14 C 230/2025

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní Mgr. Vladimírou Fikkerovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] pro 27.430 Kč / úvěr

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20.430 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 20.430 Kč od 16. 1. 2025 do zaplacení a částku 7.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 7.000 Kč od 16.1. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do kapitalizovaného úroku z prodlení v částce 1.473,23 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 20.430 Kč od 22. 10. 2024 do 15. 1. 2025, co do úroku z prodlení ve výši 2,75 % ročně z částky 20.430 Kč od 16. 1. 2025 do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku z prodlení v částce 1.017,92 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7.000 Kč od 22. 10. 2024 do 15. 1. 2025 a co do úroku z prodlení ve výši 3 % ročně z částky 7.000 Kč od 16. 1. 2025 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2.671 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 20.430 Kč s příslušenstvím představující bezdůvodné obohacení žalovaného ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne 23. 7. 2022 mezi společností [právnická osoba] a žalovaným a částky 7.000 Kč s příslušenstvím představující bezdůvodné obohacení žalovaného ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne 7. 11. 2021 mezi týmiž účastníky.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. V souladu s ust. § 115a o. s. ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání.

4. Soud provedl důkaz smlouvami o spotřebitelském úvěru, smluvními podmínkami, Zákaznickými kartami, přehledy plateb, smlouvou o postoupení pohledávky, oznámeními o postoupení pohledávky a předžalobní výzvou a na základě provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

5. Dne 7. 11. 2021 byla mezi týmiž účastníky uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 40.000 Kč a žalovaný se je zavázal právnímu předchůdci žalobkyně vrátit spolu s úrokem 15.925 Kč, poplatkem za zpracování úvěru 1.500 Kč a poplatkem za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4.932 Kč ve formě 24 měsíčních splátek po 2.599Kč RPSN činila 58,42 % (ve smlouvě je chybně uvedeno 44,6 %). Pro případ prodlení byla v čl. 6 sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně, poplatek za zaslání upomínky 300 Kč a poplatek za předání vymáhání do oddělení Centrálního vymáhání ve výši 1.000 Kč. Žalovaný splátky řádně nehradil, celkem uhradil na předmětnou pohledávku částku 33.000 Kč.Dne 23. 7. 2022 byla mezi společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaným uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 38.000 Kč a žalovaný se je zavázal právnímu předchůdci žalobkyně vrátit spolu s úrokem 36.136 Kč a poplatkem za zpracování úvěru 1.500 Kč ve formě 21 měsíčních splátek po 3.875 Kč RPSN činila 150,99 % (ve smlouvě je chybně uvedeno 136,02 %). Pro případ prodlení byla v čl. 6 sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně, poplatek za zaslání upomínky 300 Kč a poplatek za předání vymáhání do oddělení Centrálního vymáhání ve výši 1.000 Kč. Žalovaný splátky řádně nehradil, celkem uhradil na předmětnou pohledávku částku 17.570 Kč.Smlouvou o postoupení pohledávek byly pohledávky za žalovaným postoupeny na žalobkyni. Dne 31. 12. 2024 zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu ke splnění dluhu ve lhůtě do 15. 1. 2025.

6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Pravomoc a příslušnost zdejšího soudu k rozhodování tohoto sporu, kdy žalovaný (státní příslušník členského státu EU - Bulharska) má pobyt na území České republiky, je založena na základě čl. 4 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU [příjmení] [jméno] (EU) Č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I), přičemž v souladu se čl. 4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 (Řím I) bylo aplikováno české právo (spotřebitelské smlouvy – čl. 6 ust. § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

8. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

10. Mezi žalobkyní a žalovanou byly uzavřeny dvě smlouvy o úvěru ve smyslu ust. § 2395 občanského zákoníku, na základě kterých právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 40.000 Kč a 38.000 Kč a žalovaný se zavázal tyto úvěry včetně poplatků a úroku splatit v měsíčních splátkách dle smlouvy. RPSN činila v případě smlouvy z roku 2021 58,42 %, v případě smlouvy z roku 2022 150,99 %. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smluv řádně nesplnil, právnímu předchůdci žalobkyně uhradil na úvěr 40.000 Kč celkem částku 33.000 Kč a na úvěr 38.000 Kč celkem 17.570 Kč.

11. Soud podrobil smlouvy a jejich jednotlivá ujednání zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele ve smyslu ust. § 1813 až 1815 občanského zákoníku a rozhodovací praxe Ústavního soudu (např. nález Ústavního soudu z 11. 12. 2014 sp. zn. III. ÚS 4084/12 a nález Ústavního soudu z 26. 1.2 012 sp. zn. I. ÚS 199/11) a dospěl k závěru, že smlouvy je nutné posoudit ji jako neplatné ve smyslu ust. § 580 občanského zákoníku, neboť z důvodu nevyvážené úpravy práv a povinností smluvních stran (poplatky s úroky dosahující 55,8% jistiny a RPSN 58,42% při splatnosti 2 roky v případě smlouvy z roku 2021, poplatky s úroky přesahující jistinu a RPSN 150,99 % při splatnosti 21 měsíců v případě smlouvy z roku 2022, při prodlení smluvní pokuta 0,1 % denně, poplatky za upomínky 300 Kč, poplatek za vymáhání 1.000 Kč) se jedná o smlouvy zjevně nespravedlivé a rozporné s dobrými mravy. Jelikož se však žalovanému dostalo plnění na základě neplatných smluv, je povinen dle ust. § 2993 občanského zákoníku poskytnutá plnění žalobkyni, na kterou byly pohledávky za žalovaným řádně dle ust. § 1879 občanského zákoníku postoupeny, vrátit z titulu bezdůvodného obohacení. Soud proto žalobě vyhověl, když žalovaná částka 7.000 Kč představuje rozdíl mezi poskytnutým plněním ve výši 40.000 Kč a úhradami zaplacenými žalovaným ve výši 33.000 Kč a žalovaná částka 20.430 Kč představuje rozdíl mezi poskytnutým plněním ve výši 38.000 Kč a úhradami zaplacenými žalovaným ve výši 17.570 Kč. Současně byl žalobkyni přiznán nárok na úrok z prodlení dle ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud však jde o počátek prodlení žalovaného s úhradou dluhu, pak se soud domnívá, že dluh žalovaného se stal splatným na základě předžalobní výzvy, neboť není možné uvažovat o splatnosti sjednané původní smlouvou o úvěru, jež byla soudem zhodnocena jako neplatná. Lhůta splatnosti byla v předžalobní výzvě stanovena do 15. 1. 2025 a pokud žalovaný ve stanovené lhůtě neplnil, dostal se dnem 16. 1. 2025 do prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni nárok na zaplacení částky 7.000 Kč a částky 20.430 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % od 16. 1. 2025 do zaplacení, ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, resp. její neúspěch byl jen nepatrný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.671 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.098 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 27.430 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 31. 12. 2024, z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne 31. 12. 2024 a z částky 400 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 10. 4. 2025 včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.300 Kč ve výši 273 Kč.