14 C 345/2020
č. j. 14 C 345/2020-45
V PLATNOSTICitované zákony (9)
Plný text
Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní titul Vladimírou Fikkerovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 32.902 Kč / nájemné + služby
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 32.902 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 32.902 Kč od 19. 10. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 10.375,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 39.302 Kč s příslušenstvím představující dlužné nájemné za měsíce říjen 2019 až prosinec 2020 za užívání bytu [číslo] ve III. nadzemním podlaží domu na adrese [ulice a číslo] v [obec].
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z nájemní smlouvy soud zjistil, že byla uzavřena dne 1. 7. 2019 mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem na dobu od 6 měsíců ohledně užívání bytu [číslo] ve III. nadzemním podlaží domu [číslo] v [anonymizováno] ulici v [obec] (dále jen„ předmětný byt“) s tím, že výše nájemného a úhrad za užívání bytu je uvedena v evidenčním listě, přičemž jejich splatnost byla dohodnuta do patnáctého dne příslušného kalendářního měsíce.
5. Z dodatku [číslo] nájemní smlouvy ze dne 8. 7. 2020 soud zjistil, že nájemní smlouva byla prodloužena do 31. 12. 2020.
6. Z potvrzení nákladů na bydlení soud zjistil, že v období od října 2019 do října 2020 činil předpis nájemného a záloh za služby ohledně předmětného bytu částku 3.200 Kč měsíčně (nájemné 1.633 Kč, teplo 905 Kč, teplá užitková voda 250 Kč, studená voda 150 Kč, úklid 60 Kč, elektřina 30 Kč, pevný domovní odpad 70 Kč a nájem zařízení 102 Kč).
7. Z prohlášení o uznání závazku a dohody o úhradu dluhu ze dne 27. 5. 2020 soud zjistil, že žalovaný uznal vůči žalobci dluh na nájemném a zálohách na platby za dodávky služeb týkajících se předmětného bytu za období od října 2019 do května 2020 v částce 25.600 Kč a zavázal se tento dluh žalobci splácet ve splátkách po 1.500 Kč měsíčně počínaje měsícem červnem 2020.
8. Z vyúčtování služeb za období od 15. 7. 2019 do 31. 12. 2019 soud zjistil, že žalovanému vznikl přeplatek ve výši 3.998 Kč.
9. Dle tvrzení žalobce byl přeplatek z vyúčtování služeb započten na platby za říjen 2019 a zčásti za listopad 2019. Žalovaný dále dne 8. 7. 2020 uhradil částku 4.700 Kč, která byla započtena zčásti na platby za listopad 2019 a na platby za červenec 2020.
10. Z vyčíslení dluhu k 31. 12. 2020 soud zjistil, že dluh žalovaného činí 39.302 Kč (žalovaný měl celkem uhradit žalobci částku 52.140 Kč, uhradil 12.838 Kč).
11. Z předžalobní výzvy ze dne 9. 10. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu do sedmi dní od doručení výzvy.
12. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Dne 1. 7. 2019 byla mezi účastníky uzavřena nájemní smlouva, jejímž předmětem byl nájem bytu [číslo] ve III. nadzemním podlaží domu [adresa] v [anonymizováno] ulici v [obec], a to na dobu šesti měsíců. Doba trvání nájemní smlouvy byla prodloužena dodatkem [číslo] ze dne 8. 7. 2020 do 31. 12. 2020. Nájemné spolu se zálohami za služby spojené s užíváním bytu činilo částku 3.200 Kč měsíčně (nájemné 1.633 Kč, teplo 905 Kč, teplá užitková voda 250 Kč, studená voda 150 Kč, úklid 60 Kč, elektřina 30 Kč, pevný domovní odpad 70 Kč a nájem zařízení 102 Kč) a bylo splatné vždy k 15. dni v měsíci. Žalovaný řádně nehradil nájemné a zálohy za služby a za období od října 2019 do května 2020 mu vznikl dluh ve výši 25.600 Kč, který žalovaný vůči žalobci písemně uznal a zavázal se jej splatit ve splátkách po 1.500 Kč měsíčně, počínaje měsícem červnem 2020. Žalovaný však nájemné a zálohy za služby až do prosince dále nehradil, uznaný dluh řádně nesplácel. Za období od října 2019 do prosince 2020 tak žalovaný dluží žalobci po započtení přeplatku z vyúčtování služeb ve výši 3.998 Kč a platby 4.700 Kč z července 2020 celkem částku 39.302 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzýván k úhradě dluhu.
13. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § [číslo] se nájemní smlouvou zavazuje pronajímatel přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit.
14. Podle ust. § 2235 odst. 1 občanského zákoníku zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednání zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.
15. Podle ust. § 2246 odst. 1 občanského zákoníku strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.
16. Podle ust. § 2251 odst. 1 občanského zákoníku platí nájemce nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy neb l náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel.
17. Dle ust. § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.
18. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
19. Na základě shora provedených důkazů má soud za prokázané, že mezi účastníky byla platně uzavřena nájemní smlouva, na jejímž základě vznikla žalobci coby pronajímateli povinnost přenechat žalovanému coby nájemci do užívání předmětný byt a žalovanému vznikla povinnost hradit za užívání bytu nájemné a zálohy za služby spojené s užíváním bytu ve výši specifikované v evidenčním listě. Žalovaný však svou povinnost vyplývající z nájemní smlouvy řádně neplnil a nehradil nájemné a zálohy za služby za měsíce říjen 2019 až prosinec 2020 ve lhůtě. S ohledem na uvedené shledal soud nárok žalobce v plném rozsahu za oprávněný, přičemž částka 25.600 Kč odpovídající dlužným platbám za měsíce říjen 2019 až květen 2020 byla žalovaným v souladu s ust. § 2053 občanského zákoníku jako dluh vůči žalobci platně uznána, čímž byla založena vyvratitelná domněnka, že dluh v době uznání v dané výši trval. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně úroků z prodlení požadovaných od 19. 10. 2020 z částky 32.902 Kč (dlužné platby za období od října 2019 do října 2020) v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když od tohoto data byl žalovaný nepochybně s úhradou této částky v prodlení (splatnost jednotlivých plateb byla stanovena vždy k 15. dni v měsíci).
20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10.375,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.966 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 32.902 Kč sestávající z částky 2.420 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1.210 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 2.420 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6.950 Kč ve výši 1.459,50 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.