14 C 291/2021

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní Mgr. Vladimírou Fikkerovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované pro 2.688 Kč / komunální odpad

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 2.688 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 384 Kč od 25. 4. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 384 Kč od 23. 7. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 384 Kč od 26. 10. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 384 Kč od 16. 3. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 384 Kč od 15. 6. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 384 Kč od 15. 9. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 384 Kč od 16. 12. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.

2. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky 2.688 Kč s příslušenstvím představující neuhrazenou cenu za svoz a odstraňování komunálního odpadu za období od dubna 2019 do prosince 2020 s odkazem na Smlouvu o využívání systému zavedeného Statutárním městem Karlovy Vary pro shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů od fyzických osob nepodnikajících číslo uzavřené mezi účastníky dne 3. 11. 2014.

3. V souladu s ust. § 115a o.s.ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení ústního jednání.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Dne 3. 11. 2014 uzavřeli účastníci Smlouvu o využívání systému zavedeného Statutárním městem Karlovy Vary pro shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů od fyzických osob nepodnikajících číslo na základě které se žalobce zavázal zajišťovat pro žalovanou pravidelný svoz a odstraňování komunálního odpadu z domácnosti oproti povinnosti žalované hradit za tuto službu sjednanou cenu 384 Kč čtvrtletně. Fakturou číslo vyúčtovala žalobkyně žalované cenu za provedené služby za období od dubna do června 2019 částkou 384 Kč s datem splatnosti 24. 4. 2019, fakturou číslo za období od července do září 2019 částkou 384 Kč s datem splatnosti 22. 7. 2019, fakturou číslo za období října do prosince 2019 částkou 384Kč s datem 25. 10. 2019, fakturou číslo za období od ledna do března 2020 částkou 384 Kč s datem splatnosti 15. 3. 2020, fakturou číslo za období od dubna do června 2020 částkou 384 Kč s datem splatnosti 14. 6. 2020, fakturou číslo za období od července do září 2020 částkou 384 Kč s datem splatnosti 14. 9. 2020, fakturou číslo za období od října do prosince 2020 částkou 384 Kč s datem splatnosti 15. 12. 2020, tj. celkem 2.688 Kč. Žalovaná žalobci uvedené částky neuhradila, ač byl o úhradu písemně upomínána.

5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 17 odst. 6 zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech, může obec vybírat úhradu za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů od fyzických osob na základě smlouvy. Smlouva musí být uzavřena písemně a musí obsahovat výši úhrady. Vybírá-li obec tuto úhradu, nemůže stanovit poplatek za komunální odpad podle § 17a ani místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle zákona o místních poplatcích25a).

6. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. V daném případě bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o odvozu a zneškodnění směsného komunálního odpadu ve smyslu ust. § 17 zákona o odpadech, na jejímž základě se žalobce zavázala provádět pro žalovanou pravidelný odvoz směsného komunálního odpadu a žalovaná se zavázala uhradit za to žalobci dohodnutou cenu. Ač žalobce své povinnosti vyplývající ze smlouvy v letech 2019 až 2020 řádně plnil, žalovaná svou povinnost uhradit žalobci dohodnutou cenu nesplnila. Soud proto shledal nárok žalobce oprávněným včetně úroku z prodlení dle ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od data následujícího po splatnosti jednotlivých faktur a žalobě v plném rozsahu vyhověl.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 500 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 100 Kč za jeden úkon dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50.000 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.