15 C 293/2020

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Kateřiny Hendrichové a přísedících Jiřiny Sládkové a Jiřiny Sinkulové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro 73 826 Kč / náhrada škody

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 73.826 Kč s úrokem z prodlení od 30. 06. 2020 do zaplacení ve výši ve výši 10 % ročně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 72.829 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech na nezálohovaných nákladech státu – svědečném, částku 1.312 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 73.826 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný byl na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] u žalobkyně zaměstnán na pozici řidič. Dne [datum] došlo k pojistné události, kdy byla žalobkyni zaviněním žalovaného způsobena škoda na vozidle ve výši 78.391 Kč spočívající v poškození disku kola, když ta nebyla na pravé straně zadní nápravy vozidla dostatečně dotažena. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě škody ve výši 4,5 násobku průměrné mzdy, tj. částky 73.826 Kč, přičemž žalovaný částku neuhradil s odůvodněním, že žalobkyni porušením svých povinností při plnění pracovních úkolů žádnou škodu nezpůsobil.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a namítal, že předmětná pojistná událost [číslo] tedy škoda měla dle tvrzení žalobkyně vzniknout dne 17. 02. 2020, přičemž žalovaný měl v tento den a několik následujících dní volno a vozidlo značky Renault Magnum, [registrační značka] bylo odstaveno v autorizovaném servisu [právnická osoba], v [obec]. Dále namítal, že v případě odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli, jde zásadně o odpovědnost za zavinění a důkazní břemeno ohledně toho, zda jednání zaměstnance bylo nebo nebylo zaviněné, nese vždy zaměstnavatel, stejně jako zaměstnavatel určuje výši náhrady škody. Zaměstnavatel je povinen výši požadované náhrady škody se zaměstnancem projednat a písemně mu ji oznámit, a to z pravidla v lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy byla škoda zjištěna, a že za ní odpovídá zaměstnanec. Žalobkyně tak učinila až [datum], poté co pracovní poměr žalovaného byl skončen, a to přesto, že o škodě věděla dne 17. 02. 2020. Žalovaný předmětné vozidlo řádně předal 14. 02. 2020 v 18 hodin do autorizovaného servisu se závadou únik chladicí kapaliny u tělesa topení. Na vozidle byly dělány i jiné servisní a údržbové úkony. Žalovaný namítal, že před pojistnou událostí byla na vozidle řada závad, na které upozorňoval, přičemž tyto závady byly opravovány v neautorizovaném servisu v [obec]. Dále uváděl, že dne 12. 02. 2020 v 14:14 hodin byl Policií ČR zastaven pro běžnou namátkovou silniční kontrolu, přičemž následnou technickou kontrolou předmětné vozidlo neprošlo. Vozidlo bylo důkladně prohlédnuto, ale žalobcem uvedená závada, a to nedotažení kola nebo poškození disku na pravé straně zadní nápravy nebylo zjištěno. V den údajného vzniku poškození vozidla vozidlo náležitě zkontroloval, žádné poškození neshledal, proto vozidlo odvezl do servisu. Vozidlo bylo 13 let staré, jeho technický stav tomu odpovídal. Dále žalovaný namítal, že žalobkyně ohledně pojistné události komunikovala s pojišťovnou bez jeho vědomí, přičemž žalovaný žádné pojišťovnou požadované doklady nepředkládal. Žalovaný tak rovněž rozporoval práce, které měly být na vozidle v autorizovaném servisu provedeny, tedy i výši požadované náhrady škody. Žalovaný dále zpochybnil požadovaný úrok z prodlení od 17. 02. 2020, když faktura za opravu vozidla byla vystavena až 20. 02. 2020.

3. Žalobkyně reagovala tak, že má za to, že většina tvrzení žalovaného s předmětem řízení nesouvisí, odmítla, že by žalovaný předal vozidlo dne 14. 02. 2020 do autorizovaného servisu řádně, když poškození bylo zjištěno jeho pracovníkem. K argumentu žalovaného o provedené silniční kontrole Policií ČR doplnil, že z něj vyplývá, že v mezidobí tedy v rozsahu dvou dnů žalovaný poškodil nesprávnou obsluhou na vozidle pravé zadní kolo. Žalobkyně potvrdila, že škoda byla řešena s pojišťovnou, když žalobkyně běžně pomáhá zaměstnancům při uplatnění škodní události, s čímž žalovaný souhlasil, což vyplývá z komunikace účastníků z aplikace Whats App. Teprve tehdy, když po provedeném šetření nebyla pojistná událost uznána za likvidní, byl žalovaný žalobkyní vyzván k úhradě.

4. Při ústním jednání účastníci setrvali na svých stanoviscích a na základě částečného zpětvzetí učiněné žalobkyní bylo řízení co do příslušenství tedy zákonného úroku z prodlení z částky 73.826 Kč od 17. 02. 2020 do 30. 07. 2020 zastaveno. Dále účastníci učinili nespornými právně významná tato tvrzení: -žalovaný byl na základě pracovní smlouvy ze dne 11. 06. 2019 zaměstnancem žalobkyně na pozici řidič nákladního vozidla -pracovní poměr byl ukončen ke dni 30. 06. 2020. Průměrný čistý měsíční výdělek žalovaného činil 13.369,87 Kč. -žalobkyni vznikla škoda. -žalovanému byla doručena výzva k úhradě škody ze dne 25. 06. 2019, výzva k náhradě škody ze dne 27. 07. 2020 a předžalobní výzva ze dne 25. 08. 2020 - žalobkyni bylo doručeno vyjádření žalovaného k výzvě žalobkyně ze dne 10. 07. 2020 5. Mezi účastníky zůstala sporná výše způsobené škody, rozsah poškození vozidla a příčina vzniku škody.

6. Podáním ze dne 16. 09. 2021 žalobkyně doplnila skutková tvrzení v tom směru, že příčinou škody jí vzniklé bylo nezkontrolování dotažení kol žalovaným a následná jízda s vozidlem, které mělo nedotažené – uvolněné kolo. Rozsah poškození vozidla, tedy jednotlivé položky uvedené ve faktuře, pak souvisí se vznikem poškození při provozu vozidla s uvolněným pravým kolem. Výše způsobené škody byla 94.841,24 Kč, kterou žalobkyně uhradila za fakturu [číslo].

7. Z vyjádření pojišťovny ze dne 17. 03. 2020 bylo zjištěno, že k pojistné události nebyly dodány potřebné doklady a dále, že z předložených dokladů vyplývá, že pojištěný nekontroloval technický stav vozidla před jízdou a neměl dotažená kola, tím došlo k poškození náboje a disku kola. Z uvedeného důvodu tak pojistiteli nevznikla povinnost poskytnout pojistné plnění.

8. Z WhatsAppové komunikace mezi účastníky ze dne 12. 3. 2020 bylo zjištěno, že žalovanému byl žalobkyní v 15:29 hod. zaslán předvyplněný formulář pro pojišťovnu. V odstavci„ Čestné prohlášení zaměstnance“ na formuláři je uvedeno, mj., že díky povolenému kolu se následně poškodily disky kol a náboj kola, k čemuž pravděpodobně došlo tak, že žalovaný nevěnoval dostatečnou pozornost kontrole vozidla před vyjetím a nekontroloval dostatečně dotažená kola. Na formuláři je pak podpis zaměstnance, tedy žalovaného. Na tuto zprávu žalovaný odpověděl v 16:01 hod.,,Jo, může být“.

9. Z fotodokumentace vyplývá poškození náboje kola.

10. Ze zakázkového listu a faktury bylo zjištěno, že předmětem opravy bylo, mj. zadní kolo – výměna náboje, kotouče. Zakázka byla vytvořena 19. 02. 2020 v 17.13 hod. panem [celé jméno svědka]. Z faktury [číslo] je pak patrný rozsah provedených prací a celková částka za provedené práce 94.841,24 Kč.

11. Z expertízy č. 2021 ze dne 14. 09. 2021 zpracované Ing. [jméno] [příjmení] vyplývá, že předmětné vozidlo bylo provozované s uvolněným pravým zadním kolem (dvojmontáží). Disky pravého zadního kola se pohybovaly vůči náboji a způsobily poškození/oleštění disků kol v blízkosti šroubů/matic. Vlivem toho vznikla ovalita otvorů na disku, který musel být vyměněn. Dále došlo k poškození náboje kola vlivem cyklického namáhání a pohybu uvolněných disků po náboji. Na náboji kola je viditelná nečistota, směs maziva a prachu. Pokud by došlo k závadě na náboji, došlo by vlivem provozu vozidla s poškozeným nábojem ke zvýšení teploty (náboj by se zahřál) a došlo by k narušení maziva na náboji a mazivo by vlivem teploty steklo z náboje. Na náboji nejsou viditelné stopy tepelného namáhání ani nedošlo k rozpuštění nečistot maziva s prachem. Z toho lze dle znalce dovodit, že k poškození náboje kola došlo v důsledku provozu vozidla s povolenými/nedostatečně utaženými koly. K položkám uvedeným ve faktuře [číslo] uvedl, že ty souvisejí se vznikem poškození při provozu vozidla s uvolněným pravým zadním kolem. Oprava uvedená v předmětné faktuře, tak odpovídá opravě poškození v příčinné souvislosti s provozem vozidla s uvolněným pravým zadním kolem. Tyto závěry následně znalec stvrdil ve svém znaleckém posudku ze dne 25. 11. 2021 [číslo] 2021.

12. Z dokladu o provedení technické silniční kontroly ze dne 12. 02. 2020 v 14:14 hodin vyplývá, že vozidlo nevyhovělo v bodu 5 (nápravy kola, pneumatiky, zavěšení náprav) a v bodu 6 (podvozek a části připevněné k podvozku), přičemž se jednalo o ostré hrany nárazníku a ostrou hranu zařízení kryjící matice kol – vlevo první náprava.

13. Z dopisu žalobkyně adresovanému pojišťovně ze dne 25. 03. 2020 vyplývá, že žalobkyně namítala, že veškeré potřebné doklady pojišťovně písemně zaslala dne 26. 02. 2020 a splnila tak veškeré podmínky pro výplatu pojistného.

14. Z e-mailové komunikace účastníků z července 2020 bylo zjištěno, že 02. 07. 2020 ve 13:14 hodin byl žalovanému zaslán dopis pro pojišťovnu s tím, že žalobkyně čeká na vyjádření makléře, který přislíbil pomoc se sepsáním odpovědi pro pojišťovnu jménem žalovaného. Na což žalovaný reagoval ve 14,29 hod. tak, že požadoval zaslat veškerou korespondenci s pojišťovnou, když nebylo patrné, jaké potřebné doklady k vyplnění pojistné události nebyly dodány. Dále rozporoval částku 78.391 Kč a upozorňoval na již zaplacenou spoluúčast ve výši 5.000 Kč. Ve 22,53 hod. žalobkyně sdělila žalovanému částku, kterou žalobkyně požaduje, a to 73.826 Kč s tím, že spoluúčast bude započtena na úhradu náhrady. Zároveň byl žalovaný vyzván ke sdělení do 10. 07. 2020 jakým způsobem bude škodní událost řešena.

15. Z výpisu tachografu nebyly zjištěny žádné, pro posouzení nároku relevantní, skutečnosti, když z uvedeného pouze vyplývá, kdy stálo, nikoliv, zda v této době byla kontrola vozidla (kol) skutečně provedena.

16. Ve věci byli vyslechnuti dva svědci, a to [celé jméno svědka], který předmětné vozidlo přijímal do opravy a [jméno] [příjmení], který opravu vozidla prováděl. Svědek [celé jméno svědka] uvedl, že si již nepamatuje, zda bylo s předmětným vozidlem ježděno, ale praxe byla taková, že pokud bylo vozidlo přivezeno a nevyžadovalo jízdní zkoušku, převezlo se ihned na dílnu. Předmětné vozidlo mělo povolená kola a muselo ihned na dílnu. Po nahlédnutí do zakázkového listu a faktury uvedl, že odpovídá skutečně provedené práci včetně materiálu. Vyloučil, že by k poškození kola došlo v servisu a potvrdil, že vzniklým poškozením došlo k poškození náboje a disku kola, když poškození bylo způsobeno jízdou s uvolněným pravým zadním kolem. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že s vozidlem se jezdilo pouze na halu a dle svědka bylo již v zakázce uvedeno, že zadní kolo bylo uvolněné, a že se pohybovalo. Potvrdil správnost údajů uvedených v zakázkovém listě a rovněž tak ve faktuře [číslo]. Potvrdil, že předmětné vozidlo bylo do servisu předáno s již uvolněným pravým zadním kolem. Dle svědka má jízda s uvolněným kolem vliv na vznik opravovaného poškození, zejména pokud se s vozidlem jezdilo déle, může se kolo i utrhnout a napáchat větší škody. Vyloučil, že by k poškození vozidla způsobil on nebo jiný zaměstnanec servisu. Dle svědka bylo opravované poškození vozidla způsobeno jízdou s uvolněným kolem.

17. Soud neprovedl důkaz záznamem o nehodě ze dne 06. 02. 2020, když pro posouzení nároku žalobkyně byl tento důkaz bez významu a dále revizní znalecký posudek, když skutečnost, že jedna ze stran sporu, v daném případě žalovaný, se závěry znaleckého posudku soudem k důkazu provedeným, nesouhlasí, neodůvodňuje zadání posudku nového, nadto revizního, k jehož zadání soud přistupuje v případě dvou posudků rozdílných.

18. Z nesporných tvrzení účastníků a z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav: Žalovaný byl na základě pracovní smlouvy ze dne 11. 06. 2019 zaměstnancem žalobkyně na pozici řidič nákladního vozidla. Pracovní poměr žalovaného u žalobkyně byl ukončen ke dni 30. 06. 2020. Průměrný čistý výdělek žalovaného činil 13.369,87 Kč. Dne 12. 02. 2020 v 14:14 hodin byl žalovaný s předmětným vozidlem zastaven Policií ČR pro běžnou namátkovou silniční kontrolu s výsledkem, že vozidlo nevyhovělo. Nedotažení kola nebo poškození disku na pravé straně zadní nápravy nebylo zjištěno. Dne 14. 02. 2020 bylo vozidlo značky Renault Magnum, [registrační značka] odstaveno v autorizovaném servisu [právnická osoba], v [obec], a to mimo jiné s uvolněným zadním kolem. Za opravu vozidla byla žalobkyni vystavena faktura [číslo] na částku 94.841,24 Kč, kterou žalobkyně uhradila. K poškození náboje kola předmětného vozidla došlo v důsledku provozu vozidla s povolenými/nedostatečně utaženými koly. Oprava provedená v autorizovaném servisu [právnická osoba], v [obec] a vyúčtovaná fakturou [číslo] odpovídá opravě poškození v příčinné souvislosti s provozem vozidla s uvolněným pravým zadním kolem. Škoda byla řešena v rámci pojištění, přičemž pojišťovna dne 07. 03. 2020 sdělila žalobkyni, že z předložených dokladů vyplývá, že pojištěný nekontroloval technický stav vozidla před jízdou a neměl dotažená kola, tím došlo k poškození náboje a disku kola. Z uvedeného důvodu pojišťovna odmítla poskytnout pojistné plnění. Dne 12. 3. 2020 v 15:29 hod. byl žalobkyní přes aplikaci WhatsApp zaslán žalovanému předvyplněný formulář pro pojišťovnu, kde v odstavci„ Čestné prohlášení zaměstnance“ je uvedeno, mj., že díky povolenému kolu se následně poškodily disky kol a náboj kola, k čemuž pravděpodobně došlo tak, že žalovaný nevěnoval dostatečnou pozornost kontrole vozidla před vyjetím a nekontroloval dostatečně dotažená kola. Na formuláři je podpis žalovaného. Na tuto zprávu žalovaný odpověděl v 16:01 hod.,,Jo, může být“. Dne 25. 06. 2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě škody ve výši 73.826 Kč, představující 4,5 násobek jeho průměrné mzdy. E-mailem ze dne 02. 07. 2020 v 13:14 hodin byl žalovanému zaslán dopis pro pojišťovnu s tím, že žalobkyně čeká na vyjádření makléře, který přislíbil pomoc se sepsáním odpovědi pro pojišťovnu jménem žalovaného. Žalovaný reagoval v 14:29 hod. tak, že požadoval zaslat veškerou korespondenci s pojišťovnou, když nebylo patrné, jaké potřebné doklady k vyplnění pojistné události nebyly dodány, zároveň rozporoval částku 78.391 Kč a upozorňoval na již zaplacenou spoluúčast ve výši 5.000 Kč. Dne 02. 07. 2020 ve 22:53 hod. žalobkyně e-mailem sdělila žalovanému částku, kterou žalobkyně požaduje, a to 73.826 Kč s tím, že spoluúčast bude započtena na úhradu náhrady. Zároveň byl žalovaný vyzván ke sdělení do 10. 07. 2020 jakým způsobem bude škodní událost řešena. Žalovaný dopisem ze dne 10. 07. 2020 odmítl úhradu škody žalobkyni s tím, že porušením svých povinností při plnění pracovních úkolů žádnou škodu nezpůsobil. Dne 27. 07. 2020 byla žalobkyní žalovanému zaslána další výzva k úhradě vzniklé škody, kterou žalovaný převzal dne 01. 08. 2020. Dne 26. 08. 2020 byla žalovanému žalobkyní zaslána předžalobní výzva, kterou žalovaný rovněž převzal. Žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil.

19. Po právní stránce posoudil soud věc takto: Podle § 250 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, (dále jen „zák. práce”) zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, povinnost zaměstnance nahradit škodu se poměrně omezí. Zaměstnavatel je povinen prokázat zavinění zaměstnance, s výjimkou případů uvedených v § 252 a 255. Podle § 257 odstavce 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, (dále jen „zák. práce”) zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu podle § 250, je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav. Podle § 257 odstavce 2 zák. práce výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek. Podle § 263 odstavce 1 zák. práce výši požadované náhrady škody je zaměstnavatel se zaměstnancem povinen projednat a písemně mu ji oznámit zpravidla nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla a že je zaměstnanec povinen ji nahradit.

20. Po provedené dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Ustanovení § 250 odst. 1 zák. práce upravuje právní úpravu obecné odpovědnosti zaměstnance vůči zaměstnavateli za škodu. Předpokladem pro vznik takové odpovědnosti je porušení pracovních povinností zaměstnance, vznik škody příčinná, souvislost mezi porušením povinností a vznikem škody a zavinění na straně zaměstnance. Ke vzniku povinnosti k náhradě škody je zapotřebí, aby všechny tyto předpoklady, které je žalobce, tedy zaměstnavatel v řízení povinen nejen tvrdit, ale i prokázat, byly splněny současně. Posouzení této otázky je pak otázkou skutkovou, nikoliv právní. Škodou se rozumí újma, která nastala ve sféře poškozeného a je objektivně vyjádřitelná v penězích. O porušení povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, jde tehdy, jedná-li zaměstnanec při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, v rozporu, s povinnostmi, kterému byly stanoveny právními předpisy, vnitřními předpisy, pracovní smlouvou nebo pokynem nadřízeného vedoucího zaměstnance. Jinými slovy je nezbytné, aby škoda byla způsobena právě v důsledku porušení (ať úmyslné či nedbalostní) povinnosti při plnění pracovního úkolu zaviněného zaměstnancem a nikoliv v důsledku jiné okolnosti. Z hlediska naplnění příčinné souvislosti musí být tato postavena najisto. Zavinění porušením pracovních povinností zaměstnance nemusí být jedinou příčinou vzniku škody, musí však být jednou z příčin, a to příčinou důležitou a podstatnou. Žalovaný, jako zaměstnanec žalobkyně měl v souladu s ust. § 301 písm. d) zák. povinnost řádně hospodařit s prostředky svěřenými mu zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele. Tyto své povinnosti však nesplnil, když řádně nezkontroloval dotažení kol na předmětném vozidle. [příjmení] žalovaného, že tak před jízdou učinil, byla vyvrácena jednak výpověďmi svědků [celé jméno svědka] a [jméno] [příjmení], kteří potvrdili, že vozidlo bylo do autorizovaném servisu [právnická osoba], v [obec] dovezeno již s poškozením, spočívajícím v poškození náboje kola způsobeným nedostatečně utaženými koly, tak i provedeným odborným vyjádřením, následně stvrzeným znaleckým posudkem. Jmenovaní svědci zároveň shodně vyloučili, že by k tomuto poškození mohlo dojít v servisu. Znalecký posudek pak jednoznačně stanovil, že k poškození náboje kola došlo v důsledku provozu vozidla s povolenými/nedostatečně utaženými koly. Další námitka žalovaného, že součástí provedené opravy a tedy i některé položky vyčíslené ve faktuře [číslo] nesouvisejí s tvrzeným poškozením vozidla, byla rovněž vyvrácena. Znalec ve svém posudku k položkám uvedeným ve faktuře [číslo] uvedl, že tyto souvisejí se vznikem poškození při provozu vozidla s uvolněným pravým zadním kolem. Oprava uvedená v předmětné faktuře, tak odpovídá opravě poškození v příčinné souvislosti s provozem vozidla s uvolněným pravým zadním kolem. Ani skutečnost, že dne 12. 02. 2020 ve 14:14 hodin byla provedena technická silniční kontrola neprokázala obranu žalovaného, když byla provedena o dva dny dříve a s vozidlem se pak dále jezdilo. Ohledně námitky žalovaného s odkazem na ustanovení § 263 odst. 1 zák. práce, že s ním žalobkyně náhradu škody a její výši neprojednala, má soud za to, že rovněž není důvodná, když zaměstnavatel má sice povinnost podle citovaného zákonného ustanovení informovat zaměstnance písemně o požadavku na náhradu škody a povinnost s ním také tento požadavek projednat, a to z pravidla ve lhůtě jednoho měsíce od okamžiku, kdy byla škoda zjištěna a zároveň bylo zjištěno, že za tuto škodu odpovídá konkrétní zaměstnanec. Toto oznámení však není právním jednáním, jelikož na jeho základě nevzniká žádný právní vztah a samo o sobě tak nemá právní význam. Lhůta jednoho měsíce v ustanovení zakotvená je nadto lhůtou pořádkovou, jejíž uplynutí nemá prekluzivní účinek. Z provedeného dokazování, zejména z emailové a WhatsAppové komunikace účastníků však vyplynulo, že i tuto povinnost žalobkyně splnila, když žalovanému výši požadované náhrady škody sdělila a vyzvala jej k jednání ohledně její úhrady.

21. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařila prokázat tvrzení uvedená v žalobě, soud jí v plném rozsahu vyhověl a zároveň žalobkyni přiznal v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku nárok na úrok z prodlení.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 72.829 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3.692 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 73.826 Kč sestávající z částky 4.060 Kč za převzetí a přípravu zastoupení (Mgr. [příjmení]) dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 4.060 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 4.060 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 4.060 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 9. 4. 2021, z částky 4.060 Kč za první poradu s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení (převzetí právního zastoupení JUDr. Ing. [příjmení]) dle § 11 odst. 1 písm. b) a. t., z částky 4.060 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (doplnění tvrzení) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 4.060 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 2. 9. 2021, z částky 4.060 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 21. 10. 2021, z částky 4.060 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 14. 12. 2021, z částky 4.060 Kč za účast při úkonu (účast u výslechu svědka prostřednictvím dožádaného soudu) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 4. 5. 2021 a z částky 4.060 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 14. 6. 2022 včetně jedenácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada podle § 13 a. t. v celkové částce 7.902 Kč, náhrady za promeškaný čas ve výši 4.200 Kč a nákladů na pořízení odborné expertízy ve výši 9.075 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení za vyjádření k jednání a doplnění důkazních návrhů k výzvě soudu ze dne 16. 9. 202, když toto vyjádření nebylo učiněno k výzvě soudu, ale jak vyplývá z protokolu o ústním jednání ze dne 2. 9. 2021, bylo způsobeno problémy s předchozí právní zástupkyní žalobkyně, kdy se nový právní zástupce žalobkyně neměl možnost seznámit s listinami do spisu již založenými a požádal o lhůtu 14 dnů k doplnění důkazních návrhů. Tato skutečnost však nemůže jít k tíži žalovaného a nelze tedy náklady na tento úkon právní služby považovat za účelně vynaložené.

23. Výrok III. byl doplněn v souladu s ust. § 166 odst.1 o. s. ř. a je odůvodněn ust. § 148 odst. 1 o. s. ř.