14 C 69/2021

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní Mgr. Vladimírou Fikkerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro: zvýšení výživného na zletilé dítě

I. Žaloba na zvýšení výživného z částky 2.000 Kč na částku 5.000 Kč měsíčně se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zvýšení výživného z částky 2.000 Kč na částku 5.000 Kč měsíčně s odůvodněním, že od poslední úpravy výživného před sedmi lety došlo k významnému navýšení potřeb žalobkyně i k podstatným změnám v poměrech obou rodičů.

2. Žalovaný se zvýšením výživného nesouhlasil, neboť mu v únoru 2021 byla dána výpověď z pracovního poměru recepčního (příjem 15.000 Kč měsíčně hrubého), a s ohledem na svůj věk 56 let, svůj zdravotní stav (otoky dolních končetin, opakující se záněty žil a léze) a dluhy je pro něj obtížné sehnat zaměstnání. Od konce února je v pracovní neschopnosti, s nemocenskou cca 4.900 Kč není schopen zvýšené výživné hradit. <b>3. Mezi účastníky bylo nesporné:</b> Žalobkyně je dcerou žalovaného, naposledy bylo o výživném rozhodováno rozsudkem zdejšího soudu ze dne 29. 4. 2014 č. j. [číslo jednací] tak, že žalovaný se zavázal platit na výživu žalobkyně částku 2.000 Kč měsíčně s účinností od 1. 1. 2014. V době rozhodování soudu měla matka žalobkyně dvě vyživovací povinnosti a byla evidována na úřadu práce, žalobkyně byla v 6. třídě základní školy. Žalovaný byl OSVČ, pracoval jako účetní poradce, základ daně za rok 2012 činil 9.779 Kč měsíčně, a měl rovněž dvě vyživovací povinnosti. Žalobkyně byla v době podání žaloby studentkou čtvrtého ročníku [ulice] [anonymizováno] školy a vyšší odborné školy [anonymizováno] [obec] Náklady spojené se studiem činily v tomto školním roce cca 3.000 Kč. Žalobkyně žije se svou matkou, která je od 1. 12. 2020 ve starobním důchodu a pobírá důchod ve výši 11.265 Kč. Do konce listopadu 2020 pracovala matka žalobkyně jako servírka, její příjem se v roce 2020 pohyboval v rozmezí mezi 13. – 15.000 Kč čistého měsíčně. Za bydlení hradí matka 5.660 Kč měsíčně, za mobilní telefon 1.540 Kč měsíčně. Žalobkyně pobírá přídavek na dítě ve výši 1.000 Kč měsíčně, jiné dávky žalobkyně ani její matky nepobírají. Žalovaný je od 25. 2. 2021 v pracovní neschopnosti, pobírá nemocenskou ve výši cca 8.800 Kč měsíčně. V období od 2. 3. 2020 do 28. 2. 2021 byl zaměstnán jako recepční v hotelu [anonymizováno] s příjmem za období do listopadu 2020 cca 15.000 Kč čistého měsíčně. Žalovaný má závazky zejména z podnikání v celkové výši cca 1 milion 200 tisíc korun, exekučně mu byla ze mzdy strhávána částka cca 5.000 Kč měsíčně. Tyto skutečnosti byly ostatně zjištěny i z provedených důkazů, a to rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 29. 4. 2014 č. j. [číslo jednací], potvrzení o studiu, pracovní smlouvy matky žalobkyně, ukončení pracovního poměru matky žalobkyně ze dne 30. 9. 2020, mzdových lístků matky žalobkyně, rozhodnutí ČSSZ ze dne 17. 12. 2020 o přiznání starobního důchodu, oznámení o výplatě důchodu, výpisů z účtu matky žalobkyně, sdělení o skončení pracovního poměru žalovaného, potvrzení o zaměstnání, výplatních pásek žalovaného.

4. Z emailu Filozofické fakulty v [obec] soud zjistil, že žalobkyně byla ve školním roce 2021 2020 přijata ke studiu.

5. Ze zpráv Úřadu práce [obec] soud zjistil, že žalovaný nepobírá dávky pomoci v hmotné nouzi, ani dávky státní sociální podpory, žalovaná pobírá pouze přídavek na dítě ve výši 1.000 Kč měsíčně.

6. Z usnesení Okresního soudu v Karlových Varech sp. zn. 2 T 30/2017 soud zjistil, že v roce 2017 bylo podmíněně zastaveno trestní stíhání žalovaného pro přečin zanedbání povinné výživy, když žalovaný v období června 2016 a června 2017 nehradil výživné na žalobkyni. <b>7. Mezi účastníky je sporné, jaký byl příjem žalovaného v měsíci prosinec 2020 až únor 2021.</b> 8. Z výplatních pásek žalovaného soud zjistil, že v měsíci prosinci činila čistá mzda žalovaného 12.311 Kč, srážky 3.026 Kč, v měsíci lednu 2021 činila čistá mzda 16.063 Kč, srážky 5.460 Kč a v měsíci únoru 2021 činila čistá mzda 23.932 Kč, srážky 11.662 Kč. <b>9. Mezi účastníky je sporné jaký je zdravotní stav žalovaného, jaká jsou jeho pracovní omezení a kdy lze očekávat ukončení pracovní neschopnosti.</b> 10. Žalovaný uvedl, že je v pracovní neschopnosti, neboť má problémy se zády a bércové vředy. Je ing. ekonomie, vystudoval zahraniční obchod na VŠE v [obec], od roku 1992 pracoval jako OSVČ.

11. Z potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti ze dne 25. 2. 2021 soud zjistil, že žalovaný je v pracovní neschopnosti od 25. 2. 2021.

12. Z lékařské zprávy praktického lékaře MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 13. 7. 2021 soud zjistil, že žalovaný je od 25. 2. 2021 v pracovní neschopnosti pro zhoršení chronického žilního onemocněn, jeho onemocnění přes veškerou léčbu trvá, konec pracovní neschopnosti nelze vzhledem k charakteru onemocnění a obtížím předjímat. Žalovaný nemá invalidní důchod, avšak má zhoršenou pohyblivost, není mu doporučena práce s přetěžováním dolních končetin a dlouhodobým stáním.

13. Z výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku soud zjistil, že žalovaný má živnostenské oprávnění od roku 2004 pro činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence, ohledně dalšího podnikání má provozování živnosti přerušeno od března 2017 do března 2027.

14. Z inzerce pracovních nabídek na https://cz.jooble.org/descsoud v měsíci červnu 2021 soud zjistil, že je nabízeno místo účetního s požadovaným SŠ či VŠ vzděláním, a to u společnosti [právnická osoba] (příjem 30. – 40. 000 Kč měsíčně), v [anonymizováno] [obec], ve [ulice] [anonymizováno] škole ve [obec], na Krajském ředitelství policie Karlovarského kraje ([číslo] – 28.950 Kč měsíčně), ve [právnická osoba] s. r. o. v [obec] (23. – 26.000 Kč měsíčně), ve [právnická osoba] Consulting, ve společnosti [právnická osoba], ve [právnická osoba] [obec] v [obec] (40.00 Kč měsíčně).

15. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Naposledy bylo o výživném pro žalobkyni jako dceru žalovaného rozhodováno rozsudkem zdejšího soudu ze dne 29. 4. 2014 č. j. [číslo jednací] tak, že žalovaný se zavázal platit na výživu žalobkyně částku 2.000 Kč měsíčně s účinností od 1. 1. 2014. V době rozhodování soudu měla matka žalobkyně dvě vyživovací povinnosti a byla evidována na úřadu práce, žalobkyně byla v 6. třídě základní školy. Žalovaný byl OSVČ, pracoval jako účetní poradce, základ daně za rok 2012 činil 9.779 Kč měsíčně, a měl rovněž dvě vyživovací povinnosti. Žalobkyně byla v době podání žaloby studentkou čtvrtého ročníku [ulice] [anonymizováno] školy a vyšší odborné školy [anonymizováno] [obec], ve školním roce 2021 [číslo] byla přijata ke studiu na vysokou školu do [obec] Náklady spojené se studiem činily na střední škole cca 3.000 Kč. Žalobkyně žije se svou matkou, která do listopadu 2020 pracovala jako servírka s příjmem cca 15.000 Kč čistého měsíčně, od 1. 12. 2020 je matka ve starobním důchodu, její důchod činí 11.265 Kč měsíčně. Výdaje matky za bydlení činí 5.660 Kč měsíčně, platby za mobilní telefon 1.540 Kč měsíčně. Žalobkyně pobírá přídavek na dítě ve výši 1.000 Kč měsíčně, jiné dávky žalobkyně ani její matky nepobírají. Žalovaný byl od 2. 3. 2020 do 28. 2. 2021 zaměstnán jako recepční v hotelu [anonymizováno], jeho pracovní poměr skončil uplynutím doby. Příjem žalovaného činil v období do listopadu 2020 cca 15.000 Kč čistého měsíčně, v měsíci prosinci 2020 cca 12.000 Kč čistého, v lednu 2021 16.000 Kč čistého a v únoru 2021 24.000 Kč čistého měsíčně. Od 25. 2. 2021 je žalovaný v pracovní neschopnosti pro chronické žilní onemocnění, pobírá nemocenskou ve výši cca 8.800 Kč měsíčně. Žalovaný má závazky zejména z podnikání v celkové výši cca 1 milion 200 tisíc korun, exekučně mu byla ze mzdy strhávána částka cca 5.000 Kč měsíčně. Žalovaný v minulosti řádně nehradil výživné na žalobkyni, pro neplacení výživného byl trestně stíhán, trestní stíhání bylo v roce 2017 podmíněně zastaveno. Žalovaný má vysokoškolské vzdělání ekonomického směru, má živnostenské oprávnění pro činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence. V regionu [obec] jsou nabízena pracovní místa účetních s příjmem od [číslo] – 40.000 Kč měsíčně.

16. Podle ustanovení § 923 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, mění-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti.

17. Podle ust. § 910 odst. 1, 2 občanského zákoníku mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost.

18. Podle ustanovení § 913 odst. 1, 2 o. z., pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě, zda nepodstupuje přiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

19. Podle ust. § 915 odst. 1 občanského zákoníku má být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

20. V daném případě má soud za prokázané, že na straně žalobkyně zcela zjevně došlo ke změně poměrů, které dle ust. § 923 občanského zákoníku odůvodňovaly zvýšení výživného, neboť se ohledem na její věk, přirozený vývoj a přechod na vyšší stupně vzdělávání výrazně navýšily její potřeby, avšak současně bylo zjištěno, že žalovaný je od konce února 2021 v dlouhodobé pracovní neschopnosti pro chronické žilní onemocnění a jeho jediným příjmem jsou pouze dávky nemocenského pojištění, jejichž výše navýšení výživného dle návrhu žalobkyně neumožňuje. Vzhledem ke skutečnosti, že kritériem pro stanovení výživného jsou nejen potřeby žalobkyně jako oprávněné osoby, ale současně i schopnosti a možnosti žalovaného jako osoby povinné, uzavřel soud, že žalobě na zvýšení výživného nelze v současné době vyhovět. Soud nikterak nezpochybňuje (ostatně to vyplývá z inzerce volných míst účetního), že žalovaný by jako osoba s vysokoškolským vzděláním ekonomického směru a s živnostenským oprávněním pro činnost daňových poradců a vedení účetnictví mohl dosahovat vyššího příjmu, než jakého dosud jako recepční dosahoval, pokud by hledal uplatnění v ekonomickém oboru, avšak to by mohlo být kladeno k tíži žalovaného pouze v případě, kdy by takové zaměstnání mohl reálně získat a vykonávat, což však stav pracovní neschopnosti fakticky vylučuje. Soud proto žalobu zamítl. Nicméně žalobkyně má v budoucnu možnost požadovat zvýšení výživného, jakmile dojde na straně žalovaného ke změně poměrů, co se týče jeho možností být zaměstnán či vykonávat práci jako OSVČ.

21. Výrok o nákladech řízení vychází z ustanovení § 23 z. ř. s., kdy žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.