14 C 75/2021

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní Mgr Vladimírou Fikkerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 24.700 Kč / úvěr

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7.450 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7.450 Kč od 4. 3. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba na zaplacení částky 17.250 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 16.250 Kč od 10. 2. 2018 do zaplacení a úroku z prodlení z částky 7.450 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 10. 2. 2018 do 3. 3. 2020 se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši 247 Kč na účet [číslo] [variabilní symbol], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 24.700 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze Smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 9. 1. 2017 mezi společností [právnická osoba], [IČO] a žalovaným s tím, že pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 11. 12. 2019.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud provedl důkaz Smlouvou o úvěru [číslo] ze dne 9. 1. 2017, Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 a na základě provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

4. Dne 9. 1. 2017 byla mezi společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaným uzavřena o úvěru [číslo] na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 25.000 Kč a žalovaný se jej zavázal právnímu předchůdci žalobkyně splatit spolu s náklady úvěru ve výši 17.250 Kč (úrok + náklady za správu úvěru 5.500 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 4.750 Kč) ve 13 měsíčních splátkách po 3.250 Kč RPSN činila 189,38 %. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek, celkem uhradil částku 17.550 Kč, kterou právní předchůdce žalobkyně započetl v částce 1.300 Kč na jistinu a ve zbytku na náklady úvěru (6.600 Kč na úrok, 5.175 Kč na poplatek za správu úvěru a 4.475 Kč na poplatek za hotovostní výběr splátek). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 postoupil právní předchůdce žalobkyně pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Dopisem ze dne 26. 2. 2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu.

5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

7. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

8. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

9. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 občanského zákoníku, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 25.000 Kč a žalovaný se zavázal peněžní prostředky splatit ve 13 měsíčních splátkách včetně sjednaných úroků a poplatků. Žalovaný žalobkyni uhradil celkem částku 17.550 Kč. Žalobkyni nepochybně vzniklo právo na vrácení poskytnutých peněz - jistiny, nicméně smlouvu, na kterou dopadá spotřebitelské právo (§ 1810 a násl. občanského zákoníku), soud podrobil zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele a rozhodovací praxe Ústavního soudu.

10. Ze smlouvy bylo zjištěno, že při úvěru ve výši 25.000 Kč byl y sjednány náklady úvěru ve výši 69 % jistiny – v částce 17.250 Kč (z toho úrok ve výši 7.000 Kč - 25,85 % ročně a další poplatky ve výši 10.250 Kč ve výši 41 % jistiny), a pokud soud uvážil, že RPSN činí více jak 189,38 % (tedy mnohonásobně převyšuje obvyklé RPSN ze spotřebitelských úvěrů), dobu splatnosti nepatrně přesahující jeden rok, smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dluhu za každý den prodlení, je třeba smlouvu pro nevyváženost práv a povinností smluvních stran označit jako zjevně nespravedlivou, a proto ji nelze považovat jako celek za souladnou s dobrými mravy (jednotlivá ujednání posuzované smlouvy nelze oddělit od celku pro provázanost vedoucí ke konečnému závěru o nevyváženosti a není možné k případným ujednáním zakázaným ustanovením § 1813 občanského zákoníku pouze nepřihlížet dle § 1815 občanského zákoníku). Soud v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Ústavního soudu, která se zabývala zjevnou nespravedlností ujednání smluv o zápůjčce a úvěru: nález Ústavního soudu z 11. 12. 2014 sp. zn. III. ÚS 4084/12 a nález Ústavního soudu z 26. 1. 2012 sp. zn. I. ÚS 199/11 (www.usoud.cz).

11. Soud proto v daném případě dospěl k závěru, že smlouva je jako celek neplatná dle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku Smlouva byla sice posouzena jako neplatná, žalovanému se však dostalo plnění ve výši 25.000 Kč, žalovaný uhradil pouze částku 17.550 Kč (tuto částku žalobkyně započítávala zčásti na jistinu a zčásti na náklady úvěru), a proto je povinen poskytnuté plnění ve výši 7.450 Kč ([číslo] – [číslo] = [číslo]) žalobkyni vrátit z titulu bezdůvodného obohacení podle § [číslo] věta první občanského včetně úroku z prodlení dle ust. § 19780 občanského zákoníku od data 4. 3. 2020 do zaplacení, přičemž splatnost pohledávky nebyla s ohledem na posouzení smlouvy jako neplatné posuzována dle ujednání ve smlouvě, ale byla stanovena dle výzvy k plnění z 26. 2. 2020, která dle domněnky dojití (viz § 573 občanského zákoníku) byla žalovanému doručena dne 2. 3. 2020 (splatnost nastala dne 3. 3. 2020, žalovaný se ocitl v prodlení dnem 4. 3. 2020). Ostatní plnění ve výši 17.250 Kč s příslušenstvím ([číslo] – [číslo] = [číslo]) požaduje žalobkyně podle neplatné smlouvy, a proto v této části soud žalobu zamítnul.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve sporu úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.

13. Povinnost zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 247 Kč za žalobu byla žalobkyni uložena dle § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v souladu s položkou 2.2. a [číslo]) Sazebníku soudních poplatků (soudní poplatek ve výši 5 % činí v daném případě 1.235 Kč, žalobkyně dosud zaplatila 988 Kč, nedoplatek tak činí 247 Kč).