14 C 142/2021
č. j. 14 C 142/2021-18
V PLATNOSTICitované zákony (8)
Plný text
Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní Mgr. Vladimírou Fikkerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 164.737,06 Kč / úvěr
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 164.737,06 Kč s úrokem ve výši 17,9 % ročně z částky 164.737,06 Kč od 30. 1. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 164.737,06 Kč od 30. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 35.630 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 164.737,06 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze Smlouvy o úvěru vedeném na úvěrovém účtu č. [bankovní účet] uzavřené dne 26. 5. 2016 mezi společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ původní věřitel“) a žalovaným (státní občan Vietnamu) s tím, že pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17. 3. 2020. Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci rozhodl ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), aniž nařizoval jednání.
4. Soud provedl důkaz Smlouvou o úvěru č. [bankovní účet], rozhodnutím o zesplatnění ze dne 18. 1. 2020, výpisem z účtu žalovaného, přehledem umořování dluhu, Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17. 3. 2020, oznámením o postoupení pohledávek ze, potvrzením o zaplacení kupní ceny a předžalobní výzvou ze dne 11. 11. 2020 a na základě provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:
5. Dne 26. 5. 2016 byla mezi původním věřitelem jako úvěrující bankou a žalovaným uzavřena Smlouva o úvěru vedeném na úvěrovém účtu č. [bankovní účet], že jejím obsahem je závazek původního věřitele jakožto bankovního ústavu poskytnout žalovanému úvěr ve výši 240.046.000 Kč a závazek žalovaného splatit tento úvěr 84 pravidelnými měsíčními splátkami po 5.026 Kč vždy do každého 5. dne v měsíci počínaje dnem 6. 6. 2016, a to včetně smluveného úroku ve výši 17,9 % ročně. Pro případ prodlení žalovaného se splacením jedné splátky úvěru po dobu delší než tři měsíce či pro případ prodlení se splacením více než dvou splátek bylo v článku 8 sjednáno právo původního věřitele prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný ve lhůtě a za podmínek stanovených v písemné výzvě. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou úvěrových splátek, původní věřitel rozhodl o zneplatnění úvěru k datu 18. 1. 2020, což žalovanému oznámil dopisem ze dne 18. 1. 2020, v němž zároveň vyzval žalovaného k úhradě dluhu ve výši 172.961,32 Kč. Po zesplatnění úvěru uhradil žalovaný dne 29. 1. 2020 původnímu věřiteli částku 9.698,76 Kč, která byla zčásti započtena na příslušenství a zčásti na jistinu pohledávky tak, že jistina dluhu byla vyčíslena částkou 164.737,06 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17. 3.2 020 postoupil původní věřitel pohledávku vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství na žalobkyni. Předžalobní upomínkou ze dne 30. 1. 2020 vyzvala žalobkyně žalovaného před podáním žaloby k dobrovolné úhradě dluhu.
6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Pravomoc a příslušnost zdejšího soudu k rozhodování tohoto sporu, kde žalovaným je státní příslušník Vietnamu, je založena na základě ust. § 6 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu, přičemž v souladu s ust. § 85 tohoto zákona je na právní poměry účastníků aplikováno české právo.
7. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému na jeho požádání a v jeho prospěch poskytne peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úrok z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku, na základě které poskytl původní věřitel žalovanému úvěr ve výši 240.406 Kč. Žalovaný porušil svou povinnost vyplývající ze smlouvy splácet poskytnutý úvěr, a proto původní věřitel využil svého práva vyplývajícího ze smlouvy a od úvěrové smlouvy odstoupil. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit původnímu věřiteli poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru. Protože pohledávka byla postoupena v souladu s § 1879 občanského zákoníku, dospěl soud k závěru, že původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni, což zakládá aktivní legitimaci k vedení sporu.
10. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud žalobě v plném rozsahu včetně požadovaného úroku z prodlení uplatněného v souladu s § 1970 občanský zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a úroku z úvěru vyhověl.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 35.630 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6.590 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 164.737,06 Kč sestávající z částky 7.700 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 7.700 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 7.700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 24.000 Kč ve výši 5.040 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.