15 C 208/2024

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudkyní Mgr. Kateřinou Hendrichovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta pro určení vlastnického práva k pozemkům

I. Určuje se, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemků: parc. č. hodnota o výměře hodnota m2, k.ú. název, který vznikl oddělením z pozemku parc. č. hodnota o výměře hodnota m2, dle geometrického plánu číslo vyhotoveného dne datum, úředně ověřeného oprávněným zeměměřičským inženýrem Doc. Ing. jméno FO, CSc., odsouhlaseného Katastrálním úřadem pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Karlovy Vary pod č. číslo dne datum, který je nedílnou součástí tohoto rozsudku (dále jen „Geometrický plán“), parc. č. hodnota o výměře hodnota m2, k.ú. název, který vznikl oddělením z pozemku parc. č. hodnota o výměře hodnota m2, dle Geometrického plánu, parc. č. hodnota o výměře hodnota m2, k.ú. název, který vznikl oddělením z pozemku parc. č. hodnota o výměře hodnota m2, dle Geometrického plánu, parc. č. hodnota o výměře hodnota m2, k.ú. název, který vznikl oddělením z pozemku parc. č. hodnota o výměře hodnota m2, dle Geometrického plánu, parc. č. hodnota o výměře hodnota m2, k.ú. název, který vznikl oddělením z pozemku parc. č. hodnota o výměře hodnota m2, dle Geometrického plánu, parc. č. hodnota o výměře hodnota m2, k.ú. název, který vznikl oddělením z pozemku parc. č. hodnota o výměře hodnota m2, dle Geometrického plánu, parc. č. hodnota o výměře hodnota m2, k.ú. název, který vznikl oddělením z pozemku parc. č. hodnota o výměře hodnota m2, dle Geometrického plánu, parc. č. hodnota o výměře hodnota m2, k.ú. název, který vznikl oddělením z pozemku parc. č. hodnota o výměře hodnota m2, dle Geometrického plánu, parc. č. hodnota o výměře hodnota m2, k.ú. název, který vznikl oddělením z pozemku parc. č. hodnota o výměře hodnota m2, dle Geometrického plánu, parc. č. hodnota o výměře hodnota m2, k.ú. název, který vznikl oddělením z pozemku parc. č. hodnota o výměře hodnota m2, dle Geometrického plánu, parc. č. hodnota o výměře hodnota m2, k.ú. název, který vznikl oddělením z pozemku parc. č. hodnota/1 o výměře hodnota m2, dle Geometrického plánu, parc. č. hodnota o výměře hodnota m2, k.ú. název, který vznikl oddělením z pozemku parc. č. hodnota o výměře hodnota m2, dle Geometrického plánu, parc. č. hodnota o výměře hodnota m2, k.ú. název, který vznikl oddělením z pozemku parc. č. hodnota o výměře hodnota m2, dle Geometrického plánu, parc. č. hodnota o výměře hodnota m2, k.ú. název, který vznikl oddělením z pozemku parc. č. hodnota o výměře hodnota m2, dle Geometrického plánu, parc. č. hodnota o výměře hodnota m2, k.ú. název, který vznikl oddělením z pozemku parc. č. hodnota o výměře hodnota m2, dle Geometrického plánu, parc. č. hodnota o výměře hodnota m2, k.ú. název, který vznikl oddělením z pozemku parc. č. hodnota o výměře hodnota m2, dle Geometrického plánu, parc. č. hodnota o výměře hodnota m2 k.ú. název, parc. č. hodnota o výměře hodnota m2, k.ú. název, který vznikl oddělením z pozemku parc. č. hodnota o výměře hodnota m2, dle Geometrického plánu, parc. č. hodnota o výměře hodnota m2 k.ú. název.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 94 248, 55 Kč, k rukám právní zástupkyně žalobce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 12. 7. 2024 se žalobce domáhá vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že je vlastníkem ve výroku I. specifikovaných nemovitostí. Skutkově uváděl, že právní předchůdce žalobce, pan jméno FO, uplatnil dne 28. 4. 1992 v zákonné lhůtě restituční nárok podle zákona č. 229/1991 Sb., na vrácení zemědělských nemovitostí patřících k přídělu zemědělské usedlosti č.p. číslo v k.ú. název. O uvedeném restitučním nároku rozhodl Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad pro Karlovarský kraj, svým rozhodnutím ze dne 10. 12. 2013, č.j. číslo jednací, mj. tak, že žalobci, jakožto osobě oprávněné, nelze podle § 9 odst. 4 a § 11 odst. 1 písm. f) zákona č. 229/1991 Sb. vydat zemědělské pozemky o celkové výměře hodnota ha v k.ú. název. Žalobce podal dne 12. 2. 2014 podle § 246 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, žalobu k Okresnímu soudu v Karlových Varech, kterou se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by bylo změněno napadené rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Karlovarský kraj, ze dne 10. 12. 2013, č.j. číslo jednací. Okresní soud v Karlových Varech rozsudkem ze dne 18. 12. 2020, č.j. číslo jednací, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 28. 1. 2022, č.j. číslo jednací (dále jen“Rozsudek“), výrokem VII. rozhodl tak, že rozsudkem soudu prvého stupně se nahrazuje napadené rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Karlovarský kraj, ze dne 10. 12. 2013, č.j. číslo jednací, a to v celém rozsahu, a dále výrokem III. tak, že se určuje, že žalobce je vlastníkem pozemků tvořících původní hospodářský příděl k hospodářské budově č. 2, nově označených podle geometrického plánu č. hodnota vyhotoveného dne 6. 12. 2018, úředně ověřeného oprávněným zeměměřičským inženýrem Doc. Ing. jméno FO, CSc., odsouhlaseného Katastrálním úřadem pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Karlovy Vary pod č. číslo jednací dne 10. 12. 2018 (dále jen „Geometrický plán“), a to mimo jiné pozemků : parc. č. hodnota o výměře hodnota m2, k.ú. název, který vznikl oddělením z pozemku parc. č. hodnota o výměře hodnota m2, parc. č. hodnota o výměře hodnota m2, k.ú. název, který vznikl oddělením z pozemku parc. č. hodnota o výměře hodnota m2, parc. č. hodnota o výměře hodnota m2, k.ú. název, který vznikl oddělením z pozemku parc. č. hodnota o výměře hodnota m2, parc. č. hodnota o výměře hodnota m2, k.ú. název, který vznikl oddělením z pozemku parc. č. hodnota o výměře hodnota m2, parc. č. hodnota o výměře hodnota m2, k.ú. název, který vznikl oddělením z pozemku parc. č. hodnota o výměře hodnota m2, parc. č. hodnota/3 o výměře hodnota m2, k.ú. název, který vznikl oddělením z pozemku parc. č. hodnota o výměře hodnota m2, parc. č. hodnota o výměře hodnota m2, k.ú. název, který vznikl oddělením z pozemku parc. č. hodnota o výměře hodnota m2, parc. č. hodnota o výměře hodnota m2, k.ú. název, který vznikl oddělením z pozemku parc. č. hodnota o výměře hodnota m2, parc. č. hodnota o výměře hodnota m2, k.ú. název, který vznikl oddělením z pozemku parc. č. hodnota o výměře hodnota m2, parc. č. hodnota o výměře hodnota m2, k.ú. název, který vznikl oddělením z pozemku parc. č. hodnota o výměře hodnota m2, parc. č. hodnota o výměře hodnota m2, k.ú. název, který vznikl oddělením z pozemku parc. č. hodnota o výměře hodnota m2, parc. č. hodnota o výměře hodnota m2, k.ú. název, který vznikl oddělením z pozemku parc. č. hodnota o výměře hodnota m2, parc. č. hodnota o výměře hodnota m2, k.ú. název, který vznikl oddělením z pozemku parc. č. hodnota o výměře hodnota m2, parc. č. hodnota o výměře hodnota m2, k.ú. název, který vznikl oddělením z pozemku parc. č. hodnota o výměře hodnota m2, dle Geometrického plánu, parc. č. hodnota o výměře hodnota m2, k.ú. název, který vznikl oddělením z pozemku parc. č. hodnota o výměře hodnota m2, parc. č. hodnota o výměře hodnota m2, k.ú. název, který vznikl oddělením z pozemku parc. č. hodnota o výměře hodnota m2, parc. č. hodnota o výměře hodnota m2 k.ú. název, parc. č. 9/1 o výměře hodnota m2, k.ú. název, který vznikl oddělením z pozemku parc. č. 9 o výměře hodnota m2, parc. č. 3/1 o výměře hodnota m2 k.ú. název. Rozdělení uvedených pozemků dle Geometrického plánu není doposud zapsáno v katastru nemovitostí, když v současné době jako vlastník shora uvedených pozemků, případně jejich části, zapsán žalovaný. Vlastnické právo k pozemkům parc. č. hodnota, parc. č. hodnota, parc. č. hodnota/1, pozemku parc. č. hodnota, pozemku parc. č. hodnota, pozemku parc. č. hodnota, pozemku parc. č. hodnota, pozemku parc. č. hodnota, vše v k.ú. název (dále jen „Předmětné pozemky“), bylo ve prospěch žalovaného zapsáno do katastru nemovitostí v řízení vedeném Katastrálním úřadem pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Karlovy Vary, č.j. číslo jednací, právní účinky vkladu k 1. 12. 2004, na základě kupní smlouvy č. číslo ze dne 23.11.2004 uzavřené mezi žalovaným, jako kupujícím, a právnická osoba, jako prodávajícím. Vlastnické právo k pozemkům parc.č. hodnota, parc.č. hodnota, parc.č. hodnota, vše v k.ú. název, bylo ve prospěch žalovaného zapsáno do katastru nemovitostí v řízení vedeném Katastrálním úřadem pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Karlovy Vary, č.j. číslo jednací, právní účinky vkladu k 1. 12. 2004, na základě kupní smlouvy č. číslo ze dne 23.11.2004 uzavřené mezi žalovaným, jako kupujícím, a právnická osoba, jako prodávajícím. Vlastnické právo k pozemku parc. č. hodnota v k.ú. název, bylo ve prospěch žalovaného zapsáno do katastru nemovitostí v řízení vedeném Katastrálním úřadem pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Karlovy Vary, č.j. číslo jednací, právní účinky vkladu k 3. 5. 2018, na základě kupní smlouvy č. hodnota ze dne 29.3.2018 uzavřené mezi žalovaným, jako kupujícím, a Českou republikou – Státním pozemkovým úřadem, jako prodávajícím. Vlastnické právo k pozemkům parc. č. hodnota a parc. č. hodnota, k.ú. název, bylo ve prospěch žalovaného zapsáno do katastru nemovitostí v řízení vedeném Katastrálním úřadem pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Karlovy Vary, č.j. číslo jednací, právní účinky vkladu k 24. 7. 2012, na základě kupní smlouvy č. hodnota ze dne 6. 6. 2012 uzavřené mezi žalovaným, jako kupujícím, a Českou republikou – Státním pozemkovým úřadem, jako prodávajícím. Vlastnické právo k pozemku parc. č. hodnota v k.ú. název, bylo ve prospěch žalovaného zapsáno do katastru nemovitostí v řízení vedeném Katastrálním úřadem pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Karlovy Vary, č.j. číslo jednací, právní účinky vkladu k 23. 3. 2012, na základě kupní smlouvy č. hodnota ze dne 27. 2. 2012 uzavřené mezi žalovaným, jako kupujícím, a Českou republikou – Státním pozemkovým úřadem, jako prodávajícím. Vlastnické právo k pozemku parc. č. hodnota v k.ú. název, bylo ve prospěch žalovaného zapsáno do katastru nemovitostí v řízení vedeném Katastrálním úřadem pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Karlovy Vary, č.j. číslo jednací, právní účinky vkladu k 1. 11. 2012, na základě kupní smlouvy č. hodnota ze dne 17. 10. 2012 uzavřené mezi žalovaným, jako kupujícím, a Českou republikou – Státním pozemkovým úřadem, jako prodávajícím. Vzhledem k tomu, že právní předchůdce žalobce uplatnil řádně svůj restituční nárok v zákonné lhůtě dne 28. 4. 1992, žalobce namítá absolutní neplatnost výše uvedených kupních smluv, neboť pozemky byly převedeny v rozporu s § 5 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb. Žalobce žalovaného již v roce 2013 informoval o tom, že k Předmětným pozemkům, uplatnil žalobce, resp. právní předchůdce žalobce, u povinné osoby řádně svůj restituční nárok, přičemž převedením vlastnického práva k Předmětným pozemkům Pozemkovým fondem ČR, resp. Státním pozemkovým úřadem, na žalovaného došlo k porušení zákona o půdě a kupní smlouvy jsou absolutně neplatné, když vlastníkem těchto pozemků je žalovaný. Žalovaný reagoval tak, že všechny Předmětné pozemky nabyl od Pozemkového fondu ČR, resp. od Státního pozemkového úřadu, a ať se žalobce v případě pochybností obrátí na Státní pozemkový úřad. Dne 27. 10. 2022 byl Katastrálnímu úřadu pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Karlovy Vary doručen Rozsudek k zahájení řízení o povolení vkladu práva vlastnického mimo jiné Pozemkům ve prospěch žalobce. Katastrální úřad pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Karlovy Vary dne 13. 1. 2023 vydal rozhodnutí, č.j. číslo jednací, kterým návrh na vklad práva vlastnického ve prospěch žalobce ke shora uvedeným pozemkům zamítl z důvodu, že žalovaný nebyl účastníkem soudního řízení, ve kterém byl Rozsudek vydán. Žalobce výzvou ze dne 26. 1. 2024 vyzval žalovaného k učinění souhlasného prohlášení o tom, že žalobce je výlučným vlastníkem předmětných pozemků.

2. Naléhavý právní zájem tak žalobce spatřuje v tom, že není jako vlastník Předmětných pozemků zapsán v katastru nemovitostí, i přesto, že bylo nahrazeno rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Karlovarský kraj, ze dne 10. 12. 2013, č.j. číslo jednací, v celém jeho rozsahu, a rozhodnuto tak, že se určuje, že žalobce je vlastníkem Předmětných pozemků tvořících původní hospodářský příděl k hospodářské budově č. 2, nově označených podle Geometrického plánu a žalovaný odmítl učinit souhlasné prohlášení, jehož obsahem by bylo to, že žalobce je výlučným vlastníkem předmětných pozemků.

4. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a nárok žalobce označil za nedůvodný. Dle žalovaného kupní smlouvy, na základě kterých, došlo k převodu vlastnického práva k Pozemkům (dále jen Kupní smlouvy“), u oddělených částí pozemku dle Geometrického plánu, nemohou být neplatné jako celek. Žalovaný ví o blokačním ustanovením § 5 odst. 3 zákona o půdě a spolu s prodávajícím pečlivě lustroval, zda Předmětné pozemky mohou být dotčeny restituční nárokem. Žádné takové omezení zjištěno nebylo, a proto s ohledem na dobrou víru žalovaného, je potřeba převody Předmětných pozemků považovat za platné. Dle žalovaného tak jeho vlastnické právo požívá ochrany dle čl. 11 Listiny v základních práv a svobod. V této souvislosti odkázal na judikaturu Ústavního soudu ČR. Dle žalovaného v občanském zákoníku (ve znění účinném do 31. 12. 2013) neexistuje žádná absolutní teze, podle které by každý rozpor se zákonem měl znamenat automaticky neplatnost právního úkonu. Žalovaný se dovolával ochrany dobré víry s ohledem na princip materiální publicity a důvěru ve správnost údajů zapsaných v katastru nemovitostí. Úprava obsažená v NOZ ideově navazuje na argumentaci Ústavního soudu, který se opětovně postavil na stranu osob, které nabyly vlastnické právo k nemovitosti od nevlastníka zapsaného v katastru nemovitostí jako vlastník (viz Nález ÚS ze dne 17. 04. 2014, sp. zn. I ÚS 2219/2012, nález ÚS ze dne 20. 11. 2013, sp. zn. IV. ÚS 4684/12, nález ÚS ze dne 11. 05. 2011, sp. zn. ÚS 165/11, nález ÚS ze dne 25. 02. 2009, sp. zn. I. ÚS. 134/07). Dále zdůraznil, že princip materiální publicity zakotvený v ustanovení § 980 odst. 2 NOZ nepůsobí absolutně. Předně, platí zde vyvratitelná právní domněnka neboli, má se za to, že bylo zapsáno se skutečným právním stavem“. Žalovaný odkázal na klíčové pravidlo, obsažené v přechodných ustanovení NOZ, konkrétně v ustanovení § 3064, které stanoví, že ve vztahu k právům, které byly zapsány do katastru nemovitostí přede dnem nabytí účinnosti NOZ (tj. před 1. lednem 2014) a dále k těm právům, které byly zapsány do katastru nemovitostí v době jednoho roku ode dne účinnosti NOZ (tj. do 1. ledna 2015), nastanou výše popsané účinky principu materiální publicity (tedy ochrany dobré víry ve správnost údajů obsažených v katastru nemovitostí) až po uplynutí jednoho roku od nabytí účinnosti NOZ, tj. nejdříve od 1. ledna 2015. Žaloba však byla podána právě po 1. 1. 2015, podáním ze dne 12. 07. 2024. Žalovaný byl v době uzavření všech Kupních smluv nejen v dobré víře, že kupuje Předmětné pozemky bez jakýchkoliv omezení, a pozemky podstatným způsobem jako oprávněný vlastník (držitel) zhodnotil, ale rovněž namítal, že v opačném případě při vyhovění žalobě by došlo k porušení zásady proporcionalit a došlo k výraznému zásahu do práv žalovaného. K otázce přerušení dobré víry žalovaný odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 11. 2000, sp. zn. 22 Cdo 1253/99, publikovaném v časopise Soudní rozhledy č. 5, ročník 2001, pod č. 49, podle kterého tuto otázku je třeba vždy hodnotit objektivně a nikoli pouze ze subjektivního hlediska (osobního přesvědčení), samotného účastníka, a že je třeba brát v úvahu, zda držitel při běžné (normální) opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po každém požadovat, neměl, resp. nemohl mít po celou vydržecí dobu důvodné pochybnosti o tom, že mu věc nebo právo patří. Dobrá víra zaniká v okamžiku, kdy se držitel seznámil se skutečnostmi, které objektivně musely vyvolat pochybnost o tom, že mu věc po právu patří. Žalobce vznáší jediný argument, a to že žalovaného zpravil o svém domnělém nároku. V roce 2013 však šlo skutečně o domnělý nárok, nadto právě na konci roku 2013 příslušný pozemkový úřad rozhodl o tom, že žalobci nelze z přídělu zemědělské pozemky vydat. Ani žalobce si tak nemohl s jistotou myslet, že je oprávněn získat předmětné pozemky. Řízení u Okresního soudu v Karlových Varech bylo značně zdlouhavé, s nejistým výsledkem pro žalobce i žalovaného (Státní pozemkový úřad), rozhodujícím elementem byla až následná identifikace parcel dle Geometrického plánu z roku 2018. O těchto záležitostech se dozvěděl žalovaný teprve v souvislosti s řízením o vkladu práva číslo jednací, které bylo skončeno rozhodnutím katastrálního úřadu o zamítnutí vkladu ze dne 13. 01. 2023. Tedy i ve vztahu ke Kupním smlouvám uzavřeným v roce 2012 uplynula vydržecí doba po 10 letech, aniž objektivně vzato došlo ke zpochybnění dobré víry žalovaného, že je oprávněným držitelem. Je na místě zopakovat, že účastníkem soudního řízení pod sp. zn. číslo jednací žalovaný nebyl.

5. K otázce proporcionality žalovaný uvedl, že je nutné zvážit újmu, která by vznikla žalovanému a porovnat to s benefitem, který by se dostal žalobci. Většina pozemků se odděluje, tím se narušuje celistvost pozemků, na kterých žalovaný hospodaří, dále se mohou narušit i nájemní vztahy, pokud pozemky jsou v pronájmu nebo v pachtu třetí osoby. K jednotlivým pozemkům pak žalobce ani nebude mít zajištěn přístup v důsledku oddělení parcel, nadto i v případě úspěchu žalobce v žalobě to vyvolá další spor mezi žalovaným a Státním pozemkovým úřadem o vrácení kupní ceny a o náhradu škody, neboť je nutné vycházet z tržní ceny pozemků i v současné době.

6. Při ústním jednání účastníci setrvali na svých stanoviscích. Zástupce žalovaného dodal, že v daném případě se jedná o kolizi dvou vlastnických práv a je potřeba zjistit, které je silnější. Žalovaný vznesl tři námitky, a to námitku vydržení, námitku právní jistoty a dále námitku neproporcionality. Zástupkyně žalobce k námitkám žalovaného uvedla, že žalobce nemohl v době restitučního řízení podávat žalobu, jelikož by neměl naléhavý právní zájem. Žalobce postupoval řádně podle zákona 229/91. žalobci nikdy nikdo náhradní pozemky nenabízel. K námitce dobré víry uvedla, že je nesporné, že žalovaný v době uzavíraní kupních smluv v roce 2004 a 2012 zřejmě byl v dobré víře. K jejímu přerušení však došlo v roce 2013 kdy byl přípisem žalobce informován, že podstatná část pozemků je dotčena restitučním nárokem žalobce a zároveň byl upozorněn na absolutní neplatnost výše uvedených kupních smluv. Dobrá víra žalovaného pak byla prokazatelně přerušena podáním žaloby ve věci hodnota, na základě, které byla v katastru nemovitostí vyznačena poznámka spornosti s účinností ke 14. 5. 2014, o čemž se musel žalovaný dozvědět. Vzhledem k tomu, že Kupní smlouvy byly uzavírány koncem roku 2004, došlo tak k přerušení dobré víry ještě před uplynutím desetileté lhůty. Přesto žalovaný v roce 2018 uzavřel další kupní smlouvu. Pokud strana žalovaná odkazovala na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1692/2021, který však byl následně zrušen věc vrácena a poslední rozhodnutí v dané věci bylo pod sp. zn. 28 Cdo 1043/2024, kde bylo jednoznačně uzavřeno, že pokud se držitel seznámil se skutečnostmi, které mohli vyvolat pochyby o řádné držbě, pak toto stačí k zániku dobré víry. K další námitce žalovaného – proporcionalitě uvedla, že rovněž nemůže obstát, když žalovaný jako osoba podnikající v zemědělství má velké množství pozemků, a to nejen v katastrálním území název, kdy se jedná se o rozlohu mnohem vyšší, než je rozloha Předmětných pozemků a pokud by o tyto pozemky přišel, nemělo by to žádný fatální dopad na jeho hospodaření. Naopak v případě neúspěchu žaloby, by žalobci byla odňata možnost ujmout se držby pozemků, které se domáhá od roku 1992.

7. Podáním ze dne 11. 6. 2025 žalovaný doplnil k otázce řádného vydržení, že dopis ze dne 12. 7. 2013 neobdržel a dále namítl, že mu žalobce nesdělil takové skutečnosti té zdi, které by byly způsobilé narušit dobrou víru. Nově pak žalobce vznesl námitku mimořádného vydržení s tím, že se na základě kupních smluv chopil pravé tržby k datu jejich uzavření. Předpokladem mimořádného vydržení je faktická držba po vydržecí dobu 20 let s tím, že nesmí být v nepoctivém úmyslu. Na vznesenou námitku mimořádného vydržení zástupkyně žalobce namítla, že na danou situaci tento institut nedopadá, protože není možné vydržet něco, co vlastníte. Tento institut zohledňuje držbu nevlastníka cizí věci. Stát jako právní předchůdce žalovaného, tak nemohl Předmětné pozemky vydržet, když vykonával k pozemkům vlastnické právo, Nelze tak dobu, po kterou byl stát zapsán jako vlastník Předmětných pozemků započítávat do mimořádného vydržení.

8. Účastníci učinili nespornými skutečnosti uvedené v odstavci 1. tohoto rozsudku, dále, že v katastru nemovitostí je u Předmětných pozemků zapsán jako vlastník žalovaný, žalovaný byl žalobcem vyzván k učinění souhlasného prohlášení, a to výzvou ze dne 26. 01. 2024, dopis ze dne 23. 07. 2013 zaslaný žalovaným žalobci (založený pod přílohou B) a to, že účastníci se pokoušeli věc řešit mimosoudně, a to za účasti Pozemkového úřadu. Bohužel neúspěšně.

9. Ve věci byla vyslechnuta svědkyně jméno FO, manželka žalobce, která sepisovala dopis ze dne 12. 7. 2013. Uvedla, že to bylo někdy v létě 2013 a obsah dopisu vytvářela společně s někým od JUDr. jméno FO. Dopis byl sepsán právě na popud právníků za účelem přetržení dobré víry žalovaného. Žalovaný dopis reagoval obecně. Následně mu zasílali další dopis, který si však žalovaný již nevyzvedl. Domnívá se, že dopis zasílala doporučeně s podacím lístkem, který bohužel již nemá k dispozici. Za žalobce jednala na základě plné moci, jelikož žalobce jezdí jako dopravce, často je pryč a nerad tyto věci řeší. Svědkyně si již přesně nepamatovala obsah dopisu. Pravděpodobně měla nějaký vzor. Smyslem dopisu bylo informovat žalovaného, že tu jsou některé pozemky, které jsou předmětem restitučního řízení, o které usilují s tím, že na těchto pozemcích hospodaří žalovaný. V dané věci svědkyně jednala s úřady od začátku. I v řízení vedeném u zdejšího soudu, v senátě hodnota C žalobce zastupovala ona. Byla si vědoma toho, že není k dispozici identifikace parcel, měla však geometrický plán. Po předestření dopisu ze dne 12. 07. 2013 založeného ve spise jako příloha A, svědkyně uvedla, že se jedná o dopis, který psala s tím, že se domnívá, že dopis podepisoval její manžel.

10. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 18. 12. 2020 č. j. číslo jednací a rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 28. 1. 2022, č.j. číslo jednací vyplývá, že výrokem VII. bylo rozhodnuto tak, že rozsudkem soudu prvého stupně se nahrazuje napadené rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Karlovarský kraj, ze dne 10. 12. 2013, č.j. číslo jednací, a to v celém rozsahu, a dále výrokem III. tak, že se určuje, že žalobce je vlastníkem pozemků tvořících původní hospodářský příděl k hospodářské budově č. 2, nově označených podle geometrického plánu č. hodnota vyhotoveného dne 6. 12. 2018, úředně ověřeného oprávněným zeměměřičským inženýrem Doc. Ing. jméno FO, CSc., odsouhlaseného Katastrálním úřadem pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Karlovy Vary pod č. číslo jednací dne 10. 12. 2018 (dále jen „Geometrický plán“), tedy Předmětných pozemků.

11. Z dopisu ze dne 12. 07. 2013 (příloha A) vyplývá, že byl adresován žalobcem žalovanému s tím, že žalobce žalovaného informuje jako vlastníka nemovitostí v katastrálním území název, okres Karlovy Vary, které nabyl od Pozemkového fondu ČR, jednak v roce 2012 a jednak i dříve, o tom, že na části pozemku je blokační ustanovení dle zákona č. 229/1991 Sb., neboť žalobce vznesl na tyto pozemky restituční nárok, o kterém doposud nebylo pravomocně rozhodnuto. V dopise žalobce odkazoval rovněž na rozhodnutí MZ ČR ze dne 25. 04. 2012, kterým bylo zrušeno rozhodnutí Pozemkového úřadu Karlovy Vary, kterým bylo rozhodnuto, že nárok je po právu. Žalobce v dopise rovněž specifikuje dotčené pozemky a upozorňuje na neplatnost kupních smluv. Dopis založený ve spise není podepsán.

12. Z dopisu žalovaného ze dne 23. 07. 2013 (příloha B a č. l. 23) pak vyplývá, že žalovaný reagoval na dopis žalobce ze dne 12. 07. 2013 s tím, že všechny pozemky, které koupil PF ČR nabyl v dobré víře podle platných zákonů a žalobce odkázal na Pozemkový úřad ČR jako právního nástupce PF ČR.

13. Z dopisu ze dne 09. 08. 2013 soud zjistil, že jím žalobce reaguje na přípis žalovaného, v němž jej mj. upozorňuje, že restituční nároky jsou nároky přednostními. Z přiložené doručenky vyplývá, že si tento dopis žalovaný nevyzvedl.

14. Z rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Karlovarský kraj ze dne 13. 01. 2023 č. j. číslo jednací vyplývá, že návrh na vklad vlastnického práva ve prospěch žalobce k předmětným pozemkům byl zamítnut, a to z důvodu, že žalovaný nebyl účastníkem soudního řízení, ve kterém byl vydán u zdejšího soudu rozsudek ze dne 18. 12. 2020 č. j. číslo jednací ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 28. 01. 2022 č. j. číslo jednací.

15. Z přípisu Katastrálního úřadu ze dne 19. 05. 2014 (č. l. 45) vyplývá, že jím bylo oznámeno provedení zápisu změn v katastru nemovitostí, přičemž zápis poznámky spornosti se týká předmětných pozemků v katastrálním území název, a to na základě oznámení Okresního soudu v Karlových Varech o podané žalobě ohledně vlastnictví předmětných pozemků ze dne 10. 03. 2014. Uvedené oznámení bylo adresováno žalobci a mj. zasláno rovněž žalovanému.

16. Z přípisu SPU z 16. 04. 2024 (příloha 1) adresovaného zástupci žalovaného vyplývá, že SPU neuzavřel s žalovaným dohodu o narovnání s tím, že pokud dojde u předmětných pozemků či v jejich částí k zápisu vlastnického práva ve prospěch žalobce poskytne SPU žalovanému náhradu za bezdůvodné obohacení, a to tak, že vrátí poměrnou část uhrazené kupní ceny. K poskytnutí jiné náhrady škody není SPU oprávněn.

17. Z částečného výpisu z katastru nemovitostí (příloha D) byl zjištěn zápis poznámky spornosti, a to na základě oznámení o podaném žalobním návrhu na určení práva Okresním soudem v Karlových Varech číslo jednací ze dne 14. 2. 2014. Právní účinky zápisu nastaly k okamžiku 11. 3. 2014, čemž zápis byl proveden dne 14. 5. 2014.

18. Z přehledu vlastnictví a jiných práv žalovaného včetně mapy zahrnující přehled pozemků v k. ú). název a seznamu nemovitostí k. ú. název (příloha F) je patrný celkový přehled žalovaným vlastněných pozemků a rovněž i nemovitostí vlastněných žalovaným v k. ú. název.

19. Ze spisu číslo jednací byly provedeny následující důkazy: Z rozhodnutí sp. zn. číslo jednací č. j. číslo jednací ze dne 10. 12. 2013 vyplývá, že Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad pro Karlovarský kraj, svým rozhodnutím ze dne 10. 12. 2013, č.j. číslo jednací, rozhodl mj. tak, že žalobci, jakožto osobě oprávněné, nelze podle § 9 odst. 4 a § 11 odst. 1 písm. f) zákona č. 229/1991 Sb. vydat zemědělské pozemky o celkové výměře hodnota ha v k.ú. název. Toto rozhodnutí bylo doručeno žalobci dne 17. 12. 2013.

20. Z rozhodnutí Ministerstva zemědělství Pozemkového úřadu Karlovy Vary č. j. číslo jednací ze dne 02. 05. 2011 vyplývá, že žalobci jako oprávněné osobě nelze vydat nemovitosti, pozemky, patřící k zemědělskému přídělu č. 1 v katastrálním území název o celkové výměře hodnota ha a dále pozemky zapsané v knihovní vložce 88 o celkové výměře 18,8406 ha. Z odůvodnění rozhodnutí pak mimo jiné vyplývá, že v archivních listinách Pozemkového úřadu v Karlových Varech i Katastrálního úřadu v Karlových Varech není založen „návrh přídělů“ pro katastrální území název, takže nebylo možné vyhotovit srovnávací sestavení parcel a z tohoto důvodu nezbylo správnímu orgánu nic jiného, než rozhodnout tak jak je výše uvedeno. Toto rozhodnutí bylo doručeno žalobci dne 12. 3. 2011.

21. Z rozhodnutí MZ č. j. číslo jednací ze dne 25. 04. 2012 bylo zjištěno že rozhodnutí Ministerstva zemědělství Pozemkového úřadu Karlovy Vary č. j. číslo jednací ze dne 02. 05. 2011 bylo zrušeno a věc se vra k novému projednání a rozhodnutí. Z odůvodnění pak plyne, že ústřední pozemkový úřad dospěl k závěru, že v daném případě nebyl řádně zjištěn skutkový stav věci a je třeba řízení doplnit.

22. Ze stanoviska k přezkumnému řízení ze dne 01. 08. 2011 č. j. číslo jednací mimo jiné vyplývá, že vzhledem ke skutečnosti, že oprávněná osoba, tedy žalobce, podal u příslušného obecného soudu žalobu lze důvodně tvrdit že návrh na přezkumné řízení je nejen předčasný, ale především nicotný. V závěru pak správní orgán uvádí, že směrodatná je prozatímní knihovní vložka č. 88 a písemný návrh přídělů. Z tohoto je zřejmé, že pozemkový úřad nemohl rozhodnout jinak než jak v napadeném rozhodnutí.

23. Z protokolu o ústním jednání na Státním pozemkovém úřadu ze dne 01. 08. 2013 bylo zjištěno že si jednání účastnil Ing. jméno FO, za Pozemkový úřad pro Karlovarský kraj a dále za žalobce jméno FO. Správný orgán vyslovil předběžný závěr, že s ohledem na předchozí řízení, ze kterého jednoznačně vyplývá, že nelze identifikaci parcel vyhotovit tak, aby odpovídala náležitostem zákona o katastru nemovitostí vyhlášce, kterou se tento zákon provádí, rozhodne proto pravděpodobně obdobně jako v předchozím řízení. Zástupkyně žalobce pak mimo jiné žádala o vydání aspoň těch nemovitostí, které jsou ve vlastnictví státu.

24. Z výpisů z katastru nemovitostí založených na č. l. 69 až 74 spisu bylo zjištěno, že v nich není vyznačená poznámka spornosti.

25. Dále byly k důkazu provedeny účastnické výslechy: Žalobce uvedl k okolnostem sestavování dopisu ze dne 13. 07. 2013, že dopis odesílala jeho manželka s jeho souhlasem. Obsah koncipovali společně, a to na základě pokynů a informací od právníků. Předmětný dopis žalobce podepsal. Neví, jakým způsobem manželka dopis odeslala, blíže se tím již nezabýval. Žalovaný uvedl, že k dopisu ze dne 13. 07. 2013, že ví, že nějaký dopis přišel. Obsah si již přesně nepamatuje. Takových dopisů mu chodí hodně. Nějak obecně na něj reagoval a více se jím již nezabýval.

26. Soud neprovedl důkazy žalovaným navrženým znaleckým posudkem z oboru ekonomie, který měl posoudit újmu jednotlivých stran, když v případě vydání Předmětných pozemků žalobci by zbylé pozemky byly pro žalovaného nevyužitelné, jelikož hospodaří na pozemcích jako celku. Soud, s ohledem na množství a rozsáhlost pozemků ve vlastnictví žalovaného, považuje tento důkaz za nadbytečný. Stejně tak soud neprovedl výslech Ing. jméno FO.

27. Vzhledem ke skutečnosti, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění učiněná ze shora uvedených důkazů vzájemně neodporují, odkazuje na ně soud jako na závěr o skutkovém stavu ve věci samé.

28. Nejdříve se soud zabýval otázkou naléhavého právního zájmu ve smyslu ust. § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, kdy dospěl k závěru, že naléhavý právní zájem je u žalobce dán, když není jako vlastník Předmětných pozemků zapsán v katastru nemovitostí, i přesto, že bylo nahrazeno rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Karlovarský kraj, ze dne 10. 12. 2013, č.j. číslo jednací, v celém jeho rozsahu, a rozhodnuto tak, že se určuje, že žalobce je vlastníkem Předmětných pozemků tvořících původní hospodářský příděl k hospodářské budově č. 2, nově označených podle Geometrického plánu a žalovaný odmítl učinit souhlasné prohlášení, jehož obsahem by bylo to, že žalobce je jejich výlučným vlastníkem Ostatně ani žalovaný otázku naléhavého právního zájmu žalobce nerozporoval.

29. Dle § 5 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb. je povinná osoba povinna s nemovitostmi až do jejich vydání oprávněné osobě nakládat s péčí řádného hospodáře, ode dne účinnosti tohoto zákona nemůže tyto věci, jejich součásti a příslušenství převést do vlastnictví jiného. Takové právní úkony jsou neplatné.

30. Předmětem řízení bylo určení vlastnického práva k Předmětným nemovitostem, když žalobci bylo toto právo určeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne 18. 12. 2020 č. j. číslo jednací ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 28. 1. 2022, č.j. číslo jednací. Žalovaný je pak jako vlastník Předmětných pozemků zapsán v katastru nemovitostí, a to na základě kupních smluv č. číslo ze dne 23.11.2004, č. číslo ze dne 23.11.2004, č. hodnota ze dne 29.3.2018, č. hodnota ze dne 6. 6. 2012 a č. hodnota ze dne 17. 10. 2012.

31. Žalovaný v řízení vnesl námitku vydržení, kterou odůvodnil tím, že vlastnictví k Předmětným pozemkům nabyl v dobré na základě Kupních smluv uzavřených s Pozemkovým fondem dle zák. č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a s ohledem na vydání rozsudku zdejšího soudu ze dne 18. 12. 2020 č. j. číslo jednací tak vlastnické právo k Předmětným pozemkům vydržel. Dle ust. § 1091 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o .z.“)k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let. Žalovaný uzavřel jako první dne 23. 11. 2004 kupní smlouvu č. číslo a č. číslo s právními účinky vkladu ke dni 1. 12. 2004. Žalobce však již dopisem ze dne 12. 07. 2013 žalovaného informoval jako vlastníka nemovitostí v katastrálním území název, okres Karlovy Vary, které nabyl od Pozemkového fondu ČR, jednak v roce 2012 a jednak i dříve, o tom, že na části pozemku je blokační ustanovení dle zákona č. 229/1991 Sb., neboť žalobce vznesl na tyto pozemky restituční nárok, o kterém v té době nebylo pravomocně rozhodnuto, přičemž rovněž odkazoval na rozhodnutí MZ ČR ze dne 25. 04. 2012, kterým bylo zrušeno rozhodnutí Pozemkového úřadu Karlovy Vary a rozhodnuto, že nárok je po právu. Dle soudu byl tento dopis způsobilý vyvolat u žalovaného výrazné pochybnosti o pravosti jeho držby. Námitka žalovaného, že tento dopis neobdržel, přičemž při svém účastnickém výslechu uvedl, že ví, že nějaký dopis přišel, ale obsah si již nepamatuje, nemůže obstát, stejně jako, že jeho dobrá víra nemohla být narušená, jelikož byl přesvědčen o tom, že nabyl Předmětné pozemky řádně na základě Kupních smluv a že žalobce byl v roce 2013 pouze potencionálním a domnělým vlastníkem, když k jeho oprávnění scházelo pravomocné rozhodnutí. Jak vyplynulo z výpovědi svědkyně jméno FO, ale i z dopisu žalovaného ze dne 23. 07. 2013, reagoval žalovaný na dopis žalobce ze dne 12. 07. 2013 (dále jen „Dopis“) s tím, že všechny pozemky, které koupil PF ČR nabyl v dobré víře podle platných zákonů a žalobce odkázal na Pozemkový úřad ČR jako právního nástupce PF ČR. Námitka žalovaného, že „takových dopisů mu chodí hodně“ je pro posouzení věci bezpředmětná. Lze tedy souhlasit se žalobcem, že dnem doručení Dopisu, tedy nejpozději dnem 23. 07. 2013, kdy žalovaný na Dopis reagoval, došlo k zániku dobré víry jeho držby Předmětných pozemků, a to dříve, než uplynula zákonem stanovená desetiletá vydržecí doba. Uvedený závěr je dále podpořen přípisem Katastrálního úřadu ze dne 19. 05. 2014, kterým bylo oznámeno provedení zápisu změn v katastru nemovitostí týkající se Předmětných pozemků v katastrálním území název, a to na základě oznámení Okresního soudu v Karlových Varech o podané žalobě ohledně vlastnictví předmětných pozemků ze dne 10. 03. 2014, když uvedené oznámení bylo mj. zasláno rovněž žalovanému. Nejpozději doručením tohoto oznámení se tak žalobce musel dovědět o soudním řízení u zdejšího soudu vedeného pod sp. zn. číslo jednací. Nadto je potřeba dodat, že pokud byl restituční nárok uplatněn včas a bylo vlastnictví přiznáno rozsudkem, jako je tomu v daném případě, je tento titul pro účely další ochrany vlastníka dostačující a soudy nemají vydržitelovo tvrzení akceptovat v jeho prospěch (k tomu srovnej např. III. ÚS 226/25, III.ÚS 3111/23 ).

32. Pokud právní důvod nabytí vlastnického práva není platný a účinný, pak připadá v úvahu pouze mimořádné vydržení, u kterého se právní důvod nevyžaduje. Žalovaný vznesl námitku mimořádného vydržení s tím, že žalobce se dovolává absolutní neplatnosti Kupních smluv, což má mít za následek jejich absolutní neplatnost ex tunc. Pokud by žalovaný takový předpoklad přijmul, platí, že na základě neplatných Kupních smluv se žalovaný chopil pravé držby, kde dni jejich uzavření. Žalovaný se domnívám, že by mu měla být v souladu s § 3066 o. z. započítána i doba po kterou měl v nepřetržité držbě věc jeho právní předchůdce, tedy stát (Pozemkový fond, resp. SPÚ). Dle žalovaného tak uplynula mimořádná vydržecí doba k datu 1. 1. 2019, když k tomuto datu se žalovaný stal originárním nabyvatelem. Žalobce podal žalobu až v roce 2024, kdy už mimořádné vydržení nešlo zvrátit. Soud však žalovaným vznesenou námitku mimořádného vydržení rovněž neshledal důvodnou. Podle § 1095 o. z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl. V takovém případě postačí absence nepoctivého úmyslu, přičemž se nevyžaduje existence dobré víry. Podmínkou mimořádného vydržení tedy není poctivá držba, ani (pro dobu držby před 1. 1. 2014) držba oprávněná, ale nedostatek nepoctivého úmyslu držitele. O nepoctivý úmysl jde, jestliže jednání držitele při nabytí a výkonu držby nebylo úmyslně poctivé (morální) v obecném smyslu. Důkazní břemeno ohledně nepoctivého úmyslu držitele tíží toho, kdo vydržení popírá (viz. např. rozsudek NS ČR sp. zn. 22 Cdo 3387/2021, 22 Cdo 1820/2025). ten pak musí prokázat nepřerušenou držbu bez nepoctivosti. Jak už bylo výše uvedeno, soud má za to, že žalovaný v daném případě Předmětné pozemky nemohl mimořádně vydržet, když dle Ústavního soudu nelze vydržení, a to i mimořádné, uplatnit na majetek, který byl nebo mohl být dotčen restitucí, a to ani pokud držitel dlouhodobě užívá majetek a nevěděl o blokační překážce (k tomu srovnej např. III.ÚS 2269/2020 z 23. 6. 2021). Podle § 3066 o. z. do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou. Mimořádné vydržení slouží k legalizaci dlouhodobé držby bez titulu za absenci nepoctivého úmyslu. Ani tato podmínka, tedy nepřetržitá držba po dobu 20 let, není v daném případě splněna, když soud, stejně jako žalobce, má za to, že právní předchůdce žalovaného, tedy stát, k předmětným pozemkům vlastnické právo vykonával. Judikaturu uváděnou žalovaným tak soud shledal nepřiléhavou. Lze tedy uzavřít, že přednost má vlastnické právo žalobce jako restituenta, když Předmětné pozemky, které byly zahrnuty pod restituci, nemohl žalovaný mimořádně vydržet, když jeho originární nabytí vlastnictví Předmětných pozemků na základě Kupních smluv, přičemž minimálně u Kupních smluv z roku 2018 nelze o takovém nabytí vlastnického práva uvažovat, nepřekoná restituční blokaci, a to ani kdyby uplynula doba 20 let. Kupní smlouvy uzavřené v rozporu s touto blokací jsou absolutně neplatné a vydržení, ať řádné či mimořádné, se proti nároku žalobce neuplatní.

33. S ohledem na výše uvedené tak soud považuje námitku žalovaného týkající se proporcionality za bezpředmětnou. Přesto dodává, že s ohledem na množství a rozsah pozemků ve vlastnictví žalovaného tato námitka nemůže obstát. Rovněž nelze souhlasit s názorem žalovaného, že předmětná žaloba je neproporcionální a nemorální, neboť žalobce měl k dispozici jiné možnosti, jak být uspokojen v restitučních nárocích a svým jednáním tak zájmy žalovaného poškozuje. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, žalobce, respektive jeho právní předchůdci, svůj restituční nárok uplatnili včas a po celou dobu se žalobce snaží domoci tohoto svého nároku. A lze souhlasit s žalobcem že nemá jinou možnost, jak se tohoto práva, tedy naturální restituce pozemků, kde jeho rodina dříve hospodařila, domoci. Naopak žalovanému, na základě neplatných Kupních smluv, vnikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši kupní ceny Předmětných pozemků.

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 94.248,55 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, účinného do 31. 12. 2024 (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50.000 Kč sestávající z částky 3.100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3.100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (žaloba) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 3.100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 30. 9. 2024 včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., dále z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu účinného od 1. 1. 2025 (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 113.000 Kč sestávající z částky 5.620 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 13. 3. 2025, z částky 5.620 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 21. 3. 2025, z částky 5.620 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 12. 6. 2025, z částky 5.620 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 28. 8. 2025, z částky 5.620 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 30. 9. 2025, z částky 5.620 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (závěrečný návrh) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 21. 10. 2025 a z částky 5.620 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 13. 11. 2025 včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a, cestovní náhrada podle § 13 a. t. v celkové částce 18.678,65 Kč včetně DPH a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 52.690 Kč ve výši 11.064,90 Kč. Žalobci rovněž náleží doložené náklady za vyhotovení geometrického plánu ve výš 6.815 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.