostane na další pozemky, které slouží jako zahrada, a přes pozemek [parcelní číslo] na pozemek p. [číslo] kdy povrch pozemku [parcelní číslo] umožňuje sjízdnost pouze omezeně, pozemek není udržován, v terénu není vidět, že se jedná o cestu. Svědek dále uvedl, že o žádném dalším přístupu pana [celé jméno žalobce] k domu [adresa] neví, ledaže se dohodl se spol. [anonymizováno]. Dále uváděl, že pokud ví, pan [celé jméno žalobce] nejednal o možnosti přístupu s [anonymizováno], domnívá se, že se [anonymizováno] ano, žádné konkrétní informace o tom nemá. Dále svědek uváděl, že pan [celé jméno žalobce] před koupí domu [adresa] měl možnost seznámit se s poměry v místě, znal to tam, nežádal o dohodu o umožnění průjezdu přes pozemek [parcelní číslo]. Po předestření fotografie (přílohy [číslo]) svědek ukázal cestu viditelnou na pozemku p. [číslo] s tím, že až do roku 2008 byla používána pro spojení s veřejnou komunikací [číslo], a to do doby než došlo k prodeji pozemku spol. [anonymizováno].

17. Z fotografií (příloha [číslo]) soud zjistil, že zde je zachycen letecký snímek části k. ú. [územní celek], a to se zachycením polohy nemovitostí (pozemků a staveb) ve vlastnictví žalobce, žalovaných, manželů [příjmení], [jméno], [jméno] a [jméno] [příjmení]. Na fotografiích je rovněž zachycena veřejná komunikace [územní celek] na pozemku [číslo], tak i v terénu viditelná cesta (průjezd) mezi domy ve vlastnictví [anonymizováno] a [anonymizováno], tak i cesta na pozemku [parcelní číslo], [parcelní číslo].

18. Z výřezu katastrální mapy k. ú. [obec] soud zjistil, že jsou zde zobrazeny pozemkové parcely, a to označením parcelních čísel.

19. Z přepisu e-mailu z 30. 12. 2019 soud zjistil, že tímto se pan [celé jméno žalobce] obrátil na pana [celé jméno žalovaného] s návrhem na odkup všech pozemků v jeho vlastnictví za částku 2 mil. Kč s tím, že tato nabídka platí do 10. 1. 2020.

20. Z prohlášení [jméno] a [jméno] [příjmení] z 30. 4. 2021 soud zjistil, že tito uvedli, že nikdy nebyli osloveni panem [celé jméno žalobce] s žádostí o umožnění přístupu přes pozemky v jejich vlastnictví.

21. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že dům [adresa] na stavební parcele 25 v katastru [územní celek] získali její rodiče v restituci, dům sloužil k zemědělské činnosti, přístup byl z veřejné cesty. K zamezení přístupu k domu došlo v době, kdy pan [celé jméno žalovaného] dostal část veřejné cesty, přístup tak byl pouze přes pole a louky. Někdy v roce 2019 přišel s nabídkou na odkup domu a pozemku pan [celé jméno žalobce] s tím, že zde je novela zákona, která umožňuje přístup ke každému domu, tak se rozhodl, že to koupí. Když pan [celé jméno žalobce] dům a pozemek kupoval, o tom, že tam není přístup, věděl, při koupi od nich nechtěl, aby mu přístup k domu a pozemku zajistili. Pan [celé jméno žalobce] se tak k domu a pozemku dostává na základě domluvy s organizací, které prodali dříve pole, tj. dostává se tam přes jejich pole. Dále svědkyně uvedla, že mezi jejich domem a domem [anonymizováno] existuje přístup přes dvůr na zahradu, nejde zde jezdit automobilem nebo náklaďákem, musela by se upravovat zahrada, stálo by to finance, proč by se mělo jezdit přes zahradu, když dům byl prodán panu [celé jméno žalobce]. Dále svědkyně uváděla po předestření fotografie (příloha [číslo]), že neví, proč by pan [celé jméno žalobce] měl jezdit k hospodářské budově, která je na fotce zobrazena, přes dvůr, který je jejich, když si to nepřejí.

22. Z dopisu z 30. 10. 2016 soud zjistil, že tímto se [celé jméno žalobce] obrátil na Veřejnou ochránkyni práv s tím, že byly vyčerpány veškeré možnosti, jak přimět státní správu k nápravě rozhodnutí o prodeji přístupové cesty k zastavené části hospodářské usedlosti [adresa] [obec] u [obec].

23. Z dopisu z 28. 11. 2016 soud zjistil, že tímto Veřejný ochránce práv odpověděl [celé jméno žalobce] na podnět ohledně jednání [územní celek], které prodalo st. [parcelní číslo] v k. ú. [obec] manželům [příjmení]. [příjmení] jiné zde bylo uvedeno, že věcně se jedná o případ dlouhodobého zahrazení pozemku, přes který by dle názoru žadatele měla vést krátká přístupová cesta k soukromé usedlosti, kdy popsaný problém správní orgány nejsou příslušné řešit. Pokud nedojde k dohodě, je třeba věc řešit cestou soukromě právní, cestou soudní.

24. Vzhledem ke skutečnosti, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění uvedená shora vzájemně neodporují, soud na ně odkazuje, jakožto na souhrnný skutkový závěr.

25. Dle ustanovení § 1029 odst. 1 občanského zákoníku vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat pro to, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestou přes svůj pozemek. Dle odst. 2 nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.

26. Dle ustanovení § 1032 občanského zákoníku odst. 1 písm. a) soud nepovolí nezbytnou cestu převýší-li škoda na nemovité věci souseda výhodu nezbytné cesty, dle písm. b) způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo dle písm. c) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení.

27. Dle ustanovení § 1033 odst. 1 občanského zákoníku obklopuje-li nemovitou věc bez přístupu několik sousedních pozemků, povolí se nezbytná cesta jen přes jeden z nich. Přitom se uváží, přes který pozemek je nejpřirozenější přístup za současného zřetele k okolnostem stanoveným § [číslo] odst. 2.

28. V souladu s citovanými zákonnými ustanoveními, na základě skutkového stavu, jak uvedeno shora, shledal soud žalobou uplatněný nárok na zřízení nezbytné cesty nedůvodným, jak uvedeno ve výroku I. rozhodnutí, a to z následujících důvodů:

29. Z provedených důkazů, a to informace o pozemku p. č. st. 25 v k. ú. [obec], o pozemku p. č. st. [číslo] v k. ú. [obec], výřezu katastrální mapy k. ú. [obec] (zachycující pozemky ve vlastnictví žalobce, žalovaných, tak i třetích osob), se podává, že žalobce, jakožto vlastník stavby [adresa] na pozemku p. č. st. 25 v k. ú. [obec], nemá zajištěn přímý přístup k těmto nemovitostem z veřejné komunikace v obci [obec], která se nachází na parcele [číslo] tj. lze uzavřít, že z tohoto důvodu nejsou předmětné nemovitosti ve vlastnictví žalobce dostatečně spojeny s veřejnou cestou, kdy tyto nelze z tohoto důvodu řádně užívat. Z provedených důkazů, a to výpovědí svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], výřezu katastrální mapy katastru [územní celek], fotografií zachycujících pozemky a na nich stojící stavby v k. ú. [obec], sdělení pozemkového úřadu, se podává, že v době minulé, v době uzavření kupní smlouvy ohledně předmětných nemovitostí ve vlastnictví žalobce, tak i v současnosti existuje z veřejné komunikace na parcele [číslo] přístupová cesta k pozemku p.č.st. 25, k domu [adresa], ve vlastnictví žalobce, a to konkrétně přes pozemek nacházející se mezi domy ve vlastnictví [anonymizováno] a [anonymizováno], přes pozemek [parcelní číslo], pozemek [parcelní číslo]. Důvodnou tak soud shledal námitku žalovaných ve smyslu § 1032 odst. 1 písm. c) občanského zákoníku ohledně té skutečnosti, že žalobce se domáhá zřízení nezbytné cesty jen za účelem pohodlnějšího spojení předmětných nemovitostí ve svém vlastnictví s veřejnou komunikací v obci [obec]. Nerozhodné soud považuje skutečnosti uváděné ve výpovědích svědků ohledně obtížné sjízdnosti, ohledně nutnosti dodatečných stavebních úprav a s tím spojených nákladů. Z provedených důkazů, a to kupní smlouvou z 30. 9. 2019, výpovědí svědků [jméno] a [jméno] [příjmení], tak i dalších listinných důkazů uvedených shora, má soud za prokázané, že žalobce v době koupě předmětných nemovitostí měl vědomost ohledně skutečnosti, že není zajištěn přímý přístup (spojení) z veřejné komunikace k nabývané nemovitosti, žalobce v době před nabytím nemovitosti neoslovil s nabídkou na povolení nezbytné cesty vlastníky sousedních pozemků, tj. žalované tak i [jméno] a [jméno] [příjmení]. Z provedených důkazů se toliko podává, že žalobce, jakožto zmocněnec [jméno] [příjmení], v době před uzavřením kupní smlouvy z 30. 9. 2019, se obracel jménem [jméno] [příjmení] na Stavební úřad [obec] (další správní úřady), [územní celek], tak i na Veřejného ochránce práv ve věci zajištění přístupu k domu [adresa]. Uzavřel-li žalobce dne 30. 9. 2019 kupní smlouvu ohledně předmětných nemovitostí, činil tak s plným vědomím, že k těmto nemovitostem není zajištěn přístup (spojení) z veřejné cesty v obci [obec]. Žalobci ničeho nebránilo, aby si v době uzavření kupní smlouvy vymínil na prodávajících smluvní zřízení práva cesty přes pozemky v jejich vlastnictví (s využitím pozemku p. [číslo] ve vlastnictví České republiky, jakožto ostatní komunikace). Lze uzavřít, že žalobce nedůvodně spoléhal, že k zajištění přístupu k předmětným nemovitostem dojde přes pozemky ve vlastnictví žalovaných, a to rozhodnutím soudu. Důvodnou je tak námitka žalovaných v smyslu § 1032 odst. 1 písm. b) občanského zákoníku ohledně skutečnosti, že nedostatek přístupu k předmětným nemovitostem si žalobce způsobil z hrubé nedbalosti sám. S ohledem na dokazováním zjištěné konkrétní okolnosti daného případu, tj. zejména chování žalobce, jakožto nabyvatele v době před uzavřením kupní smlouvy dne 30. 9. 2019, kdy žalobce měl dlouhodobě vědomost o neexistenci přístupu k nabývaným nemovitostem z veřejné komunikace, na skutečnost, že se přístup nepokusil zajistit přímým jednáním s vlastníky sousedních pozemků, má soud podepsaný za to, že žalobce nedůvodně spoléhal, že k zajištění přístupu zřízením nezbytné cesty dojde na základě rozhodnutí soudu. Postup dle ustanovení § 1029 a násl. občanského zákoníku při zřízení práva nezbytné cesty však není postupem, kterým by bylo možné zvrátit z hlediska žalobce chybné předchozí rozhodnutí [územní celek], kterým došlo k prodeji části pozemku, který byl v době minulé veřejnou komunikací zajišťující přístup k domu [adresa]. S ohledem na uvedený závěr ohledně nedostatku zákonných podmínek pro povolení nezbytné cesty ve smyslu § 1032 odst. 1 písm. b), c) občanského zákoníku se soud věcně nezabýval naplněním zákonných předpokladů pro zřízení práva nezbytné cesty ve smyslu ustanovení § [číslo] odst. 2, § [číslo], § 1033 občanského zákoníku. Soud zamítl (neprovedl) veškeré zbývající důkazní návrhy specifikované v podáních účastníků, do protokolu o jednáních, byť směřovaly k prokázání rozhodných skutečností, neboť dokazování k těmto skutečnostem bylo nadbytečným z hlediska potřeby rozsahu zjištění skutkového stavu pro rozhodnutí ve věci. S ohledem na uvedené skutečnosti rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

30. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 o.s.ř., neboť žalovaný [číslo] byl ve věci zcela úspěšným a soud mu tak přiznal právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k bránění práva sestávajících z nákladů právního zastoupení, tj. odměny advokáta za devět úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ve věci z 27. 4. 2020, vyjádření ve věci z 29. 7. 2020, vyjádření ve věci z 31. 8. 2020, účast u jednání soudu dne 13. 8. 2020, dne 5. 11. 2020, dne 3. 12. 2020, dne 27. 5. 2021 v rozsahu přes dvě hodiny) po 2.500 Kč dle § 6, § 7 téže vyhlášky, devíti režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 téže vyhlášky, náhrady za ztrátu času ve výši 1.250 Kč dle § 14 odst. 2 téže vyhlášky za dostavení se k jednání dne 30. 7. 2020, které nebylo konáno, jakož i DPH se k tomuto vztahující, celkem ve výši, jak uvedeno ve výroku rozhodnutí. Náklady na dopravu k jednání soudu ve výši 1.684 Kč (dle písemné specifikace z 1. 6. 2021) přiznány nebyly, neboť tyto nebyly doloženy kopií technického průkazu vozidla, které bylo k dopravě použito, rovněž náklady parkovného doloženy nebyly.

31. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., za užití § 151 o.s.ř., tj. žalované přiznány účelně vynaložené náklady zastupování zmocněncem v částce 1.200 Kč spočívající ve čtyřech paušálech po 300 Kč za účast u jednotlivých jednání soudu.