14 C 53/2021

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní titul Vladimírou Fikkerovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro: zrušení výživného pro zletilé dítě

I. Vyživovací povinnost žalobce k žalovanému stanovená rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 29. 1. 2003, č.j. [číslo jednací] [anonymizováno] s účinností od 9. 3. 2020 zrušuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení vyživovací povinnosti k žalovanému z důvodu, že žalovaný je od 1. 2. 2020 zaměstnán u [právnická osoba] a od března 2020 pobírá mzdu v průměrné výši 35.000 Kč měsíčně. Žalovaný s žalobou souhlasil. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání. Z rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 29. 1. 2003, č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že žalobci jako otci žalovaného bylo vůči žalovanému zvýšeno výživné na částku ve výši 2.000 Kč měsíčně. Z pracovní smlouvy uzavřené dne 1. 2. 2020 mezi [právnická osoba] a žalovaným soud zjistil, že žalovaný od 1. 2. 2020 nastoupil do zaměstnání jako [anonymizována tři slova], pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. Ze stanovení mzdového zařazení zaměstnance soud zjistil, že žalovanému byla od 1. 5. 2020 stanovena mzda ve výši 35.000 Kč měsíčně + prémie 8,58 %. Z detailů platby týkajících se účtů žalovaného (dle tvrzení žalobce) soud zjistil, že žalovanému byla od března 2020 do ledna 2021 poukazována zaměstnavatelem mzda. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobce je otcem žalovaného. Vyživovací povinnost žalobce vůči žalovanému byla naposledy stanovena rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 29. 1. 2003, č.j. [číslo jednací] částkou 2.000 Kč měsíčně. V únoru 2020 nastoupil žalovaný do pracovního poměru u [právnická osoba] Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle ust. § 910 odst. 1 občanského zákoníku mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost. Podle ust. § 911 občanského zákoníku lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Podle ust. § 923 odst. 1 občanského zákoníku změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti. Žalobce jako rodič žalovaného má dle ust. § 910 občanského zákoníku vůči žalovanému vyživovací povinnost, která ve smyslu ust. § 911 občanského zákoníku trvá po období, kdy se žalovaný není schopen sama se živit. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný od února 2020 nastoupil do zaměstnání, je schopen samostatně se schopnou živit. Soud proto pro změnu poměrů na straně žalovaného za analogického použití ust. § 923 občanského zákoníku zrušil vyživovací povinnost žalobce k žalovanému, a to dle požadavku žalobce s účinností od března 2020, kdy byla žalovanému vyplacena první mzda. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce, který byl ve věci plně úspěšný, náhradu nákladů řízení nepožadoval.