14 C 257/2021

Plný text

název soudu rozhodl samosoudkyní Mgr. Vladimírou Fikkerovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro: vyloučení majetku z výkonu

I. Z exekuce proti povinné jméno příjmení, rodné číslo, bytem adresa, obec vedené pod sp. zn. spisová značka soudním exekutorem JUDr. jméno příjmení, se sídlem exekutorský úřad, ulice a číslo, na základě pověření název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka ve prospěch oprávněné – žalované dle vykonatelného rozsudku název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, je vyloučen spoluvlastnický podíl žalobce o velikosti ½ na pozemku parcelní číslo o výměře 853 m2 v katastrálním území Dolní Chodov, obec Chodov, okres okres, zapsaného na listu vlastnictví číslo vedeném Katastrálním úřadem pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Sokolov.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byl z exekuce proti povinné jméno příjmení vedené soudním exekutorem JUDr. jméno příjmení na základě pověření název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka vyloučen jeho spoluvlastnický podíl v rozsahu ½ na pozemku parcelní číslo v k. ú. Dolní obec, obec Chodov, okres okres s odůvodněním, že tato nemovitost je sice stále vedena v katastru nemovitostí jako SJM žalobce a povinné, avšak ve skutečnosti se v souladu se zákonnou fikcí dle ust. § 150 odst. 4 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. jedná o podílové spoluvlastnictví s podíly v rozsahu 1/2, neboť manželství bylo pravomocně rozvedeno k datu 21. 2. 2003) a do uplynutí tří let od rozvodu nedošlo k vypořádání zaniklého SJM.

2. Žalovaná s žalobou souhlasila, nicméně uvedla, že katastr nemovitostí je ovládán zásadou materiální publicity a zásadou intabulační, tudíž soudní exekutor postupoval zcela v souladu s právem a soudnímu exekutorovi ani žalované nelze klást za vinu nutnost podání žaloby.

3. Mezi účastníky bylo nesporné: Na základě pověření vydaného název soudu dne 14. 1. 2014, sp. zn. spisová značka vede soudní exekutor JUDr. jméno příjmení, sídlem exekutorský úřad, ulice a číslo, exekuci proti povinné jméno příjmení, narozené 16. 1. 1964, bytem adresa, obec, pro vymožení pohledávky oprávněné – žalované dle rozsudku název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací. V rámci exekučního řízení byla dražební vyhláškou ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací nařízena na datum rozhodnutí dražba nemovitosti – pozemku parcelní číslo o výměře 853 m2 v katastrálním území Dolní Chodov, obec Chodov, okres okres, zapsaného na list vlastnictví vedeném Katastrálním úřadem pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Sokolov (dále jen„ předmětný pozemek“), který byl v katastru nemovitostí evidován jako součást SJM žalobce a povinné. Žalobce a povinná byli manžely od 10. 9. 1983 do 13. 2. 2003, přičemž jejich manželství bylo rozvedeno rozsudkem název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací (právní moc datum rozhodnutí). Po rozvodu manželství žalobce a povinné nedošlo k uzavření dohody o vypořádání SJM, ani nebylo SJM vypořádáno soudním rozhodnutím. Dne 26. 8. 2021 zahájil žalobce u katastrálního úřadu ohledně předmětného pozemku vkladové řízení, a to na základě jednostranného prohlášení podle § 68 odst. 1 vyhlášky č. 357/2013 Sb., katastrální vyhlášky, že po zániku manželství žalobce a povinné došlo po uplynutí tří let od rozvodu manželství k zániku SJM a vzniku podílového spoluvlastnictví bývalých manželů, vkladové řízení bylo vedeno pod sp. zn. V číslo 2021 číslo. Dne 24. 9. 2021 byl s právními účinky k 26. 8. 2021 proveden vklad ohledně předmětného pozemku tak, že předmětný pozemek je ve spoluvlastnictví žalobce a povinné se spoluvlastnickým podílem pro každého v rozsahu ½. Pohledávka, která je vymáhána v exekučním řízení, je výlučnou pohledávkou povinné, vzniklou až po zániku manželství. Předmětný pozemek je nadále v plném rozsahu zatížen exekutorským zástavním právem zřízený právním předpisem soudního exekutora JUDr. jméno příjmení.

4. Tyto skutečnosti byly ostatně zjištěny i z provedených důkazů, a to z výpisů z katastru nemovitostí, vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. V číslo 2021 číslo, dražební vyhlášky vydané soudním exekutorem JUDr. jméno příjmení ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, rozsudku název soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, žádosti žalobce adresované název soudu dne 16. 8. 2021, potvrzením název soudu ze dne 23. 8. 2021, prohlášením o zániku SJM a vzniku podílového spoluvlastnictví ze dne 25. 8. 2021.

5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle ust. § 267 odst. 1 o. s. ř. právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle části třetí tohoto zákona.

6. Podle ust. § 123 občanského zákoníku je vlastník v mezích zákona oprávněn předmět svého vlastnictví držet, užívat, požívat jeho plody a užitky a nakládat s ním.

7. Podle ust. § 150 odst. 4 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. nedošlo-li do tří let od zániku společného jmění manželů k jeho vypořádání dohodou nebo nebyl-li do tří let od jeho zániku podán návrhu na jeho vypořádání rozhodnutím soudu, platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci ze společného jmění manželů pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné; totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželům společných.

8. V daném případě se žalobce domáhal vyloučení spoluvlastnického podílu na nemovitosti v rozsahu ½ z exekuce povinné s odůvodněním, že v rámci exekuce byla postižena celá nemovitost, ačkoli povinné náleží spoluvlastnický podíl na předmětné nemovitosti pouze v rozsahu ½, spoluvlastnický podíl v rozsahu další ½ náleží žalobci. Z nesporných tvrzení žalobce a z provedených důkazů vyplynulo, že žalobce a povinná jsou bývalými manžely, kteří měli předmětnou nemovitost ve společném jmění manželů a jejichž manželství bylo k datu 21. 2. 2003 pravomocně rozvedeno. Jelikož do tří let od zániku manželství rozvodem nedošlo k vypořádání SJM žalobce a povinné dohodou ani rozhodnutím soudu, nastala ve smyslu ust. § 150 odst. 4 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. zákonná fikce, že se předmětná nemovitost stala jejich podílovým spoluvlastnictvím a že jsou jejich podíly stejné. Pokud tedy bylo v roce 2014 zahájeno exekuční řízení pro vymožení výlučné pohledávky povinné, která vznikla až po rozvodu manželství, a pokud v rámci exekuce byla postižena celá předmětná nemovitost tím, že na ní bylo zřízeno exekutorské zástavní právo a že byla nařízená její dražba, došlo k neoprávněnému zásahu do vlastnického práva žalobce. Soud proto v souladu s ust. § 267 o. s. ř. žalobě vyhověl a rozhodl o vyloučení spoluvlastnického podílu žalobce k předmětné nemovitosti z exekuce vedené proti povinné.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 150 o. s. ř. tak, že žádný z účastník nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce byl sice v daném případě v řízení plně úspěšný, soud má však za to, že přiznání nákladů by bylo v rozporu s obecnou zásadou spravedlnosti. Je třeba přihlédnout zejména k tomu, že řízení o vylučovací žalobě je důsledkem mnohaleté pasivity žalobce a povinné, kteří od roku 2006 do roku 2021 neuvedli do souladu údaje týkající se předmětné nemovitosti evidované v katastru nemovitostí. Samotná exekuce je vedena od roku 2014, žalobci muselo být minimálně doručeno již v roce 2014 usnesení o zřízení exekutorského zástavního práva na předmětné nemovitosti, později musel obdržet i exekuční příkaz o nařízení prodeje předmětné nemovitosti, avšak až do vydání dražební vyhlášky své vlastnické právo nebránil, soudního exekutora ani oprávněnou na chybný údaj v katastru nemovitostí neupozornil, nevyvinul žádnou snahu o jeho napravení. Soudnímu exekutorovi tak nelze klást k tíži, že exekučně byla postižena i část předmětné nemovitosti přesahující spoluvlastnický podíl povinné, a již vůbec to nelze klást k tíži samotné oprávněné – žalované, která po obdržení všech relevantních informací nutných pro právní posouzení věci nárok žalobce nikterak nezpochybňovala. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke název soudu, prostřednictvím název soudu. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.