14 C 269/2021

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní Mgr. Vladimírou Fikkerovou ve věci osvojitel: celé jméno osvojitele , datum narození bytem adresa osvojitele osvojenec: celé jméno osvojenkyně , datum narození bytem adresa osvojenkyně dcera osvojence: jméno celé jméno osvojenkyně , datum narození bytem adresa osvojenkyně zastoupená opatrovníkem Statutární město Karlovy Vary manželka osvojitele: jméno příjmení , datum narození bytem adresa osvojitele pro osvojení zletilé osoby

I. Zletilá [celé jméno osvojenkyně], rozená [příjmení], [datum narození] v [obec], dcera [jméno] [příjmení], rozené [příjmení], narozené 19. 11. 1957, a [jméno] [příjmení], narozeného 18. 1. 1956, zemřelého [datum] je od právní moci tohoto rozsudku osvojencem osvojitele [celé jméno osvojitele], narozeného 20. 12. 1958 s tím, že toto osvojení je obdobou osvojení nezletilého.

II. Osvojitel [celé jméno osvojitele], [datum narození] bude uveden v matrice jako rodič osvojence [celé jméno osvojenkyně], rozené [příjmení], narozené 8. 9. 1980.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Osvojitel se domáhal osvojení zletilé [celé jméno osvojenkyně] (dále jen„ osvojenec“) s odůvodněním, že biologický otec osvojence zemřel při autonehodě, když byly osvojenci dva roky. Osvojitel žije ve společné domácnosti s matkou osvojence od tří let věku osvojence, vytvořil se mezi nimi prakticky vztah rodič – dítě, osvojitel osvojence vnímá jako vlastní dceru. 2. [celé jméno osvojenkyně] jako osvojenec se k návrhu na osvojení připojila.

3. Manželka osvojence a současně matka osvojence a opatrovník nezletilé dcery osvojence s osvojením rovněž souhlasili.

4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

5. Osvojenec [celé jméno osvojenkyně] se narodila dne 8. 9. 1980 z manželství [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako [jméno] [příjmení]. Biologický otec osvojence [jméno] [příjmení] zemřel dne 18. 10. 1982 při autonehodě. V roce 1983 navázala matka osvojence vztah s osvojitelem [celé jméno osvojitele] a začali žít ve společné domácnosti jako druh a družka, dne 22. 6. 2002 uzavřeli manželství. Ještě před uzavřením manželství se dne 3. 7. 1987 osvojiteli a matce osvojence narodil syn [jméno] [celé jméno osvojitele], obě děti vyrůstali v jedné domácnosti jako rovnocenní sourozenci. Osvojitel se k osvojenci choval jako k vlastnímu dítěti, plnil všechny povinnosti rodiče a vytvořilo se mezi nimi silné pouto. Dne 1. 9. 2007 uzavřel osvojenec manželství s [jméno] [příjmení] a dne 10. 2. 2008 se jim narodila dcera [jméno] [celé jméno osvojenkyně], kterou osvojitel považuje za svou vnučku.

6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:

7. Podle § 794 občanského zákoníku, osvojením se rozumí přijetí cizí osoby za vlastní.

8. Podle § 795 občanského zákoníku, předpokladem osvojení je takový vztah mezi osvojitelem a osvojencem, jaký je mezi rodičem a dítětem, nebo že tu jsou alespoň základy takového vztahu. Osvojení nezletilého musí být v souladu s jeho zájmy.

9. Podle § 796 odst. 2 občanského zákoníku, o osvojení zletilého rozhodne soud na návrh osoby, která chce zletilého osvojit, a k němuž se připojil zletilý, který má být osvojen.

10. Podle ust. § 846 občanského zákoníku lze zletilého osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy.

11. Podle ust. § 847 odst. 1, 2 občanského zákoníku lze zletilého osvojit, jestliže a) přirozený sourozenec osvojovaného byl osvojen týmž osvojitelem, b) v době podání návrhu na osvojení byl osvojovaný nezletilý, c) osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti nebo d) osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela. Zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů.

12. Podle ust. § 850 odst. 2 věta první nového občanského zákoníku trvá-li manželství osvojovaného, může výt osvojen jen se souhlasem svého manžela.

13. V daném případě se osvojitel domáhal osvojení zletilého osvojence, které je obdobou osvojení nezletilého dítěte a které má sloužit ke sjednocení faktických a právních rodinných vztahů. Soud má za to, že jsou splněny podmínky pro osvojení osvojence dle ust. § 846 a § 847 občanského zákoníku, neboť osvojení není bezpochyby v rozporu s dobrými mravy, osvojenec byl od útlého věku vychováván osvojitelem jako vlastním otcem, vytvořil se mezi nimi silný citový vztah odpovídající vztahu rodičů a dětí a osvojitel je manželem matky osvojence. Přirozeně se vytvořil i citový vztah mezi osvojitelem a dcerou osvojence, která osvojitele považuje za svého dědečka. Zároveň byla splněna i podmínka souhlasu manžela osvojence s osvojením ve smyslu ust. § 850 odst. 2 občanského zákoníku, rozpor osvojení s odůvodněným zájmem pokrevních rodičů osvojence ve smyslu ust. § 847 odst. 2 nového občanského zákoníku je z důvodu smrti otce osvojence vyloučen. Vzhledem ke skutečnosti, že nebyla zjištěna žádná zákonná překážka pro navrhované osvojení, soud návrhu v plném rozsahu vyhověl.

14. Podle § 23 z.ř.s. bylo rozhodnuto o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, jelikož se jedná o věc osobního stavu.