15 C 109/2022

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Hendrichovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 30.544 Kč / úvěr

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2.254,54 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 2.254,54 Kč od 17. 8. 2021 do zaplacení ve výši 8,5% ročně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 22.754,46 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 22.754,46 Kč od 17. 8. 2021 do zaplacení, částky 5.535,04 Kč, úroku ve výši 63,07 % ročně z částky 24.711,82 Kč od 17. 8. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 132.422 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 30.544 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněných povinností vyplývající žalovanému ze Smlouvy o úvěru [číslo] mezi účastníky dne 18. 11. 2016.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a na jednání soudu se nedostavil, proto soud v souladu s ust. § odst. 3. o. s. ř. v jeho nepřítomnosti.

3. Protože žalovaný byl pasivní, soud považoval žalobní tvrzení za sporná a k těmto tvrzením provedl listinné důkazy žalobkyní označené: a) Z předsmluvního formuláře soud zjistil, že žalovaný byl písemně informován žalobkyní o podmínkách poskytnutí úvěru 40.001 Kč. b) Z ověření v registru [příjmení] ze dne 18. 11. 2016 soud zjistil, že žalovaný byl bez negativního příznaku. Z ověření v registru NRKI ze dne 18. 11. 2016 soud zjistil, že žalovaný vykazoval skóre 426. c) Z pracovní smlouvy ze dne 31. 12. 2014, včetně dodatků bylo zjištěno, že s žalovaným byla uzavřena pracovní smlouva na dobu neurčitou. Z výplatní pásky za měsíc září bylo zjištěno, že čistá mzda žalovaného činila 8.491 Kč, v měsíci říjnu 2016 částku 9.001 Kč. d) Ze zprávy ČSSZ ze dne 26. 11. 2016 bylo zjištěno, že žalovaný pobírá invalidní důchod ve výši 4.055 Kč. e) Z výpisu z účtu žalovaného soud zjistil zůstatek na tomto účtu, který ke dni 31. 8. 2016 činil 16,59 Kč, k 30. 9. 2016 částku 80,60 Kč a k 31. 10. 2016 částku 11,10 Kč. f) Z hodnocení klienta bylo zjištěno, že žalovaný měl celkem měsíční příjem 13.155 Kč; coby výdaje jsou zde uvedeny životní minimum ve výši 3.800 Kč, splátky jiného úvěru poskytnutého žalobkyní ve výši 2.223 Kč a 4.000 Kč na bydlení. g) Z Předsmluvního formuláře a Návrhu na uzavření smlouvy [číslo] (smlouvy), oba dokumenty ze dne 18. 11. 2016 a oznámení o schválení úvěru ze dne 25. 11. 2016, jehož přílohou byl i splátkový kalendář, bylo zjištěno, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 40.001 Kč, který se žalovaný zavázal splatit spolu s úrokem ve výši 84,9 % ročně (RPSN 86,02 %) ve formě 48 měsíčních splátek po 2.299 Kč měsíčně do 20. dne v měsíci (počínaje měsícem následujícím po měsíci, kdy byl úvěr vyplacen); celkem měl na poskytnutý úvěr žalobkyni vrátit částku 110.352 Kč. K zajištění (utvrzení) dluhu žalovaného byly sjednány smluvní pokuty pro případ prodlení 298 Kč za každou dlužnou splátku s délkou prodlení přesahující 30 dnů. Při prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části v délce 60 dnů bylo ujednáno automatické zesplatnění úvěru s tím, že zesplatněním se součástí jistiny stávala dosud nezaplacená jistina a úroky. Pro případ prodlení žalované s úhradou nové jistiny vzniklé zesplatněním byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,25 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení. Účastníci si dále ujednali poplatky za předčasné zesplatnění úvěru (0,5 %, popř. 1 % z předčasně uhrazené částky, a to podle míry předčasnosti). h) Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že žalovanému byla dne 24. 11. 2016 převedena částka 40.001 Kč na účet 0 [bankovní účet] uvedený ve smlouvě jako účet žalovaného. i) Z karty klienta soud zjistil, že žalovaný celkem uhradil 37.746,46 Kč. j) Z výzvy k zaplacení ze dne 13. 8. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu (dlužné splátky za měsíce duben 2018 až listopad 2020) s tím, že pokud nedojde k úhradě dlužných splátek, může dojít k zesplatnění celého úvěru. k) Z oznámení ze dne 15. 8. 2021 soud zjistil, že žalobkyně žalovanému oznámila okamžité zesplatnění závazků z důvodu prodlení o délce 60 dnů a vyzvala ho k úhradě částky 72.903 Kč (jistina 35.250,33 Kč, úrok za úvěr 37.355,25 Kč, smluvní pokuty 298 Kč) ve lhůtě do 10 dnů od odeslání oznámení. l) Z předžalobní výzvy ze dne 9. 3. 2022 soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalovanému, že z důvodu prodlení s úhradou splátky úvěr o délce 60 dnů došlo k datu 15. 8. 2021 k zesplatnění úvěru a vyzývala žalovaného před podáním žaloby k dobrovolnému splnění dluhu.

4. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2395 z. č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanského zákoníku“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

6. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

7. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

9. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 občanského zákoníku, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 40.001 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr včetně úroku splatit 48 měsíčními splátkami stanovenými smlouvou. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil, žalobkyni uhradil pouze částku 37.746,46 Kč. S ohledem na uvedené má žalobkyně nepochybně právo na vrácení jistiny, nicméně smlouvu a její jednotlivá ujednání musel soud podrobit zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele a rozhodovací praxe Ústavního soudu.

10. Soud v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Ústavního soudu, která se zabývala zjevnou nespravedlností ujednání smluv o zápůjčce a úvěru: např. nález Ústavního soudu z 11. 12. 2014 sp. zn. III. ÚS 4084/12 a nález Ústavního soudu z 26. 1. 2012 sp. zn. I. ÚS 199/11 (www.usoud.cz), v nichž Ústavní soud uzavřel, že soudní ochrany se nemá dostávat subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Dále uvedl, že ustanovení smluv nebo smluvních podmínek, která jsou formulářově předtištěna a neumožňují jednoznačně slabší straně jejich modifikaci, v sobě skýtají možnost vyvolání nepříznivých následků na straně klienta, kdy nebude dotčena pouze jeho sféra právní, ale zejména sféra osobní (jako příklad byly uvedeny smluvní pokuty ve výši 30 – 40 % za prodlení v řádech jednotek týdnů, smluvní pokutou ve výši pětinásobku dlužné částky za hrubé porušení smlouvy nebo podmínek). Na tomto závěru nemůže nic změnit souhlas klienta s uvedenými podmínkami. V konkrétním případě Ústavní soud (v prvním uvedeném nálezu) shledal za nepřípustné podmínky týkající se úvěru 4.950 Kč při úroku 79 % a RPSN 115,32 %, za současného vystavení dvou biankosměnek, smluvní pokuty 7 % z jistiny v případě prodlení po dobu 4 dnů, zesplatnění všech závazků při prodlení v délce 10 dnů, sankce ve výši 100 Kč za každou upomínku, pokuta 500 Kč v případě každého jednotlivého opomenutí nahlášení změny osobních údajů klientem věřiteli.

11. Srovnání podmínek zápůjček (úvěrů), které byly prohlášeny za zjevně nespravedlivé a nehodné soudní ochrany) s podmínkami posuzovaného úvěru vede soud k závěru, že sjednané podmínky se vyznačují řadou shod, zejména vedou k nežádoucímu důsledku uváděnému Ústavním soudem, že celková splácená částka může násobně převyšovat částku poskytnutou (popř. část dobrovolně nevrácenou). Pokud soud uvážil, že RPSN činí přes 84,90 % (tedy RPSN i úroky převyšující obvyklé úroky a RPSN ze spotřebitelských úvěrů), smluvní pokuty za prodlení s úhradou splátek a zároveň náklady v souvislosti s prodlením se zaplacením, tedy několik sankcí za porušení obdobné povinnosti žalovaného, sankce za předčasné zaplacení úvěru, přičemž celková částka, kterou měl žalovaný během 48 měsíců zaplatit téměř trojnásobně převyšovala poskytnutý úvěr, je třeba smlouvu pro nevyváženost práv a povinností smluvních stran označit jako zjevně nespravedlivou, a proto ji nelze považovat jako celek za souladnou s dobrými mravy. Byť má jinak přednost posouzení jednotlivých ujednání jako neplatných, v tomto případě smlouva jako celek neobstojí (§ 580 odst. 1, § 588 občanského zákoníku) pro zmíněnou nespravedlivost.

12. Podstatnou okolností, která vede k závěru o zjevné nespravedlivosti smlouvy, je dále, že žalobkyně se rozhodla žalovanému poskytnout úvěr 40.001 Kč, aniž by dostatečně prozkoumala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Žalobkyně pouze prověřila žalovaného v registru [příjmení] a v registru NRKI, kde byla bez negativních příznaků, avšak již z hodnocení klienta je zřejmé, že žalovaný měl příjmem ve výši 13. 155 Kč. Kromě poskytovaného úvěru již žalovaný žalobkyni jeden úvěr splátkami po 2.223 Kč splácel. Na účtu měl žalovaný v době poskytnutí úvěru disponibilní zůstatek v řádu desítek korun. Žalobkyně řádně neprověřila výdaje žalovaného, když u výdajů na bydlení, inkaso, dopravu a ostatní např. uvedl realitě zjevně naprosto neodpovídající částku 4.000 Kč měsíčně. Za této situace zcela zjevně nemohl poskytnout žalovanému úvěr s vírou na vysokou pravděpodobnost splacení dluhu, a proto jejím nárokům nelze v soudním řízení poskytovat ochranu. V důsledku těchto skutečností žalobkyně porušila § 86 odst. 1 věta druhá z. č. 257/2016 Sb.; byť žalovaný námitku neplatnosti nevznesl, vstupuje tato okolnost, jak bylo uvedeno výše do úvah o nespravedlivosti smlouvy. Problematika zjišťování poměrů úvěrované osoby je též probírána u Ústavního soudu ve věci sp. zn. III. ÚS 4129/18.

13. Soud ve své argumentaci rozhodl v souladu se zcela převažující rozhodovací praxí zdejšího soudu (t. zn. při posuzování smlouvy s obdobnými podmínkami poskytnutí úvěru): sp. zn. 14 C 281/2018, 19 C 145/2018, 14 C 143/2018 (potvrzeno soudem II. stupně pod sp. zn. 25 Co 279/2018), 14 C 220/2018 (potvrzeno soudem II. stupně pod sp. zn. 25 Co 3/2019), 15 C 219/2018 (potvrzeno soudem II. stupně pod sp. zn. 25 Co 3/2019), 11 C 206/2018, 16 C 173/2018 (sp. zn. 25 Co 333/2018), 13 C 169/2018 (sp. zn. 25 Co 360/2018), 13 C 143/2018 (potvrzeno soudem II. stupně pod sp. zn. 64 Co 361/2018), sp. zn. 19 C 103/2018 (potvrzeno soudem II. stupně pod sp. zn. 25 Co 333/2018), 12 C 156/2018 (potvrzeno soudem II. stupně pod sp. zn. 25 Co 314/2018), 19 C 22/2019 (sp. zn. 25 Co 163/2019), 14 C 34/2019 (sp. zn. 25 Co 170/2019), 19 C 145/2018, 14 C 281/2018. Bez významu není ani to, že v řadě řízení ve stadiu odvolání (popř. po sdělení předběžného názoru soudce) jsou omezovány požadavky žalobkyně na úhradu úroku ve sjednané výši. Odchylná rozhodnutí (vycházející z platnosti smlouvy) jsou vydávána v senátu 9 C, dále se objevují u zdejšího soudu ojedinělá rozhodnutí na základě uznání žalovaného, či uzavřeného soudního smíru, aniž byla tato odchylka zdůvodněna a dále výjimečně při odchylných podmínkách poskytnutého úvěru či uznání dluhu dlužníka. Některá rozhodnutí, kterým bylo žalobě vyhověno, vycházejí z odchylných podmínek (úročení do cca 50 % p.a.).

14. Smlouva uzavřená mezi účastníky byla soudem posouzena jako neplatná, nicméně účastníci jsou povinni vrátit si navzájem poskytnutá plnění z titulu bezdůvodného obohacení dle ust. § 2993 občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že žalobkyně žalovanému poskytla částku 40.001 Kč a žalovaný žalobkyni uhradil částku 37.746,46 Kč, soud žalobkyni přiznal právo pouze na jistinu po zohlednění uvedených plateb, tj. na částku ve výši 2.254,54 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1870 občanského zákoníku ve výši 8,5 % ročně od data 17. 8. 2021 (od zesplatnění dluhu). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (požadováno plnění dle neplatné smlouvy).

15. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když převážně úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.