15 C 131/2021

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Hendrichovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 13.202,98 Kč / neoprávněný odběr elektřiny

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 13 202,98 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13 202,98 Kč od 23. 10. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1.400 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 13.202,98 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny ve dnech od 15. 5. 2020 do 3. 8. 2020 v odběrném místě na adrese [adresa], která sestává z: cena neoprávněného odběru ve výši 2.244,01 Kč dle ust. 51/2 zák.č. 458/2000 Sb. a § 14/2 bod 1. až 4 vyhl. č. 51/2006 Sb. a nákladů za zjištění neoprávněného odběru ve výši 10.958,97 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě fakturou [číslo] ze dne 1. 10. 2020 splatnou dne 22. 10. 2020 znějící na částku 13.202,98 Kč.

2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil.

3. Protože účastníci řízení neměli námitky proti projednání věci bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.), bylo rozhodnuto ve věci rozsudkem bez nařízení ústního jednání.

4. Z protokolu o kontrole odběrného místa ze dne 3. 8. 2020 soud zjistil, žalobkyně provedla kontrolu odběrního místa žalovaného bez jeho účasti a zjistila neoprávněný odběr. Kontrolou elektroměrového rozvaděče, umístěného na chodbě bytového domu, bylo zjištěno jednofázové vodivé spojení vodičů v ukončovací krabici, která byla osazena po demontovaném elektroměru. Přívodní a odvodní fázové vodiče, které slouží pro připojení elektroměru, byly vodivě spojeny. [ulice] jistič 1 x 25 A byl v zapnuté poloze a do bytu [číslo] tak proudila neměřená elektřina, jak bylo prokázáno kontrolním měřením napětí a průtoku proudu. Odběr bez měřícího zařízení zdokumentován a ukončen a odběrné místo bylo zaplombováno.

5. Z faktury [číslo] ze dne 1. 10. 2020, splatné dne 22. 10. 2020 znějící na částku 13.202,98 Kč, soud zjistil, že žalobkyně žalovanému vyúčtovala vzniklou škodu neoprávněným odběrem v období od 15. 5. 2020 do 3. 8. 2020 v odběrném místě na adrese [adresa].

6. Z výpočtu náhrady škody ze dne 3. 8. 2020 soud zjistil, že škoda představuje cenu neoprávněného odběru ve výši 2.244,01 Kč dle ust. 51/2 zák.č. 458/2000 Sb. a § 14/2 bod 1. až 4 vyhl. č. 51/2006 Sb. a nákladů za zjištění neoprávněného odběru ve výši 10.958,97 Kč.

7. Z upomínky ze dne 3. 11. 2020, 27. 11. 2020 soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky.

8. Vzhledem ke skutečnosti, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění učiněná soudem z důkazů shora uvedených neodporují, odkazuje soud na tato dílčí zjištění jako na závěr o skutkovém stavu ve věci samé.

9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:

10. Podle ust. § 51 odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb. se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje.

11. Podle ust. § 13 až 15 vyhl. č. 51/2006 Sb. při neoprávněném odběru elektřiny se skutečně vzniklá škoda stanovuje na základě provozovatelem přenosové nebo příslušným provozovatelem distribuční soustavy změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. V případech, kdy nelze skutečně vzniklou škodu stanovit, a provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy se s konečným zákazníkem nedohodne jinak, stanoví se výše škody výpočtem podle odstavců 2 až 5. Pro stanovení výše škody se nejprve vypočte denní množství neoprávněně odebrané elektřiny, přičemž a) v síti zvlášť vysokého napětí, velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí se 1. použije hodnota účiníku rovna jedné, 2. za maximální hodnotu elektrického příkonu použije sjednaná hodnota rezervované kapacity v MW pro připojení zařízení k přenosové soustavě nebo v kW pro připojení zařízení k distribuční soustavě; pokud nelze použít sjednanou hodnotu rezervované kapacity, použije se za maximální hodnotu elektrického příkonu součet jmenovitých výkonů všech využívaných transformátorů v daném odběrném místě, 3. maximální hodnota elektrického příkonu podle bodu 2 vynásobí dobou využití 12 hodin, pokud nebyla zjištěna jiná doba využití, b) v síti nízkého napětí se 1. za maximální hodnotu elektrického příkonu použije jmenovitá hodnota nejslabšího předřazeného jisticího prvku omezujícího velikost odebíraného příkonu, kterým je hlavní jistič před elektroměrem nebo jištění v hlavní domovní pojistkové nebo hlavní domovní kabelové skříni snížené o jednu úroveň z typové řady jmenovitých proudových hodnot, při využití maximálního odebíratelného příkonu na 60 %, 2. v případě, že není možné stanovit maximální hodnotu elektrického příkonu postupem podle bodu 1, použije ke stanovení maximální hodnoty elektrického příkonu průřez nejslabšího vodiče umožňujícího neoprávněný odběr při využití maximálního odebíratelného příkonu na 50 %, 3. maximální hodnota elektrického příkonu podle bodu 1 nebo 2 vynásobí dobou využití 8 hodin, pokud nebyla zjištěna doba využití delší. Množství neoprávněně odebrané elektřiny za dobu trvání neoprávněného odběru se stanoví vynásobením denního množství neoprávněně odebrané elektřiny stanovené podle odstavce 2 a počtem dnů, po které neoprávněný odběr trval. Pokud provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy nezjistí jinou dobu trvání neoprávněného odběru, má se za to, že neoprávněný odběr trval ode dne následujícího po provedení posledního pravidelného odečtu spotřeby elektřiny do dne zjištění neoprávněného odběru. Výše škody vzniklé provozovateli přenosové nebo distribuční soustavy se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny cenami v souladu s cenovým rozhodnutím platným v době uskutečnění neoprávněného odběru, přičemž a) silová elektřina se ocení pevnou cenou stanovenou pro zúčtování odchylky, b) ostatní regulované ceny se stanovují s ohledem na napěťovou hladinu a charakter odběru v daném místě odběru. Výše vzniklé škody vypočtená podle § 14 se dále zvyšuje o náklady vynaložené na nápravu důsledků neoprávněného odběru, zejména náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru a jeho přerušení, a náklady na následné obnovení dodávky elektřiny.

12. Podle ust. § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

13. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, neboť žalovaný netvrdil ani neprokazoval, že podnikl po přerušení dodávky elektřiny ve svém odběrném místě dne 3. 8. 2020 takové opatření, kterým by zabránil v neoprávněném odběru elektřiny. Z tohoto důvodu pak nese odpovědnost za vzniklou škodu na straně žalobkyně.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.400 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.