15 C 116/2026

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudkyní Mgr. Kateřinou Hendrichovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 18.388,01 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5.795,86 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 12.592,15 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1.638,86 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 865,28 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 6.556,86 Kč od 25.11.2025 do zaplacení ve výši 14,75 %, úroku 8 % ročně z částky 6.402,01 Kč od 25.11.2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech soudní poplatek za žalobu ve výši 200 Kč, a to na účet č. 3703-226341/0710, VS: 1511011626.

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 18.388,01 Kč s přísl. s tím, že právní předchůdce žalobkyně se žalovaným uzavřeli dne 28. 4. 2023 smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně (právnická osoba., IČ IČO, se sídlem adresa) žalovanému poskytl částku 15.000 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti po 14měsíčních splátkách ve výši 1.992 Kč počínaje dnem 28. 5. 2024 nevrátil. Vedle jistiny dluhu ve výši 15.000 Kč se žalovaný s odkazem na citovanou smlouvu dále zavázal zaplacení: souhrnného poplatku z úvěru (úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěrového případu, inkasní poplatek) ve výši 12.888 Kč. Pro případ prodlení s úhradou dluhu byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z příslušné dlužné částky, poplatek za upomínku ve výši 750 Kč, poplatek za oznámení o zesplatnění dluhu ve výši 1 500 Kč. Žalovaný na dluh zaplatil pouze částku 9.204,14Kč. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 10. 12. 2025 právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni.

2. Soud o věci rozhodl v souladu s ust. § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání.

3. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal.

4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Právní předchůdce žalobkyně (právnická osoba., IČ IČO, se sídlem adresa) se žalovaným uzavřel dne 28. 4. 2023 smlouvu o úvěru, na jejímž základě téhož dne žalovanému poskytl částku 15.000 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti (14 měsíčních splátek po 1.992 Kč) spolu se souhrnným poplatkem ve výši 12.888 Kč (úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěrového případu, inkasní poplatek) nevrátil. Žalovaný na dluh zaplatil částku 9.204,14 Kč. Pro případ prodlení s úhradou dluhu byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z příslušné dlužné částky, poplatek za upomínku ve výši 750 Kč, poplatek za oznámení o zesplatnění dluhu ve výši 1 500 Kč. RPSN činila dle smlouvy o úvěru 277,44 %. Dopisem ze dne 9. 3. 2026 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu do 24. 3. 2026. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 10. 12. 2025 právní předchůdce žalobkyně shora jmenovaný postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni. Úvěruschopnost žalovaného právní předchůdce žalobkyně ověřil ze žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru ze dne 28. 4. 2023, kde žalovaný uvedl ke svému měsíčnímu příjmu částku 19.971 Kč, celkové měsíční výdaje ve výši 14.450 Kč, mzdu a náklady na bydlení žalovaný doložil doklady.

5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 občanského zákoníku k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

7. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

8. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

10. Na posuzovanou smlouvu dopadá spotřebitelské právo (§ 1810 a násl. občanského zákoníku). Soud zvažoval, zda smlouva o úvěru, která byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena, jako celek obstojí pod úhlem hodnocení smlouvy jako zjevně nespravedlivé (které se nemá dostat soudní ochrany) – viz nález Ústavního soudu z 11. 12. 2014, sp. zn. III. ÚS 4084/12 a nález Ústavního soudu z 26. 1. 2012, sp. zn. I. ÚS 199/11 (www.usoud.cz). Ústavní soud uzavřel, že soudní ochrany se nemá dostávat subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Dále uvedl, že ustanovení smluv nebo smluvních podmínek, která jsou formulářově předtištěna a neumožňují jednoznačně slabší straně jejich modifikaci, v sobě skýtají možnost vyvolání nepříznivých následků na straně klienta, kdy nebude dotčena pouze jeho sféra právní, ale zejména sféra osobní (jako příklad byly uvedeny smluvní pokuty ve výši 30 – 40 % za prodlení v řádech jednotek týdnů, smluvní pokutou ve výši pětinásobku dlužné částky za hrubé porušení smlouvy nebo podmínek). Na tomto závěru nemůže nic změnit souhlas klienta s uvedenými podmínkami. V konkrétním případě Ústavní soud (v prvním uvedeném nálezu) shledal za nepřípustné podmínky týkající se úvěru 4.950 Kč při úroku 79 % a RPSN 115,32 %, za současného vystavení dvou biankosměnek, smluvní pokuty 7 % z jistiny v případě prodlení po dobu 4 dnů, zesplatnění všech závazků při prodlení v délce 10 dnů, sankce ve výši 100 Kč za každou upomínku, pokuta 500 Kč v případě každého jednotlivého opomenutí nahlášení změny osobních údajů klientem věřiteli.

11. Srovnání podmínek půjček (úvěrů), které byly prohlášeny za zjevně nespravedlivé (a nehodné soudní ochrany) s podmínkami posuzovaných úvěrů vede soud k závěru, že sjednané podmínky se vyznačují řadou shod, zejména vedou k nežádoucímu důsledku uváděnému Ústavním soudem, že celková splácená částka může být několikanásobně převyšující částku poskytnutou. Smlouva ze dne 28. 4. 2023 je jako celek neplatná pro významnou nerovnováhu vzájemných práv a povinností smluvních stran, souhrnný poplatek činí 83 % ze zapůjčené částky, byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z příslušné dlužné částky, poplatek za upomínku ve výši 750 Kč, poplatek za oznámení o zesplatnění dluhu ve výši 1 500 Kč, RPSN činila dle smlouvy o úvěru 277,44 % (§ 580 odst. 1 občanského zákoníku; jednotlivá ujednání nelze oddělit od celku pro provázanost vedoucí ke konečnému závěru o nevyváženosti a není možné k případným ujednáním zakázaným ustanovením § 1813 občanského zákoníku pouze nepřihlížet dle § 1815 občanského zákoníku) a pro rozpor s dobrými mravy (§ 2 odst. 3 občanského zákoníku). I jednotlivá ustanovení o úpravě práv a povinností účastníků by ostatně sama o sobě neobstála při testu vyváženosti spotřebitelské smlouvy dle § 1813 občanského zákoníku. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz § 1810 a násl. občanského zákoníku), národní úpravu národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1201/2012, který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva).

12. Nelze opomenout, že v tomto případě právní předchůdce žalobkyně přezkoumal úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru v souladu s ust. § 86 zák. č. 257/2016 Sb.

13. Žalovanému se dostalo plnění ve výši 15.000 Kč, v souladu s neplatnou smlouvou, a proto je povinen poskytnutá plnění žalobkyni vrátit podle § 2993 věta první občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že doposud žalovaný uhradil na dluh částku 9.204,14 Kč, je povinen vrátit žalobkyni částku 5.795,86 Kč. Ve zbývající části žalobu jako nedůvodnou zamítl.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že ji nepřiznal žádnému z účastníků, neboť žalobkyně byla převážně neúspěšná a žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.

15. Jelikož soud ve věci nevydal navrhovaný elektronický platební rozkaz, doměřil žalobkyni doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč dle položky č. 2, bodu 2., ve spojení s položkou 1, bodu 1. Sazebníku soudních poplatků. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.