15 C 289/2025

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudkyní Mgr. Kateřinou Hendrichovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované zmocněncem Jméno zmocněnce, trvale bytem Adresa zmocněnce pro zrušení a vypořádání spoluvlastnictví

I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví žalobce a žalované k: - jednotce – bytu č. jednotka v domě v adresa – Rybářích vymezené na pozemku v k. ú. adresa parc. č. hodnota, jehož součástí je dům č.p. jednotka, jednotka, a k podílu o velikosti podíl na domu č.p. jednotka, jednotka, na pozemku v k. ú. adresa, obci adresa, parc. č. hodnota, parc. č. hodnota a parc. č. hodnota, to vše v k. ú. adresa, obci adresa, zapsané v katastru nemovitostí u právnická osoba pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště adresa, na LV č. hodnota (byt) a na LV č. hodnota (společné části na domě a pozemcích) pro k. ú. adresa, obci adresa.

II. Nařizuje se prodej nemovitostí specifikovaných ve výroku I. ve veřejné dražbě, a to s rozdělením výtěžku mezi účastníky v poměru dle velikosti jejich spoluvlastnických podílů k nemovitostem.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu ne 28. 9. 2025 domáhala zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k ve výroku I specifikovaných nemovitostí (dále jen „Nemovitosti“) s tím, že každý ze spoluvlastníků má na Nemovitostech spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2. Nemovitosti jsou pak zatíženy nájemním právem ve prospěch paní jméno FO, a to na základně nájemní smlouvy ze dne datum. Žalobkyně se snažila se žalovanou dohodnout na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, a proto ji dne 7. 9. 2025 zaslala poštou písemnou předžalobní výzvu k možnosti vypořádání a zrušení podílového spoluvlastnictví přikázáním Nemovitostí žalované s tím, že žalovaná jako další spoluvlastník vyplatí žalobkyni přiměřenou náhradu odpovídající hodnotě spoluvlastnického podílu. Jako přiměřenou finanční náhradu žalobkyně uvedla částku 1.150.000 Kč. Žalobkyně dále navrhla i možnost zrušit a vypořádat spoluvlastnictví prodejem Nemovitostí pomocí realitní kanceláře a následné rozdělení výtěžku mezi účastníky. Ani jedna z možností nebyla žalovanou přijata. Jako nejvýhodnější a nejrychlejší způsob zrušení podílového spoluvlastnictví se žalobkyní jeví právě výše uvedené dva způsoby vypořádání.

2. Žalovaná se přes výzvy soudu k žalobě nevyjádřila. K nařízenému ústnímu jednání se dostavil obecný zmocněnec žalované, který uvedl, že souhlasí s tím, aby Nemovitosti byly prodány, nesouhlasí však s prodejem ve veřejné dražbě, když žalobkyně má aparát na to, aby prodala Nemovitosti pod cenou.

3. Účastníci následně učinili nesporným následující tvrzení: -žalobkyně a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky těchto nemovitých věcí: jednotky - bytu č. jednotka v domě v adresa – Rybářích vymezené na pozemku v k. ú. adresa parc. č. hodnota, jehož součástí je dům č.p. jednotka, jednotka, a podílu o velikosti podíl na domu č.p. jednotka, jednotka, na pozemku v k. ú. adresa, obci adresa, parc. č. hodnota, parc. č. hodnota a parc. č. hodnota, to vše v k. ú. adresa, obci adresa, a je zapsáno v katastru nemovitostí u právnická osoba pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště adresa, na LV č. hodnota (byt) a na LV č. hodnota (společné části na domě a pozemcích) pro k. ú. adresa, obci adresa (dále „Nemovitosti“), - žalobkyně i žalovaná mají na Nemovitostech spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2, - Nemovitosti jsou zatíženy nájemní právem ve prospěch paní jméno FO, nar. dne datum, bytem adresa, PSČ: adresa, a to na základě nájemní smlouvy ze dne datum, - doručení předžalobní výzvy ze dne 7. 9. 2025 žalované, přičemž součástí výzvy byl návrh na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví formou dohody, - nemovitosti nejsou reálně dělitelné.

4. Výše specifikovaná tvrzení, která jsou mezi účastníky nesporná soud považuje za závěr o skutkovém stavu.

5. Následně obecný zmocněnec žalované uvedl, že souhlasí s tím, aby nemovitosti byly prodány ve veřejné dražbě a zároveň shodně s žalobkyní navrhl soudu, aby v tomto bodu bylo žalobě vyhověno, s tím že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Přes uvedené stanovisko strany žalované se soudu nepodařilo přimět účastníky k uzavření smíru. S ohledem na shodná stanoviska účastníků, soud neprováděl žádné dokazování.

6. Po právní stránce soud věc posoudil takto: Podle § 1140 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Podle § 1144 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

7. Jak již bylo výše uvedeno, účastníci se nakonec shodli na tom, aby nemovitosti byly prodány ve veřejné dražbě, jelikož není možné rozdělení společné věci a ani jeden ze spoluvlastníků nechce, aby mu Nemovitosti byly přikázány do výlučného vlastnictví. Soud tedy zrušil ve smyslu ust. § 1143 o. z. spoluvlastnictví účastníků k Nemovitostem a zároveň rozhodl, že Nemovitosti budou prodány ve veřejné dražbě dle ust. podle § 348 a násl. o. s. ř.. To však nebrání účastníkům, aby Nemovitosti prodali tzv. z volné ruky. Předpokladem pro zahájení řízení o prodej nemovitosti po zrušení podílového spoluvlastnictví je nařízení výkonu rozhodnutí soudem na návrh některého ze spoluvlastníků. Rozsudkem o zrušení podílového spoluvlastnictví k nemovitostem a o nařízení jejich prodeje vzniká pouze exekuční titul, který opravňuje kteréhokoli ze spoluvlastníků, aby se podle části šesté občanského soudního řádu domáhal jeho výkonu (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2007, sp. zn. 20 Cdo 1886/2006). Poté, co bude věc (Nemovitosti) prodána, bude výtěžek z dražby (či z volného prodeje) po odpočtu nákladů rozdělen mezi spoluvlastníky podle jejich spoluvlastnických podílů. V daném případě tedy rovným dílem. K výše uvedenému je třeba doplnit, že podílové spoluvlastnictví zrušené a vypořádané rozhodnutím soudu zaniká dnem právní moci rozhodnutí soudu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví jen tehdy, bylo-li provedeno vypořádání přikázáním věci za náhradu. Došlo-li k vypořádání rozdělením společné věci nebo jejím prodejem a rozdělením výtěžku, podílové spoluvlastnictví zaniká teprve tím, že společná věc byla vskutku rozdělena nebo prodána (a po prodeji následně rozdělen výtěžek prodeje mezi dosavadní spoluvlastníky). Společná věc tak nadále zůstává ve spoluvlastnictví, dokud nedojde k prodeji. Samotné rozhodnutí soudu o zrušení spoluvlastnictví a nařízení prodeje společné věci je však, jak už bylo výše uvedeno, i přesto exekučním titulem, který opravňuje kteréhokoliv ze spoluvlastníků, aby se domáhal jeho výkonu. Toto rozhodnutí ovšem je nedělitelné – výrok rozhodnutí o zrušení spoluvlastnictví proto nelze oddělovat od (dalšího) výroku, kterým bylo provedeno jeho vypořádání. Uvedené v praxi znamená, že rozhodnutí soudu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nabývá ve všech svých výrocích společně právní moci a jeho konstitutivní účinky nastanou teprve tehdy, až dojde i k vypořádání zrušeného podílového spoluvlastnictví. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.