14 C 121/2022

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní Mgr. Vladimírou Fikkerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 30.457 Kč / úvěr

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15.588 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 15.588 Kč od 24. 11. 2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba na zaplacení částky 11.527 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 11.527 Kč od 24. 11. 2021 do zaplacení, částky 3.342,24 Kč, úroku ve výši 56,86 % ročně z částky 22.210,50 Kč od 24. 11. 2021 do 17. 12. 2021 ve výši 811,92 Kč, úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 22.210,50 Kč od 18. 12. 2021 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 30.457 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněných povinností vyplývající žalovanému ze Smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi účastníky dne 2. 2. 2021.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a na jednání soudu se nedostavil.

3. Protože žalovaný byl pasivní, soud považoval žalobní tvrzení za sporná a k těmto tvrzením provedl listinné důkazy žalobkyní označené: a) Z předsmluvního formuláře soud zjistil, že žalovaný byl písemně informován žalobkyní o podmínkách poskytnutí úvěru 24.000 Kč. b) Z ověření v registru [příjmení] ze dne 2. 2. 2021 soud zjistil, že žalovaný byl bez negativního příznaku. c) Z ověření v registru NRKI ze dne 2. 2. 2021 soud zjistil, že žalovaný vykazoval skóre 382 – kategorie II. (menší riziko). d) Z výpisů z účtu žalovaného sud zjistil, že žalovaný měl v měsících říjen 2020 až leden 2021 vždy záporný počáteční i konečný zůstatek na účtu v rozmezí od - 4.491 Kč do - 6.597 Kč. e) Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 2. 2. 2021 a z oznámení o schválení úvěru ze dne 2. 2. 2021 má soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 24.000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit spolu s úrokem ve výši 56,87 % ročně (RPSN 74,29 %) ve formě 36 měsíčních splátek po 1.402 Kč měsíčně do 18. dne v měsíci (počínaje měsícem následujícím po měsíci, kdy byl úvěr vyplacen); celkem měl na poskytnutý úvěr žalobkyni vrátit částku 50.472 Kč. K zajištění (utvrzení) dluhu žalovaného byly sjednány smluvní pokuty pro případ prodlení 499 Kč za každou dlužnou splátku s délkou prodlení přesahující 30 dnů, maximálně 2.999 Kč za každý kalendářní rok, a 200 Kč za každé prodlení s úhradou splátky v délce 15 dnů. Při prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části v délce 65 dnů bylo ujednáno automatické zesplatnění úvěru s tím, že zesplatněním se součástí jistiny stávala dosud nezaplacená jistina a úroky. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou nové jistiny vzniklé zesplatněním byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Účastníci si dále ujednali poplatky za předčasné zesplatnění úvěru (0,5 %, popř. 1 % z předčasně uhrazené částky, a to podle míry předčasnosti). f) Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že žalovanému byla dne 2. 2. 2021 převedena částka 24.000 Kč na účet [bankovní účet] uvedený ve smlouvě jako účet žalovaného). g) Z karty klienta soud zjistil, že žalovaný řádně hradil splátky splatné od 18. 3. 2021 do 18. 8. 2021, splátku splatnou dne 18. 9. 2021 již neuhradil. Žalovaný celkem uhradil 8.412 Kč. h) Z výzvy k zaplacení ze dne 19. 10. 2021 a 18. 11. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu (dlužné splátky za měsíce září až listopad 2021) s tím, že pokud nedojde k úhradě dlužných splátek, může dojít k zesplatnění celého úvěru. i) Z oznámení ze dne 22. 11. 2021 soud zjistil, že žalobkyně žalovanému oznámila okamžité zesplatnění závazků z důvodu prodlení o délce 65 dnů a vyzvala ho k úhradě částky 27.115 Kč (jistina 22.210,50 Kč, úrok za úvěr 3.106,67 Kč, smluvní pokuty 998 Kč, náklady v souvislosti s prodlením 800 Kč) ve lhůtě do 10 dnů od odeslání oznámení. j) Z předžalobní výzvy ze dne 16. 3. 2022 soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalované, že z důvodu prodlení s úhradou splátky úvěr o délce 65 dnů došlo k datu 22. 11. 2021 k zesplatnění úvěru a vyzývala žalovaného před podáním žaloby k dobrovolnému splnění dluhu před podáním žaloby (jistina 22.210,50 Kč, úrok do zesplatnění 3.106,67 Kč, smluvní dle bodu 6.1 smlouvy ve výši 998 Kč, náklady s prodlením žalované dle bodu 6.2 smlouvy ve výši 800 Kč a smluvní pokuta dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % denně za prodlení po zesplatnění úvěruve výši 2.861,16 Kč k datu vyhotovení výzvy a úrok 56,86 % ročně)

4. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2395 z. č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanského zákoníku“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

6. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

7. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

9. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 občanského zákoníku, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 24.000 Kč a žalovaný se zavázala tento úvěr včetně úroku ve výši 56,86 % ročně splatit 36 měsíčními splátkami stanovenými smlouvou. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil, žalobkyni uhradil pouze 6 splátek. S ohledem na uvedené měla žalobkyně nepochybně právo na vrácení jistiny, nicméně smlouvu a její jednotlivá ujednání musel soud podrobit zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele a rozhodovací praxe Ústavního soudu.

10. Soud v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Ústavního soudu, která se zabývala zjevnou nespravedlností ujednání smluv o zápůjčce a úvěru: např. nález Ústavního soudu z 11. 12. 2014 sp. zn. III. ÚS 4084/12 a nález Ústavního soudu z 26. 1. 2012 sp. zn. I. ÚS 199/11 (www.usoud.cz), v nichž Ústavní soud uzavřel, že soudní ochrany se nemá dostávat subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Dále uvedl, že ustanovení smluv nebo smluvních podmínek, která jsou formulářově předtištěna a neumožňují jednoznačně slabší straně jejich modifikaci, v sobě skýtají možnost vyvolání nepříznivých následků na straně klienta, kdy nebude dotčena pouze jeho sféra právní, ale zejména sféra osobní (jako příklad byly uvedeny smluvní pokuty ve výši 30 – 40 % za prodlení v řádech jednotek týdnů, smluvní pokutou ve výši pětinásobku dlužné částky za hrubé porušení smlouvy nebo podmínek). Na tomto závěru nemůže nic změnit souhlas klienta s uvedenými podmínkami. V konkrétním případě Ústavní soud (v prvním uvedeném nálezu) shledal za nepřípustné podmínky týkající se úvěru 4.950 Kč při úroku 79 % a RPSN 115,32 %, za současného vystavení dvou biankosměnek, smluvní pokuty 7 % z jistiny v případě prodlení po dobu 4 dnů, zesplatnění všech závazků při prodlení v délce 10 dnů, sankce ve výši 100 Kč za každou upomínku, pokuta 500 Kč v případě každého jednotlivého opomenutí nahlášení změny osobních údajů klientem věřiteli.

11. Srovnání podmínek zápůjček (úvěrů), které byly prohlášeny za zjevně nespravedlivé a nehodné soudní ochrany) s podmínkami posuzovaného úvěru vede soud k závěru, že sjednané podmínky se vyznačují řadou shod, zejména vedou k nežádoucímu důsledku uváděnému Ústavním soudem, že celková splácená částka může násobně převyšovat částku poskytnutou (popř. část dobrovolně nevrácenou). Pokud soud uvážil, že účastníci sjednali úrok ve výši přesahující 56 % ročně, RPSN činí 74,29 % (tedy RPSN i úroky převyšující obvyklé úroky a RPSN ze spotřebitelských úvěrů), smluvní pokuty za prodlení s úhradou splátek a zároveň náklady v souvislosti s prodlením se zaplacením, tedy několik sankcí za porušení obdobné povinnosti žalovaného, sankce za předčasné zaplacení úvěru, přičemž celková částka, kterou měl žalovaný během tří let zaplatit více jak dvojnásobně převyšovala poskytnutý úvěr, je třeba smlouvu pro nevyváženost práv a povinností smluvních stran označit jako zjevně nespravedlivou, a proto ji nelze považovat jako celek za souladnou s dobrými mravy. Byť má jinak přednost posouzení jednotlivých ujednání jako neplatných, v tomto případě smlouva jako celek neobstojí (§ 580 odst. 1, § 588 občanského zákoníku) pro zmíněnou nespravedlivost.

12. Podstatnou okolností, která vede k závěru o zjevné nespravedlivosti smlouvy, je dále, že žalobkyně se rozhodla žalovanému poskytnout úvěr 24.000 Kč (se splátkami 1.402 Kč po dobu tří let), aniž by dostatečně prozkoumala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Žalobkyně pouze prověřila žalovaného v registru [příjmení] a v registru NRKI, kde byl bez negativních příznaků, avšak a z výpisů z účtu žalovaného za poslední čtyři měsíce bylo zcela zřejmé, že žalovaný je na svém účtu stále v debetu. Žalobkyně si jiným způsobem finanční situaci žalovaného neprověřovala, nezjišťovala ani výši jeho příjmů a tím i schopnost splácet poskytnutý úvěr, a za této situace zcela zjevně nemohla poskytnout žalovanému úvěr s vírou na vysokou pravděpodobnost splacení dluhu, a proto jejím nárokům nelze v soudním řízení poskytovat ochranu. V důsledku těchto skutečností žalobkyně porušila § 86 odst. 1 věta druhá z. č. 257/2016 Sb.; byť žalovaný námitku neplatnosti nevznesl, vstupuje tato okolnost, jak bylo uvedeno výše do úvah o nespravedlivosti smlouvy. Problematika zjišťování poměrů úvěrované osoby je též probírána u Ústavního soudu ve věci sp. zn. III. ÚS 4129/18.

13. Soud ve své argumentaci rozhodl v souladu se zcela převažující rozhodovací praxí zdejšího soudu (t. zn. při posuzování smlouvy s obdobnými podmínkami poskytnutí úvěru): sp. zn. 14 C 281/2018, 19 C 145/2018, 14 C 143/2018 (potvrzeno soudem II. stupně pod sp. zn. 25 Co 279/2018), 14 C 220/2018 (potvrzeno soudem II. stupně pod sp. zn. 25 Co 3/2019), 15 C 219/2018 (potvrzeno soudem II. stupně pod sp. zn. 25 Co 3/2019), 11 C 206/2018, 16 C 173/2018 (sp. zn. 25 Co 333/2018), 13 C 169/2018 (sp. zn. 25 Co 360/2018), 13 C 143/2018 (potvrzeno soudem II. stupně pod sp. zn. 64 Co 361/2018), sp. zn. 19 C 103/2018 (potvrzeno soudem II. stupně pod sp. zn. 25 Co 333/2018), 12 C 156/2018 (potvrzeno soudem II. stupně pod sp. zn. 25 Co 314/2018), 19 C 22/2019 (sp. zn. 25 Co 163/2019), 14 C 34/2019 (sp. zn. 25 Co 170/2019), 19 C 145/2018, 14 C 281/2018. Bez významu není ani to, že v řadě řízení ve stadiu odvolání (popř. po sdělení předběžného názoru soudce) jsou omezovány požadavky žalobkyně na úhradu úroku ve sjednané výši. Odchylná rozhodnutí (vycházející z platnosti smlouvy) jsou vydávána v senátu 9 C, dále se objevují u zdejšího soudu ojedinělá rozhodnutí na základě uznání žalovaného, či uzavřeného soudního smíru, aniž byla tato odchylka zdůvodněna a dále výjimečně při odchylných podmínkách poskytnutého úvěru či uznání dluhu dlužníka. Některá rozhodnutí, kterým bylo žalobě vyhověno, vycházejí z odchylných podmínek (úročení do cca 50 % p.a.).

14. Smlouva uzavřená mezi účastníky byla soudem posouzena jako neplatná, nicméně účastníci jsou povinni vrátit si navzájem poskytnutá plnění z titulu bezdůvodného obohacení dle ust. § 2993 občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že žalobkyně žalovanému poskytla částku 24.000 Kč a žalovaný žalobkyni uhradil žalobkyni 8.412 Kč, soud žalobkyni přiznal právo pouze na jistinu po zohlednění uvedených plateb, tj. na částku ve výši 15.588 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1870 občanského zákoníku ve výši 8,5 % ročně od data 24. 11. 2021 (od zesplatnění dluhu). Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do 11.527 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 11.527 Kč od 24. 11. 2021 do zaplacení, částky 3.342,24 Kč, úroku ve výši 56,86 % ročně z částky 22.210,50 Kč od 24. 11. 2021 do 17. 12. 2021 ve výši 911,92 Kč, úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 22.210,50 Kč od 18. 12. 2021 do zaplacení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (požadováno plnění dle neplatné smlouvy).

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť oba účastníci byli úspěšní zhruba z 50 %