13 C 9/2024

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Oldřichem Umlaufem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] pro 28 145 Kč / nájemné + služby

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 28 145 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 13.12.2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 10 700,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se žalobou ze dne 9.1.2024 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost k zaplacení částky 28 145 Kč (sestávající z nedoplatku nájemného a služeb) s příslušenstvím, skutkově uváděje, jak uvedeno v žalobě.Žalovaný se ve věci nevyjádřil.V souladu s ustanovením § 115 a) o. s. ř. ve věci nebylo nařízeno jednání, rozsudek byl vyhlášen veřejně dne 22.3.2024.Na základě listinných důkazů, nesporných skutečností, soud zjistil následující skutkový stav:Dne 15.6.2007, ve znění dodatku č. 9 z 1.2.2016, byla mezi žalobcem, jakožto pronajímatelem, a žalovaným, jakožto nájemcem, uzavřena nájemní smlouva, jejímž předmětem dle článku I. byla zde specifikovaná bytová jednotka [číslo] nacházející se v domě na adrese [adresa žalovaného], dle článku III. se žalovaný zavázal k úhradě nájemného a služeb spojených s užíváním bytu za podmínek zde specifikovaných, ve výši 6 520 Kč měsíčně dle evidenčního listu. Na nájemném a službách zůstala nezaplacena částka 28 145 Kč Kč za období leden až listopad 2023. Přes upomínky, předžalobní výzvu, nebylo žalovaným ničeho zaplaceno. V souladu s ustanovením § 2235 občanského zákoníku, na základě skutkového stavu, jak uvedeno shora, shledal soud žalobou uplatněný nárok důvodným, neboť mezi žalobcem a žalovaným vznikl právní vztah, jehož právním důvodem vzniku byla předmětná nájemní smlouva, přičemž žalovaný porušil své smluvní povinnosti uvedené v článku III. smlouvy, když sjednané nájemné a služby, které se staly splatnými, zaplaceny nebyly, jak uvedeno ve skutkových zjištěních. Ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku se žalovaný ocitl vůči žalobci v prodlení s plněním svého peněžitého závazku, když výši úroku z prodlení soud stanovil v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak uvedeno ve výroku rozhodnutí. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., § 142 a) o. s. ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch a soud mu přiznal právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatňování práva, sestávající ze soudního poplatku v částce 1 408 Kč, náhrady nákladů právního zastoupení, tj. odměně advokáta za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, sepis a podání žaloby, předžalobní výzva) po 2260 Kč dle § 7 téže vyhlášky, třech režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 vyhlášky 177/1996 Sb., jakož i DPH z těchto nákladů, celkem ve výši, jak uvedeno ve výroku rozhodnutí.