Okresní soud v Karlových Varech · Rozsudek

15 C 280/2020

č. j. 15 C 280/2020-81

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-01-07 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSKV:2021:15.C.280.2020.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl ve prospěch žalobkyně, že žalovaný je povinen zaplatit přeplatek mzdy ve výši 4.026 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 21. září do zaplacení. Soud se opřel o § 222 odst. 4 a § 147 odst. 1 písm. e) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, který upravuje náhradu přeplatků mzdy při nesprávném výpočtu dovolené. Rozhodnutí bylo založeno na listinných důkazech, podle nichž žalovaný neomluveně zmeškal více než tři pracovní dny, což vedlo k náhradě dovolené. Soud přiznal žalobkyni i náhradu nákladů řízení ve výši 4.146 Kč podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu.

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Kateřiny Hendrichové a přísedících Hany Král Vávrové a Jany Gutwirtové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 4.026 Kč / přeplatek mzdy

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4.026 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4.026 Kč od 21. 9. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4.146 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 4.026 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně vyplatila žalovanému náhradu mzdy za část dovolené, na niž žalovanému nevzniklo právo. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: žalovaný byl na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 2. 2019 zaměstnancem žalobkyně na pozici báňský úpravář, a to v době od 1. 2. 2019 do 31. 8. 2019. Žalovaný doručil dne 30. 7. 2019 žalobkyni výpověď z pracovního poměru dohodou ke dni 31. 8. 2019. Dne 2. 8. 2019 byla uzavřena dohoda o rozvázání pracovního poměru z rodinných důvodů ke dni 31. 8. 2019. Žalovaný se do zaměstnání nedostavil již ve dnech 21. 8. 2019 až 27. 8. 2019, kdy zameškal 4 směny, tj. 42,8 hodin Žalobkyně tedy žalovanému v souladu s §223 odst. 2 zákoníku práce krátila dovolenou na zotavenou o 3 dny za každou neomluvenou směnu. Žalovaný se dále nedostavil do zaměstnání ve dnech 30. 8. 2019 a 31. 8. 2019, kdy zameškal dvě směny, tj. 21,4 hodin práce. Žalobkyně však zohlednila pouze první absenci ve výši 42,8 hodin. Ke dni skončení pracovního poměru žalovaného u žalobkyně byl shledán přeplatek mzdy žalovanému ve výši 4.026 Kč. Tento dluh žalovaný ani na výzvu žalobkyně neuhradil. Po právní stránce soud posoudil věc dle ust. §147 odst. 1 písm. e) a § 222 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4.146 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4.026 Kč sestávající z částky 1.000 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a z částky 1.000 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2.600 Kč ve výši 546 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.