14 C 404/2021

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní Mgr. Vladimírou Fikkerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 46.309 Kč / úvěr

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 32.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 32.000 Kč od 26. 5. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba na zaplacení částky 6.681 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6.681 Kč od 26. 5. 2021 do zaplacení, částky 7.628,50 Kč, úroku ve výši 56,89 % ročně z částky 32.000 Kč za období od 26. 5. 2021 do 18. 6. 2021 ve výši 1.170,48 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 32.000 Kč od 19. 6. 2021 do zaplacení se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3.748 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 46.309 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze Smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi účastníky dne 17. 2. 2021.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a na jednání soudu se nedostavila.

3. Protože žalovaná byla pasivní, soud považoval žalobní tvrzení za sporná a k těmto tvrzením provedl listinné důkazy žalobkyní označené: a) Z předsmluvního formuláře (sestaveného 17. 2. 2021 v 17: 12:14 hodin) soud zjistil, že dne 17. 2. 2021 byla žalovaná písemně (na sedmi stranách) informována žalobkyní o podmínkách poskytnutí úvěru uvedeného níže. Z prohlášení klienta sestaveného 17. 2. 2021 v 17: 12:13 hodin soud zjistil, že žalovaná prohlásila, že byla informována o podmínkách úvěru a o informacích o zprostředkovateli a poskytovateli úvěru. b) Z hodnocení klienta sestaveného 17. 2. 2021 v 17: 12:20 hodin soud zjistil, že žalobkyně zjišťovala poměry žalované: příjem – 15.478 Kč měsíčně, bydlení 2.603 Kč měsíčně, celkem výdaje 6.463 Kč měsíčně, včetně zohlednění životního minima 3.860 Kč, rezerva byla uvedena částka 8.015 Kč měsíčně, volné zdroje částky 8.015 Kč. Z výpisu záznamů z registru [příjmení] soud zjistil, že žalovaná neměla žádný záznam v registru závazků; z výpisu z registru NRKI soud zjistil kód příznaku CBS skóre žalované 317 (menší riziko, ale již skóre 315 je hodnoceno jako vyšší riziko, kdy je úvěr limitován výší vyplacené částky, případně zamítán). Z potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu žalované ze dne 19. 2. 2021 soud zjistil, že průměrný čistý měsíční příjem žalované činí 15.478 Kč s tím, že na účet žalované byla v lednu 2021 vyplacena po srážkách částka 8.602 Kč a 8.100 Kč a v únoru 2021 částka 7.854 Kč. Tato skutečnost vyplynula i z detailů platby z účtu žalované ze dne 13. 1. 2021 a 11. 2. 2021 a z potvrzení plateb transakční historie, podle níž byla v měsíci říjnu 2020 uhrazena zaměstnavatele žalované na její účet částka 7.940 Kč a 9.488 Kč, v měsíci listopadu 2020 částka 8.228 Kč a 5.800 Kč a v měsíci prosinci částka 7.850 Kč a 7.854 Kč. c) Návrhem na uzavření smlouvy o úvěru / ze Smlouvy o úvěru [číslo] 17. 2. 2021 v 17: 12:31 hodin, tj. 15 vteřin po vyhotovení předsmluvního formuláře) a podepsaným žalovanou, dodatkem [číslo] k návrhu smlouvy o úvěru ze dne 22. 2. 2021 má soud za prokázané, že žalovaná požádala žalobkyni o poskytnutí úvěru ve výši 32.000 Kč, který měl být poskytnut s úrokem ve výši 56,89 % ročně (RPSN 74,34 %) ve formě 36 měsíčních splátek po 2.131 Kč měsíčně do 20. dne v měsíci (počínaje měsícem následujícím po měsíci, kdy byl úvěr vyplacen); celkem měla být na poskytnutý úvěr žalobkyni vrácena částka 67.320 Kč. Úroky byly limitovány 120 % celkové částky, kterou má žalovaná podle smlouvy zaplatit. K zajištění (utvrzení) dluhu žalovaného byly sjednány smluvní pokuty pro případ prodlení (499 Kč za každou dlužnou splátku s délkou prodlení přesahující 30 dnů; maximálně 2.999 Kč za každý kalendářní rok; 200 Kč za každé prodlení s úhradou splátky v délce 15 dnů). Při prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části v délce 65 dnů dojde automaticky k zesplatnění úvěru (s povinností věřitele předtím ve třicetidenní lhůtě žalovaného ke splnění dluhu vyzvat). Zesplatněním se součástí jistiny stávala dosud nezaplacená jistina a úroky. Pokud nová jistina vzniklá zesplatnění nebyla uhrazena v den zesplatnění, vznikala povinnost k úhradě smluvní pokuty 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Účastníci ujednali poplatky za předčasné zesplatnění úvěru (0,5 %, popř. 1 % z předčasně uhrazené částky, a to podle míry předčasnosti). Smlouva měla být uzavřena tak, že žalovaná bude žalobkyní písemně vyrozuměna o akceptaci svého návrhu na uzavření smlouvy; v případě akceptace návrhu žalované měla být na její účet převedena částka 32.000 Kč. d) Z Přílohy [číslo] k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru ze dne 22. 2. 2021 a z přihlášky do pojištění skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry má soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o pojištění schopnosti splácet úvěr, pojistné bylo sjednáno částkou 261 Kč měsíčně. e) Z oznámení ze dne 23. 2. 2021 soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalované, že úvěr vyplývající z návrhu úvěrové smlouvy byl schválen. f) Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že žalované byla 22. 2. 2021 převedena částka 32.000 Kč na účet 0 [bankovní účet] (uvedený ve smlouvě jako účet žalované). g) Z karty klienta soud zjistil, že žalovaná neuhradila jedinou splátku. h) Z výzvy k zaplacení ze dne 20. 4. 2021 a 21. 5. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovanou k plnění smluvních povinností. Z oznámení ze dne 24. 5. 2021 soud zjistil, že žalobkyně žalované oznámila okamžité zesplatnění závazků z důvodu prodlení o délce 65 dnů a vyzvala ji k úhradě částky 38.681 Kč (jistina 32.000 Kč, úrok za úvěr 4.500,32 Kč, smluvní pokuty 998 Kč, náklady v souvislosti s prodlením 400 Kč a úhrada za pojištění 783 Kč) ve lhůtě do 10 dnů od odeslání oznámení. i) Z předžalobní výzvy ze dne 29. 11. 2021 soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalované, že z důvodu prodlení s úhradou splátky úvěr o délce 65 dnů došlo k datu 24. 5. 2021 k zesplatnění úvěru a vyzývala žalovanou před podáním žaloby k dobrovolnému splnění povinností podle smlouvy před podáním žaloby; žalobkyně mimo jiné uplatňovala smluvní pokuty dle bodu 6.1 smlouvy ve výši 998 Kč, právo na náhradu nákladů s prodlením žalované dle bodu 6.2 smlouvy ve výši 400 Kč a právo na smluvní pokutu dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % denně za prodlení po zesplatnění úvěru, úrok 56,89 % z a úhradu za pojištění 783 Kč.

4. Soud převzal výše uvedené prokázané skutečnosti za svůj skutkový závěr ve věci; listiny potvrdily pravdivost tvrzení žalobkyně.

5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2395 z.č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanského zákoníku“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

8. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

10. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 občanského zákoníku, na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 32.000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr včetně úroku ve výši 56,89 % ročně splatit 36 měsíčními splátkami stanovenými smlouvou. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnila, žalobkyni ničeho neuhradila. S ohledem na uvedené měla žalobkyně nepochybně právo na vrácení jistiny, nicméně smlouvu a její jednotlivá ujednání musel soud podrobit zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele a rozhodovací praxe Ústavního soudu.

11. Soud v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Ústavního soudu, která se zabývala zjevnou nespravedlností ujednání smluv o zápůjčce a úvěru: např. nález Ústavního soudu z 11. 12. 2014 sp. zn. III. ÚS 4084/12 a nález Ústavního soudu z 26. 1. 2012 sp. zn. I. ÚS 199/11 (www.usoud.cz), v nichž Ústavní soud uzavřel, že soudní ochrany se nemá dostávat subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Dále uvedl, že ustanovení smluv nebo smluvních podmínek, která jsou formulářově předtištěna a neumožňují jednoznačně slabší straně jejich modifikaci, v sobě skýtají možnost vyvolání nepříznivých následků na straně klienta, kdy nebude dotčena pouze jeho sféra právní, ale zejména sféra osobní (jako příklad byly uvedeny smluvní pokuty ve výši 30 – 40 % za prodlení v řádech jednotek týdnů, smluvní pokutou ve výši pětinásobku dlužné částky za hrubé porušení smlouvy nebo podmínek). Na tomto závěru nemůže nic změnit souhlas klienta s uvedenými podmínkami. V konkrétním případě Ústavní soud (v prvním uvedeném nálezu) shledal za nepřípustné podmínky týkající se úvěru 4.950 Kč při úroku 79 % a RPSN 115,32 %, za současného vystavení dvou biankosměnek, smluvní pokuty 7 % z jistiny v případě prodlení po dobu 4 dnů, zesplatnění všech závazků při prodlení v délce 10 dnů, sankce ve výši 100 Kč za každou upomínku, pokuta 500 Kč v případě každého jednotlivého opomenutí nahlášení změny osobních údajů klientem věřiteli.

12. Srovnání podmínek zápůjček (úvěrů), které byly prohlášeny za zjevně nespravedlivé a nehodné soudní ochrany) s podmínkami posuzovaného úvěru vede soud k závěru, že sjednané podmínky se vyznačují řadou shod, zejména vedou k nežádoucímu důsledku uváděnému Ústavním soudem, že celková splácená částka může násobně převyšovat částku poskytnutou (popř. část dobrovolně nevrácenou). Pokud soud uvážil, že účastníci sjednali úrok ve výši přesahující 56 % ročně, RPSN činí 96 % (tedy RPSN i úroky výrazně převyšují obvyklé úroky a RPSN ze spotřebitelských úvěrů, jak je zřejmé z výpisu ze statistických dat [obec] národní banky), smluvní pokuty za prodlení s úhradou splátek a zároveň náklady v souvislosti s prodlením se zaplacením, tedy několik sankcí za porušení obdobné povinnosti žalované, sankce za předčasné zaplacení úvěru, je třeba smlouvu pro nevyváženost práv a povinností smluvních stran označit jako zjevně nespravedlivou, a proto ji nelze považovat jako celek za souladnou s dobrými mravy. Byť má jinak přednost posouzení jednotlivých ujednání jako neplatných, v tomto případě smlouva jako celek neobstojí (§ 580 odst. 1, § 588 občanského zákoníku) pro zmíněnou nespravedlivost.

13. Podstatnou okolností, která vede k závěru o zjevné nespravedlivosti smlouvy, je dále, že žalobkyně se rozhodla žalované poskytnout úvěr 32.000 Kč (se splátkami 2.131 Kč po dobu tří let), aniž by dostatečně prozkoumala schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr. Žalobkyně sice zjistila měsíční příjem žalované, avšak žádným způsobem neověřovala výdaje žalované, které dle názoru soudu byly uvedeny v nepřiměřeně nízké výši (3.860 Kč jako životní minimum + částka 2.603 Kč na bydlení), ani neověřovala finanční situaci žalované (faktický stav peněžních prostředků na jejím účtu) a s tím spojenou schopnost splácet daný závazek ve sjednaných splátkách. Pokud žalobkyně poskytla žalované za této situace úvěr, je zcela zjevně, že jej nemohla poskytnout s vírou na vysokou pravděpodobnost splacení dluhu, a proto jejím nárokům nelze v soudním řízení poskytovat ochranu. V důsledku těchto skutečností žalobkyně porušila § 86 odst. 1 věta druhá z.č. 257/2016 Sb.; byť žalovaný námitku neplatnosti nevznesl, vstupuje tato okolnost, jak bylo uvedeno výše do úvah o nespravedlivosti smlouvy. Problematika zjišťování poměrů úvěrované osoby je též probírána u Ústavního soudu ve věci sp. zn. III. ÚS 4129/18.

14. Soud ve své argumentaci rozhodl v souladu se zcela převažující rozhodovací praxí zdejšího soudu (t. zn. při posuzování smlouvy s obdobnými podmínkami poskytnutí úvěru): sp. zn. 14 C 281/2018, 19 C 145/2018, 14 C 143/2018 (potvrzeno soudem II. stupně pod sp. zn. 25 Co 279/2018), 14 C 220/2018 (potvrzeno soudem II. stupně pod sp. zn. 25 Co 3/2019), 15 C 219/2018 (potvrzeno soudem II. stupně pod sp. zn. 25 Co 3/2019), 11 C 206/2018, 16 C 173/2018 (sp. zn. 25 Co 333/2018), 13 C 169/2018 (sp. zn. 25 Co 360/2018), 13 C 143/2018 (potvrzeno soudem II. stupně pod sp. zn. 64 Co 361/2018), sp. zn. 19 C 103/2018 (potvrzeno soudem II. stupně pod sp. zn. 25 Co 333/2018), 12 C 156/2018 (potvrzeno soudem II. stupně pod sp. zn. 25 Co 314/2018), 19 C 22/2019 (sp. zn. 25 Co 163/2019), 14 C 34/2019 (sp. zn. 25 Co 170/2019), 19 C 145/2018, 14 C 281/2018. Bez významu není ani to, že v řadě řízení ve stadiu odvolání (popř. po sdělení předběžného názoru soudce) jsou omezovány požadavky žalobkyně na úhradu úroku ve sjednané výši. Odchylná rozhodnutí (vycházející z platnosti smlouvy) jsou vydávána v senátu 9 C, dále se objevují u zdejšího soudu ojedinělá rozhodnutí na základě uznání žalovaného, či uzavřeného soudního smíru, aniž byla tato odchylka zdůvodněna a dále výjimečně při odchylných podmínkách poskytnutého úvěru či uznání dluhu dlužníka. Některá rozhodnutí, kterým bylo žalobě vyhověno, vycházejí z odchylných podmínek (úročení do cca 50 % p.a.).

15. Smlouva uzavřená mezi účastníky byla soudem posouzena jako neplatná, nicméně účastníci jsou povinni vrátit si navzájem poskytnutá plnění z titulu bezdůvodného obohacení dle ust. § 2993 občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že žalobkyně žalované poskytla částku 32.000 Kč a žalovaná žalobkyni ničeho neuhradila, soud žalobkyni přiznal právo pouze na jistinu ve výši 32.000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1870 občanského zákoníku ve výši 8,25 % ročně od data 26. 5. 2021 (od zesplatnění dluhu). Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do částky 6.681 Kč s příslušenstvím (úrok ke dni zesplatnění 4.500,32 Kč, smluvní pokuty 998 Kč, náklady v souvislosti s prodlení 400 Kč a pojištění 783 Kč), smluvní pokuty 7.628,50 Kč, kapitalizovaného úroku z úvěru ve výši 56,89 % a úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 32.000 Kč od 19. 6. 2021 do zaplacení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (požadováno plnění dle neplatné smlouvy).

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3.748 Kč, přičemž tato částka představuje 38 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 69 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 31 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2.316 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 46.309 Kč sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 500 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 2.980 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 3. 3. 2022 včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 3. 3. 2022 náhrada 1.114,67 Kč za 113 ujetých km v částce 714,67 Kč (36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 4,5 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6.194,67 Kč ve výši 1.300,88 Kč.