14 C 41/2018

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní Mgr. Vladimírou Fikkerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou údaje o zástupci pro určení neexistence právního vztahu

I. Určuje se, že na pozemku parc. č. st. 317, jehož součástí je stavba, [část obce], [adresa] (rodinný dům), na pozemku parc. č. st. 336, jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., a na pozemku parc. [číslo] vše v [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres], vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] vedeném Katastrálním úřadem pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Karlovy Vary, nevázne zástavní právo smluvní zřízení k zajištění pohledávky žalované vůči žalobkyni ve výši 2.372.424,15 Kč dle Zástavní smlouvy k nemovitostem ze dne 21. 11. 2016 ve spojení s rozhodnutím Katastrálního úřadu pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Karlovy Vary, o povolení vkladu práva [číslo jednací].

II. Určuje se, že na pozemku parc. č. st. 317, jehož součástí je stavba, [část obce], [adresa] (rodinný dům), na pozemku parc. č. st. 336, jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., a na pozemku parc. [číslo] vše v [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres], vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] vedeném Katastrálním úřadem pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Karlovy Vary, nevázne osobní služebnost odpovídající právu osobního užívání zřízená ve prospěch žalované dle Smlouvy o zřízení služebnosti ze dne 22. 1. 2014 ve spojení s rozhodnutím Katastrálního úřadu pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Karlovy Vary, o povolení vkladu práva [číslo jednací].

III. Určuje se, že na pozemku parc. č. st. 317, jehož součástí je stavba, [část obce], [adresa] (rodinný dům), na pozemku parc. č. st. 336, jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., a na pozemku parc. [číslo] vše v [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres], vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] vedeném Katastrálním úřadem pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Karlovy Vary, nevázne zástavní právo smluvní zřízení k zajištění pohledávky žalované vůči žalobkyni ve výši 2.372.424,15 Kč dle Zástavní smlouvy k nemovitostem ze dne 22. 1. 2014 ve spojení s rozhodnutím Katastrálního úřadu pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Karlovy Vary, o povolení vkladu práva [číslo jednací].

IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 237.231 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na určení, že na pozemku st.p. [číslo] jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., a na pozemku p. [číslo] vše v [katastrální uzemí], [územní celek], zapsaných v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] vedeném u Katastrálního úřadu pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Karlovy Vary, nevázne zástavní právo smluvní zřízené k zajištění pohledávky žalované vůči žalobkyni ve výši 2. 372.424,15 Kč dle zástavní smlouvy k nemovitostem ze dne 21. 11. 2016, dále že na pozemku st.p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], na pozemku st.p. [číslo] jehož součástí je stavba bez č.p./č.e. a na pozemku p. [číslo] vše v [katastrální uzemí], [územní celek], zapsaných v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] vedeném u Katastrálního úřadu pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Karlovy Vary, nevázne osobní služebnost odpovídající právu osobního užívání zřízená ve prospěch žalované dle Smlouvy o zřízení služebnosti ze dne 22. 1. 2014, a že na pozemku st.p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], na pozemku st.p. [číslo] jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., a na pozemku p. [číslo] vše v [katastrální uzemí], [územní celek], zapsaných v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] vedeném u Katastrálního úřadu pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Karlovy Vary, nevázne zástavní právo smluvní zřízené k zajištění pohledávky žalované vůči žalobkyni ve výši 2. 372.424,15 Kč dle zástavní smlouvy k nemovitostem ze dne 22. 1. 2014. Skutkově uváděla, že žalobkyně má dva společníky, a to [anonymizována dvě slova] a žalovanou, přičemž [anonymizována dvě slova] (dále jen„ MS“) je zároveň jedním ze dvou jednatelů žalobkyně, druhým jednatelem je syn žalované [jméno] [příjmení] (dále jen„ AI“). Oba společníci poskytli právnímu předchůdci žalobkyni společnosti [právnická osoba] půjčku 9.244.848,30 Kč na nákup pozemku a pořízení rodinného domu, neboť jako cizí státní příslušníci nemohli v České republice nabývat nemovitosti. Za uvedené prostředky byl pořízen pozemek st.p. [číslo] jehož součástí je rodinný dům [adresa], pozemek st.p. [číslo] jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., a pozemek p. [číslo] vše v [katastrální uzemí] (dále jen„ předmětné nemovitosti“). Při rozdělení právního předchůdce žalobkyně v roce 2008 přešly na žalobkyni předmětné nemovitosti a závazky ze smluv o půjčce ze dne 30. 6. 2005 uzavřených mezi právním předchůdcem žalobkyně a MS a žalovanou, každý závazek v hodnotě 2.372.424,15 Kč, a dále položky ostatních kapitálových fondů v částce 4.500.000 Kč tvořené dobrovolnými příplatky nad rozsah vkladu na základní kapitál poskytnutými MS a žalovanou. Po rozpadu vztahu MS s žalovanou byla vyloučena komunikace mezi společníky, žalovaná začala těžit ze svého vlivu na druhého jednatele [příjmení] a jeho prostřednictvím počala prosazovat své osobní zájmy na úkor zájmů žalobkyně a zvýhodňovala své postavení v žalobkyni. Jednatel AI s jednatelem MS dlouhodobě nekomunikuje a při výkonu funkce a při nahrazování vůle žalobkyně nepostupuje v souladu s příslušnými ustanoveními zákona o obchodních korporacích (dále jen„ ZOK“) a ustanoveními občanského zákoníku. Na valné hromadě svolané jednatelem AI dne 23. 6. 2017 jednatel [příjmení] zjistil, že jednatel [příjmení] za žalobkyni podepsal s žalovanou dne 22. 1. 2014 zástavní smlouvu k nemovitostem, kterou byl zajištěn dluh žalobkyně vůči žalované ze smlouvy o půjčce ze dne 30. 6. 2005 ve výši 2.372.424,10 Kč, téhož dne zároveň smlouvu o zřízení služebnosti ve prospěch žalované, kterou bylo zřízeno bezplatné právo osobního užívání žalované k předmětným nemovitostem, dne 21. 11. 2019 smlouvu o zápůjčce částky 2.372.424,15 Kč žalovanou žalobkyni a téhož dne ještě zástavní smlouvu k předmětným nemovitostem k zajištění dluhu žalobkyně ze smlouvy o zápůjčce zřízeného ve prospěch žalované k tíži předmětných nemovitostí. Tyto smlouvy přitom podepsal jednatel [příjmení] v rozporu s ust. § 195 odst. 1 ZOK bez vědomí a souhlasu jednatele [příjmení], v rozporu s ust. § 54 ZOK neinformoval všechny jednatele žalobkyně a valnou hromadu, v rozporu s ust. § 212 občanského zákoníku bezdůvodně zvýhodnil žalovanou oproti MS jako druhému společníkovi, jednal v rozporu s ust. § 437 občanského zákoníku a rovněž jednal v rozporu s povinností pečlivě a loajálně jednat k žalobkyni – ust. § 51 a násl. ZOK a ust. § 159 a násl. občanského zákoníku. Všechny uvedené smlouvy byly uzavřeny v neprospěch žalobkyně, když založená práva a povinnosti podstatným způsobem a s negativními právními důsledky zatěžují předmětné nemovitosti jako jediný majetek žalobkyně, a proto jsou dle ust. § 580 občanského zákoníku neplatné pro rozpor s dobrými mravy a pro rozpor se zákonem.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Namítala nepravdivost, neúplnost a zkreslenost skutečností uváděných v žalobě (není pravdou, že žalobkyně nebyla zřizována za účelem podnikání, takové tvrzení je v rozporu i se zakládacími dokumenty žalobkyně; není pravdou, že z důvodu na straně žalované je mezi společníky vyloučena racionální komunikace, žalovaná se vždy snažila o racionální řešení, spory vedené mezi žalovanou a společníkem MS skončily smírem pouze díky vstřícnosti žalované, naopak společník MS na žalovanou svým bezprecedentním a mnohdy i protiprávním chováním útočil, osočoval ji a činil kroky ke ztížení jejich snah a aktivit, např. ji v Rusku ze dne na den vyhodil z práce, pokusil se ji zbavit akcií v ruské firmě bez náhrady, vyhotovil dehonestující plakáty proti žalované a jejímu synovi a umístil je v blízkosti bydliště žalované v Rusku, bez jakékoliv předchozí informace odvolal společník MS žalovanou z funkce jednatele společnosti [právnická osoba], o čemž se žalovaná dozvěděla až ze sbírky listin, v rámci celkového vypořádání předal žalované společnost [právnická osoba] poté, co si vyplatil postupně částku cca 1,5 milionu korun, ačkoliv firma nevyvíjela žádné aktivity; žalovaná neměla nikdy zájem ukončit činnost žalobkyně a snažila se zabránit tomu, aby byla žalobkyně vystavena riziku úpadku; žalovaná neprosazovala své osobní zájmy na úkor zájmů a k újmě žalobkyně, naopak společník MS využíval svého výsadního postavení jako jednatele žalobkyně a opakovaně jednal ve střetu zájmů a upřednostnil své zájmy proti zájmům žalobkyně; není pravdou, že by jednatel [příjmení] se společníkem MS jako jednatelem nekomunikoval, naopak společník MS na dopisy jednatele [příjmení] nereagoval a rovněž společník MS jako jednatel nejednal po dobu výkonu své funkce s péčí řádného hospodáře jednal ve střetu zájmů a upřednostňoval své zájmy proti zájmům žalobkyně, když v letech 2012, 2013, 2015, 2016 nesvolal valnou hromadu ke schválení hospodářských výsledků společnosti, činil úkony bez vědomí jednatele [příjmení] a bez vědomí žalované, nevymáhal vůči sobě jako fyzické osobě dlužné pohledávky společnosti, nehradil včas a řádně závazky vůči žalobkyni, objednával a hradil z prostředků žalobkyně nepřiměřeně drahé služby), vytrženost jednání z kontextu (žalobkyně se domáhá zneplatnění pouze zástavní smlouvy ze dne 21. 11. 2016 a nepožaduje určení neplatnosti ve vztahu ke smlouvě o zápůjčce z téhož data, kterou zástavní smlouva zajišťuje, přičemž odnětí zajištění poskytnutých prostředků na základě smlouvy o zápůjčce bez dořešení otázky vrácení těchto poskytnutých prostředků považuje žalovaná za nespravedlivé a došlo by k porušení synallagmatičnosti vztahů), dovozovala snahu společníka MS vytvořit žalobou tlak na majetkové vypořádání mezi společníky, když rozhodnutím ve věci, by byla založena zjevná nespravedlnost a došlo by k narušení práv žalované. Jednatel AI se uzavřením snažil pouze odvrátit hrozbu úpadku a s tím souvisejícího bankrotu, když jednatel [příjmení] nečinil žádné kroky ve vztahu k blížící se splatnosti půjček z roku 2005 a jednatel [příjmení] se obával že jednatel [příjmení] tak činí záměrně, neboť se už v minulosti opakovaně pokusil o provedení likvidace žalobkyně a pokus jednatele [příjmení] zajistit financování půjček prostřednictvím bankovních půjček nevedl s ohledem na obraty žalobkyně k pozitivnímu výsledku. Uzavřením smluv nedošlo u žalobkyně ke změně výše jejího zadlužení, vyplacením půjčky poskytnuté jedním věřitele došlo pouze ke snížení počtu věřitelů na jednoho. Jednání jednatele [příjmení] nebyla v rozporu s právním řádem, ani s běžnými zvyklostmi v dané společnosti (danými jednáními nedošlo k poškození žalobkyně, ta naopak získala nemalé výhody, když jí bylo poskytnuto financování jejích splatných závazků, ostatně i jednatel [příjmení] zcela samostatně uzavíral smlouvy a druhého jednatele o ničem neinformovala ani smlouvy o půjčce z roku 2005 nebyly uzavřenpo předchozím projednání valnou hromadou). Poukazovala na to, že také žaloba byla podána bez projednání v kolektivním orgánu žalobkyně (k obchodnímu vedení společnosti je nezbytný souhlas většiny jednatelů, v daném případě však pro uzavření smlouvy o právním zastoupení ani k dalším úkonům ve věci nebyl dán souhlas druhého jednatele) a že před podáním žaloby nebyl učiněn pokus o smírné vyřešení sporu a nebyla ani zaslána předžalobní upomínka, přičemž, žalobkyně mohla danou situaci řešit jiným efektivnějším způsobem, a to uhradit dlužné částky ze smluv o zápůjčce tak, že by došlo k zániku zajišťovacích institutů. Žalobkyně se však snaží získat nepřiměřené výhody a zvýšit tlak na žalovanou, která by zůstala bez prostředků a i bez jakéhokoliv zajištění.Žalovaná dále poukázala na skutečnost, že zachování platnosti napadaných smluv je s ohledem na jejich akcesorickou povahu ve vztahu k hlavním smlouvám o půjčkách/zápůjčce pro žalobkyni výhodnější než jejich zrušení, neboť pokud by bylo žalobě vyhověno, bylo by nutné uzavřít, že jsou neplatné i hlavní smlouvy, což by v konečném důsledku znamenalo likvidaci žalobkyně, která by musela plnění získaná na základě neplatných smluv vrátit a u které by tak nastala zjevná situace předlužení.

3. Žalovaná svým podáním ze dne 10. 5. 2019 navrhla, aby soud pro případ, že dospěje k závěru o neplatnosti smluv uzavřených mezi žalobkyní a žalovanou, rozhodl o povinnosti žalobkyně uhradit žalované částku 4.507.548,30 Kč s příslušenstvím (plnění ze smlouvy o půjčce ze dne 30. 6. 2005 a ze smlouvy o zápůjčce ze dne 21. 11. 2016). Vzhledem ke skutečnosti, že úkon žalované v podobě vzájemné žaloby obsahoval vyjádření podmínky, soud žalovanou informoval, že k takovému podmíněnému podání ve smyslu ust. § 41a odst. 2 o.s.ř. nemůže přihlížet a dále se uplatněným nárokem žalobkyně nezabýval. [příjmení] toho žalovaná při ústním jednání dne 3. 9. 2020 uvedla, že tento návrh nemá být považován za vzájemný návrh, žalovaná jej učinila pouze z důvodu, že měla za to, že se ve vztahu k nároku žalobkyně jedná o synallagmatický závazek, a uplatnila jej soudní cestou v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka].

4. Soud se v průběhu řízení musel vypořádat s úkony činěnými jednatelem AI. Pokud jde o výpověď plné moci JUDr. [příjmení] a žádost o ustanovení opatrovníka, soud se s nimi vypořádal v usnesení ze dne 13. 6. 2018, č.j. [číslo jednací], kterým návrh na ustanovení opatrovníka žalobkyni zamítl. Soud ve svém rozhodnutí uvedl, že v řízení je napadáno jednání jednatele [příjmení], který za žalobkyni uzavřel smlouvy zatěžující nemovitosti představující jediný majetek žalobkyně, a pokud má soud posoudit, zda jednatel [příjmení] zvýhodnil zájmy a právní postavení žalované a zasáhl do oprávněných zájmů žalobkyně a porušil přitom příslušná ustanovení zákona o obchodních korporacích a ustanovení občanského zákoníku při střetu zájmů, jsou zájmy jednatele [příjmení] v tomto řízení v rozporu se zájmy žalobkyně a jednatel [příjmení] nemůže za žalobkyni činit žádné úkony a výpověď plné moci nelze považovat za platný úkon. Ze stejného důvodu nepovažoval soud za platné odvolání plné moci JUDr. [příjmení] ze dne 31. 1. 2020. <b>5. Mezi účastníky bylo nesporné:</b> Žalobkyně je obchodní korporací, která vznikla při přeměně společnosti [právnická osoba] (právní předchůdce žalobkyně). [anonymizována dvě slova] a [celé jméno žalované] před vznikem žalobkyně poskytli ve prospěch právního předchůdce žalobkyně své výlučné finanční prostředky ve výši 9.244.848,30 Kč, každý částku 4.622.424,15 Kč, za účelem pořízení pozemku určeného pro výstavbu rodinného domu a pro úhradu nákladů na pořízení rodinného domu. Při vzniku přešla na žalobkyni část jmění odštěpená ze jmění jejího právního předchůdce, a to pozemek st. parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] (rodinný dům), pozemek st. parc. [číslo] jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., pozemek parc. [číslo] to vše v obci [obec], [katastrální uzemí] (dále jen předmětné nemovitosti), dále závazky ze smlouvy o půjčce uzavřené dne 30. 6. 2005 mezi právním předchůdcem žalobkyně jako dlužníkem a [anonymizována dvě slova] ve výši 2.372.424,15 Kč, závazky ze smlouvy o půjčce uzavřené dne 30. 6. 2005 mezi právním předchůdcem žalobkyně jako dlužníkem a [celé jméno žalované] ve výši 2.372.424,15 Kč, položky ostatních kapitálových fondů v částce 4.500.000 Kč tvořené dobrovolnými příplatky nad rozsah vkladu na základní kapitál poskytnuté v částce 2.250.000 Kč [anonymizována dvě slova] a v částce 2.250.000 Kč [celé jméno žalované]. Žalobkyně má od svého vzniku dva společníky, a to [anonymizována dvě slova], [datum narození], bytem [adresa žalované], který vlastní podíl na žalobkyni v míře 50 %, a [celé jméno žalované], [datum narození], bytem [adresa žalované], která vlastní podíl na žalobkyni v míře 50 %. Při svém vzniku měla žalobkyně jediného jednatele [příjmení] [jméno], s účinky od 23. 7. 2009 byl do funkce dalšího jednatele jmenován syn [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [příjmení], [anonymizováno] projezd, dům 4, byt [číslo] přičemž kterýkoliv z jednatelů může samostatně zastupovat žalobkyni a navenek projevovat za žalobkyni vůli. Dne 22. 1. 2014 podepsal [jméno] [příjmení] jako jednatel žalobkyně se společníkem žalobkyně [celé jméno žalované] zástavní smlouvu k nemovitostem (dále zástavní smlouva 1), kterou byl zajištěn dluh žalobkyně vůči [jméno] [příjmení] ze smlouvy o půjčce ze dne 30. 6. 2005 v celkové výši 2.372.424,15 Kč zřízením zástavního práva k předmětným nemovitostem, a dále smlouvu o zřízení služebnosti, na základě které bylo k tíži předmětných nemovitostí a ve prospěch [jméno] [příjmení] na dobu neurčitou zřízeno právo osobního bezúplatného užívání předmětných nemovitostí. Dne 21. 11. 2016 podepsal [jméno] [příjmení] jako jednatel žalobkyně se společníkem žalobkyně [celé jméno žalované] smlouvu o zápůjčce ve výši 2.372.424,15 Kč s tím, že zápůjčka bude vrácena v ročních splátkách po 237.300 Kč do 30. 6. 2026 včetně úroku 5 % ročně a dále zástavní smlouvu k nemovitostem (dále zástavní smlouva 2), kterou byl zajištěn dluh žalobkyně vůči [jméno] [příjmení] ze smlouvy o zápůjčce ze dne 21. 11. 2016 zřízením zástavního práva k předmětným nemovitostem. Žalobkyně ve lhůtě do 31. 12. 2016 v plném rozsahu uhradila z peněžních prostředků získaných na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 21. 11. 2016 dluh vůči [anonymizována dvě slova] plynoucí ze smlouvy o půjčce ze dne 30. 6. 2005. [příjmení] [jméno] [příjmení] nesvolal valnou hromadu za účelem informování o záměru uzavřít předmětné smlouvy a o možném střetu zájmů a za účelem projednání předmětných smluv. Tyto skutečnosti byly ostatně zjištěny i z provedených důkazů, a to z výpisu z obchodního rejstříku, notářského zápisu ze dne 24. 6. 2009, výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví], smlouvy o půjčce ze dne 30. 6. 2005, dohody o započtení vzájemných pohledávek a závazků ze dne 28. 6. 2008, zástavní smlouvy k nemovitostem ze dne 22. 1. 2014, smlouvy o zřízení služebnosti ze dne 22. 1. 2014, smlouvy o zápůjčce ze dne 21. 11. 2016, zástavní smlouvy k nemovitosti ze dne 21. 11. 2016, smlouvy o advokátní úschově ze dne 21. 11. 2016, dohody o splátkách ze dne 21 11. 2016. <b>6. Mezi účastníky bylo sporné, zda zástavní smlouvy ze dne 22. 1. 2014 a ze dne 21. 11. 2016 a smlouva o zřízení služebnosti ze dne 22. 1. 2014 (dále jen„ předmětné smlouvy“) byly uzavřeny bez vědomí a souhlasu jednatele žalobkyně [příjmení].</b> 7. Žalovaná sice učinila nejprve tuto skutečnost spornou, avšak neuvedla žádná konkrétní tvrzení k tomu, že jednatel [příjmení] o uzavírání předmětných smluv věděl nebo že s jejich uzavřením souhlasil. V průběhu řízení při ústním jednání dne 7. 1. 2021 změnila své tvrzení tak, že jednatel [příjmení] nedal k uzavření předmětných smluv souhlas, o jejich uzavření však věděl z komunikace s jednatelem AI. Žalovaná však nadále nekonkretizovala skutečnosti, z nichž by mohla být dovozena vědomost jednatele [příjmení] o záměru jednatele [příjmení] uzavřít s žalovanou předmětné smlouvy a o jejich obsahu (e-mailová komunikace předložená žalovanou – viz bod 31 rozsudku se týkala žádosti o poskytnutí informací o činnosti jednatele [příjmení] a přípravy podkladů ke zpracování účetnictví). Vzhledem k tomu, že sporování tohoto žalobního tvrzení bylo v rozporu s předchozím tvrzením žalované obsaženým ve vyjádření k žalobě, v němž žalovaná nevědomost jednatele [příjmení] ve vztahu k jednání jednatele [příjmení] potvrdila, když uvedla, že jednání jednatele [příjmení] nebyla v rozporu s právním řádem, ani s obchodními zvyklostmi, neboť také jednatel [příjmení] zcela samostatně uzavíral smlouvy a druhého jednatele o ničem neinformoval, soud považoval obranu žalované za ryze účelovou a ke spornému tvrzení neprováděl účastníky navržené důkazy výslechy obou jednatelů. <b>8. Mezi účastníky bylo sporné, zda jednatel [příjmení] uzavřel předmětné smlouvy s cílem bezdůvodně zvýhodnit žalovanou a znevýhodnit druhého společníka MS.</b> 9. Žalobkyně uvedla, že zřízení práva výlučného osobního užívání předmětných nemovitostí na základě smlouvy o zřízení služebnosti bylo v rozporu s účelem, za kterým byla společnost zřízena a za kterým společníci společnosti poskytovali finanční prostředky, neboť společníci měli předmětné nemovitosti užívat společně, avšak touto smlouvou byl jednatel [příjmení] vyloučen z možnosti jejich užívání. Zástavní smlouva [číslo] zajišťující závazek ze smlouvy o půjčce uzavřené s žalovanou 30. 6. 2005 byla uzavřena přesto, že existovala stejná smlouva o půjčce uzavřená s jednatelem MS, jemuž taková možnost zajištění závazku nabídnuta nebyla, a sám jednatel [příjmení] si takové právo právě pro střet zájmů sjednat nemohl. Zástavní smlouva [číslo] uzavřená bez vědomí jednatele [příjmení] v souvislosti se smlouvou o zápůjčce v roce 2016 znevýhodňovala společnost a poškozovala jednatele [příjmení] z důvodu, že byla sjednána za nevýhodných podmínek (úročení, smluvní pokuty, ztráta výhody splátek) za situace, kdy společnost neměla zdroje na splnění závazků (nevykonávala podnikatelskou činnost a její majetek tvořili předmětné nemovitosti sloužící k zajištění bydlení obou společníků). K prokázání svých tvrzení navrhovala žalobkyně smlouvy o půjčce z roku 2005, dohodu o započtení vzájemných pohledávek a závazků ze dne 28. 6. 2008, zástavní smlouvu [číslo] zástavní smlouvu [číslo] smlouvu o zřízení služebnosti a smlouvu o zápůjčce z roku 2016. K prokázání finančního stavu společnosti a schopnosti či neschopnosti plnit závazky ze smlouvy o zápůjčce z roku 2016 navrhovala důkaz účetními závěrkami za období 2014 až 2016, dohodu o splátkách ze dne 21. 11. 2016 a znalecký posudek z oboru ekonomie. Dále uváděla, že poskytnutí půjčky žalovanou v roce 2016 nebylo jediným možným řešením celé situace, jednatel [příjmení] byl schopen poskytnout žalobkyni půjčku za výhodnějších podmínek, než učinila žalovaná, (bezúročně, bez smluvních pokut, bez splátek a se splatností 10 – 15 let). Za tímto účelem v roce 2017 svolal třikrát valnou hromadu, jejichž konání zmařila žalovaná svou neúčastí a jednatel [příjmení] nepřebíráním pozvánek. K prokázání těchto tvrzení navrhla důkaz pozvánkami na valnou hromadu svolanou na duben a červenec 2017, zápisem o neusnášení schopnosti svolaných valných hromad, dopisem ze dne 31. 8. 2017.

10. Žalovaná uváděla, že předmětné smlouvy nebyly uzavřeny s cílem zvýhodnit či znevýhodnit některého ze společníků, důvodem jejich uzavření byla snaha vyřešit situaci, kdy se blížila splatnost smluv o půjčce z roku 2005 a žalobkyně neměla finanční prostředky na úhradu těchto závazků, přičemž jednatel [příjmení] tuto situaci nikterak neřešil, nesvolal valnou hromadu. Smlouva o zápůjčce z roku 2016 byla sjednána za standardních, nikoli nevýhodných podmínek ať už se týká smluvních pokut, ujednání o ztrátě výhody splátek či výše úroků (tyto ve výši 5 % ročně byly nižší než běžné úroky u bank a zákonné úroky z prodlení). Smlouvou o zřízení služebnosti osobního užívání předmětných nemovitostí pro žalovanou nebyl jednatel [příjmení] nikterak vyloučen z jejich užívání, dosud je užívá, uzavřením smlouvy si žalovaná chtěla právně zajistit užívání nemovitosti, byl verifikován stav v minulosti společníky dohodnutý. Za nestandardní postup nelze s ohledem na výši půjček považovat ani uzavření zástavních smluv. K prokázání tvrzení ohledně standardnosti podmínek ve smlouvě o zápůjčce navrhovala žalovaná důkaz úvěrovými podmínkami peněžních ústavů. Pokud jde o neúčast žalované na valných hromadách, důvodem bylo, že jednatel [příjmení] neposkytl žalované přes opakovanou výzvu dostatečné podklady. K prokázání těchto tvrzení navrhla žalovaná dopisy ze dne 12. 5. 2017, 30. 6. 2017, 10. 7. 2017 a 10. 8. 2017.

11. Ze smlouvy o půjčce ze dne 30. 6. 2005 uzavřené mezi žalovanou jakou věřitelem a společností [právnická osoba] soud zjistil, že jejím předmětem byly peněžní prostředky až do výše 4.7000.000 Kč, které se dlužník zavázal vrátit nejpozději do 180 kalendářních dní od doučení písemné výzvy, v případě neučinění výzvy k vrácení do 31. 12. 2016.

12. Z dohody o započtení vzájemných pohledávek a závazků uzavřené mezi žalovanou jako věřitelem a společností [právnická osoba] jako dlužníkem dne 28. 6. 2008 soud zjistil, že došlo k vzájemnému zápočtu pohledávky žalované z titulu smlouvy o půjčce ze dne 30. 6. 2005 ve výši 4.622.424,15 Kč vůči pohledávce společnosti ve výši 2.250.000 Kč jako příspěvku na vytvoření vlastního kapitálu tak, že žalované zůstala zachována pohledávka za společností ze smlouvy o půjčce ze dne 30. 6. 2005 ve výši 2.372.424,15 Kč.

13. Ze smlouvy o zřízení služebnosti uzavřené dne 22. 1. 2014 mezi žalobkyní zastoupenou jednatelem [příjmení] [příjmení] jako povinným ze služebnosti a žalovanou jako oprávněnou ze služebnosti soud zjistil, že žalované bylo bezúplatně zřízeno osobní služebnost odpovídající právu užívání předmětných nemovitostí.

14. Ze zástavní smlouvy k nemovitostem uzavřené dne 22. 1. 2014 mezi žalovanou jako zástavním věřitelem a žalobkyní zastoupenou jednatele [příjmení] [jméno] jako zástavním dlužníkem soud zjistil, že k zajištění pohledávky žalované ve výši 2.372.424,15 Kč z titulu smlouvy o půjčce ze dne 30. 6. 2005 ve spojení s dohodou o započtení vzájemných pohledávek ze dne 28. 6. 2008 bylo zřízeno zástavní právo k předmětným nemovitostem.

15. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 21. 11. 2016 mezi žalovanou jako zapůjčitelem a žalobkyní jako vydlužitelem soud zjistil, že jejím předmětem byly peněžní prostředky ve výši 2.372.424,15 Kč, které se vydlužitel zavázal vrátit v pravidelných splátkách podle svých možností minimálně ve výši 237.300 Kč ročně spolu s úrokem v výši 5 %, přičemž zápůjčka měla být poskytnuta jako finanční výpomoc při řešení přechodné platební neschopnosti pro splacení závazku vůči společníkovi vydlužitele panu [příjmení] [jméno] ze smlouvy o půjčce ze dne 30. 6. 2005 splatného dne 31. 12. 2016. Pro případ prodlení s úhradou splátek byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně a pro případ prodlení se splacením jakékoliv částky po dobu delší než čtrnáct dní, porušení povinností dle čl. IV smlouvy či podstatné změně podmínek majících možný podstatný negativní dopad na finanční situaci vydlužitele byla sjednána možnost zvýšení úrokové sazby na pětinásobek, požadovat předčasné splacení či odstoupení od smlouvy.

16. Ze zástavní smlouvy k nemovitostem uzavřené dne 21. 11. 2016 mezi žalovanou jako zástavním věřitelem a žalobkyní zastoupenou jednatele [příjmení] [jméno] jako zástavním dlužníkem soud zjistil, že k zajištění pohledávky žalované ve výši 2.372.424,15 Kč z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne 21. 11. 2016 bylo zřízeno zástavní právo k předmětným nemovitostem.

17. Z dohody o splátkách uzavřené dne 21. 11. 2016 mezi žalovanou jako věřitelem a žalobkyní jako dlužníkem soud zjistil, že se věřitel a dlužník dohodli na prodloužení splatnosti zůstatku dluhu ze smlouvy o půjčce ze dne 30. 6. 2005 tak, že se dlužník zavázal splatit jistinu včetně úroku z prodlení v celkové výši 2.539.421,34 Kč a spolu s úrokem ve výši 5 % ročně v ročních splátkách dle svých možností v minimální výši 254.000 Kč, počínaje rokem 2017 a konče nejpozději 30. 6. 2026. Pro případ prodlení s úhradou jednotlivých splátek byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně.

18. Z účetní závěrky za rok 2014 soud zjistil, že žalobkyně neměla žádné tržby za prodej zboží, provozní výnosy činily 245.000 Kč, výsledek hospodaření činil 79.000 Kč, přičemž aktiva činila 5.742.000 Kč (dlouhodobý majetek 5.336.000 Kč, oběžná aktiva 185.000 Kč), pasiva 5.742.000 Kč (z toho cizí zdroje 5.073.000 Kč). Z účetní závěrky za rok 2015 soud zjistil, že žalobkyně neměla žádné tržby, provozní výnosy činily 241.000 Kč, výsledek hospodaření činil 93.000 Kč, přičemž aktiva činila 5.838.000 Kč (dlouhodobý majetek 5.336.000 Kč, oběžná aktiva 289.000 Kč), pasiva 5.838.000 Kč (z toho cizí zdroje 5.076 Kč). Z účetní závěrky za rok 2016 soud zjistil, že žalobkyně měla tržby za prodej výrobků a služeb ve výši [číslo], provozní výnosy činily 241.000 Kč, výsledek hospodaření činil 33.000 Kč, přičemž aktiva činila8. 257.000 Kč (dlouhodobý majetek 5.541.000 Kč, oběžná aktiva 289.000 Kč), pasiva 8.257.000 Kč (z toho cizí zdroje 7.473.000 Kč). Z účetních závěrek nevyplývalo, že by měla společnost závazky s dobou splatnosti delší pěti let, ani že by měla závazky kryté věcnými zárukami.

19. Pokud žalobkyně navrhovala za účelem posouzení schopnosti žalobkyně splácet závazky ze smluv s žalovanou znalecký posudek z oboru ekonomie, soud tento důkaz z důvodu hospodárnosti jako nadbytečný neprováděl, neboť ze samotné účetní závěry bylo zřejmé, že hospodářský výsledek žalobkyně jak v období před uzavřením smlouvy o zápůjčce a dohody splátkách, tak v období po jejich uzavření čítal několik desítek tisíc Kč a zcela rozhodně neumožňoval splácet splátky ve výši cca 500.000 Kč ročně, a to i s přihlédnutím ke skutečnosti, že žalobkyně nevykonávala žádnou podnikatelskou činnost a jejími jedinými příjmy bylo nájemné za užívání předmětných nemovitostí. Nebylo ani možné předpokládat, že by se finanční situace žalobkyně mohla do budoucna nějak změnit, např. v důsledku započetí faktického výkonu podnikatelské činnosti, neboť vzájemné vztahy jednatelů a společníků jakýkoliv konsensus vylučují.

20. Soud provedl důkazy navržené žalobkyní k prokázání tvrzení, že jednatel [příjmení] se v roce 2017 opakovaně neúspěšně snažil svolat valnou hromadu za účelem řešení splatnosti půjček z roku 2005 a jeho nabídky poskytnout žalobkyni půjčku ze svých zdrojů, a důkazy navržené žalovanou k prokázání důvodů, pro které se svolaných hromad neúčastnila (neposkytnutí informací, krom jiného informací o činnosti jednatele [příjmení]), a to pozvánky na valnou hromadu 23. 5. 2017, 6. 7. 2017 a 10. 8. 2017, dopisy ze dne 7. 4. 2017, 25. 5. 2017 včetně dodejek, záznamy o neusnášení schopnosti valných hromad ze dne 23. 5. 2017, 6. 7. 2017 a 10. 8. 2017, dopisy žalované ze dne 12. 5. 2017, 30. 6. 2017, 10. 7. 2017, 10. 8. 2017, 31. 5. 2018 a vyjádření jednatele [příjmení] ze dne 10. 8. 2007 a 31. 8. 2017, avšak zjištění z nich učiněná jsou ve vztahu k tomuto sporu bezpředmětná, neboť tvrzená snaha jednatele [příjmení] řešit splatnost půjček se vztahuje k období několika měsíců po jejich splatnosti (splatnost nastala 31. 12. 2016).

21. Ze zprávy [právnická osoba] soud zjistil, že dle zveřejňované statistiky ČNB byly v období listopadu 2016 u úvěrů s objemem do 7,5 milionu Kč poskytovány úroky v průměru ve výši 3,09 % ročně, u úvěru s fixací sazby do jednoho roku úroky v průměru 2,87 % ročně, u úvěrů s fixací sazby jeden rok až pět let úroky v průměru ve výši 3,54 % ročně a u úvěru s fixací nad pět let úroky v průměru ve výši 3,34 % ročně.

22. Ze zprávy [právnická osoba] soud zjistil, že v období listopadu 2016 se úroková sazba u úvěrů ve výši cca 4.700.000 Kč zajištěných nemovitostí pohybovala v rozmezí 0,95 – 3,4 % ročně, u nezajištěných úvěrům v rozmezí 3,9 – 7,9 % ročně.

23. Ze zprávy [obec] spořitelny, a.s. soud zjistil, že v období od října do prosince 2016 byly právnickým osobám poskytovány úvěru o objemu blízkém částce 4.700.000 Kč s úrokovými sazbami v rozmezí od 1,56 – 3,6 %, průměr 2,56 %.

24. Žalobkyně dále uváděla, že se jednatel [příjmení] snažil znevýhodnit a poškodit jednatele [příjmení] i jiným způsobem než uzavřením předmětných smluv, např. snažil se jej vyloučit z užívání předmětných nemovitostí, nebo neoprávněně vymáhal platby za jejich užívání, a k prokázání těchto tvrzení navrhovala důkaz rozsudky zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka] týkajících se sporů vedených proti jednateli [příjmení] jako žalovanému. Žalovaná k vyvrácení tvrzení žalobkyně o šikanózním jednání jednatele [příjmení] jednajícího za žalobkyni ve vztahu k jednateli [příjmení] navrhovala důkaz listinami ze spisů zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] (žaloba, výzva k úhradě ze dne 17. 2. 2017, výpis z účtu žalobkyně, znalecký posudek na obvyklé nájemné, výpočet úroků z prodlení, zrušení přístupu k účtu jednateli [příjmení] a žalované v první polovině roku 2017, potvrzení o placení nájemného ze strany žalované, výzvu žalobkyně k úhradě obvyklého nájemného ve vztahu k jednateli [příjmení]), sp. zn. [spisová značka] (dovolání žalobkyně ze dne 18. 9. 2020) a sp. zn. [spisová značka] (žaloba). Soud sice navržené důkazy provedl, avšak zjištění z nich učiněná se skutkovým ani právním posouzením této věci nesouvisí, a proto z nich soud v tomto rozhodnutí nevyvodil žádné závěry. Nicméně spory vedené mezi žalobkyní zastoupenou jednatelem AI a jednatelem MS o dlužné nájemné (sp. zn. [spisová značka]) a vyklizení předmětných nemovitostí (sp. zn. [spisová značka]) a dále spor žalované proti žalobkyni o vrácení půjček (sp. zn. [spisová značka]) spolu s fotografiemi zachycujícími dehonestující nápisy na adresu jednatele [příjmení] umístěné na pozemcích jednatele [příjmení] potvrzují, že vztahy mezi oběma společníky a jednateli jsou velmi vyostřené, lze si jen stěží představit, že by byli schopni se na normálním fungování společnosti dohodnout. <b>25. Mezi účastníky bylo sporné, zda zájmy jednatele [příjmení] při uzavírání předmětných smluv byly v rozporu se zájmy žalobkyně a zda jednatel [příjmení] při uzavření smluv jednal v rozporu s povinností jednat pečlivě a loajálně k žalobkyni (§ 51 zákona o obchodních korporacích, § 159 občanského zákoníku).</b> 26. Žalobkyně uváděla, že zájmem korporace ve smyslu ust. § 212 OZ je rovné zacházení se společníky, rovné zacházení s věřiteli a nezatěžování majetku korporace a nesnižování jeho hodnoty, jednatel [příjmení] tyto zájmy uzavřením smluv porušil. Uzavření smluv bylo v rozporu se zájmem žalobkyně, zástavní smlouvy uzavřel jednatel [příjmení] za účelem zajištění pohledávek své matky – žalované a výsledkem bylo zatížení majetku žalobkyně, zřízením práva bezplatného osobního užívání žalované k předmětným nemovitostem bylo snížení hodnoty majetku žalobkyně, smlouvou o zápůjčce ze dne 21. 11.2016 byly poskytnuty výhody ve prospěch žalované k újmě majetku žalobkyně (smlouva byla oproti stávajícím smluvním vztahům úročena, byly v ní stanoveny splátky, ačkoli s ohledem na poměry žalobkyně bylo od počátku zřejmé, že je žalobkyně ze svých příjmů nebude schopna splácet a že dojde k aktivaci sankčních ujednání a zatížení majetku žalobkyně). To samé platí dohodě o splátkách ze dne 21. 11. 2016, kterou došlo ke změně podmínek smlouvy o půjčce uzavřené žalovanou v roce 2005. K prokázání svých tvrzení navrhovala žalobkyně důkaz smlouvou o zřízení zástavního práva ze dne 22. 1. 2014, smlouvou o zřízení služebnosti ze dne 22. 1. 2014, případně znaleckým posudkem z oboru ekonomika na stanovení ceny nemovitosti bez zatížení a se zatížením osobní služebnosti, smlouvou o zápůjčce z 21. 11. 2016, zástavní smlouvou k nemovitostem ze dne 21. 11. 2016, smlouvou o advokátní úschově ze dne 21. 11. 2016, účetní závěrkou žalobkyně za rok 2016, znaleckým posudkem z oboru ekonomika ohledně otázky schopnosti žalobkyně splácet splátky ze smlouvy o zápůjčce. Snaha jednatele [příjmení] v roce 2013 o likvidaci společnosti byla spojena se změnou právních předpisů, kdy odpadla překážka nabývání nemovitostí na území ČR cizinci a kdy jednatel [příjmení] chtěl svolat valnou hromadu za účelem převodu předmětných nemovitostí do spoluvlastnictví společníků a rozhodnout o likvidaci žalobkyně, která by pozbyla účelu svého zřízení. K prokázání tohoto tvrzení navrhl důkaz zpracovanou dokumentací týkající se likvidace společnosti.

27. Žalovaná namítala, že zájem společnosti obecně nezatěžovat majetek není neprolomitelný, je zcela standardním postupem zajišťovat majetek zástavním právem ohledně pohledávky dosahující ½ hodnoty majetku. Žalobkyně netvrdí nic konkrétního, např. že by v důsledku uzavření napadených smluv došlo ke zmaření úmyslu žalobkyně prodat majetek či si vzít jinou půjčku, netvrdí ani, jakým způsobem je rozpor zájmů společnosti s uzavřenými smlouvami shledáván v tom, že je nemovitost zatížena a že by nemohla být využívána k zajištění bydlení společníků, což bylo dle tvrzení žalobkyně jejím jediným účelem společnosti. Žalovaná nebyla na rozdíl od druhého společníka MS jednatelkou společnosti, za panující situace vyostřených vztahů mohla prosazovat své zájmy pouze prostřednictvím druhého jednatele [příjmení] a jednatel [příjmení] svým jednáním vzbuzoval u žalované reálný pocit ohrožení, neboť ke konci roku 2013 bez jakéhokoliv přechozího i následného upozornění odvolal žalovanou z funkce jednatele z jiné společnosti, která zakládala její právo na povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky. Žalovaná, která nevěděla, zda bude moci v České republice nadále žít, mohla situaci s blížící se splatností půjček z roku 2005 řešit buď předčasným splacením této půjčky, nebo formu zajištění svého závazku, přičemž zvolený způsob byl výhodnější pro žalobkyni, neboť dle vlastních tvrzení prostředky na vrácení finančních prostředků neměla. Smlouva o zřízení služebnosti pouze zakotvila prezentovaný účel existence společnosti (dle tvrzení žalobkyně jím bylo zajištění potřeb bydlení společníků), ke škodě společnosti nedošlo, nedošlo ani k znehodnocení majetku, v účetnictví žalobkyně nebyl majetek přeceněn. Zřízená služebnost nebránila v užívání nemovitosti oběma společníkům, naopak žalovaná se zavázala podílet na ½ nákladů podle poměru užívání, nemovitost po uzavření smlouvy stále užívala v rozsahu jako dříve, za bydlení platila dokonce více než jednatel [příjmení], jednateli [příjmení] v užívání nemovitosti nijak nebránila. K prokázání svých tvrzení navrhovala doklad o odvolání žalované z funkce jednatelky z roku 2013, výslech jednatel [příjmení], účastnický výslech žalované a doklad o hrazení úhrad za užívání za rok 2014 a 2015. Žalobkyně k popření tvrzení žalované o jejím odvolání z funkce jednatelky navrhovala výslech jednatele [příjmení]. Smlouva o zápůjčce a dohoda o splátkách z roku 2016 měly přímou souvislost se smlouvami o půjčce z roku 2005, neboť oběma společníkům muselo být z účetních závěrek zřejmé, že společnost nemá finanční prostředky na úhradu obou závazků v době jejich splatnosti v roce 2016. Jednatel MS nesvolal v roce 2016 kvůli řešení splatnosti půjček valnou hromadu, žalované nepředložil žádný návrh k řešení, předložil pouze návrh na likvidaci společnosti. S ohledem na neziskový režim společnosti a s tím související nemožnost sjednání úvěru za účelem úhrad půjček navrhl jednatel [příjmení] žalované v obavě před likvidací řešení, že by došlo k prodloužení splatnosti její půjčky z roku 2005 a uzavření nové smlouvy o zápůjčce, na základě které společnost získá finanční prostředky k úhradě závazku z půjčky z roku 2005 poskytnuté jednatelem MS. Jednateli MS byla půjčka z roku 2005 z peněz získaných zápůjčkou od žalované v roce 2016 vrácena, naproti tomu žalovaná obdržela od společnosti na úhradu dluhu částku asi [číslo] až 200.000 Kč. Žalovaná sice podala na společnost žalobu na úhradu půjčky z roku 2005, bylo to však pouze z obavy před promlčením nároku, když jednatel [příjmení] zpochybňuje všechny uzavřené smlouvy. K prokázání tvrzení navrhla důkaz výslechem jednatele [příjmení] ohledně snahy o zajištění úvěru a úvěrovými podmínkami peněžních ústavů.

28. Pokud žalobkyně navrhovala k důkazu k prokázání svých tvrzení jednotlivé smlouvy, pak zjištění z nich učiněná jsou uvedena pod bodem 14 - 20 rozsudku. K otázce znaleckého posudku z oboru ekonomika za účelem posouzení schopnosti žalobkyně splácet závazky ze smlouvy o půjčce se již soud vyjádřil pod bodem 19 na č.l. 8 rozsudku. Soud jako nadbytečný neprováděl ani navržený důkaz znaleckým posudkem z oboru ekonomika za účelem porovnání ceny předmětných nemovitostí v případě jejich zatížení osobní služebností a v případě bez takového zatížení, neboť důsledek zřízení osobní služebnosti bezplatného doživotního užívání spočívající ve snížení ceny nemovitosti je obecně známou skutečností a není k ní třeba provádět dokazování, a to bez ohledu na údaje vedené v účetnictví žalobkyně.

29. Soud provedl listinné důkazy předložené žalovanou k prokázání tvrzení o jejím odvolání z funkce jednatelky (rozhodnutí jediného společníka a výpis z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba]), z nichž bylo zjištěno, že [právnická osoba] zastoupení generálním ředitelem (jednatel MS) odvolala žalovanou z funkce jednatelky společnosti [právnická osoba] a její funkce zanikla ke dni 8. 1. 2014. Další navržené důkazy – výslech žalované a výslechy jednatelů MS a AI soud jako nadbytečné neprováděl, neboť se jedná o podpůrné důkazy a danou skutečnost bylo možné prokázat jiným způsobem. Nicméně je třeba uvést, že zjištění z důkazů učiněná mohou určitým způsobem ozřejmit motivaci žalované k uzavření smlouvy o zřízení služebnosti a o zástavním právu 1, motivaci žalobkyně však z nich nelze dovodit, když nelze dovodit souvislost jejich uzavření se splatností půjček z roku 2005 už jenom s přihlédnutím ke skutečnosti, že splatnost půjček měla nastat až dva roky po uzavření smluv. Důkazy dokladem o hrazení úhrad za užívání předmětných nemovitostí v roce 2014 a 2015 soud neprováděl, skutečnost, že žalovaná platila řádně za užívání předmětných nemovitostí, a to dokonce částky vyšší než jednatel [příjmení], nebyla nikterak rozporována, a krom toho platby s uzavřením smluv a ani s právním posouzením věci nesouvisí. Ohledně zjištění učiněných z navržených důkazů – úvěrových podmínek peněžních ústavů odkazuje soud na odůvodnění pod bodem 21 – 23 tohoto rozsudku s tím, že další navrhovaný důkaz – výslech jednatele [příjmení] soud neprováděl pro jeho nadbytečnost. Pro úplnost soud dodává, že provedení navrhovaných výslechů žalované a jednatelů žalobkyně k prokázání jednotlivých tvrzení bylo velmi problematické z důvodu, že všichni jmenovaní jsou státními příslušníky Ruské federace a v souvislosti s epidemií koronaviru odcestovali do své země.

30. Z návrhu zápisu z valné hromady z března 2015 soud zjistil, že předmětem jednání valné hromady mělo být rozhodnutí o schválení úplatného převodu předmětných nemovitostí do podílového spoluvlastnictví jednatele [příjmení] a žalované s ohledem na záměr obou přijmout rozhodnutí o zrušení společnosti bez právního nástupce s likvidací.

31. Z komunikace mezi jednateli [příjmení] a AI z ledna 2016, z května 2016 a z července 2016 soud zjistil, že jednatel [příjmení] se opakovaně obracel na jednatele [příjmení] s žádostí o podání informací o jeho činnosti, zejména v souvislosti s přípravou podkladů pro zpracování účetnictví za rok 2015.

32. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně je obchodní korporací, která vznikla při přeměně společnosti [právnická osoba] (právní předchůdce žalobkyně). Při vzniku přešla na žalobkyni část jmění jejího právního předchůdce, a to pozemek st. parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] (rodinný dům), pozemek st. parc. [číslo] jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., pozemek parc. [číslo] to vše v obci [obec], [katastrální uzemí] (dále jen předmětné nemovitosti), dále závazky ze smlouvy o půjčce uzavřené dne 30. 6. 2005 mezi právním předchůdcem žalobkyně jako dlužníkem a [anonymizována dvě slova] ve výši 2.372.424,15 Kč, závazky ze smlouvy o půjčce uzavřené dne 30. 6. 2005 mezi právním předchůdcem žalobkyně jako dlužníkem a [celé jméno žalované] ve výši 2.372.424,15 Kč, položky ostatních kapitálových fondů v částce 4.500.000 Kč tvořené dobrovolnými příplatky nad rozsah vkladu na základní kapitál poskytnuté v částce 2.250.000 Kč [anonymizována dvě slova] a v částce 2.250.000 Kč [celé jméno žalované]. Společníky žalobkyně jsou od jejího vzniku [anonymizována dvě slova], [datum narození], bytem [adresa žalované], a [celé jméno žalované], [datum narození], bytem [adresa žalované], každý z nich vlastní podíl na žalobkyni v míře 50 %. Při svém vzniku měla žalobkyně jediného jednatele [příjmení] [jméno], s účinky od 23. 7. 2009 byl do funkce dalšího jednatele jmenován syn [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [příjmení], Beringov projezd, dům 4, byt [číslo] přičemž kterýkoliv z jednatelů může samostatně zastupovat žalobkyni a navenek projevovat za žalobkyni vůli. Dne 22. 1. 2014 podepsal [jméno] [příjmení] jako jednatel žalobkyně se společníkem žalobkyně [celé jméno žalované] zástavní smlouvu k nemovitostem (dále zástavní smlouva 1), kterou byl zajištěn dluh žalobkyně vůči [jméno] [příjmení] ze smlouvy o půjčce ze dne 30. 6. 2005 v celkové výši 2.372.424,15 Kč zřízením zástavního práva k předmětným nemovitostem, a dále smlouvu o zřízení služebnosti, na základě které bylo k tíži předmětných nemovitostí a ve prospěch [jméno] [příjmení] na dobu neurčitou zřízeno právo osobního bezúplatného užívání předmětných nemovitostí. Dne 21. 11. 2016 podepsal [jméno] [příjmení] jako jednatel žalobkyně se společníkem žalobkyně [celé jméno žalované] smlouvu o zápůjčce ve výši 2.372.424,15 Kč s tím, že se jedná o finanční výpomoc za účelem splacení závazku žalobkyně vůči společníkovi MS ze smlouvy o půjčce ze dne 30. 6. 2005 a že zápůjčka bude vrácena v ročních splátkách po 237.300 Kč do 30. 6. 2026 včetně úroku 5 % ročně, dále byla pro případ prodlen s úhradou splátek sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně a pro případ prodlení s placením po dobu delší než čtrnáct dní možnost zvýšení úrokové sazby na pětinásobek, případně možnost požadovat předčasné splacení či možnost odstoupení od smlouvy. Dne 21. 11. 2016 byla dále podepsána i zástavní smlouvu k nemovitostem (dále zástavní smlouva 2), kterou byl zajištěn dluh žalobkyně vůči [jméno] [příjmení] ze smlouvy o zápůjčce ze dne 21. 11. 2016 zřízením zástavního práva k předmětným nemovitostem. Tentýž den byla podepsána i dohoda o splátkách, kterou byl prodloužena doba splatnosti zůstatku dluhu ze smlouvy o půjčce ze dne 30. 6. 2005 do 30. 6. 2026 s tím, že žalobkyně se zavázala splatiti jistinu včetně úroku ve výši 5 % ročně v ročních splátkách v minimální výši 254.000 Kč, počínaje rokem 2017, přičemž ve smlouvě byla pro případ prodlení s úhradou splátek sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně. [příjmení] [jméno] [příjmení] nesvolal valnou hromadu za účelem informování o záměru uzavřít předmětné smlouvy a o možném střetu zájmů, ani o tomto záměru a obsahu předmětných smluv neinformoval jednatele [příjmení]. [příjmení] 2.372.424,15 Kč získaná žalobkyní ze smlouvy o zápůjčce ze dne 21. 11. 2016 byla ve lhůtě do 31. 12. 2016 zaslána na úhradu dluhu plynoucího žalobkyni vůči [anonymizována dvě slova] ze smlouvy o půjčce ze dne 30. 6. 2005. Žalobkyně od svého vzniku fakticky nevykonávala podnikatelskou činnost, výsledek jejího hospodaření se dle účetních závěrek v letech 2014 a 2016 pohyboval v částkách několik 10.000 Kč a žalovaná neměla prostředky na úhradu splátek vůči žalované ze smlouvy o zápůjčce z roku 2016 a z dohody o splátkách z roku 2016. V roce 2016 byla sazba úroků z úvěrů zajištěných nemovitostí pohybovala v obecné rovině bez zohlednění konkrétních podmínek daného případu v průměru v rozmezí od 0,95 do 3,6 % Jednatel MS v době do splatnosti půjček ze dne 30. 6. 2005 nečinil žádné kroky za účelem řešení blížící se splatnosti těchto půjček (splatnost k datu 31. 12. 2016), valnou hromadu za tímto účelem svolal poprvé až na jaře 2017. Vzájemné vztahy mezi společníky a mezi jednateli navzájem jsou velmi vyostřené, jednatelé nekomunikují, neposkytují si vzájemně informace, stejná situace panuje i ve vztazích mezi žalovanou jako společníkem a jednatelem MS, uzavření jakékoliv dohody ohledně fungování společnosti lze předem téměř vyloučit, neshody jsou řešeny v několika soudních sporech.

33. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:

34. Podle ust. § 212 NOZ přijetím členství v korporaci se člen vůči korporaci zavazuje chovat se čestně a zachovávat její vnitřní řád. Korporace nesmí svého člena bezdůvodně zvýhodňovat ani znevýhodňovat a musí šetřit jeho členská práva i oprávněné zájmy.

35. Podle ust. § 51 odst. 1 ZOK pečlivě a spotřebními znalostmi jedná ten, kdo mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní korporace; to neplatí, pokud takovéto rozhodování nebylo učiněno s nezbytnou loajalitou.

36. Podle ust. § 159 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen„ NOZ“) kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky.

37. Podle ust. § 195 odst. 1 ZOK jednateli přísluší obchodní vedení společnosti. Má-li společnost více jednatelů, kteří netvoří kolektivní orgán, vyžaduje se k rozhodnutí jo obchodním vedení společnosti souhlas většiny z nich, ledaže společenská smlouva určí jinak.

38. Podle ust. § 55 zákona o obchodních korporacích (dále jen„ ZOK“) hodlá-li člen orgánu obchodní korporace uzavřít s touto korporací smlouvu, informuje o tom bez zbytečného odkladu orgán, jehož je členem, a kontrolní orgán, byl-li zřízen, jinak nejvyšší orgán. Zároveň uvede, za jakých podmínek má být smlouva uzavřena. To platí obdobně pro smlouvy mezi obchodní korporací a osobou členovi jejího orgánu blízkou nebo osobami jím ovlivněnými nebo ovládanými.

39. Podle ust. § 437 odst. 2 NOZ jednal-li zástupce, jehož zájem je v rozporu se zájmem zastoupeného, s třetí osobu a věděla-li tato osoba o této okolnosti nebo musela-li o ní vědět, může se toho zastoupený dovolat. Má se za to, že tu je rozpor v zájmech zástupce a zastoupeného, pokud zástupce jedná i za tuto třetí osobu nebo pokud jedná ve vlastní záležitosti.

40. Podle ust. § 586 odst. 1 NOZ je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.

41. V daném případě se žalobkyně domáhala posouzení platnosti smluv uzavřených mezi žalobkyní, za niž jednal jeden ze dvou jednatelů – jednatel [příjmení], a žalovanou, která je matkou jednatele [příjmení], a v té souvislosti určení, že na nemovitostech ve vlastnictví žalobkyně neváznou zástavní práva a osobní služebnost s odůvodněním, že předmětné smlouvy jsou neplatné, neboť byly uzavřeny s cílem zvýhodnit žalovanou oproti druhému společníkovi – jednateli [příjmení], jednatel [příjmení] jednal v rozporu se zájmy žalobkyně a v rozporu s povinnostmi řádného hospodáře, smlouvy byly uzavřeny bez vědomí a souhlasu druhého jednatele [příjmení], o jejich uzavření nebyla informována valná hromada.

42. Pokud jde o tvrzené zvýhodnění žalované jako společníka vůči společníkovi – jednateli [příjmení] ve smyslu ust. § 212 ZOK, bylo by možné dovodit, že v důsledku uzavření zástavní smlouvy 1 byla žalovaná bezdůvodně zvýhodněna, neboť společník – jednatel [příjmení] měl vůči žalobkyni tutéž pohledávku ze smlouvy o půjčce z roku 2005, jemu však žádné zajištění jeho pohledávky ze strany žalobkyně nabídnuto ani poskytnuto nebylo. Co se týče osobní služebnosti, pak založení práva bezplatného užívání předmětných nemovitostí postavilo žalovanou do právně silnější pozice oproti společníkovi MS, neboť ten takové právo založen neměl, přestože předmětné nemovitosti měly primárně sloužit právě potřebám bydlení obou společníků Skutečnost, že žalovaná společníkovi – jednateli [příjmení] v užívání předmětných nemovitostí doposud nebránila, nemůže na tomto závěru ničeho měnit, kdykoliv v průběhu doby mohla svůj postoj s odkazem na existenci práva osobního užívání změnit. V důsledku uzavření zástavní smlouvy 2 ve spojení se smlouvou o zápůjčce a dohodou o splátkách (dále jen„ smlouvy související“) by bylo možné shledat znevýhodnění postavení žalobkyně, jejíž jediný majetek byl zatížen, bezdůvodné znevýhodnění společníka – jednatele [příjmení] ve vztahu k žalované však lze v těchto případech stěží dovodit. Bez ohledu na uvedené je nutné zdůraznit, že ust. § 212 ZOK zakotvující povinnost žalobkyně bezdůvodně neznevýhodňovat či nezvýhodňovat společníky má sloužit k ochraně práv společníků a neplatnosti jednání či nároků na náhradu škody z titulu porušení povinnosti žalobkyně dle ust.§ 212 ZOK by se pak dle logiky věci měl domáhat znevýhodněný společník vůči společnosti, nikoliv společnost, která svým jednáním nerovnost společníků způsobila, vůči zvýhodněnému společníkovi.

43. Žalobkyně dále tvrdila, že jednatel [příjmení] jednal v rozporu se zájmy žalobkyně a v rozporu s povinností jednat pečlivě a loajálně k žalobkyni, tedy že ve své podstatě nejednal v souladu s péčí řádného hospodáře ve smyslu ust.§ 51 ZOK a § 159 občanského zákoníku. Je nepochybné, že v důsledku uzavření zástavních smluv došlo k zatížení majetku žalobkyně, že v důsledku uzavření smlouvy o osobní služebnosti došlo ke snížení ceny předmětných nemovitostí (jak soud dovodil již v bodě 28 rozsudku) a že smlouva o zápůjčce a dohoda o splátkách byly uzavřeny za méně výhodných podmínek, než tomu bylo ve smlouvách o půjčce z roku 2005, přičemž s ohledem na finanční poměry nebylo důvodné očekávat, že žalobkyně bude schopna dostát své povinnosti splácet stanovené splátky. Vyhodnocení toho, zda jednatel [příjmení] porušil svou povinnost jednat s péčí řádného hospodáře, by však vyžadovalo hodnocení jeho jednání v podstatně širším kontextu s přihlédnutím k tomu, že jednatel [příjmení] zástavní smlouvu 2, smlouvu a o zápůjčce a dohodu o splátkách uzavíral v souvislosti s blížícím se termínem splatnosti půjček z roku 2005, které druhý jednatel [příjmení] nikterak neřešil, přičemž s ohledem na velmi špatné vztahy mezi společníky a jednateli nebylo možné vyloučit, že jednatel [příjmení] po vypršení termínu splatnosti jeho půjčky z roku 2005 podnikne kroky k vymáhání své pohledávky vůči žalobkyni, což by v konečném důsledku znamenalo její likvidaci. Pro posouzení dané věci to však nemá žádný význam, neboť i kdyby bylo jednání jednatele [příjmení] tímto způsobem vyhodnoceno, pak by porušení této povinnosti nevyvolalo následky ve formě neplatnosti předmětných smluv. Následkem porušení takové povinnosti by mohl být pouze vznik odpovědnosti jednatele [příjmení] vůči společnosti za škodu, případně vznik ručení za dluhy společnosti.

44. Co se týče absence souhlasu jednatele [příjmení] s uzavřením předmětných smluv a smlouvy o zápůjčce a dohody o splátkách, byla tato skutečnost mezi účastníky nesporná. Ve smyslu ust. § 195 ZOK je k rozhodnutí o obchodním vedení společnosti třeba souhlasu většiny jednatelů, má-li společnost více jednatelů a tito netvoří kolektivní orgán. V daném případě je dle názoru soudu třeba uzavření předmětných smluv včetně smluv s nimi souvisejících týkajících se otázky zadlužování, nakládání s již existujícím dluhu a právního zatěžování jediného majetku žalobkyně považovat za obchodní vedení společnosti (viz rozhodnutí NS 29 |Odo [číslo] 2005, 29 Cdo 3122/2016, 29 Cdo 4726/2019). I když však jednatel [příjmení] povinnost dle § 195 ZOK porušil, nemá absence souhlasu jednatele [příjmení] vliv na platnost uzavřených smluv. Nicméně se jedná o jednání v rozporu se zákonem, jehož následkem je vznik odpovědnosti jednatele [příjmení] vůči společnosti za případnou škodu, společnost sama ovšem z porušení povinnosti svého jednatele nemůže, stejně jako v případě porušení povinností řádného hospodáře, dovozovat žádné následky vůči 3. osobám, s nimiž smluvní vztah uzavřela.

45. Jiná situace však nastává, hodnotíme-li uzavření předmětných smluv a smluv souvisejících ve vztahu k ust. § 55 ZOK. [příjmení] skutečností je, že žalovaná je matkou jednatele [příjmení] a je tedy ve vztahu k tomuto jednateli osobou blízkou ve smyslu ust. § 22 odst. 1 občanského zákoníku. Podle ust. § 55 ZOK tak byl jednatel [příjmení] povinen informovat valnou hromadu žalobkyně o úmyslu uzavřít s žalovanou jako svou matkou předmětné smlouvy a smlouvy související a informovat ji i o podmínkách těchto smluv, když se nejednalo o smlouvy uzavírané v běžném obchodním styku. Jednatel AI však valnou hromadu ani 2. jednatele [příjmení] o možném střetu zájmů nikterak neinformoval a jelikož zákon o obchodních korporacích důsledky porušení této povinnosti neupravuje, je nutné na jednání jednatele [příjmení] subsidiárně aplikovat úpravu střetu zájmů zástupce a zastoupeného dle ust. § 437 odst. 2 občanského zákoníku. Za situace, kdy žalovaná o tomto střetu zájmů vědět musela, když vědomost žalobkyně dovodil soud jednak s ohledem na její vztah k jednateli jako k osobě blízké a jednak s ohledem na to, že jako společníkovi žalobkyně jí poměry žalobkyně byly dobře známy, bránil jednateli [příjmení] střet zájmů za žalobkyni právně jednat a uzavřít s žalovanou předmětné smlouvy a smlouvy související. Pokud tak přesto jednatel [příjmení] učinil, vzniklo žalobkyni právo se střetu zájmů dovolat. Teorie není zcela jednotná, jakých následků se zastoupený, v daném případě žalobkyně, může v důsledku střetu zájmů dovolat, soud se nicméně přiklání k názoru, že se žalobkyně může dovolat relativní neplatnosti takového jednání dle ust. § 586 občanského zákoníku. Žalobkyně uplatnila námitku neplatnosti jednání jednatele [příjmení] nejpozději v rámci žaloby a není přitom významné, že jednání jednatele [příjmení] právně posoudila jako jednání absolutně neplatné dle ust. § 580 NOZ, podstatné je, že neplatnost jednání spatřovala v důvodech, pro které lze námitku relativní neplatnosti dle ust. § 586 NOZ vznést. Za situace, kdy žalobkyně v souladu s ust. § 586 NOZ vznesla oprávněně námitku neplatnosti předmětných smluv z důvodů shora uvedených, zanikly jejich právní následky a věcněprávní účinky, a proto soud žalobě vyhověl a určil, že na předmětných nemovitostech nevázne zástavní právo dle zástavní smlouvy 1 a dle zástavní smlouvy 2 a právo osobního užívání ve prospěch žalované. Naléhavý právní zájem na takovém určení ve smyslu ust. § 80 o.s.ř. je dán již s ohledem na skutečnost, že uvedená práva jsou předmětem zápisu do veřejného seznamu – katastru nemovitostí.

46. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 237.231 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50.000 Kč pro každý ze 3 nároků sestávající z částky 9.300 Kč (3 x 3.100 Kč) za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 9.300 Kč za sepis žaloby samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 7 x 9.300 Kč za sepis vyjádření (23. 4.2018, 17. 9. 2018, 26. 12. 2018, 10. 6. 2019, 23. 12. 2019, 31. 1. 2020, 6. 7. 2020) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 5 x 9.300 Kč za účast na jednání soudu (9. 7. 2019, 22. 10. 2019, 10. 12. 2019, 6. 5. 2021, 2. 9. 2021) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky 3 x 18.600 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. - za účast na jednání soudu přesahující dvě hodiny dne 3. 9. 2020, 24. 11. 2020, 7. 1. 2021)), včetně 17paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 191.100 Kč ve výši 40.131 Kč.